Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
10 C 173/2020-29
Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Kotouček Mikoláškovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částka s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části o zaplacení částka spolu s kapitalizovanými zákonnými úroky z prodlení ve výši částka, spolu s kapitalizovanými úroky ve výši částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 8,05 % od datum do zaplacení a spolu s úroky ve výši 23,72% ročně jdoucími z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části o zaplacení [částka] spolu s kapitalizovanými zákonnými úroky z prodlení ve výši [částka], spolu s kapitalizovanými úroky ve výši [částka], spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 8,05 % od [datum] do zaplacení a spolu s úroky ve výši 23,72% ročně jdoucími z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že dne datum právní předchůdkyně žalobkyně - právnická osoba anonymizována dvě slova, SE, IČO, se sídlem adresa, uzavřela s žalovanou smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě žalované poskytla v den uzavření smlouvy částku ve výši částka. Žalovaná se zavázala vrátit v 58 týdenních pravidelných splátkách po částka poskytnuté peněžní prostředky včetně poplatku ve výši částka, sestávajícího z kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši částka, s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, poplatku za administrativní činnost ve výši částka a nákladů na hotovostní režim splátek ve výši částka Poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná však sjednané splátky řádně a včas nehradila, poslední splátka byla žalovanou uhrazena dne datum a celkem zaplatila částka. Jelikož měla žalovaná nejpozději do datum poskytnutou částku zaplatit, byla od datum v prodlení, proto právní předchůdkyně žalobkyně požadovala po žalované zaplacení zákonného úroku z prodlení z celé dlužné částky, dále požadovala úrok 23,72 % ročně z neuhrazené jistiny ve výši částka ode dne datum do zaplacení. Pohledávka vyplývající ze smlouvy o zápůjčce byla včetně příslušenství postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností k témuž dni. Ode dne postoupení pohledávky nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Žalobkyně tak požaduje po žalované zaplacení částky ve výši částka představující dlužnou jistinu ve výši částka a dlužnou část poplatku ve výši částka, dále požaduje zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši částka, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši částka, úroků ve výši 23,72 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny částka od datum do zaplacení.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání soudu se pak žalovaná bez omluvy nedostavila, ačkoliv byla k jednání řádně předvolána. Soud proto ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti žalované, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.
3. Ze smlouvy o půjčce číslo ze dne datum má soud prokázáno, že mezi právnická osoba anonymizována dvě slova, SE, IČO, se sídlem adresa, a žalovanou byla uzavřena smlouva, na základě které byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši částka, kterou žalovaná v hotovosti převzala, což potvrdila svým podpisem na smlouvě. Žalovaná se zároveň zavázala vrátit věřiteli poskytnuté prostředky spolu s poplatkem ve výši částka sestávajícímu se z úroku ve výši částka, poplatku za administrativní činnost ve výši částka a poplatku za hotovostní režim splátek ve výši částka. Splátky byly splatné počínaje 7. kalendářním dnem od data uzavření smlouvy o zápůjčce ve výši částka. Ve smlouvě bylo dále dohodnuto, že nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky. Dle smluvních podmínek činila výše výpůjční úrokové sazby 23,72 %.
4. Z karty zákazníka ze dne datum má soud prokázáno, že totožnost žalované byla ověřována z občanského průkazu s platností do datum. Žalovaná o sobě uvedla, že je spoluvlastnicí nemovitosti, splácí v současné době spotřebitelský úvěr u jiné společnosti, má dvě nezaopatřené děti (ročník 2009 a 2013). V kolonce zaměstnání je zatržen údaj hlavní pracovní poměr, zároveň je zatržen údaj v domácnosti a nad tím je rukou vepsáno„ MD“. V kolonce finanční situace žalovaná uvedla, že měsíční výdaje na nájem/inkaso činí„ příjmení 1 500“ Kč, výdaje domácnosti činí částku částka, a splátky/půjčky/alimenty činí měsíčně částku částka, celkové výdaje tak činí částku částka. Dále v měsíčních příjmech uvedla v kolonce anonymizováno (HPP/VPP) částku částka a v kolonce další příjmy částku částka (zde je rukou vepsáno„ odměna z práce“). Jako použitelný příjem tak byla vyhodnocena částka částka. Jako dokumenty k ověření nebyly označeny žádné listiny, pouze zde bylo rukou vepsáno, že mateřskou vyplácí OSSZ Benešov, a manžel je OSVČ s příjmem 30 000 Kč/měsíčn. Správnost těchto údajů žalovaná potvrdila čestným prohlášením a podpisem
5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a seznamu postoupených pohledávek má soud prokázáno, že mezi právnická osoba anonymizována dvě slova, SE a žalobkyní bylo dohodnuto postoupení pohledávky za žalovanou.
6. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum a podacího lístku má soud prokázáno, že žalované byla dne datum na adresu adresa žalované, zaslána výzva k zaplacení dlužné částky a současně vyrozumění o postoupení pohledávky.
7. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne datum a podacího lístku k této výzvě má soud prokázáno, že žalovaná byla výzvou zaslanou dne datum na adresu adresa žalované, upozorněna na prodlení s úhradou závazku ze smlouvy o půjčce číslo byla vyzvána ke splacení zbývající částky zápůjčky a souvisejících poplatků, konkrétně k zaplacení částky ve výši částka, nejpozději do datum na účet žalobkyně.
8. Shora uvedená skutková zjištění jsou dostatečná pro právní posouzení této věci.
9. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
10. Podle § 1 věty druhé zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.
11. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
12. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
13. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
14. Na základě shora provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že mezi žalovanou a právnická osoba anonymizována dvě slova, SE byla uzavřena smlouva o zápůjčce ze dne datum, současně se však jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru a o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a následující o.z. Zákon o spotřebitelském úvěru do právního řádu zavedl povinnost věřitele (poskytovatele úvěru) před uzavřením smlouvy o úvěru posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Postup s odbornou péčí zahrnuje též povinnost věřitele ověřit podstatné informace poskytnuté spotřebitelem svědčící o jeho schopnosti splácet sjednaný úvěr (k tomu srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. 32 Odo 1726/2006, ze dne 22. 4. 2009, sp. zn. 32 Cdo 241/2009, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2009, č.j. 1 Afs 94/2009 – 56). Věřitel je tak povinen náležitě aktivně zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, nikoliv se spokojit pouze s jeho ničím nedoloženými prohlášeními.
15. Za rozhodující pro právní posouzení této věci soud považoval skutečnost, zda právní předchůdkyně žalobkyně řádně splnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované s odbornou péčí tak, jak jí to pod sankcí neplatnosti ukládá zákon o spotřebitelském úvěru. Věřitel pak smí úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Otázkou, zda došlo ke splnění předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je soud povinen zabývat se z úřední povinnosti.
16. V souzené věci pak soud na podkladě provedeného dokazování uzavřel, že právnická osoba anonymizována dvě slova, SE při posuzování úvěruschopnosti žalované nepostupovala s řádnou péčí odborníka a nebylo spolehlivě zjištěno, že žalovaná bude schopna dostát svým závazkům, tj. na poskytnutou zápůjčku ve výši částka zaplatit celkem částka. Z předložené zákaznické karty je zřejmé, že právnická osoba anonymizována dvě slova, SE při prověřování úvěruschopnosti žalované postupovala formálně a spokojila se s tím, že v zákaznické kartě uvedené informace žalovaná stvrdila svým čestným prohlášením a podpisem. O tom svědčí zejména to, že informace uvedené v zákaznické kartě jsou vzájemně rozporné. Žalovaná uvedla, že je zaměstnána na hlavní pracovní poměr (i v kolonce mzda je uvedena částka částka), zároveň je zde uvedena informace o tom, že je žalovaná v domácnosti, zřejmě na mateřské, kterou měla dle poznámky vepsané rukou vyplácen OSSZ v obec. Zároveň pak ale není zřejmé, jak by mohla žalovaná pobírat další odměnu z práce (uvedena ve výši částka). Ze zákaznické karty tak není prokázán zdroj příjmu žalované, není jasné, zda je tedy na mateřské, nebo zda je zaměstnaná a pobírá mzdu. Zároveň se dle zákaznické karty původní věřitelka nezabývala ani listinami, které by měly uvedené údaje objasnit (nevyžádala asi ani výplatní pásky ani pracovní smlouvu nebo výměr státní podpory). Nebylo tak prokázáno, z čeho měla mít žalovaná příjem. Informace o tom, že je manžel žalované příjmení s příjmem částka měsíčně je také nepodložená. Zároveň se jeví jako podhodnocený i údaj o nákladech domácnosti ve výši částka měsíčně, zvlášť když se mělo jednat o domácnost se dvěma malými dětmi. Žalovaná původní věřitelce uvedla, že již splácí jiný úvěr, a to ve výši částka měsíčně, přesto původní věřitelka žalované úvěr poskytla, aniž by si řádně ověřila zdroj příjmů žalované a případně fixní výdaje žalované.
