Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
9 C 127/2020-41
Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Treglerovou ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO
sídlem adresa, obec - část obce
zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení
sídlem adresa, obec a číslo - část obce
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného, obec
o zaplacení 5 984,48 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba na zaplacení 5 984,48 Kč s příslušenstvím se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba na zaplacení 5 984,48 Kč s příslušenstvím se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
Žalobou podanou dne datum se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení 5 984,48 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 612,75 Kč a se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 984,48 Kč ve výši 8,05% ročně od 4. 4. 2017 do zaplacení. Dále požadovala úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky 825 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že původní věřitel právnická osoba příjmení anonymizována dvě slova země (dále jen původní věřitel) uzavřel s žalovaným dne 29. 12. 2016 smlouvu o revolvingovém úvěru. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky anonymizováno, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů včetně svého telefonního čísla a e-mailové adresy. Tímto zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu pro spotřebitelský úvěr. Po prověření schopností žalovaného úvěr splácet mu v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy, na základě které se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr až do výše úvěrového limitu 35 000 Kč. Žalovaný čerpal celkem 6 600 Kč, kterou měl splácet minimálně ve výši uvedené vždy ve výpisu, a to do výše dlužné částky. Úrok byl sjednán ve výši 8,5% měsíčně. Z celkové čerpané výše úvěru dluží žalovaný jistinu 5 984,48 Kč a úrok za období od 27. 12. 2016 do dne splatnosti 3. 4. 2017 ve výši 1 612,75 Kč, dále náklady spojené s uplatněním pohledávky 825 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek z 18. 12. 2019 původní věřitel postoupil pohledávku za žalovaným na právnická osoba, IČO, která pohledávku postoupila smluvně dne datum na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Předžalobní výzvou z datum byl žalovaný ještě vyzván k úhradě dluhu, což neučinil.
Zástupce žalobkyně se ze soudního jednání omluvil, souhlasil s projednáním věci ve své nepřítomnosti. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně předvolán fikcí doručení do místa svého hlášeného trvalého bydliště. K žalobě, která mu byla doručena spolu s předvoláním, se nevyjádřil. Soud proto podle § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl bez účasti stran na podkladě obsahu spisu.
Soud provedl dokazování výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně, internetovou informací o původním věřiteli, Smlouvou o revolvingovém úvěru se standardními informacemi o spotřebitelském úvěru, obchodními podmínkami původního věřitele, výpisy z účtu (platební informace), Smlouva o postoupení pohledávek se seznamem postupovaných pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní výzvou k úhradě s poštovním podacím archem.
Z provedených důkazů soud zjistil, že žalobkyně je firmou zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze od datum pod sp.zn. anonymizováno číslo. Původní věřitel je anonymizováno společností s licencí poskytovat služby jako banka v rámci Evropské unie. Dne 29. 12. 2016 byla vypracována Smlouva o revolvingovém úvěru, ve které se zavázal původní věřitel poskytnout žalovanému úvěr do výše úvěrového limitu 35 000 Kč. Ke Smlouvě byly vypracovány standardní informace o spotřebitelském úvěru. Z obchodních podmínek původního věřitele ke spotřebitelským úvěrům čl. 4 (Uzavření smlouvy) může k uzavření Smlouvy dojít výlučně na základě žádosti, a to za použití prostředků komunikace na dálku prostřednictvím webových stránek. Konkrétně dle čl. 4 poté, co klient potvrdí, že si přečetl a porozuměl předsmluvním informacím, bude klientovi zaslán prostřednictvím SMS unikátní identifikační kód, který klient vloží do příslušného formulářového pole na webových stránkách a odesláním tímto způsobem písemně potvrdí přijetí Smlouvy. Předložená smlouva o úvěru neobsahuje podpis, ani kód žalovaného, či jeho jinou identifikaci, ani podpis či jinou identifikaci původního věřitele. Původní věřitel dále vypracoval dokumenty s názvem„ platební informace-výpis z účtu“, když v časově posledním je tvrzeno, že žalovaný celkem dluží k datu splatnosti, tedy k 3. 4.2017, celkem 8 405 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek z 18. 12. 2019 původní věřitel postoupil pohledávku za žalovaným na právnická osoba, která další smlouvou z 19. 12. 2019 postoupila pohledávku na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem z 27.5. 2020 a ve stejný den 27. 5. 2020 byla žalovanému advokátem žalobkyně zaslána předžalobní výzva k úhradě.
Soud hodnotil veškeré důkazy podle § 132 o.s.ř. podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k závěru, že tvrzení žalobkyně obsažené v žalobě a žalobkyní předložené a provedené listinné důkazy jsou nedostačující k prokázání uzavření řádné Smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. občan. zákoníku ve spojení s podmínkami písemnosti smlouvy podle § 104 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru v platném znění. I když nesplnění písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy, musí žalobkyně, která získala postoupením pohledávky od původního věřitele vlastnictví pohledávky a aktivní legitimaci k podání žaloby, prokázat uzavření smlouvy jiným způsobem. Na doložené smlouvě není ani podpis ani kód žalovaného, ani podpis či jiná identifikace původního věřitele, nebylo prokázáno ničím, že žalovaný podal žádost o úvěr prostřednictvím webového rozhraní, ani, že finanční prostředky byly žalovanému původním věřitelem vůbec poskytnuty, v jaké výši a na jaký účet a kdy byly zaslány.
Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně se z jednání omluvil, souhlasil s projednáním věci ve své nepřítomnosti, vzdal se sám o své vůli práva poučení při jednání podle § 118a odst. 1, 2, 3 o.s.ř. Soud proto na žalobkyni pohlížel, jako kdyby poučena byla.
Na základě shora uvedených skutečností soudu nezbylo, než žalobu zamítnout. Nárok žalobkyně nelze hodnotit z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, když nebylo prokázáno, že žalovanému vůbec nějaké finanční prostředky byly zaslány, tedy, že se bezdůvodně na úkor původního věřitele obohatil a v jaké výši.
Soud proto žalobu v plném rozsahu zamítl a podle § 142 odst. 1 o.s.ř. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když žalovanému, který měl ve věci plný úspěch, žádné náklady spojené se soudním řízením nevznikly
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání podle § 202 odst.2 o.s.ř., neboť bylo rozhodováno o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč. K příslušenství pohledávky se nepřihlíží.