Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
No categories available
7 C 306/2020-16
Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. jméno Steinmetzovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa
proti žalované: celé jméno žalované, datum narození
trvale bytem adresa žalované
o zaplacení 34 777 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 34 677 Kč spolu s úrokem ve výši 21,24% jdoucím z částky částka od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% jdoucími z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části o zaplacení 100 Kč zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám anonymizováno jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 34 677 Kč spolu s úrokem ve výši 21,24% jdoucím z částky [částka] od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% jdoucími z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části o zaplacení 100 Kč zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].</b>
1. Žalobou podanou u nadepsaného soudu dne datum žalobkyně vůči žalované uplatnila nárok na zaplacení (i.) částky poskytnuté a nesplacené jistiny - spotřebitelského úvěru ve výši částka, (ii.) částky splátek dlužných ke dni zesplatnění, ponížených o splátky uhrazené, v celkové výši částka, (iii.) částky smluvní pokuty za 3 opožděné splátky ve výši částka, (iv.) částky smluvní pokuty 0,1% z nesplaceného spotřebitelského úvěru ve výši částka počítané od data zesplatnění do data podání žaloby, celkem částka, (v.) částky nákladů mimosoudního vymáhání shora uvedených částek ve výši částka a (vi.) příslušenství, zahrnujícího smluvní úrok z částky jistiny jdoucí od data datum do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky jistiny jdoucí od data datum a náhradu nákladů řízení. V odůvodnění podané žaloby žalobkyně, jako poskytovatel nebankovních půjček certifikovaný Českou národní bankou, uvedla, že se žalovanou dne datum sjednala smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo (dále jen„ smlouva číslo“), jehož výše činila částka. Před sjednáním spotřebitelského úvěru žalovaná předložila dokumenty, na jejichž základě žalobkyně posoudila její tzv. úvěruschopnost. Další dokumenty si v této souvislosti opatřila sama žalobkyně. Konkrétně se jednalo především o výplatní pásky žalované, výpisy z bankovních účtů, k nimž měla žalovaná dispoziční právo, výpisy z veřejně dostupných registrů a o čestná prohlášení žalované. Z částky poskytnutého spotřebitelského úvěru bylo následně žalované na jí označený bankovní účet dne datum vyplaceno částka s tím, že částka částka byla vyplacena zprostředkovateli sjednaného spotřebitelského úvěru. Poskytnuté plnění, jehož výše po navýšení o sjednané úročení ve výši 21,24% ročně činila částka, se žalovaná zavázala splatit formou 36 měsíčních splátek, splatných vždy k 20. dni měsíce, a to počínaje datem datum. Žalovaná však, navzdory 2 zaslaným upomínkám ze dnů datum a datum, přestala sjednané splátky hradit, a tak žalobkyně cestou další upomínky datované k datum, jež měla zároveň i charakter tzv. předžalobní výzvy, přistoupila k zesplatnění celého dosud neuhrazeného plnění, jehož výše t. č. činila částka na nesplacené jistině a 3 x částka za splátky neuhrazené v období od března do května 2020, celkem tedy částka. V souladu s ujednáními ze smlouvy číslo také žalobkyně i po datu zesplatnění částku nesplacené jistiny úročila shora uvedeným smluvním úrokem a uplatnila též nárok na smluvní pokutu za každou nesplacenou splátku (3 x částka) a na smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z celého zesplatněného plnění, jdoucí od data zesplatnění do dne předcházejícímu dni, kdy byla podána žaloba. Za náklady související se zasláním upomínek si žalobkyně nad rámec zesplatněného plnění naúčtovala 3 x částka.
2. Žalobkyně souhlasila, aby bylo ve věci rozhodnuto bez jednání. Žalovaná se k uplatněnému nároku nevyjádřila, a ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. tak v souladu s poskytnutým poučením vyslovila souhlas s tím, aby bylo ve věci jednáno v její nepřítomnosti. Výzva k vyjádření byla žalobkyni doručena do místa jejího trvalého bydliště dne datum. Soud tak ve věci nárokovaného plnění ve smyslu § 115a o. s. ř. o. s. ř. rozhodl bez jednání, přičemž při hodnocení skutkového stavu vycházel z předložených listin.
