Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
10 C 349/2020-21
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Špokovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 16 940 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 840 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 5 840 Kč od 8. 5. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Pro částku 11 100 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 13 045,78 Kč od 30. 11. 2019 do 7. 5. 2020, zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 7 205,78 Kč od 8. 5. 2020 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 542,66 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4 125,95 Kč, se žaloba žalobkyně zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 840 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 5 840 Kč od 8. 5. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Pro částku 11 100 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 13 045,78 Kč od 30. 11. 2019 do 7. 5. 2020, zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 7 205,78 Kč od 8. 5. 2020 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 542,66 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4 125,95 Kč, se žaloba žalobkyně zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 16 940 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení v částce 1 542,66 Kč, úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 13 045,78 Kč od 30.11.2019 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem a poplatky ve výši 4 125,95 Kč, úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 13 045,78 Kč od 30.11.2019 do zaplacení, když tyto částky měla žalovaná dlužit na základě Smlouvy o úvěru číslo uzavřené dne 27. 6. 2017 mezi ní a právní předchůdkyní žalobkyně – právnická osoba anonymizována dvě slova SE, na podkladě níž poskytla tato společnost žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které byly žalované předány v hotovosti při uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala bance zaplatit celkem částku 26 100 Kč, z toho 15 000 Kč jako samotnou půjčku a 11 100 Kč jako souhrnný poplatek, a to formou 58 týdenních splátek po 450 Kč. Schopnost žalované splácet úvěr byla právní předchůdkyní žalobkyně ověřována na základě žalovanou vyplněné žádosti o úvěr, ve které uvedla své údaje, zaměstnavatele, příjmy a výdaje, počet vyživovacích povinností apod. Žalovaná své smluvní závazky nehradila řádně a včas, zaplatila pouze platby ve výši 9 160 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29.11.2019, byla pohledávka s účinností k 29.11.2019 postoupena na žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno. Z důvodu prodlení požadovala žalobkyně rovněž zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny v kapitalizované výši 1 542,66 Kč a dále od 30.11.2019 ve výši 9 % ročně až do zaplacení a rovněž smluvní úrok v kapitalizované výši 4 125,95 Kč a dále ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny od 30.11.2019 do zaplacení.
2. Soud ve věci usneseními ze dne 11.12.2020 vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda podle § 115a občanského soudního řádu (dále i jen o.s.ř.) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byla současně poučena, že nevyjádří-li se do 5 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. její souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalované řádně doručeno dne 17.12.2020, přičemž však se žalovaná k této výzvě nijak nevyjádřila a soud proto vycházel z toho, že žalovaná s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v samotné žalobě.
3. Na základě provedeného dokazování soud z provedených listinných důkazů učinil tato skutková zjištění: Listinami označenými jako Fajn půjčka číslo podepsané dnem 27. 6. 2017, má soud v řízení za prokázáno, že právnická osoba anonymizována dvě slova SE se dohodla se žalovanou na tom, že uvedená společnost poskytne žalované finanční prostředky ve výši 15 000 Kč, a to za souhrnný poplatek v částce 11 100 Kč (úrok + poplatky); žalovaná se naopak zavázala uvedené prostředky společnosti vrátit, jakož i zaplatit jí souhrnný poplatek, to obojí v 58 týdenních splátkách po 450 Kč; žalovaná pak písemně v rámci samotné smlouvy prohlásila, že uvedené prostředky od společnosti převzala. Z karty zákazníka bylo zjištěno, že v této žalovaná vyplnila údaje o výši svého příjmu 5 000 Kč a státní podpoře ve výši 3 700 Kč, výdaje ve výši 4 000 Kč na osobní potřeby. Z přehledu splátek bylo dále zjištěno, že žalovaná zaplatila celkem částku 9 160 Kč. Listinou označenou jako Smlouva o postoupení pohledávek z 29.11.2019, včetně přílohy, a oznámením o postoupení pohledávek ze dne 29.11.2019, vzal soud za prokázané, že právnická osoba anonymizována dvě slova SE písemně dohodla se žalobkyní na tom, že postupuje žalobkyni své pohledávky vzniklé ze smluv za svými dlužníky specifikované v příloze, a to za dohodnutou úplatu, ke dni jejího uhrazení, včetně pohledávky za žalovanou a žalobkyně tyto pohledávky se vším příslušenstvím a právy s nimi spojenými přijímá, přičemž toto postoupení pohledávky bylo též žalované písemně oznámeno. Předžalobní výzvou právní zástupkyně žalobkyně ze dne 30. 4. 2020, jakož i kopií poštovního podacího archu, má soud v řízení za prokázáno, že zástupce žalobkyně vyzýval žalovanou k úhradě dlužné částky do 7.5.2020, s tím, že nezaplatí-li, bude se žalobkyně svého nároku domáhat soudní cestou.
