Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 275/2020-59

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Hammerem ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 16 534 Kč s přísl.

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 11 000 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 11 000 Kč od 28. 4. 2020 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do částky ve výši 3 531 Kč, dále co zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 531 Kč od 28. 4. 2020 do zaplacení, dále co do smluvní pokuty ve výši 2 003,61 Kč a dále co do úroku ve výši 95,95 % ročně z částky 11 000 Kč od 28. 4. 2020 do zaplacení, max. však do doby, kdy úrok dosáhne částky 51 955 Kč, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 237,92 Kč a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 11 000 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 11 000 Kč od 28. 4. 2020 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se, co do částky ve výši 3 531 Kč, dále co zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 531 Kč od 28. 4. 2020 do zaplacení, dále co do smluvní pokuty ve výši 2 003,61 Kč a dále co do úroku ve výši 95,95 % ročně z částky 11 000 Kč od 28. 4. 2020 do zaplacení, max. však do doby, kdy úrok dosáhne částky 51 955 Kč, zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 237,92 Kč a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení částky ve výši 14 531 Kč s příslušenstvím, spočívající v zákonném úroku z prodlení z této částky od 28.4.2020 do zaplacení a dále ve smluvním úroku ve výši 95,95 % z částky 11 000 Kč od 28.4.2020 do zaplacení (max. však do částky 51 955 Kč) a dále požadoval přiznání smluvní pokuty ve výši 2 003,61 Kč. Uvedl, že žalovaná uzavřela s žalobcem dne 4.1.2020 smlouvu o úvěru číslo (dále jen Smlouva), na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 11 000 Kč, který se žalovaná zavázala uhradit v 48 měsíčních splátkách po 902 Kč, tedy s úrokem ve výši 95,95 % ročně. Žalovaná úvěr nesplácela, u splátky číslo se ocitla v prodlení více než 65 dní, a proto byl úvěr ke dni 26.4.2020 zesplatněn. Nárokovaná částka ve výši 13 633,05 Kč se skládá ze součtu zbývající původní dlužné jistiny úvěru v částce 11 000 Kč a dlužného úroku z poskytnutého úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 2 633,05 Kč. V souladu s čl. 6 Smlouvy žalobce požaduje i náhradu nákladů ve výši 200 Kč za každou opožděnou splátku, kdy v daném případě se žalovaná opozdila s platbou o délce více než 15 dní u splátky č.1 a 2, tedy celkem v 2 případech, za což žalobce požaduje částku ve výši 400 Kč (2 x 200 Kč). Žalobce dále požadoval i smluvní pokutu za dvě splátky v prodlení o více než 30 dnů, kdy se jedná o splátky č. 1-2 ve výši 498 Kč (2 x 249 Kč) a to dle čl. 6 Smlouvy. Žalobce dále požaduje i smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 13 633,05 Kč od 28.4.2020 do dne podání žaloby a to ve výši 2 003,61 Kč. Smluvní úrok ve výši 95,95 % ročně byl sjednán ve smlouvě o úvěru.

2. Žalovaná se nařízeného soudního jednání neúčastnila, přestože jí byla předvolánka spolu s žalobou doručeny mj. na adresu uvedenou v centrální evidenci obyvatel- obec a číslo. Na uvedené adrese si žalovaná soudní písemnosti nepřevzal, dne 18.12.2020 jí byly uloženy na poště a po uplynutí úložní doby byly odeslány zpět soudu.