3. Dokumentem označeným jako„ Smlouva o spotřebitelském úvěru“ (číslo) - výše označená smlouva číslo datovaným k datum, bylo prokázáno, že se žalobkyně zavázala žalované poskytnout plnění ve výši částka. Z uvedeného plnění dle čl. II. písm. b) smlouvy číslo připadla částka částka na úhradu provize pro zprostředkovatele kontraktu, zatímco zbytek měl být vyplacen na bankovní účet č. bankovní účet označený žalovanou. Uvedené plnění, navýšené v důsledku sjednaného úročení ve výši 21,24% ročně na částku částka („ celková cena úvěru“), se žalovaná, dle čl. I. smlouvy číslo zavázala hradit formou měsíčních splátek po částka vždy k 20 dni v měsíci. Počínaje dnem datum a konče dnem datum Celkem se tak jednalo o 36 splátek. Pro případ, kdy by se žalovaná s plněním některé ze splátek dostala do prodlení delšího než dva měsíce, zakotvil č. IV. bod 1 písm. d) smlouvy číslo žalobkyni právo zesplatnit celé dosud neuhrazené plnění s tím, že datum splatnosti nastane k datu, kdy žalobkyně odešla žalované vyrozumění o zesplatnění s tím, že částka jistiny nesplacené do data zesplatnění bude, ve smyslu čl. IV. bodu 3 písm. c) až do zaplacení úročena smluvní úrokovou sazbou. V čl. IV. bodu 2 smlouvy číslo byly zakotveny smluvní pokuty, které byla žalobkyně oprávněna vůči žalované nárokovat v případě porušení zde uvedených smluvních povinností. Za prodlení s plněním na jednu každou splátku tak žalobkyni vůči žalované vzniklo, ve smyslu čl. IV. bodu 2 písm. c) smlouvy číslo právo nárokovat částku částka a pro případ prodlení s úhradou zesplatněného plnění žalobkyni, ve smyslu čl. IV. bodu 2 písm. b) smlouvy číslo vzniklo právo nárokovat smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužného plnění za každý den prodlení. Obě uvedené smluvní pokuty byly dle čl. IV. bodu 2 písm. e) smlouvy číslo splatné bez písemného vyzvání, a to k datu úhrady zesplatněného plnění, resp. neuhrazené splátky. Čl. IV. v bodu číslo pak obsahoval„ Sazebník poplatků“, dle kterého si žalobkyně za každou zaslanou upomínku k úhradě účtovala částka. Spolu s textem smlouvy číslo byly soudu doloženy též všeobecné obchodní podmínky žalobkyně - označené jako„ Úvěrové podmínky“ a dokument -„ Příloha číslo“ obsahující informace o poskytnutém plnění, který byl žalované předán spolu s textem poedepsané smlouvy číslo.
4. Ke smlouvě číslo byl připojen též dokument, označený jako„ Závazky spotřebitele-čestné prohlášení, ve kterém žalovaná sdělila, že k datu datum, formou splátek po částka, splácela dluh ve výši částka u společnosti„ anonymizováno“. Na bydlení žalovaná měsíčně vynakládala částka a její další, svojí povahou běžné výdaje činily částka, přičemž její měsíční příjmy činily částka. jméno žalovaná doložila též své výplatní pásky za měsíce listopad rok (příjem částka), prosinec rok (příjem částka) a leden rok (příjem částka, se zahrnutím mimořádné odměny). Dále žalovaná předložila též výpisy z bankovních účtů, k nimž vykonávala dispoziční právo. Jednalo se o bankovní účet č. bankovní účet vedený u právnická osoba (se zůstatkem - částka k datum) a bankovní účet č. bankovní účet vedený na jméno přítele žalované (jméno anonymizováno) u právnická osoba (bez uvedení zůstatku za období do datum). Na druhý z uvedených bankovních účtů byla žalobkyni poukazována mzda, jak dokládá již uvedený výpis. Žalobkyně sama ve vztahu k hodnocení majetkových poměrů žalované provedla lustraci v insolvenčním rejstříku a prostřednictvím softwaru anonymizována dvě slova též v Centrální evidenci exekucí. Žádným z uvedených registrů však jméno žalované k datu datum neprocházelo. Na základě uvedených údajů následně žalobkyně vypracovala soudu předložený dokument označený jako„ Posouzení úvěruschopnosti zákazníka - ke smlouvě o spotřebitelském úvěru“, ve kterém uzavřela, že žalovaná, po zohlednění shora uvedených výdajů a příjmů, měsíčně disponuje částkou částka, jež cca dvojnásobně převyšuje součet částek životného minima (částka) normativních nákladů na bydlení v místě pobytu žalované (částka).
5. Potvrzení vystavená právnická osoba, prokazují, že dne datum byla z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet označený ve smlouvě číslo (b. ú. č. bankovní účet) převedena částka částka a na bankovní účet č. bankovní účet částka částka.
