Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

42 C 331/2020-18

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Janošcovou ve věci

manžela: osobní údaje manžela zastoupený advokátem titul jméno příjmení

sídlem adresa

a

manželky: osobní údaje manželky

o rozvod manželství

takto:

I. Manželství manželů celé jméno manžela, a celé jméno manželky, rozené příjmení, provdané příjmení, uzavřené dne datum před název úřadu anonymizováno ve obec, se rozvádí.

II. Žádný z manželů nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Manželství manželů [celé jméno manžela], a [celé jméno manželky], rozené [příjmení], provdané [příjmení], uzavřené dne [datum] před [název úřadu] [anonymizováno] ve [obec], se rozvádí. II. Žádný z manželů nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Manžel se podaným návrhem domáhal rozvodu manželství účastníků. Uvedl, že jejich manželství bylo uzavřeno dne datum před název úřadu anonymizováno ve obec, u obou jako manželství počet manželství, ze kterého se počet dětí narozených z manželství anonymizována dvě slova. Manželství účastníků bylo zpočátku šťastné, účastníci spolu žili ve společné domácnosti v domě ve výlučném vlastnictví manželky, a to až do datum. Dne datum totiž manželka nečekaně telefonicky kontaktovala dceru manžela jméno příjmení a informovala ji, že se o manžela dále nebude starat a vyzvala dceru manžela, aby si pro svého otce ihned přijela, jinak ho ze společné domácnosti vystěhuje. Dcera pro manžela s ohledem na velkou vzdálenost pro něj přijela v sobotu datum, manželka přitom setrvávala na svém stanovisku, a tak dcera odvezla svého otce ze společné domácnosti manželů. Manžel tak od datum žije v rodinném domě u své dcery. Manželka si přitom byla vědoma toho, že uzavírá manželství s o téměř počet let starším mužem, přitom jedním z hlavních a klíčových smyslů a účelů manželství je vzájemná podpora a pomoc, což manželka nadále odmítla respektovat. Vzhledem k výše popsanému chování manželky má tedy manžel za to, že manželství účastníků je již pouze formálním svazkem dvou lidí, neplní žádný svůj účel a je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, přitom obnovení soužití již nelze očekávat. U jednání dne datum bylo dále doplněno, že v době před odstěhováním manžela ze společné domácnosti na výzvu manželky bylo soužití účastníků v podstatě normální, samozřejmě mezi nimi byly určité spory, ale nijak závažného rázu, a manžel tak dodnes neví, co bylo konkrétním důvodem rozhodnutí manželky vyzvat jeho dceru k jeho přestěhování. Vysvětluje si to tím, že se postupem doby zhoršoval jeho zdravotní stav, kdy tento trpí mj. i označení nemoci a velice špatně se mu hojí rány, navíc byl po úrazu a jeho stav vyžadoval v té době zvýšenou péči včetně častých návštěv u lékaře, což zřejmě manželce vadilo, protože se manžel postupem doby ocitl ve velmi zanedbaném stavu. Dne datum právě telefonoval se svou dcerou, kdy mu manželka vytrhla telefon z ruky a jeho dceři sdělila, aby si pro otce rychle přijela, protože ona jej jinak vyhodí. Od přestěhování k dceři se jeho zdravotní stav značně zlepšil. Pokud byl manžel po datum kontaktován manželkou, pak toliko telefonicky a telefony byly zaměřeny na to, zda jí pošle nějaké finanční prostředky. Poté co se manželka dozvěděla, že byla podána žaloba o rozvod manželství, kontaktovala pouze advokátní kancelář zastupující manžela, kdy se do telefonu rozčilovala v tom směru, jak si dovolili podat návrh na rozvod. K nějaké snaze o obnovení soužití účastníků tak ze strany manželky v žádném případě nedošlo a manžel sám o toto již nemá zájem. Příčiny rozvratu manželství spatřuje manžel na straně manželky v tom, že přestala být ochotna pomáhat manželovi a starat se o něj při stále zhoršujícím se zdravotnímu stavu manžela. Sám manžel pak k vyjádření manželky ještě doplnil, že podle něj není pravdou, že by doma nic nedělal, jen ležel na gauči, když manželství trvalo počet let a problémy nastaly až v posledních 2 až 3 letech, poté co se postupně začal zhoršovat jeho zdravotní stav. V průběhu manželství účastníci společně prováděli údržbu domu a zahrady, pokud určité práce neuměl, byly zadány firmám, on však pracovníkům těchto firem byl vždy při ruce. Je pravdou, že se jej dotklo, že jej manželka vyhodila, navíc to nebylo poprvé, ale ve skutečnosti již potřetí, v prvním případě na roční období rok pro něj jel syn z obec, než pro otce dojel, účastníci se v mezidobí usmířili, podruhé došlo opět k podobné situaci, potřetí se již odstěhoval. Je přesvědčen, že by obnovení soužití nevedlo ke zlepšení vztahu mezi účastníky, kdyby neměl děti, byl by dnes bezdomovcem, děti se o něj starají. Za celou dobu, po kterou s manželkou nežijí, spolu mluvili pouze telefonicky možná v deseti případech, většinou volal manželce právě manžel. Manželka jej nikdy nepožádala, aby se k ní vrátil, a on v současné době o tom už ani nepřemýšlí.

