Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

34 C 247/2020-69

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Tomášem Kamenickým ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovníkem údaje o zástupci

pro zaplacení 7 104 Kč

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč ve splátkách po 500 Kč měsíčně splatných k poslednímu dni měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 704 Kč, zamítá.

III. Nikdo z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč ve splátkách po 500 Kč měsíčně splatných k poslednímu dni měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 704 Kč, zamítá. III. Nikdo z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný procesní nárok na zaplacení částky 9 704 Kč z titulu úvěrové smlouvy na tom skutkovém základě, že dne 29. 1. 2020 poskytla žalobkyně žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 3 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit do 2. 3. 2020 a zaplatit 3 300 Kč, z toho úrok 96 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 204 Kč. Žalováno bylo na vrácení jistiny úvěru ve výši 3 000 Kč, poplatků za upomínky ve výši 450 Kč a 650 Kč a nákladů na předání vymáhání pohledávky inkasní agentuře ve výši 1 500 Kč a dvou smluvních pokut po 450 Kč.

2. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému dne 29. 1. 2020 částku 3 000 Kč bezhotovostním převodem z bankovního účtu žalobkyně č. bankovní účet na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet. Žalovaný je omezen ve svéprávnosti rozsudkem zdejšího soudu ze dne 29. 5. 2019, č. j. číslo jednací. Schopnost žalovaného samostatně porozumět obsahu a především důsledkům všech smluvních ujednání je narušená, žalovaný toho není zcela samostatně schopen, největším rizikem je domyslet důsledky smluvních ujednání. Myšlení žalovaného je jednoduše strukturované, konkrétního charakteru, má sníženou schopnost abstrakce a narušen úsudek. Intelekt je v pásmu lehké mentální retardace, což je vrozený defekt intelektových schopností, kdy postižení psychických funkcí je trvalé, léčebně neovlivnitelné, úměrně intelektu je postižena i paměť, jeho osobnost je nevyzrálá, snadno ovlivnitelná. Žalovaný není schopen samostatně jednat v oblasti nakládání s vyššími finančními částkami a v nakládání s majetkem vyšší hodnoty, schopnost samostatně se rozhodovat je narušená, není schopen správně zhodnotit situaci, nerozpozná rizika, snadno podléhá prvním dojmům a líbivým nabídkám, je schopen samostatně hospodařit s finanční částkou do výše 1 000 Kč týdně. Od vydání rozsudku zdejšího soudu ze dne 29. 5. 2019, č. j. číslo jednací, došlo ke změně v poměrech žalovaného v tom smyslu, že žalovaný dříve žil s matkou, v poslední době bydlel v podnájmu, který mu poskytla známá jeho matky, z něho se ale musel v roce 2020 vystěhovat, neboť jej propůjčil bez souhlasu pronajímatelky dalším osobám. V současnosti bydlí v provizoriu v nebytovém prostoru, který mu poskytl jeho zaměstnavatel. V době, kdy bydlel v podnájmu, se zadlužil, aby měl na zařízení bytu a na výdaje, zprostředkoval si několik půjček, později uzavíral další půjčky, aby splatil ty předchozí, nikomu o tom neřekl, celkově se jedná nejméně o 6 věřitelů (odlišných od žalobkyně) a dluh v celkové hodnotě nejméně 109 000 Kč. Žalovaný s ohledem na svou psychickou dispozici naivně vysvětluje, proč si půjčky bral, nemá vůbec žádné reálné představy o tom, jak své dluhy řešit.

3. Procesní nárok žalobkyně má oporu v § 2991 o. z. V souzeném případě bylo prokázáno, že žalovaný získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, kdy předpokládaná jistina úvěru byla připsána na jeho účet, proto je povinen k jeho vydání. Pokud jde o tvrzení žalobkyně o uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, soud nepovažoval za potřebné zabývat se mezi procesními stranami spornou skutkovou otázkou, zda to byl žalovaný, kdo vyplnil prostředky komunikace na dálku, registrační formulář žalobkyně a zaslal jí fotokopii svého OP a ověřovací platbu ve výši 1 Kč, neboť i pokud by bylo prokázáno, že tak činil žalovaný, je zřejmé, že by smlouva o spotřebitelském úvěru, zahrnující takový projev vůle žalovaného, musela být posouzena jako neplatná podle věty druhé o. z. K použití tohoto ustanovení namísto věty první o. z. je třeba uvést, že soud si je vědom toho, že podle a odst. 3 je výrok pravomocného rozsudku, a tedy i rozsudku ze dne 29. 5. 2019, závazný pro účastníky řízení a též pro všechny orgány, tj. i pro soud. Soud je však přesvědčen, že s ohledem na žalovaným doloženou změnu poměrů byl zdejší soud oprávněn posoudit si otázku rozsahu jeho způsobilosti k právnímu jednání samostatně, jako otázku předběžnou. Jelikož nebyla (nemohla být) platně uzavřena smlouva o úvěru, žalobkyně nemá právo na zaplacení ve smlouvě sjednaných plnění. Ujednání o smluvních pokutách je pro jejich akcesoritu k hlavní smlouvě třeba považovat rovněž za neplatná.

4. Návrhu žalovaného na stanovení pariční lhůty ve splátkách soud vyhověl. Zákon v  zásadně předpokládá, že povinnosti uložené rozsudkem je třeba splnit v třídenní lhůtě, ovšem umožňuje soudu, aby v odůvodněných případech určil lhůtu delší, anebo stanovil splátky peněžitého plnění, přičemž nevymezuje, jakými kritérii se má soud při rozhodování o jiné než třídenní lhůtě řídit a jaké okolnosti má posuzovat. Dle ustálené soudní praxe se zpravidla důvody pro rozhodnutí o delší pariční lhůtě odvíjejí od povahy projednávané věci, přiznaného nároku a osobních a majetkových poměrů účastníků. Současně soud je povinen posoudit, zda případné zaplacení peněžitého plnění v delší lhůtě nepředstavuje s ohledem na výši dlužné částky neúměrné zvýhodnění dlužníka na úkor věřitele (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 5. 2017, sp. zn. Cdo 1719 /2017).

5. V souzené věci nebyla žalována vysoká pohledávka, je ovšem třeba přihlédnout k tomu, že žalovaný je osobou bez domova a s psychickými omezeními uvedenými výše. Bydlí v provizoriu u svého zaměstnavatele, mzda je vyplácena opatrovníkovi, který ji rozděluje mezi jeho věřitele. Aby nedošlo k narušení takto zavedeného systému a upřednostnění žalobkyně před jinými věřiteli, soud rozložil plnění do splátek a určil jejich splatnost a výši, kdy současně nelze mít za to, že by žalobkyně jako podnikatel v oblasti spotřebitelského úvěru byla nevyplacením částky 3 000 Kč významně dotčena.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , kdy převážně procesně úspěšný žalovaný by měl proti žalobkyni právo na zaplacení poměrné části svých nákladů, jelikož mu však žádné nevznikly, resp. žádné nepožadoval, soud povinnost k jejich náhradě žalobkyni neukládal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.