6. Upomínkami datovanými k datum (k úhradě částky částka s náklady částka) a k datum (k úhradě částky částka s náklady částka), má soud za prokázané, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužných splátek za měsíce březen a duben rok. Dokument označený jako„ Zesplatnění pro smlouvu číslo ze dne rok číslo a výzva k úhradě dlužné částky - Předžalobní výzva“, doložený spolu s poštovním podacím lístkem ze dne datum, dokládá, že žalobkyně k datum zesplatnila plnění ve výši částka a spolu s se smluvní pokutou ve výši částka a upomínacími náklady částka a předepsala jej žalované k úhradě.
7. Rozvržení a data splatnosti sjednaných 36 splátek žalobkyně zapracovala do neoznačeného dokumentu, kterým bylo mj. prokázáno, že z prvních 3 splátek splatných k datum, datum a datum připadla částka částka na úhradu jistiny a částka částka na úhradu smluvního úročení. Takto vypočtené částky odpovídají částkám uvedeným v souběžně předloženém dokumentu označeném jako„ příjmení smlouvy“, dle kterého k datu zesplatnění zbývalo žalované na jistině uhradit částka
8. S ohledem na shora uvedené skutkové závěry vzal soud za prokázané, že se žalovaná dne datum podpisem smlouvy číslo zavázala, oproti poskytnutí částky částka, z níž částka připadlo zprostředkovateli transakce, uhradit žalobkyni celkem 36 splátek po částka Částky sjednaných splátek tak zahrnuly nejen splátku poskytnuté jistiny, ale i úročení ve výši 21,24% ročně. Před podpisem smlouvy číslo žalovaná žalobkyni předložila výplatní pásky za tři měsíce předcházejí datu podpisu, výpisy z bankovních účtů, k nimž vykonávala dispoziční právo a vyplnila též čestné prohlášení, v jehož rámci specifikovala výši svých výdajů. jméno žalobkyně si dále v příslušných registrech ověřila, že proti žalované t. č. nebyly vedeny žádné exekuce a v pozici dlužníka nebyla účastníkem žádného insolvenčního řízení. Na základě zjištěných údajů následně žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaná t. č. měsíčně disponovala částkou více než dvojnásobně převyšující součet částek životního minima a normativních nákladů na bydlení v místě bydliště žalované. Sjednané plnění, snížené o částku provize pro zprostředkovatele, pak bylo dne datum vyplaceno na bankovní účet, který žalovaná označila ve smlouvě číslo. Žalovaná nicméně, navzdory dvěma zaslaným upomínkám, ze sjednaných splátek neuhradila ani jedinou, a tak žalobkyně, poté co uplynuly dva měsíce od data splatnosti prvé ze sjednaných splátek (v mezidobí tak do data datum nastala splatnost dvou dalších splátek), využila svého práva zakotveného v čl. č. IV. bod 1 písm. d) smlouvy číslo částku jistiny splatnou po datu datum (celkem částka) zesplatnila, a to k datu datum, kdy o aktu zesplatnění zaslala žalované písemné potvrzení. K částce zesplatnění jistiny, úročené dle čl. IV. bodu 3 písm. c) smlouvy číslo i nadále smluvní úrokovou sazbou, dále žalobkyně připočetla též částku neuhrazených splátek, 3 x částka, smluvní pokutu za 3 neuhrazené splátky po částka, zakotvenou v čl. IV. bodu 2 písm. c) smlouvy číslo náklady za zaslané upomínky 3 - částka, odpovídající částkám uvedeným v „ Sazebníku“ obsaženém přímo v textu smlouvy číslo. Ve vyrozumění o provedeném zesplatnění byla žalovaná současně poučena též o případném soudním vymáhání vzniknuvšího dluhu. Žalovaná však ani poté z dlužného plnění ničeho neuhradila, na což žalobkyně reagovala podáním projednávané žaloby, v jejímž rámci souběžně uplatnila nárok na smluvní pokutu za prodlení s plněním již zesplatněného plnění ve výši 0,1% denně ze zesplatněného plnění, zakotvenou čl. IV. bodu 2 písm. b) smlouvy číslo.
9. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
10. Podle § 513 o. z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.
11. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
13. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
14. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
15. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
16. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění účinném k datu datum (dále jen z. s. ú.) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
17. Podle § 86 odst. 1 a 2 z. s. ú. (1) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
18. Podle § 122 odst. 1, 2 a 3 z. s. ú. (1) věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze (a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, (b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo (c) smluvní pokutu. (2) Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než částka a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše částka (3) Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však částka.
