Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
25 C 227/2020-51
Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Folkovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
adresa pro doručení: ulice a číslo, PSČ obec
o zaplacení částky 6 000 Kč s příslušenstvím tímto
rozsudkem pro uznání:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 6 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 6 000 Kč od 5. 6. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 368 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění:
1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku 6 000 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné sazbě z této částky od 5. 6. 2018 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce, právnická osoba se žalovaným uzavřela dne 3. 5. 2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byl původním věřitelem poskytnut žalovanému úvěr ve výši 6 000 Kč, který se zavázal vrátit do 4. 6. 2018. Smlouva byla uzavřena distančně prostřednictvím webové stránky anonymizováno, kde se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, následně odsouhlasil znění rámcové úvěrové smlouvy a uvedl číslo svého bankovního účtu, přičemž umožnil původnímu věřiteli přístup do svého bankovního účtu. Žalovanému bylo přiděleno klientské číslo. Žalovaný zaslal původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Pro ověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy, standardní evropské informace o spotřebitelském úvěru s navrhovanou výší úvěru 6 000 Kč a splatností dne 4. 6. 2018. Po odeslání smluvní dokumentace žalovanému byly na jeho bankovní účet zaslány peněžní prostředky. Úvěr byl poskytnut z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného číslo bankovní účet, přičemž původní věřitel identifikoval platbu úvěru uvedením variabilního symbolu, který byl určen jako rodné číslo žalovaného a číslem úvěrové smlouvy. Žalovaný, který úvěr v poskytnuté výši čerpal, svoji povinnost nesplnil a poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Dluh žalovaného se sestává z jistiny úvěru ve výši 6 000 Kč, jež byla splatná dne 4. 6. 2018. Žalobce dodal, že pokud by soud neuznal jeho nárok na zaplacení dlužné jistiny z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, žádal, aby jeho nárok v části jistiny soud posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci na základě smlouvy na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 12. 2019 Ani přes opakované upomínky žalovaný svůj dluh vůči žalobci nevyrovnal.
2. Žalovaný se ve věci písemně nevyjádřil. V průběhu ústního jednání uznal nárok žalobce.
3. Podle § 153a odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen„ o.s.ř. “) uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání.
4. Vzhledem k tomu, že žalovaný uznal uplatněný nárok žalobce, soud rozhodl podle výše citovaného ust. § 153a odst. 1 o.s.ř. rozsudkem pro uznání. Předmětný vztah byl posouzen v souladu s ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník občanský zákoník “). Žalobce se stal v souladu s ust. § 1879 a násl. občanského zákoníku věřitelem pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Právní předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli dle výše citovaného ust. § 2395 ve spojení s ust. § 2399 občanského zákoníku smlouvu o úvěru. Poskytnutý úvěr se žalovaný zavázal hradit spolu se sjednanými poplatky, ty žalobce nepožadoval. Právní předchůdce žalobce své povinnosti ze smlouvy řádně splnil, když poskytl žalovanému peněžní prostředky v dohodnuté výši, žalovaný však své povinnosti ze smlouvy porušil, když poskytnutý úvěr řádně a včas nesplácel. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci dlužnou jistinu ve výši 6 000 Kč. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou svého závazku, má žalobce v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku právo vedle plnění i na přiznání úroku z prodlení, jehož výše je stanovena v souladu s prováděcím předpisem (ust. § 2 nařízení č. 351/2013 Sb. ). Žalobci byl proto přiznán i úrok z prodlení v zákonné sazbě ode dne 5. 6. 2018 do zaplacení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl, přičemž lhůtu k plnění určil s přihlédnutím k ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. jako běžnou třídenní.
5. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. a s ust. § 151 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, soud přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna za zastoupení účastníka advokátem dle ustanovení § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT) za 2 a půl úkonu právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby a prostá výzva k plnění) á 200 Kč a náhrada hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby á 100 Kč dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) AT. Podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21 % DPH dle zákona č. 235/2004 Sb. , tj. o částku 168 Kč Celkem tedy žalobci náleží náhrada nákladů řízení v zaokrouhlené výši 1 368 Kč, splatná rovněž v zákonné třídenní lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , přičemž platební místo pro úhradu nákladů řízení bylo stanoveno v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
6. Soud pro úplnost dodává, že je na místě aplikovat ustanovení § 14b AT, neboť podání bylo vypracováno na ustáleném vzoru uplatněném týmž žalobcem opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, jejichž tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Obdobně jako v jiných žalobních návrzích žalobce opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu adhézních smluv, kdy dochází pouze k částečné úpravě (záměně) některých individuálních údajů, týkajících se především generálií žalované (ho), jednotlivých částek a dat. Je taktéž nerozhodné, zda žalobce je v obdobných věcech zastupován různými právními zástupci. V tomto směru soud poukazuje i na obdobné závěry Krajského soudu v Plzni (např. usnesení ze dne 11. 2. 2016 č.j. 25Co 31/2016 -41).
takto:
Odůvodnění:
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Uvedené právo nemají ti účastníci, kteří se jej platně vzdali.
Odvolacím důvodem proti rozsudku pro uznání (výrok I. tohoto rozsudku) mohou být pouze skutečnosti uvedené v § 205 odst. 2 písm. a) o.s.ř. a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro uznání podle ust. § 153a o.s.ř.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo nařízení exekuce.