Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
222 C 16/2021-33
Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudcem Mgr. Lukášem Randou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem Mgr. jméno jméno
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka ode dne datum do zaplacení a z částky částka ode dne datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] ode dne [datum] do zaplacení a z částky [částka] ode dne [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobce se domáhal zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalovaný se dne datum na lince tramvaje číslo dne datum na lince Metra B hromadné dopravy provozované žalobcem neprokázal přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Naplnil tak podmínky pro to, aby na něm žalobce požadoval úhradu jízdného (částka) a přirážky k jízdnému (částka), což žalovaný nezaplatil.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, taktéž se nevyjádřil k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobce věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “) bez jednání na základě předložených listinných důkazů.
3. Z předložených hlášenek kontrolora, smluvních přepravních podmínek a tarifu soud zjistil, že údaje tam uvedené odpovídají tvrzením uvedeným v žalobě a údajům o žalovaném zjištěným z výpisu z centrální evidence obyvatel. Soud je tedy vzal za prokázaný skutkový stav.
4. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb. ve znění pozdějších předpisů (zákon o drahách) je cestující povinen prokázat se na výzvu osoby pověřené dopravcem platným jízdním dokladem.
5. Podle § 18a zákona č. 111/1994 Sb. (silniční zákon) platí shodná úprava i v silniční dopravě. Co se rozumí jízdním dokladem, náležitostí jízdních dokladů a posuzování jejich platnosti stanoví § 4 , 5 a 6 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů číslo 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční dopravu.
6. Podle § 37 odst. 4 písm. d) zákona o drahách (obdobně podle § 18a odst. 1 písm. c) silničního zákona) může dopravcem pověřená osoba uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému. Výše přirážky podle § 37 odst. 6 uvedeného zákona stanoví dopravce v přepravních podmínkách, přičemž tato nesmí přesáhnout částku částka.
7. V daném případě bylo prokázáno, že žalovaný cestoval hromadnou dopravou provozovanou žalobcem, tedy využíval plnění přepravní smlouvy uzavřené podle § 2550 a násl. občanského zákoníku , avšak povinnost prokázat se kontrolorovi platným jízdním dokladem nesplnil. Povinnost k zaplacení jízdného (částka) a přirážky (částka) mu tedy byla v obou uvedených případech uložena po právu. Soud proto žalobě zcela vyhověl tak, jak uvedeno ve výroku I. Kromě nároku na jistinu pohledávky vzniklo žalobci též právo na úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády číslo 351/2013 Sb. ve znění účinném ke dni počátku prodlení (tj. ke dni následujícímu po kontrole). Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
8. O nákladech řízení pak soud rozhodl ve smyslu § 150 o. s. ř. o. s. ř. , podle kterého jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. V daném případě by náklady řízení byly přiznány žalobci, který měl ve věci úspěch. Z informačního systému soudu však bylo zjištěno, že proti žalovanému bylo u zdejšího soudu vedeno řízení ve skutkově i právně stejné věci, např. 219 C 214/2020 , v níž mu byla náhrada nákladů řízení přiznána, když se jednalo o černou jízdu za období předcházející podání žaloby. Žalobce tak mohl podat jedinou žalobu najednou pro více pohledávek (jak to obvykle činí), což neučinil, a vznikly mu tak náklady, které nebyly vynaloženy účelně, a to včetně soudního poplatku. Na takový procesní postup má žalobce právo, avšak náklady, které s takovým postupem žalobci vzniknout, nelze přenášet na žalovaného. Proto soud o těchto nákladech rozhodl jak uvedeno ve výroku II. rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.