19. Výše zákonného úroku z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a tato k datu splatnosti předmětného závazku činila 10 % ročně.
20. Podanou žalobu soud po právní stránce vyhodnotil jako důvodnou téměř v celém rozsahu uplatněného nároku (viz níže). Co se týče právního posouzení sjednaného závazku, soud tento kvalifikoval jako spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2395 o. z. ve spojení s § 2 odst. 1 z. s. ú. V tomto směru vzal soud v úvahu, že se žalobkyně, jako podnikatelský subjekt poskytující nebankovní úvěry, zavázala žalobkyni vyplatit (a později vyplatila) úročené plnění, jež se následně žalovaná, jako soukromá, nepodnikající osoba, spotřebitel ve smyslu § 419 o. z., zavázala uhradit formou předjednaných splátek. V souvislosti se sjednáním předmětného závazku se pak žalobkyně, v souladu s povinností zakotvenou v § 86 odst. 1 a 2 z. s. ú., v odpovídajícím rozsahu zaměřila na posouzení úvěruschopnosti žalované, přičemž rozsah zjištěných údajů o majetkových poměrech žalované i hodnocení částky disponibilní pro splácení poskytnutého spotřebitelského úvěru odpovídá požadavkům, vymezeným v rámci aplikační praxe (viz zejména rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018). Lze tak především kvitovat, že se žalobkyně při posuzování tzv. úvěruschopnosti žalované neomezila toliko na údaje uvedené v čestném prohlášení vypracovaném žalovanou, ale zde uvedené údaje dále konfrontovala jednak s údaji dostupnými ve veřejně dostupných registrech (insolvenční rejstřík, centrální evidence exekucí) a současně též s údaji uvedenými ve výplatních páskách vystavených zaměstnavatelem žalované v období bezprostředně před sjednáním spotřebitelského úvěru. Zjištěné údaje také žalobkyně blíže srovnala s t. č. normativně vymezenými částkami životního minima a normativních nákladů na bydlení, přičemž se lze ztotožnit se závěrem, že výše přepsaných splátek, odpovídajících cca 6% ze zjištěného disponibilního příjmu (více než dvojnásobně převyšujícího součet uvedených normativně stanovených částek), dostatečně dokládá úvěruschopnost žalované. Tím spíše, pokud tato v době bezprostředně před poskytnutím spotřebitelského úvěru disponovala s prostředky na dvou bankovních účtech, přičemž na jednom z nich hospodařila s malými částkami a nadto vyrovnaně a na druhém hospodařila s částkami svých příjmů, odpovídajících výši cca průměrného příjmu.
21. Žalovaná naopak své povinnosti uhradit sjednaným způsobem poskytnuté plnění, ve smyslu § 2399 odst. 1 o. z., nedostála a nesplatila ani jednu z předepsaných splátek, vinou čehož se k datům datum, datum a datum dostala s plněním dílčích splátek do prodlení ve smyslu § 1968 o. z. Žalobkyně proto po právu využila sjednaného práva (obdobně viz § 1931 o. z.) a poté, co prodlení žalované s plněním na prvou splátku dosáhlo délky dvou měsíců, zesplatnila částku celé dosud neuhrazené jistiny (částka) úročenou smluvní úrokovou mírou 21,24 % ročně z částky zesplatnění jistiny s tím, že k této částce připočetla též tři neuhrazené splátky po částka, zahrnujících jak úhrady jistiny, tak i úroku. V důsledku existence prodlení na straně žalované tak žalobkyni, ve smyslu § 1970 o. z., vzniklo též právo nárokovat zákonný úrok z prodlení, který žalobkyně taktéž uplatnila ve vztahu k částce zesplatněné jistiny, a to počínaje datem následujícím po zesplatnění, tj. od data datum. S ohledem na prodlení při plnění tří shora uvedených splátek žalobkyni, ve smyslu § 2048 o. z. ve spojení s § 122 odst. 1 písm. c) z. s. ú., dále vzniklo též právo nárokovat smluvní pokutu odpovídající částce paušálně sjednaných smluvních pokut za každou neuhrazenou splátku, tj. 3 x částka. Po právu pak byl, ve smyslu § 2048 o. z. ve spojení s § 122 odst. 1 písm. c) z. s. ú., ze strany žalobkyně uplatněn i nárok na zaplacení druhé ze sjednaných smluvních pokut, počítaný jako 0,1% denně ze součtu zesplatnění jistiny a neuhrazených splátek, celkem částka, za období od data následujícího po datu zesplatnění, tedy od datum, do data předcházejícímu podání žaloby, tedy do datum. Stran nároku na dvě uvedené smluvní pokuty vzal soud, s odkazem na § 122 odst. 2 z. s. ú., v úvahu, že do limitu pro výši smluvní pokuty, 0,1% z dlužné částky denně, se nezapočítávají ty smluvní pokuty, jejichž splatnost nastala před zesplatněním, pokud jejich výše nečiní více než částka za jednu neuhrazenou splátku a jejich celkový souhrn nepřekročí částka. S tím, že výše žalobkyní nárokovaných smluvních pokut uvedené limity respektuje a skutečnost, že jsou v konkrétní věci nárokovány hned dvě smluvní pokuty, z nichž jedna činí 0,1% z dlužného plnění denně, tak není v rozporu se zvláštním zákonným požadavkem na ochranu spotřebitele.