2. Manželka s návrhem na rozvod manželství účastníků nesouhlasila s tím, že manžela má stále ráda a současné neshody v manželství podle ní nejsou důvodem k rozvodu. Připustila, že mezi účastníky je určitý věkový rozdíl a že v průběhu manželství sama udělala spoustu chyb a není dokonalá. Má však za to, že ve vztahu k manželovi pro tohoto dělala maximum, na rozdíl od manžela vůči ní. Již na počátku jejich vztahu, kdy manžel bydlel v obec, si nastavili pravidla tak, že on za ní jednou za 14 dnů jezdil a hradil si toliko cestu, ona pak financovala jeho pobyt zde a navíc mu ještě chystala jídlo a další věci pro další pobyt v obec. Manžel jí žádal o ruku v podstatě 3x, až napotřetí po dlouhém rozmýšlení souhlasila, přitom v té době již bylo manželovi počet let a po měsíci po svatbě šel do starobního důchodu, přestěhoval se k ní, zatímco ona ještě pracovala. Nechtěla přitom po něm, aby se staral o dům a zahradu, vše zajišťovala sama, sekala trávu, stříhala stromy, manželovi však vadilo i to, že je doma sám, a proto ji přemlouval, aby ukončila zaměstnání a nastoupila do předčasného důchodu, což se také právě díky jeho nátlaku stalo. Poté však chodila ještě na různé brigády, aby finančně nahradila ztrátu na důchodu. Manžel je přitom konfliktní osoba, neustále se mu něco nelíbilo, řešil finance, tyto neustále hlídal, a byť se manželka snažila co nejvíce zajistit ze své strany finance pro rodinu, docházelo mezi nimi v tomto směru ke konfliktům, kdy manželovi musela vysvětlovat, za co byla utracena konkrétní částka. Manželka má za to, že se o manžela celou dobu starala velice dobře, brala si ho již jako diabetika, za celou dobu, co spolu žili, neměl název zdravotního problému anonymizováno, které nastalo až poté, co se odstěhoval k dceři. Manželovi pravidelně vařila, pekla, ona i členové její rodiny jej doprovázeli na různá vyšetření a k lékařům. Byla to manželka, která doma uklízela, přitom v domácnosti s nimi žil pes a papoušek a bylo třeba pravidelně vysávat, manžel však s tímto nikdy nepomohl, nepomohl ani s oloupáním brambor nebo zapnutím pračky, nechodil ani na nákupy, navíc popíjel a v opilosti si způsobil úraz, takže se postupem doby stávalo, že manželka, která rovněž stárne a ubývají jí síly, se stala unavenou a začala„ ztrácet nervy“. Proto se stalo v měsíc rok, když manželovi volala jeho dcera a manželka slyšela, jak manžel do telefonu říká, že je vše v nejlepším pořádku, že manželka vybuchla s tím, že nic není v pořádku, že hlavně manžel není v pořádku, že už toho má dost, aby se odstěhoval, že už s ním dál nechce být. Je si vědoma toho, že to přehnala, byla to její chyba, za kterou se omlouvá. Byla prostě moc unavená. V důsledku tohoto se pak manžel následně odstěhoval, přitom však ještě těsně před jeho odjezdem mu říkala, že si to může rozmyslet, že může zůstat, nicméně on stejně odjel. Podle manželky je tedy omluvitelné, že ji po počet let soužití povolily nervy. Ještě před odjezdem manžela se účastníci domluvili tak, že z bankovního účtu, který byl veden na jméno manželky a na který chodily důchody obou účastníků, bude manželka pravidelně měsíčně přeposílat manželovi část jeho důchodu sníženou o příspěvek na její výživu, když tato má důchod daleko menší. Již před ukončením společného soužití přitom manželovi z tohoto účtu každý měsíc odcházelo částka na jeho osobní účet na jeho osobní výdaje a ze zbytku jeho důchodu, který zůstal na účtu na jméno manželky, se hradily další společné výlohy. Dne datum však manželka zjistila, že důchod manžela již na její účet nepřišel, avšak na tento účet byl navedený trvalý příkaz, kterým současně na účet manžela odešlo z jejího účtu částka, což byla výše jeho důchodů snížená o příspěvek na její výživu. Manželka tak v tomto měsíci zůstala bez finančních prostředků, a když žádala manžela, aby jí tyto peníze vrátil, stalo se tak až po měsíci. V tomto jednom případě, tedy skutečně manželovi volala kvůli financím a podruhé se tak stalo v měsíc rok, kdy došlo k valorizaci důchodů, a manželka manžela vyzvala, aby ji v důsledku této valorizace přispíval na její výživu. V ostatních případech jej o finance nežádala. Přitom v měsíc a měsíc rok ji příspěvek na výživu poslal dobrovolně a v měsíc jí sdělil, že si to musí rozmyslet, protože jej vánoce pro jeho rodinu stály hodně peněz. I přesto všechno má manželka za to, že manželství jde ještě zachránit, představuje si to tak, že by manžel měl zájem se k ní vrátit a současně by se změnil v tom, že by ji alespoň s něčím doma pomáhal. Ona sama, má k němu ještě stále citový vztah. Na výslovný dotaz soudu, jakým způsobem se v době odděleného soužití manželka snažila obnovit soužití účastníků, uvedla, že čeká na to, že se manžel vrátí, že ví, že tuto možnost má, ona si nedovede představit, jak více by se měla snažit o zachování manželství, když se celou dobu o něj maximálně starala a měl se s ní velice dobře. Dále připustila, že mu v minulosti celkem 3x řekla, aby odešel, vždy to bylo ze stejného důvodu, že jí ujely nervy.