4. Z výše uvedeného soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru dne 27. 6. 2017, právní předchůdkyně žalobkyně žalované téhož dne úvěr ve výši 15 000 Kč poskytla na základě žalovanou uvedených údajů o jejich příjmech a výdajích bez dalšího prověřování těchto údajů a případných závazků žalované. Žalovaná měla tento úvěr splácet včetně poplatku ve výši 11 100 Kč v 58 týdenních splátkách po 450 Kč, na tento úvěr zaplatila celkem 9 160 Kč. Následně žalobkyně pohledávku z předmětné smlouvy včetně příslušenství smluvně postoupila na žalobkyni k 29.11.2019, což bylo žalované oznámeno dopisem z téhož dne, v němž byla vyzvána k úhradě žalované částky ve lhůtě do 10 dnů od obdržení tohoto dopisu, přičemž datum doručení nebyl v řízení zjištěn a následně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě zůstatku úvěru předžalobní upomínkou z 30. 4. 2020 ve stanové lhůtě do 7.5.2020. Žalovaná ničeho dalšího nezaplatila.
5. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
7. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
8. Podle výše citovaného ustanovení zákona a s odkazem na Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. spisová značka, se soud nejprve zabýval otázkou platnosti předmětné spotřebitelské smlouvy, kdy byla žalobkyně jako věřitel před uzavřením smlouvy povinna s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného, jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Soud dospěl k závěru, že touto otázkou se žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy s odbornou péčí nezabývala, když vycházela pouze z prohlášení dlužníka o svých příjmech a výdajích bez jakéhokoliv dostatečného prokázání a doložení těchto údajů a případných závazků žalované, čímž nebyla splněna podmínka odborné péče. Soud odkazuje na závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka (zejména bod 26.), že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.
9. Soud tedy s ohledem na skutečnost, že žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy s odbornou péčí, dospěl k závěru, že právě tento nedostatek má za následek neplatnost předmětné spotřebitelské smlouvy o úvěru, a to absolutní dle § 588 o. z., k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti bez ohledu na to, zda je některou ze stran namítána. K této neplatnosti daného právního jednání se přihlíží i bez návrhu, pokud je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání (v tomto je možno se opřít i o závěry občanskoprávní teorie - příjmení, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1 - 654). Komentář. 1. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 2084). Jinak by totiž byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli.
10. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb.) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
11. Podle § 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru byly pak strany smlouvy povinny si pouze vypořádat svůj vzájemný vztah v režimu § 2993 o. z., podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek. Žalobkyně vyplatila žalované částku 15 000 Kč, přitom žalovaná žalobkyni zaplatila částku 9 160 Kč. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně obohatila o částku rozdílu ve výši 5 840 Kč, proto žalovaná musí žalobkyni zaplatit částku 5 840 Kč. Současně soud dospěl k závěru o zesplatnění částky bezdůvodného obohacení uplynutím lhůty stanovené v předžalobní upomínce dnem 7. 5. 2020, od 8.5.2020 je žalovaná v prodlení a žalobkyně má právo na úroky ve smyslu § 1970 o. z. ve výši dle vládního nařízení č. 142/1994Sb. ve znění vládního nařízení číslo. S ohledem na výše uvedené byla tedy žaloba částečně zamítnuta jak pro další neplatná ujednání ve smlouvě v části smluvních úroků, poplatků, tak ohledně zákonných úroků z prodlení.
13. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, kdy ve věci byla úspěšnější žalovaná, proto by měla právo na náhradu nákladů řízení, podle obsahu spisu však žalované žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl, tak že z žádných účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.