22. Z hlediska uplatněných nároků se soud závěrem zabýval též náklady, jež žalobkyně vůči žalované uplatnila z titulu úhrady nákladů za tři zaslané upomínky, z nichž poslední měla zároveň i charakter tzv. předžalobní výzvy ve smyslu § 142a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. V této souvislosti vzal soud v úvahu, že i náklady mimosoudního vymáhaní, ve smyslu § 513 o. z., představují zákonem předvídané příslušenství pohledávky a obecně tak lze uzavřít, že nárok na jejich úhradu má zákonný podklad, přičemž výše uplatněných nákladů odpovídá částkám ujednaným účastníky v „ Sazebníku“, který byl součástí smlouvy číslo Částky ujednaných náhrad tudíž lze, s přihlédnutím k nákladům zpracování a poštovních služeb, akceptovat jako přiměřené. Soud proto uplatněný nárok na náhrady související s odesláním upomínek akceptoval jako důvodný, avšak toliko ve vztahu ke dvěma z nich. Co se týče nákladů za odeslaní třetí z odeslaných upomínek, soud nemohl pominout, že tato měla zároveň i charakter tzv. předžalobní výzvy ve smyslu § 142a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , jejíž zpracování je procesně úspěšným účastníkům soudního řízení hrazeno v rámci nákladů právního zastoupení, jakožto náklad soudního řízení ve smyslu § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.“). Tento postup pak je dle názoru soudu na místě i ve vztahu k třetí ze zaslaných upomínek, jakkoli tato v sobě zároveň zahrnuje i informaci o zesplatnění, neboť nelze akceptovat, aby bylo zpracování téhož dokumentu hrazeno současně jak žalobkyni, tak i jejímu zástupci z řad advokátů, který ji dle údajů v textu upomínky vypracoval a dle údajů na poštovním podacím lístku též odeslal.
23. O úhradě nákladů řízení rozhodl soud s odkazem na § 142 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. tak, že se žalobkyni, která byla s uplatněným nárokem v míře vyšší než 99 % úspěšná a ve smyslu § 142a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. zaslala žalované na jí známou adresu výzvu k dobrovolné úhradě nárokovaného plnění, přiznává právo na náhradu nákladů řízení v souhrnné výši částka. Uvedenou částku je žalovaná povinna žalobkyni uhradit v obecné - třídenní lhůtě k plnění zakotvené v § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , a to k rukám jejího zástupce z řad advokátů, v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Tarifní hodnotu věci soud určil s odkazem na § 14b odst. 1 písm. c) bod 3 a. t.. V této souvislosti vzal soud s odkazem na §14b odst. 1 a. t. v úvahu, že se předmětné podání týká nároku z„ typizovaného“ – druhově určeného závazku, přičemž tentýž zástupce podává ve věci téže žalobkyně obdobné žaloby opakovaně. Jen za období roku 2020 ostatně tak tentýž zástupce, ve věci téže žalobkyně, zahájil u nadepsaného soudu, stran obdobných nároků, dalších pět řízení. Částku přiznané náhrady nákladů soudního řízení tak tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši částka a odměna zástupce žalobkyně. Odměna za zastupování zahrnuje odměnu za 3 úkony právní služby po částka dle § 14b odst. 1 písm. a) , b) a c) a. t. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) a. t. (příprava a převzetí právního zastoupení, sepsání předžalobní výzvy a žaloby), 3 paušální náhrady za 3 provedené úkony právní služby po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., to vše dle § 14a odst. 1 a. t. navýšeno o náhradu DPH ve výši 21%.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku jsou účastníci oprávněni podat odvolání ke Krajskému soudu v Praze a to ve lhůtě do 15 dnů od doručení, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce.
Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. o. s. ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).