3. Soud provedl dokazování listinnými důkazy v podobě oddacího listu účastníků, z něhož vyplynulo, že jejich manželství bylo skutečně uzavřeno dne datum před název úřadu anonymizováno ve obec, u obou jako pořadí manželství anonymizováno, jakož i lékařskou zprávou titul jméno příjmení, titul za jménem, který je praktickým lékařem manžela, ze které vyplynulo, že manžel byl převzat do péče tohoto lékaře v měsíc rok popis zdravotního stavu manžela anonymizováno 30 slov Tyto důkazy přitom soud vyhodnotil jako věrohodné a pravdivé, když jednak údaje vyplývající z oddacího listu pouze potvrzovaly v této části shodná skutková tvrzení účastníků, a pokud k lékařské zprávě manželka uvedla, že manžel o ní odcházel v dobrém zdravotním stavu, pak lékařská zpráva se jeví soudu objektivním dokladem skutečnosti, na rozdíl od subjektivních pocitů manželky, které sama v řízení ani nechtěla nijak prokázat. Pokud soud neprovedl manželem navrhovaný důkaz v podobě výslechu jeho dcery, pak tak neučinil zejména pro jeho nadbytečnost, neboť tato se měla vyjádřit k již dostatečně objektivizovanému zdravotnímu stavu manžela po jeho odchodu ze společné domácnosti. Další důkazy ve věci pak soud neprováděl, když dospěl k závěru, že s ohledem na do jisté míry shodná skutková tvrzení účastníků a provedené důkazy lze ve věci dospět k dostatečnému skutkovému závěru, který lze právně posoudit a vyhodnotit, zda manželství účastníků je či není hluboce a trvale rozvráceno natolik, že je na místě jej rozvést.

4. Na základě výše uvedeného tedy soud dospěl ke skutkovému závěru, že manželství účastníků bylo uzavřeno datum u obou jako manželství pořadí manželství a počet dětí narozených z manželství anonymizováno 5 slov. Účastníci vstupovali do manželství již v relativně pokročilém věku, navíc s věkovým rozdílem počet let anonymizováno. Dlouhou dobu pak bylo jejich manželství souladné, nicméně poté, co se začal zhoršovat zdravotní stav manžela, zůstala nejen hlavní péče o domácnost a zahradu na manželce, ale tato navíc musela ještě v daleko větší míře poskytovat péči manželovi. Tento tlak na svoji osobu manželka přestala zvládat a v r. rok ve třech případech manželovi sdělila, aby se okamžitě odstěhoval, že již se o něj dále nebude starat. Na základě této její poslední výzvy v měsíc rok tak manžel dne datum učinil, když se přestěhoval ke své dceři, u které bydlí dosud, přitom se v mezidobí zlepšil jak jeho fyzický tak psychický zdravotní stav. Od měsíc rok žádný z účastníků neprojevil zájem o obnovení společného soužití, ani v jednom případě se účastníci nenavštívili, netrávili spolu ani vánoční svátky, pouze asi v 10 případech spolu vedli telefonický rozhovor, při kterém se manželka ani nezajímala o zdravotní stav manžela.