17. Pokud by tedy právnická osoba anonymizována dvě slova, SE řádně splnila svou povinnost a postupovala s péčí odborníka, nemohla by v zákaznické kartě uvést vzájemně zcela rozporné informace týkající se zdrojů příjmů žalované (zaměstnání x mateřská) a dále by si vyžádala doklady o těchto příjmem. Dále nemohla považovat za odpovídající výdaje domácnosti v částce částka, když byly v této domácnosti i dvě nezaopatřené děti. Původní věřitelka neověřila zdroj příjmů žalované, nemohla tak s odbornou péčí vyhodnotit, zda bude žalovaná schopna splácet poskytnutou zápůjčku s měsíčními splátkami ve výši cca částka. Postup původní věřitelky tak nelze hodnotit jako postup, při kterém by bylo s odbornou péčí zjišťováno, zda bude žalovaná schopna poskytnutý úvěr dle vyměřených splátek řádně splácet.
18. Majetkové poměry žalované tak nebyly zjišťovány dostatečným způsobem, na základě čehož nemohl být učiněn kvalifikovaný závěr o schopnosti žalované sjednaný úvěr splácet. S ohledem na uvedené nebylo možné než dospět k závěru, že uzavřená smlouva o zápůjčce je dle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a ve spojení s § 580 odst. 1 o.z. neplatná, když právnická osoba anonymizována dvě slova, SE poskytla žalované ve smyslu § 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelský úvěr, přestože ve smyslu § 9 odst. 1 cit. zákona s odbornou péčí neposoudila schopnost spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně též společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Poskytnutí úvěru tak v daném případě nejen odporuje zákonu, ale též zjevně narušuje veřejný pořádek, a proto je smlouva uzavřená mezi právnická osoba anonymizována dvě slova, SE a žalovanou ve smyslu § 588 o.z. absolutně neplatná. K absolutní neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti, tedy i bez námitky dotčených stran.
19. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).
20. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
21. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
22. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
23. Jestliže právní předchůdkyně žalobkyně přes neplatnost smlouvy poskytla žalované částku částka, plnila dle § 2991 o.z. bez právního důvodu, vzniklo jí tak ve smyslu § 2991 odst. 1 o.z. právo na vrácení bezdůvodného obohacení. Žalovaná na dluh ze smlouvy o půjčce číslo ze dne datum zaplatila celkem částka, k úhradě tak zbývá zaplatit částku částka (částka – částka), která se stala splatnou ke dni datum, což byla lhůta stanovená v předžalobní výzvě zaslané žalobkyní žalované dne datum. Soud proto rozhodl o povinnosti žalované zaplatit z přiznané částky úrok z prodlení v zákonné výši od datum, neboť od této doby byla žalovaná prokazatelně v prodlení se zaplacením dlužné částky. Dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, činí zákonná výše úroků z prodlení pro rozhodné období 10 % p.a. V souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. byla stanovena lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.).
24. Za situace, kdy soud dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce je neplatná, nezbylo než žalobu ve zbývající části o zaplacení úroků a poplatků zamítnout včetně příslušenství. V rozsahu, v jakém tedy soud neshledal žalobu důvodnou, proto rozhodl o jejím zamítnutí včetně příslušenství (výrok II.).
25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. za použití § 151 odst. 1 o.s.ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V souzeném případě byla žalovaná oproti žalobkyni úspěšná v poměru 86 % a 14 % neúspěšná. Žalované by tak náležela náhrada 72 % nákladů, avšak žalované v řízení žádné náklady nevznikly, proto nebylo žádnému z účastníků řízení přiznáno právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.