Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
9 C 238/2020-37
Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní JUDr. Miroslavou Kramnou ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
; zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, datum narození
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 20 547 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 12 400 Kč ve výši 9,75 % od 1. 5. 2019 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se ohledně částky 10 647 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10 647 Kč za dobu od 1. 5. 2019 do zaplacení zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 188,16 Kč, k rukám právní zástupkyně žalobkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit ČR na účet Okresního soudu v Opavě doplatek soudního poplatku v částce 330 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 12 400 Kč ve výši 9,75 % od 1. 5. 2019 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se ohledně částky 10 647 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10 647 Kč za dobu od 1. 5. 2019 do zaplacení zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 188,16 Kč, k rukám právní zástupkyně žalobkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit ČR na účet Okresního soudu v Opavě doplatek soudního poplatku v částce 330 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne datum domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne datum. Žalobkyně tvrdila, že na základě uvedené smlouvy poskytla žalovanému částku 12 400 Kč, kterou se jí žalovaný zavázal splatit do 30. 4. 2019 ve výši 12 400 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 418 Kč. Žalobkyně uplatnila vůči žalovanému náklady spojené s uplatněním pohledávky 2 500 Kč za pět upomínek ze dne 7. 5. 2019, 14. 5. 2019, 21. 5. 2019, 30. 5. 2019 a 14. 6. 2019 po 500 Kč. Zároveň uplatnila smluvní pokutu 5 729 Kč. Na předžalobní výzvu ze dne 20. 4. 2020 žalovaný nereagoval.
2. Žalovanému byla doručena žaloba včetně výzvy dle § 114a odst. 2 písm. a) o.s.ř. a dle § 115a o. s. ř. o. s. ř. postupem dle § 49 o. s. ř. o. s. ř.
3. Soud dále pokračoval v řízení a k projednání věci samé nařídil jednání, k němuž se nikdo nedostavil, přičemž Žalobkyně a její právní zástupce svou neúčast předem omluvili a souhlasili s jednáním a rozhodnutím v jejich nepřítomnosti. Soud proto podle § 101 odst. 3 o.s.ř. ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků a právní zástupkyně žalobkyně, přičemž vycházel z obsahu spisu a z žalobkyní předložených listinných důkazů.
4. Po provedeném dokazování soud zjistil, že dne datum účastníci uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na základě uvedené smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému částku 12 400 Kč, kterou se jí žalovaný zavázal splatit do 30. 4. 2019 ve výši 12 400 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 418 Kč. Žalobkyně uplatnila vůči žalovanému náklady spojené s uplatněním pohledávky 2 500 Kč za pět upomínek ze dne 7. 5. 219, 14. 5. 2019, 21. 5. 2019, 30. 5. 2019 a 14. 6. 2019 po 500 Kč. Zároveň uplatnila smluvní pokutu 5 279 Kč. Na předžalobní výzvu ze dne 20. 4. 2020 žalovaný nereagoval (prokázáno ze smlouvy o zápůjčce ze dne 22. 1. 2019, z výpisu z účtu – doklad o převedení finančních prostředků na účet žalovaného 22. 1. 2019).
5. Žalobkyně vyzývala žalovaného opakovaně k zaplacení splatného dluhu dne 7. 5. 2019, 14. 5. 2019, 21. 5. 2019, 30. 5. 2019 a 14. 6. 2019, když tyto náklady spojené s uplatněním pohledávky vyčíslila na 2 500 Kč, zároveň uplatnila smluvní pokutu 5 729 Kč sjednanou podle obchodních podmínek ve výši 0,1 % denně z dlužné částky maximálně do poloviny výše poskytnuté zápůjčky, vymáhá však smluvní pokutu z prodlení pouze do výše nepřesahující součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru. Předžalobní upomínka byla žalovanému zaslána prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb dne 20. 4. 2020 (prokázáno z upomínky č. 1 až č. 5, z předžalobní výzvy ze dne 20. 4. 2020 s podacím lístkem z téhož dne).
6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: Žalovaný uzavřel dne datum smlouvu o zápůjčce v postavení spotřebitele ve smyslu § 419 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (o. z.), žalobkyně vůči němu vystupovala v postavení podnikatele ve smyslu § 420 o. z. Žalovanému jako spotřebiteli tudíž svědčila ochrana ve smyslu § 1810 a násl. o. z., přičemž na závazkový vztah mezi účastníky řízení dopadají i ustanovení o spotřebitelském úvěru, která ve veřejném zájmu určují poskytovatelům spotřebitelského úvěru plnit konkrétní povinnosti stanovené na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním.
7. Žalobkyně byla jako věřitel povinna posoudit s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, resp. zápůjčku. Při posouzení úvěruschopnosti žalovaného byla žalobkyně povinna vycházet z dostatečných informací získaných i od žalovaného, a v nezbytném případě i z nahlédnutí do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného, přičemž měla spotřebitelský úvěr poskytnout jen tehdy, pokud by bylo po posouzení úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí zřejmé, že žalovaný bude schopen spotřebitelský úvěr splácet; jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Ochranu spotřebitelů před neúměrným zadlužováním lze posoudit jako součást veřejného pořádku České republiky. Žalobkyně jako osoba poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti přitom byla povinna k jeho zajištění přispět a v rámci náležité odborné péče nespoléhat jen na údaje tvrzené žalovaným, ale tato tvrzení i prověřit, a to například výzvou k doložení potvrzení o zaměstnání, doložením výplatních pásek za měsíce bezprostředně předcházející poskytnutí zápůjčky, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015 -39).
