Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 239/2020-38

Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem Mgr. Radkem Solařem ve věci

žalobkyně: ; právnická osoba, IČO

sídlem adresa žalobkyně

; zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalované: ; celé jméno žalované, datum narození

bytem adresa žalované

o zaplacení 1 595,90 Kč

takto:

I. Žaloba o zaplacení částky 1 595,90 Kč se zamítá.

II. Žalované se právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni nepřiznává.

Odůvodnění:

I. Žaloba o zaplacení částky 1 595,90 Kč se zamítá. II. Žalované se právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni nepřiznává.

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne datum domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 1 595,90 Kč s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne datum smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací číslo a dále téhož dne kupní smlouvu na zařízení a dohodu o splátkách ceny zařízení číslo, kdy na základě této smlouvy bylo žalovanou zakoupeno zboží, a to zařízení anonymizováno 6 slov za kupní cenu 3 276,99 Kč, z čehož při koupi zařízeni byla uhrazena částka 876,99 Kč a zbytek kupní ceny se žalovaná žalobkyni zavázala uhradit ve 24 sjednaných měsíčních splátkách po 100 Kč. Žalovaná žalobkyni tyto splátky řádně neuhradila, žalobkyně se domáhá zaplacení této kupní ceny, kterou žalovaná žalobkyni nezaplatila, ač k tomu byla žalobkyní ještě vyzvána předžalobní výzvou ze dne 10. 9. 2018.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. K jednání nařízenému ve věci na den 21. 1. 2021 se účastníci a jejich zástupci nedostavili, přičemž žalobkyně ústy svého zástupce svou neúčast u jednání předem písemně omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle , přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených listinných důkazů.

4. Žalobkyně se předmětného nároku domáhala po žalované jako smluvního plnění, tedy jako úhrady kupní ceny za předmět prodeje. Existenci tohoto smluvního vztahu, který má být základem plnění ze strany žalované, jehož se podanou žalobou žalobkyně domáhá, žalobkyně prokazovala pouze potvrzením o uzavření dohody o splátkách ceny zařízení číslo. Z uvedené y však plyne, že se nejedná o smlouvu uzavřenou se žalovanou, ale pouze o potvrzení vystavené žalobkyní o tom, že by taková dohoda měla existovat. Žalobkyně tedy existenci smluvního vztahu prokazuje tímto jediným důkazem, který je z hlediska důkazní teorie důkazem zprostředkovaným a jestliže tuto u vystavila navíc sama žalobkyně, pak tento důkaz má tedy stejnou váhu jako její tvrzení o tom, že tuto smlouvu uzavřela (tedy tvrzení žalobkyně o existenci této smlouvy je stejné jako tvrzení žalobkyně o existenci smlouvy ve vystaveném potvrzení, její tvrzení obsažené v žalobě je proto rovno tvrzení obsaženému v tomto potvrzení, tvrzení a důkaz jsou tedy naprosto shodné, mají stejnou váhu). Soudu se jeví jako absurdní, aby přiznával nároky, které jsou podloženy jen potvrzeními vystavenými samotným účastníkem (např. žalobce si vystaví a danou skutečnost jím prokazuje, např. že poskytl zápůjčku, dodal zboží atd. atd. – pakliže chce žalobkyně postupovat tímto způsobem, tedy neprokazovat v řízení tvrzené skutečnosti, mohla se k jednání dostavit a domáhat se vydání kontumačního rozsudku, což je jediný způsob, jak„ proplout“ jednáním a potažmo celým soudním sporem bez nutnosti provádět dokazování – od toho také tento procesní institut vznikl a jeho smyslem je to, že se nastoluje procesní fikci, že tvrzení obsažená v žalobě se považují za prokázaná – nesporná – k tomu srov. dikci ust. ). Za té situace tedy žalobkyně žádný důkaz svědčící o skutečném uzavření smlouvy (tedy důkazy prokazující jednání směřující k uzavření smlouvy, tedy jednotlivě nabídku a přijetí této nabídky ze strany žalované, či naopak) neprokazuje a tedy žalobkyně skutečnosti, které mají být základem plnění uplatňovaného v tomto řízení, neprokázala. Tedy neprokázala existenci této pohledávky za žalovanou, přičemž svou neúčastí u jednání se zároveň připravila o dobrodiní poučení ze strany soudu ve smyslu o tom, že je potřeba doplnit tyto chybějící důkazy. Za toho stavu pak ovšem nezbylo, než podanou žalobu zamítnout.

5. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle s přihlédnutím k tomu, že řízení plně úspěšné žalované, z by tak vůči neúspěšné žalobkyni příslušelo právo na náhradu nákladu řízení, dle obsahu spisu žádné nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. ).