3. Soud provedl důkazy, které předložil žalobce. Ze smlouvy o úvěru číslo uzavřenou mezi žalobcem a žalovanou dne 4.1.2020 má soud za prokázané, že žalované byl poskytnut úvěr ve výši 11 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet v celkem 48i měsíčních splátkách po 902 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 95,95 % ročně a RPSN ve výši 151,7%. V čl. 6 Smlouvy je uvedeno, že jestliže se žalovaná ocitne v prodlení s platbou splátky o více než 30 dní vznikne žalobci právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 249 Kč a to za každou opožděnou splátku. V čl. 6 Smlouvy je uvedeno, že žalobce má právo na náhradu nákladů řízení ve výši 200 Kč za každou splátku, u níž se žalovaná ocitne v prodlení více než 15 dní. V čl. 6 je pak uvedeno, že jestliže žalovaná v případě zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění, vznikne žalobci právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z nové jistiny úvěru. Zesplatnění úvěru má soud za prokázané z dopisu ze dne 20.4.2020 nazvaného jako Výzva k zaplacení a Upozornění na možnost zesplatnění úvěru a dále pak z dopisu ze dne 26.4.2020 nazvaného jako Oznámení. V tomto dopise je žalovaná informována, že se ocitla v prodlení s úhradou splátek úvěru a je vyzvána k uhrazení dosud nesplacené části úvěru ve výši 14 531 Kč a to okamžitě. Zároveň je upozorněna na smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z této dlužné částky za každý den prodlení. Výše nové dlužné jistiny úvěru ve výši 13 633,05 Kč vyplývá z Karty klienta ke smlouvě pod číslo z tohoto dokumentu vyplývá i celková výše dlužné částky 14 531 Kč. Samotná výplata úvěru na účet žalované je prokazována dokladem o vyplacení úvěru-Otiskem dat z elektronického výpisu při pohybu na účtu, který prokazuje vyplacení částky ve výši 11 000 Kč na účet žalované (bankovní účet) dne 6.1.2020.

4. Soud dále provedl důkaz, který žalobce předložil na podporu svého tvrzení o tom, že řádně zkoumal úvěruschopnost žalované. Z tzv. Hodnocení klienta vyplývá, že žalovaná měla pravidelný čistý měsíční příjem pouze ve výši 7 600 Kč, kdy se jedná o dávky rodičovské dovolené a dále měla pobírat další sociální dávky a výživné ve výši 4000 Kč. Pokud jde o výdaje žalované, z uvedeného důkazu vyplývá, že jeho výdaje byly zohledněny v částce 3 410 Kč, kdy se má jednat o částku životního minima a dále v částce 1 000 Kč, kdy se jedná o částku nájemného. Z uvedeného hodnocení dále vyplývá, že žalovaná má v péči 3 děti, na které byly výdaje kalkulovány částkou 5 000 Kč měsíčně. Při posuzování úvěruschopnosti žalované, tak byly zohledňovány její výdaje v částce 9 410 Kč. Pokud jde o ověření příjmů žalované, žalobce soudu doložil Oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory ke dni 25.11.2019 ze strany státní instituce anonymizováno 5 slov obec ve výši 7 600 Kč měsíčně. Z rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích pod č.j.: číslo jednací, spisová značka soud zjistil, že byla schválena dohoda rodičů o výkonu rodičovských práv a povinností tak, že nezl. jméno jméno, datum narození a nezl. jméno jméno, datum narození byly svěřeny do péče matky (žalované) a otec se zavázal na ně přispívat výživou celkem ve výši 4 000 Kč měsíčně. Z odůvodnění uvedeného rozsudku se dále podává, že žalovaná má ve své péči ještě syna jméno jméno, datum narození. K zjištění bonity žalované měl žalobce dále k dispozici výpis z účtu č. bankovní účet, avšak vedený nikoliv na žalovanou, ale na jméno syna jméno. Z výpisu účtu za říjen 2019 vyplývá, že počáteční zůstatek činil pouze 2,49 Kč a konečný zůstatek 2 321,99 Kč a za listopadu 2019 činil počáteční zůstatek 2 321,99 Kč a konečný zůstatek 3 020 Kč.

5. Projednávanou věc je nutno posuzovat, s ohledem na dobu uzavření smlouvy o úvěru, podle , , (dále jen "o. z.") a dle o spotřebitelském úvěru.

6. Podle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle ust. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Podle ust. § 86 odst. 2 cit. ust. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele je uvedena v ust.

10. Podle § 87 odst. 1 cit. zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

13. Jelikož ust. § 87 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru upravuje tzv. relativní neplatnost, což odporuje znění čl. 8 směrnice o spotřebitelském úvěru, byla Soudnímu dvoru předložena předběžná otázka, o které Soudní dvůr rozhodl rozsudkem ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C -679/18 tak, že,,články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/ musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době“.

14. Z uvedeného vyplývá, že soudy vždy, pokud řeší spor ze závazkového právního vztahu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, musí, a to z úřední povinnosti, prioritně zkoumat, zda poskytovatel úvěru postupoval v souladu se shora citovaným ustanovením § 86 zákona o spotřebitelském úvěru.

15. V projednávané věci soud dospěl k závěru, že žalobce se žalovanou uzavřel úvěrovou smlouvu, aniž před jejím uzavřením dostatečně prověřil schopnost žalované dlužnou částku řádně splácet. Žalobce sice úvěruschopnost žalované zkoumal, ovšem skutečně zkoumal pouze jeho příjmy a to nikoliv řádně. Z listinných důkazů, a to zejména z y označené jako,,Hodnocení klienta“ vyplynulo, že skutečné výdaje a životní náklady žalované nebyly žalobcem vůbec zjišťovány, při jejich určení žalobce vycházel jen z výše životního minima a sdělení žalované. Žádné doklady k prokázání obligatorních výdajů žalované od této nežádal. K závěru, že žalobce fakticky nezjišťoval schopnost žalované úvěr splácet, soud vede i skutečnost, že žalobce rozhodoval o poskytnutí úvěru na základě výpisu z účtu, který ani nebyl veden na žalovanou, ale na jejího nezletilého syna a to přesto, že úvěrovanou částku 11 000 Kč vyplatil na účet žalované (bankovní účet). I pokud by měl soud vycházet při posuzování bonity žalované z účtu vedeného na jméno syna jméno, tak stav na tomto účtu, který se pohyboval od 2 Kč 3 000 Kč neskýtal záruku, že žalovaná bude mít na účtu dostatek finančních prostředků, aby mohla úvěr splácet a to po dobu 4 let (48 měsíců). Žalobce rovněž nezjišťoval dosavadní pracovní zkušenosti žalované a její kvalifikaci, což dle názoru soudu bylo zcela na místě, neboť úvěr měl být splácen po dobu 4 let a je tak zjevné, že za tuto dobu se žalovaná zapojí do pracovního procesu a výdaje rodiny v souvislosti s rostoucími potřebami dětí, se budou zvyšovat.

16. Pokud tedy žalobce vycházel stran posuzování bonity žalované ze shora uvedených dokladů, pak nelze dospět k závěru, že žalobce dostatečně zkoumal schopnost žalované jako dlužníka řádně úvěr splácet, jak má na mysli § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, resp. žalobce schopnost žalované úvěr řádně splácet nedostatečně vyhodnotil.

17. S ohledem na shora uvedené závěry soud předmětnou smlouvu o úvěru posoudil jako celou absolutně nepatnou pro zjevný rozpor se zákonem, když žalobce v rozporu s ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru nedostatečně posoudil bonitu žalované. Neplatnost úvěrové smlouvy pak vyplývá nejen z ust. § 588 o.z., ale i ze samotného ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru.

18. Shora uvedené závěry ohledně požadavků na zkoumání úvěruschopnosti dlužníků jsou vyjádřeny i v rozsudku Krajského soudu v Ústí and Labem pod č.j.: číslo jednací, který posuzoval spor téhož žalobce.

19. Podle ve znění platném od 1. 1. 2014 kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle ve znění platném od 1. 1. 2014 se bezdůvodně obohatil ten, kdo získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl,...

20. Vzhledem k tomu, že žalobce žalované bez právního důvodu (na základě absolutně neplatné úvěrové smlouvy) poskytl částku 11 000 Kč, žalovaná žalobci ničeho neuhradila, tak se na úkor žalobce obohatila o částku 11 000 Kč. Tuto částku soud žalobci přiznal z titulu bezdůvodného obohacení spolu s úroky z prodlení, tak jak žalobce požadoval, tedy od 28.4.2020 do zaplacení. Ve zbytku žalobního nároku, tedy co do částky ve výši ve výši 3 531 Kč, dále co zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 531 Kč od 28. 4. 2020 do zaplacení, dále co do smluvní pokuty ve výši 2 003,61 Kč a dále co do úroku ve výši 95,95 % ročně z částky 11 000 Kč od 28. 4. 2020 do zaplacení, max. však do doby, kdy úrok dosáhne částky 51 955 Kč, soud žalobu zamítl, vycházeje tak z absolutní neplatnost smlouvy pro zjevný rozpor se zákonem o spotřebitelském úvěru.