8. Zákon o spotřebitelském úvěru je transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/. Výkladem některých otázek se zabýval i Soudní dvůr Evropské unie, z jehož rozsudku ze dne 18. 12. 2014 vyplývá, že pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (srov. rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014, CA Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další, C -449/13).
9. V průběhu dokazování bylo zjištěno, že žalobkyně sice prověřovala údaje ohledně schopnosti žalovaného splácet, ale zcela nedostatečně, když měla k dispozici pouze výplatní lístky za období květen a červen 2018, přestože smlouva mezi účastníky byla uzavřena až datum a které předložila až po výzvě soudu k prokázání zkoumání bonity žalovaného pro splácení úvěru a kdy současně sdělila, že rovněž lustrovala žalovaného v CEE. Na další výzvu soudu k předložení zákaznické karty a dalších listin, které měla pro posouzení schopnosti žalovaného splácet k dispozici, již žalobkyně nereagovala. Jak výše uvedeno, z jednání soudu se žalobkyně a její právní zástupkyně omluvily a nemohly tak být ve smyslu § 118a o.s.ř. případně vyzvány k doplnění dalších tvrzení a důkazů.
10. Vzhledem k výše uvedenému soud posoudil vzájemná práva a povinnosti účastníků řízení jako smlouvu o zápůjčce dle ustanovení občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb. ), že žalovaný jako vydlužitel převzal předmětnou částku 12 400 Kč uvedeného dne, že byl naplněn podstatný znak smlouvy o zápůjčce jako reálného kontraktu, totiž že se do dispozice žalovaného dostal předmět zápůjčky, což bylo doloženo důkazem dokladem o převodu na účet žalovaného. Dále však provedené důkazy spolu s tvrzeními žalobkyně prokazují, že před poskytnutím zápůjčky nedostála své povinnosti odborné péče, když před uzavřením smlouvy nedostatečně prověřovala schopnost žalovaného poskytnuté finanční prostředky splácet. S ohledem na uvedené je smlouva o zápůjčce od počátku neplatná, neboť odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Vzhledem k uvedenému soud posoudil vzájemná práva a povinnosti účastníků řízení jako bezdůvodné obohacení podle § 2991 odst. 2 o.z., jelikož žalovaný získal od žalobkyně finanční prostředky ve výši 12 400 Kč bez právního důvodu. Podle § 1958 odst. 2 o.z. nastala splatnost dluhu žalovaného první den poté, kdy měl být dluh vrácen, tj. dne 1. 5. 2019. Podle § 1968 a § 1970 o.z. má žalobkyně právo na úroky z prodlení ve výši vyplývající z nař. vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto v rozsahu uvedeném ve výroku I. žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k plnění ve lhůtě stanovené dle § 160 odst. 1 o.s.ř.
11. Nárok žalobkyně na zaplacení finančních prostředků nad rámec bezdůvodného obohacení, tj. na zaplacení částky 2 418 Kč, představující poplatek za poskytnutí zápůjčky s příslušenstvím na zákonném úroku z prodlení z této částky, smluvní pokuty vyčíslené na částku 5 729 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč zamítl jako nedůvodný. Požadavek na úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky 2 500 Kč soud zamítl jako nedůvodný, když tento požadavek považuje za nemravný a obsahující v sobě záměr k navyšování poplatků ve formě pěti po sobě jdoucích výzev k zaplacení po 500 Kč s krátkým časovým odstupem a emitovaných v totožném znění.
12. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. , kdy neúspěšný žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám její právní zástupkyně, po posouzení úspěchu a neúspěchu ve věci, na nákladech řízení částku 188,16 Kč Náklady řízení zahrnovaly odměnu advokáta za tři úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva a sepis žaloby) po 300 Kč dle § 14b odst. 1 bod 2 vyhl. č. 177/96 Sb., tři režijní paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/96 Sb., celkem 1 200 Kč a soudní poplatek 1 152 Kč, celkem 2 352 Kč. Jelikož žalobkyně byla, po odečtení úspěchu žalovaného, v konečném důsledku úspěšná co do 8 %, tak celkových nákladů řízení má nárok na částku 188,16 Kč, kterou je žalovaný povinen jí zaplatit k rukám její právní zástupkyně.
13. Výrok IV. vychází z položky 2 bodu 2 Sazebníku soudních poplatků a skutečnosti, že požadovaný platební rozkaz soud nevydal a pokračoval v řízení. Proto byla žalobkyni uložena povinnost k doplacení soudního poplatku do výše dle položky 1 písm. b) Sazebníku dle zák. č. 549/1991 Sb. v platném znění.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu.
Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, mohou se oprávnění domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.