5. Podle , manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.

6. Podle , soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.

7. Po provedeném řízení dospěl soud s ohledem na zjištěný skutkový stav k závěru, že manželství účastníků je skutečně hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze přitom zejména vzhledem k jednoznačnému postoji manžela očekávat obnovení jejich manželského soužití, když účastníci spolu od měsíc rok nežijí jako manželé a společně nehospodaří, ani spolu nebydlí a naopak žijí již zcela odděleně každý svým způsobem života. Pokud manželka s rozvodem manželství nesouhlasila a poukazovala na stále trvající citovou vazbu k manželovi, jakož i na svůj věk, kdy i ona bude potřebovat v brzké době s ohledem na svůj věk pomoc manžela, soud má za to, že tato její obrana v tomto řízení nemůže obstát. Lze pochopit, že soužití s manželem s ohledem na jeho věk a zhoršující se zdravotní stav se pro manželku stávalo postupem doby stále psychicky náročnějším, že sama necítila žádnou pomoc a oporu a v určitých situacích byla psychicky natolik vyčerpaná, že jí tzv.„ ujely nervy“ a manžela vyzvala k vystěhování. Nicméně tak učinila v průběhu necelého roku třikrát a v okamžiku, kdy se manžel za pomoci své dcery skutečně odstěhoval, nikdy neprojevila žádný skutečný zájem v tom směru, aby se k ní manžel vrátil, nikdy se nezajímala o jeho zdravotní stav, o němž věděla, že je špatný, nikdy jej nezajela ani navštívit, naopak mezi stranami bylo jen asi 10 telefonických kontaktů, většinou ze strany manžela, pokud volala manželovi manželka, bylo to kvůli jeho finančnímu příspěvku na její výživu. Soud nemůže a ani nechce polemizovat s tím, zda manželka má k manželovi skutečně ještě nějaký citový vztah, byť z reálných projevů tento dovodit skutečně nelze, nicméně je nutno zdůraznit, že její představa o tom, že manželství se dá ještě zachránit, pokud se k ní manžel bude chtít vrátit, sám se změní a bude jí více pomáhat, je naprosto lichá a nerealizovatelná. Manžel v prvé řadě již nemá zájem o obnovu společného soužití, v péči dcery tento prospívá, dále lze jen těžko předpokládat, že by se člověk v tak vysokém věku ještě mohl povahově změnit a začít se chovat jinak, měl by nové, jiné návyky, konečně pak již vůbec nelze očekávat vzhledem k věkovému rozdílu mezi účastníky a zdravotnímu stavu manžela, že tento by mohl někdy v budoucnu zajistit osobní pomoc manželce a péči o ni. Jediný smysl, který by další trvání manželství mělo, by tak byla jen finanční podpora manžela vůči manželce, nicméně soud má za to, že tento význam manželství není stěžejní a pokud nejsou a již ani nemohou být naplněny všechny ostatní významy manželského svazku, není spravedlivé a správné jen pro tento manželství formálně udržovat za situace, kdy jeden z manželů již v manželství žít nechce. Soud proto posoudil věc po právní stránce v souladu s výše citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když byly splněny všechny podmínky předpokládané ustanoveními a , a je na místě žalobě vyhovět a manželství účastníků rozvést. Soud tedy návrhu na rozvod manželství vyhověl a manželství účastníků rozvedl, a to aniž by ve smyslu zákona o zvláštních řízeních soudních, byl prováděn výslech účastníků řízení, neboť skutečnosti podstatné pro rozhodnutí o rozvodu manželství jsou nepochybné z ostatních provedených důkazů i ze v jisté míře shodných tvrzení účastníků, o nichž pak není rozumný důvod pochybovat (k tomu blíže: nakladatelství C. H. Beck, zákon o zvláštních řízeních soudních, první vydání, 2015, str. 739 – 740), přitom dle názoru soudu by samotný výslech účastníků v žádném případě nepřinesl skutečné objasnění stavu jejich manželství, neboť účastník v rámci svého výslechu v rozvodu vždy vyjadřuje zejména své subjektivní pocity a pohledy na soužití a druhého manžela.

8. Příčiny rozvratu manželství účastníků soud spatřuje s ohledem na výše uvedené závěry v objektivní okolnosti spočívající ve stále se zhoršujícím zdravotním stavu manžela v důsledku jeho věku a dále v neschopnosti manželky psychicky zvládat potřebnou zvýšenou péči o manžela.

9. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení , o zvláštních řízeních soudních, podle kterého bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení; náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Vzhledem k tomu, že soud v daném případě v podstatě neshledal žádné důvody, které by odůvodňovaly aplikaci věty druhé předmětného zákonného ustanovení, a tedy přiznání práva na náhradu nákladů řízení kterémukoli z účastníků a navíc jak manžel, tak manželka výslovně práva na náhradu nákladů řízení vzdali, rozhodl tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Ostravě písemně ve dvojím vyhotovení.

Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá – li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat na příště jen své dřívější příjmení.