Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 253/2020-32

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Krojovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení částky 10 890 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba s návrhem, aby soud uložit žalované povinnost zaplatit žalobci částku 10 890 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky v zákonné výši za dobu od datum do zaplacení a dále náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 114 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žaloba s návrhem, aby soud uložit žalované povinnost zaplatit žalobci částku 10 890 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky v zákonné výši za dobu od [datum] do zaplacení a dále náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 114 Kč, se zamítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení 10 890 Kč (250 EUR) s příslušenstvím jako dlužné náhrady za zpoždění letu žalované číslo číslo dne datum.

Soud ve věci rozhodl platebním rozkazem, proti němuž podala žalovaná včasný odpor, ve vyjádření žalovaná namítala pozdní uplatnění nároku žalobcem a zánik jeho práva ve smyslu § 2553 odst. 3 o.z.

Soud vzal ze shodných tvrzení stran za prokázané, že žalobce se dne datum účastnil letu č. číslo číslo z obec do obec. Operujícím leteckým dopravcem byla žalovaná. Odlet spoje byl stanoven na 16:35 hodin, přílet spoje byl stanoven na 18:20 hodin. Skutečný přílet do cílové destinace se uskutečnil až 2:50 hodin následujícího dne, což bylo o více než 4 hodiny později oproti plánovanému času příletu. Žalobce uplatnil u žalované požadavek na zaplacení náhrady dne datum. Žalobce zakoupil zájezd na základě smlouvy o zájezdu uzavřené s poskytovatelem právnická osoba – cestovní kancelář, jehož součástí byla i sjednaná letecká přeprava na trase obec – obec a zpět.

Skutková zjištění učinil soud ze shodných tvrzení stran, závěr o skutkovém stavu je shodný. Mezi účastníky nebylo po skutkové stránce sporu, že žalobce se účastnil letu žalované, který byl významně zpožděn (zpoždění přesáhlo 4 hodiny). Žalobce letenku zakoupil v rámci zájezdu prostřednictvím cestovní kanceláře. Následně (po 21 měsících od uskutečnění zpožděného letu) uplatnil žalobce svůj nárok na náhradu škody u žalované coby provozujícího leteckého dopravce.

Po právní stránce posuzoval soud uplatněný nárok podle Nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 (dále také jako„ Nařízení“). Dle článku 7 odst. 1 Nařízení, ve spojení se související judikaturou Soudního dvora EU přísluší cestujícím při délce letu do 1500 km náhrada škody ve výši 250 EUR za předpokladu, že zpoždění letu přesáhne tři hodiny.

Podle § 2553 odst. 1 o.z. jedná-li se o pravidelnou přepravu osob, stanoví přepravní řády, jaká práva má cestující vůči dopravci, nebyla-li přeprava provedena včas. Podle odst. 2 při nepravidelné přepravě osob nahradí dopravce škodu vzniklou cestujícímu tím, že přeprava nebyla provedena včas; podmínky a rozsah náhrady stanoví přepravní řády. Podle odst. 3 práva podle odstavců 1 a 2 musí cestující uplatnit u dopravce bez zbytečného odkladu. Nebylo-li takové právo uplatněno nejpozději do šesti měsíců, soud je nepřizná, namítne-li dopravce, že právo nebylo uplatněno včas.

Výsledek řízení byl závislý na právním posouzení otázky, zda se na danou situaci vztahuje požadavek uplatnění nároku žalobcem ve smyslu § 2553 odst. 3 o. z., tj. ve lhůtě 6 měsíců od provedení přepravy.

Tuto otázku již řešil Městský soud v Praze jako soud odvolací v rozsudku ze dne 23. 10. 2019 č. j. -62. V něm odvolací soud potvrdil rozhodnutí zdejšího soudu č.j. -42 ze dne 10. 7. 2019, jímž byly nároky žalobců na paušalizovanou náhradu škody podle zamítnuty jako promlčené ve smyslu o. z. Odvolací soud shledal, že pojem přepravní řád uvedený v  o. z. zásadně nevylučuje, aby jím byl podle o. z. chápán i přímo aplikovatelný předpis Evropské unie, který pro leteckou přepravu zavádí mimo jiné i nárok na paušalizovanou náhradu škody podle . Uvedl, že i samotné předpokládá jistou notifikaci cestujícího, neboť samo nepodmiňuje výplatu paušalizovaného odškodnění pouhým naplněním podmínek, které samo stanoví, nýbrž je naopak založeno na povinnosti dopravce informovat cestující v případě zpoždění letu o jejich nastalých právech, a to i formou odkazu na existující typizovaný formulář vydaný právě pro tyto účely. Tomuto odpovídá i dikce odstavce 20 preambule, ale i a písm. c) tohoto nařízení. Jestliže o. z. výslovně podmiňuje nároky z přepravy jejich včasnou notifikací u dopravce (viz odstavec 3) a s jejich (včasným) neuplatněním v propadné lhůtě 6 měsíců spojuje nemožnost přiznání nároku za podmínky, že dopravce zároveň namítne pozdní uplatnění práva, nelze nároku uplatněnému po uplynutí lhůty vyhovět. Je zřejmé, že nerozlišuje, o jakého cestujícího jde (tedy zda je„ spotřebitelem“ či nikoli), a nárok na paušalizovanou náhradu škody přiznává všem cestujícím bez rozdílu (s výjimkou specifických skupin cestujících uvedených v  větě první ).

Soud si je plně vědom skutečnosti, že výše citované rozhodnutí odvolacího soudu bylo zrušeno nálezem Ústavního soudu sp. zn. ze dne 10. 3. 2020. Ze zrušujícího rozhodnutí Ústavního soudu je však zřejmé, že s ohledem na důvod vyhovění ústavní stížnosti nebyl Ústavní soud oprávněn přezkoumávat skutková zjištění či právní závěry odvolacího soudu ve věci samé a, jak sám Ústavní soud zdůraznil, nelze vykládat jeho rozhodnutí v tom smyslu, že by Ústavní soud pro účely dalšího řízení přisvědčil závěrům obsaženým v napadeném rozsudku městského soudu, ať už se tykají procesních předpokladů odvolacího řízení nebo skutkových zjištění či právních závěrů soudů obou stupňů. Právní názor odvolacího soudu tak zůstal nezpochybněn. V souladu s výše uvedeným právním názorem soudu vyššího stupně soud v předmětné věci dovodil, že žalobce uplatnil svůj nárok u žalované po marném uplynutí lhůty ve smyslu § 2553 odst. 3 o. z., nárok je promlčen. Proto soud výrokem I. rozsudku žalobní nárok zamítl.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s  za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle uvedené vyhlášky.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 6. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.