Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
16 C 137/2020-52
Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Miroslavem Skalou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem adresa žalovaného
pro zaplacení částky 7 000 Kč s přísl.
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4 621 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10,25 % p.a. jdoucím od 19. 7. 2020 do zaplacení, to vše ve splátkách po 500 Kč měsíčně, vždy do konce kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení některé z nich.
II. Ve zbytku se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 438 Kč k rukám anonymizováno jméno příjmení, advokáta.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4 621 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10,25 % p.a. jdoucím od 19. 7. 2020 do zaplacení, to vše ve splátkách po 500 Kč měsíčně, vždy do konce kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení některé z nich. II. Ve zbytku se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 438 Kč k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta.
Žalobce se domáhal částky uvedené shora z důvodu vrácení poskytnuté půjčky.
Žalovaný uvedl, že je nemajetný, a požádal o povolení splátek.
Soud rozhodl věc bez nařízení jednání se souhlasem účastníků podle § 115a občanského soudního řádu (OSŘ) , neboť účastníci na výzvu soudu nevznesli proti tomuto zamýšlenému postupu soudu žádné námitky (§ 101 odst. 4 OSŘ ).
Účastníci uzavřeli smlouvu o půjčce, podle které žalobce jako věřitel předal žalovanému jako dlužníkovi dne datum částku 7 000 Kč. Půjčka byla uzavřena písemnou formou a smluvní proces byl završen předáním předmětu půjčky věřitelem dlužníkovi. Ohledně úročení půjčky bylo sjednáno, že půjčka je úročena, mělo být vedle jistiny 7 000 Kč vráceno ještě 4 480 Kč. Pokud jde o splatnost půjčky, bylo sjednáno, že půjčka bude vrácena do 40 týdnů, ve splátkách po 280 Kč týdně. Pokud jde o vrácení půjčky, žalobce uvedl a žalovaný nerozporoval, že vrácena nebyla celá částka, nýbrž toliko 2 379 Kč.
Pokud jde o právní posouzení věci, řídí se půjčka ustanoveními §§ 657 -658 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. (dále jen obč. zákoník) Smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu (§ 657 obč. zákoníku). Při půjčce peněžité lze dohodnout úroky (§ 658 odst. 1 obč. zákoníku).
Po právní stránce soud dospěl k závěru, že účastníci uzavřeli neplatnou smlouvu o půjčce. Jelikož k jistině mělo být za dobu 40 týdnů vráceno navíc ještě 4 480 Kč což je 64 %, považuje soud sjednaný úrok za neplatný. Jedná se o neplatnost absolutní, neboť zadlužování spotřebitelů tímto způsobem se v posledních letech stává hromadným společenským jevem, který ohrožuje primárně tyto spotřebitele samotné (vznik nesplatitelných závazků), avšak také jejich rodiny, zatěžuje státní rozpočet sociálními dávkami a narušuje společenskou soudržnost. Alternativně lze dovodit, že se jedná o právní úkon v rozporu s dobrými mravy a takové právo nelze vykonat (§ 3 obč. zák. č. 40/1964 Sb. ).
V případě smlouvy o půjčce platí, že zápůjčka může být úročena nebo sjednána jako bezúročná. - Dále nepřichází do úvahy posoudit ujednání o úrocích pouze jako neplatné jen částečně (tedy neplatné ve výši, sjednávající excesivní úroky), a přiznat tedy pouze přiměřené úroky. Toto pro všechny půjčky judikoval dne 4. 3. 2010 Nejvyšší soud, sp.zn. 32 Cdo 1008/2009 .
Podle právní úpravy, účinné před 1. 1. 2014, platilo o bezdůvodném obohacení, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat (§ 451 odst. 1 bývalého občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. ). Bezdůvodným obohacením byl zejména majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu (odstavec 2 citovaného ust.). Rovněž byla-li smlouva zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal (§ 457 ). Splatnost bezdůvodného obohacení se řídila podle § 563 bývalého občanského zákoníku (den následující po výzvě k placení). Pokud jde o přechodné ustanovení k novelizaci účinné od 1. 1. 2014, podstatná je otázka, zda bezdůvodné obohacení vzniklo před 1. 1. 2014. V takovém případě se podle § 3028 odst. 3 o.z. vzniklé bezdůvodné obohacení i nadále (po 1. 1. 2014) řídí podle dosavadních předpisů.
Žalovaný je tedy povinen vrátit žalobci přijatou částku 7000 Kč, která je snížena o částku 2 379 Kč, tj. 4 621 Kč. Výzvu k zaplacení dal žalobce žalovanému dne datum. Splatnost nastala podle názoru soudu dne 18. 7. 2020. Dalšího dne 19. 7. 2020 začal běžet úrok z prodlení. Soud povolil žalovanému přiměřené splátky. Ve zbytku soud žalobu zamítl.
Dle § 142 odst. 2 o.s.ř. soud žalobci přiznal náhradu soudního poplatku ve výši 400 Kč. Dále odměnu 2,5 krát 200 Kč za převzetí věci, předžalobní upomínku a sepis žaloby (vyhláška č. 177/1996 Sb. , za použití § 14b vyhlášky). K tomu 3 režijní paušály po 100 Kč (§ 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , za použití § 14b vyhlášky). Dále 21% DPH. Celkem tedy 1 368 Kč. Přitom úspěch účastníků (66% - 34%), když žalováno bylo základ 7 000 Kč, vedl k přiznání 32% těchto nákladů. Zde splátky již vzhledem k nízké částce povoleny nebyly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ). Nebude-li uložená povinnost dobrovolně splněna, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí.