Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 119/2020-38

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Karolínou Kudláčkovou Řezáčovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 18 740 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 9500 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 9500 Kč od 24.4.2018 do zaplacení to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které žalobce požaduje částku 9240 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 9540 Kč od 24.4.2018 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 9500 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 9500 Kč od 24.4.2018 do zaplacení to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části, ve které žalobce požaduje částku 9240 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 9540 Kč od 24.4.2018 do zaplacení.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně v žalobě podané dne 28.12.2019 uvedla, že žalovaná s žalobkyní uzavřela dne 27.02.2017 smlouvu o úvěru ve výši 21 240 Kč (skládající se z půjčené částky 12 000 Kč a kapitalizovaného úroku 9 240 Kč), podle které měla splácet týdně 354 Kč, a to tak, že první splátka měla být uhrazena do sedmého dne od podpisu smlouvy a další vždy do sedmého dne od předchozí splátky. V případě prodlení s plněním nebo v případě neplnění vůbec, se dle smluvních podmínek stává zbylý dluh včetně příslušenství splatný a to v termínu splatnosti nejbližší další týdenní splátky. Žalovaná splácela nepravidelně, takže žalobkyně dosud uhrazenou částku žalovanou ve výši 2 500 Kč, vydělila týdenní splátkou 354 Kč a vypočetla tak, kdy se žalovaná skutečně dostala do prodlení, pokud by splácela tuto částku v předepsaných týdenních splátkách. Splatnost pohledávky žalobkyně tak nastala ke dni 24.04.2017 a datum prodlení ke dni 24.04.2018. Žalobkyně ovšem ve své žalobě požaduje zákonný úrok z prodlení pouze od doby předepsané splatnosti smlouvy, tedy od 23.04.2018.

2. Žalobkyně se z jednání omluvila.

3. Žalovaná se k jednání nedostavila, ve věci se nevyjádřila.

4. Z provedených důkazů bylo zjištěno, a to z y označené jako smlouva o úvěru, že žalovaná a žalobkyně sjednali smlouvu o úvěru ve výši 12 000 Kč, a to dne 27.2.2017, přičemž tuto částku a poplatek ve výši 2400 Kč a 2640 Kč, úrok ve výši 4200 Kč se žalovaná zavázala vrátit v 60-ti měsíčních splátkách po 354 Kč. Žalobkyně poskytla žalované 12 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. První splátka byla sjednána na 6.3.2017 a další vždy 7. dní po datu splatnosti předchozí splátky.

5. Z formuláře bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalované základní informace o spotřebitelském úvěru před uzavřením úvěrové smlouvy, kdy součástí byl přehled jednotlivých budoucích splátek.

6. Z y označené jako evidenční karta klienta je patrno, že žalobkyně zjišťovala osobní a majetkové poměry žalované před uzavřením smlouvy. Z y vyplývá, že žalovaná měla za poslední tři měsíce před uzavřením smlouvy příjem 23 740 Kč z toho 11060 Kč činila mzda a částka 12680 Kč státní podpora. Ve výdajích je uvedena částka 2125 Kč nájem, 500 Kč za energie a dále částka 8000Kč v kolonce„ jiné“, dále částka 1328 půjčka u žalobkyně a dále půjčka 1350 Kč u jiné společnosti. Z karty vyplývá, že v domácnosti žalované je 5 vyživovaných osob, kdy v domácnosti je osob 9, bez dalších podrobností. Celkové výdaje jsou uvedeny ve výši 13303 Kč.

7. Z výzvy k plnění bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dluhu.

8. Soud posuzoval daný spor po právní stránce s ohledem na okamžik uzavření úvěrové smlouvy a postavení žalovaného jako spotřebitele zejména podle ustanovení , (dále jen o. z) a , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru).

9. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru pak upravuje důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele:

12. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Problematikou posouzení úvěruschopnosti spotřebitele se zabýval jak Nejvyšší soud České republiky, tak i Ústavní soud Nejvyšší soud se k následkům, které nastanou, pokud poskytovatel s odbornou péčí neposoudí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjádřil v rozsudku sp. zn. ze dne 25. 7. 2018, v němž dospěl k závěru, že pokud poskytovatel takovou povinnost nesplní, je smlouva (absolutně) neplatná. Nejvyšší soud zaujal v této věci stanovisko, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Ačkoli v tomto rozsudku byl řešen spotřebitelský úvěr poskytnutý podle dřívějšího zákona o spotřebitelském úvěru ( ), jsou tyto závěry aplikovatelné i na spotřebitelský úvěr poskytnutý podle , a to s ohledem na judikaturu Evropského soudního dvora vztahující se zejména k článkům č. 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. dubna 2008 (k tomu blíže Rozsudek soudního dvora ze dne 5. března 2020 ve věci C -679/18, jejímž předmětem byla žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Okresního soudu v Ostravě ze dne 25. října 2018, v řízení OPR-Finance s.r.o. proti GK.). Ústavní soud pak ve svých nálezech sp. zn. a řešil tuto otázku i ve vztahu k vykonávacímu řízení. Všechna tato uvedená rozhodnutí směřují při porušení povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele k aplikaci odst. l , a téhož zákona (absolutní neplatnost právního jednání).

14. Podle § 580 odst. 1 o. z., je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

15. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Dle po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Soud po provedení důkazů dospěl k závěru, že žalobkyně v rozporu se zákonem řádně neověřovala při uzavření úvěrové smlouvy úvěruschopnost žalované. Soud podotýká, že informace o majetku žalované neměl možnost ověřit, vycházel pouze z údajů o uvedených v evidenční kartě, neboť žalobkyně soudu jiné listinné důkazy nepředložila, ani nenavrhla (např. kopie výplatní pásky, výpis z účtu apod.) Navíc z příjmů žalované je vyživováno 5 osob. Podle názoru soudu měsíční výdaje pro 5 osob ve výši 13303 Kč neodpovídá realitě, když v těchto výdajích jsou započteny splátky dvou půjček ve výši 2678 Kč.

19. Jelikož se žalobkyně z jednání omluvila, nemohl soud žalobkyni poskytnout poučení ve smyslu , aby ke svým tvrzením doplnila důkazy k prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalované.

20. Žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 o.z., neplatná; k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (§ 588 o. z.). Převzala-li žalovaná předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinna tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení; bezdůvodné obohacení v tomto případě činí 9500 Kč, neboť žalovaná z částky, kterou jí zaslala žalobkyně, uhradila již 2500 Kč. Žalovaná je povinna uhradit rovněž zákonný úrok z prodlení z částky 9500 Kč od 24.4.2018 do zaplacení podle a příslušného nařízení vlády.

21. Ve zbytku nároku soud žalobu zamítl z důvodů neplatnosti sjednané úvěrové smlouvy, taka jak je uvedeno ve výroku II.

22. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu . Žalobkyně byla v dané věci úspěšná pouze v nepatrné části, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

23. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle , neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.