21. Pro úplnost soud uvádí, že bez ohledu na shora uvedené posouzení stran nedostatečného ověření bonity žalované, by soud smlouvu zamítl pro zjevný rozpor s dobrými mravy, neboť v předmětné úvěrové smlouvě byl sjednán smluvní úrok ve výši 95,95% ročně a RPSN ve výši 151,7%. Dle statistiky ČNB je průměrná RPSN sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem za leden 2020 ve výši 8,54 % ročně. Vzhledem k tomu, že v daném případě sjednaná RPSN sazba (151,7%) převyšuje průměrnou RPSN sazbu 17x (!), tak takto sjednaná sazba je nepřípustná, což je vyjádřeno i v judikátech NS ČR pod sp. zn.: , či nově pod sp. zn.: .

22. K úvaze, že smlouvu o úvěru je nutno jako celek posoudit za zjevně v rozporu s dobrými mravy, vede soud i ujednání o vcelku drakonických smluvních pokutách, které jsou zjevně nepřiměřené a jejichž uplatňování ve spojení s nemravnými úroky v podstatě vedou k majetkové likvidaci žalovaného. Jinak řečeno, pokud žalobce žalované půjčil částku 11 000 Kč a žalovaná by měla žalobci vrátit částku celkem ve výši 43 296, jedná se o ujednání zcela zjevně v rozporu s dobrými mravy. Rovněž v rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem pod č.j.: -112, který rozhodl o odvolání žalobce v jiné věci, je konstatováno, že pokud je požadován více než trojnásobný úrok za úvěr oproti úrokovým sazbám, které poskytují komerční banky je tato výše nepřiměřená zvláště za situace, kdy i systém smluvních pokut vytváří sekundární zdroj obohacení věřitele a postrádá tak jakýkoliv legitimní motivační faktor.

23. O nákladech řízení soud rozhodoval dle ust. , kdy účastníku, účastníku, který měl ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá a náhradu nákladů právo. Protože žalobce byl v uplatňování svých žalobních nároků více úspěšný než žalovaná, náleží žalobci poměrná náhrada nákladů řízení. Žalobce byl v uplatnění žalobního nároku o 33,06% úspěšnější než žalovaná. Celkovou výši nákladů řízení soud vypočetl v částce 6 769,28 Kč. Uvedená částka je tvořena odměnou za právní služby ve výši á 300 Kč (tři úkony ve formulářové žalobě, počítáno z punktu 16 534 Kč za přípravu a převzetí věci, zaslání předžalobní výzvy, podání žaloby), 3 x režijní paušál á 100 Kč. Za účast u soudního jednání náleží právnímu zástupci žalobce odměna á 1 780 Kč a režijní paušál ve výši 300 Kč. Cestovné bylo vypočteno dle vyhl.č. v částce 888 Kč) ujeto 145 km, průměrná spotřeba 6,33 NM/100 km, cena nafty 27,20 Kč/litr amortizace 4,40 Kč na 1 km). DPH ve výši 21% ze shora uvedených částek činí 1 001,28 Kč. Do náhrady nákladů řízení byl zahrnut i zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč. Náhrada nákladů řízení tak činí částku ve výši 6 769,28 Kč. Soud úkony právní služby do podání návrhu na zahájení řízení vypočetl dle novely advokátního tarifu č. , ust. , neboť se v dané věci jedná o podání na ustáleném vzoru uplatněným opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných případech (nárok z nesplaceného spotřebitelské půjčky). Individualizace návrhu na vydání EPR, resp. žaloby, je v zásadě technického charakteru, když jeho strukturovaný text směřuje k uplatnění v zásadě totožných nároků z totožných důvodů a rozdíly spočívají pouze v technické či administrativní záměně proměnných skutečností vyplývajících z jednotlivých smluvních ujednání (viz judikát Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn.: ). Protože žalobce byl pouze o 33,06% úspěšnější než žalovaná, činí poměrná náhrada nákladů řízení částku 2 237,92 Kč.

24. Pokud jde o lhůtu k plnění, ta byla stanovena v souladu s 

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím podepsaného soudu.

Nebude-li plněno to, co ukládá vykonatelné rozhodnutí, je možné podat návrh exekuci nebo soudní výkon.