Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
12 C 15/2021-66
Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Melmukovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem trvale obec a číslo, PSČ obec
o zaplacení 4 500 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 3 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 000 Kč od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobci kapitalizovaný úrok ve výši 4 864,85 Kč se smluvní pokutou ve výši 1 500 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně 3 000 Kč od datum do datum, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 3 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobci kapitalizovaný úrok ve výši 4 864,85 Kč se smluvní pokutou ve výši 1 500 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně 3 000 Kč od [datum] do [datum], se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Tento rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění v souladu s § 157 odstavec 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř. “).
2. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci 3 000 Kč s příslušenstvím, spočívajícím v zákonném úroku z prodlení a smluvním úroku, z titulu smlouvy o úvěru, kterou uzavřel žalovaný dne datum se právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdce žalobce“), na základě které mu právní předchůdce žalobce poskytl bankovním převodem úvěr ve výši 3 000 Kč Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to elektronického formuláře umístněného na internetových stránkách právního předchůdce žalobce. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit do datum, avšak svou povinnost nesplnil ani částečně a dostal se do prodlení. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobce a z důkazů, které označil k prokázání svých tvrzení.
4. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má zato, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů (§ 115a o. s. ř. o. s. ř. , § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ).
5. Po provedeném dokazování předloženými listinnými důkazy dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Právní předchůdce žalobce poskytl dne datum bankovním převodem na účet č. bankovní účet, pod variabilním symbolem číslo, částku 3 000 Kč. Variabilní symbol platby je shodný s číslem smlouvy o úvěru, uzavřené s žalovaným (B0004 číslo) a s jeho rodným číslem. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem dne datum došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobci, o čemž byl žalovaný vyrozuměn Oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum, a současně byl vyzvána k úhradě dlužné částky do 10 dnů od doručení oznámení, které mu bylo odesláno na adresu označenou ve smlouvě jako doručovací dne datum. Následně byl žalovaný vyzván zástupcem žalobce k úhradě dluhu dopisem ze dne datum. Tuto upomínku soud posoudil jako výzvu dle § 142a o. s. ř. o. s. ř.
6. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
7. Podle § 86 odst. 1 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb. , poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
8. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
9. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
10. Podle § 1968 věty prvé o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
11. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Provedeným dokazováním má soud za prokázané, že předchůdce žalobce poskytl žalovanému peněžité prostředky ve výši 3 000 Kč v souvislosti se zamýšleným uzavřením smlouvy o úvěru dne datum. Z provedeného dokazování se však nepodává nic k tomu, že by předchůdce žalobce splnil povinnosti, že s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného, jako spotřebitele, zápůjčku-úvěr splácet před uzavřením smlouvy. Tuto povinnost předepisuje zákon o spotřebitelském úvěru číslo Sb. a s jejím nesplněním spojuje následek neplatnosti smlouvy, byť se může zdát, že je podmíněný námitkou žalovaného. V této souvislosti vycházel soud z rozsudku Soudního dvora (druhého senátu) ze dne datum, v řízení o předběžné otázce týkající se výkladu článků 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo (dále jen„ směrnice“), ze kterého vyplývá, že soudy musí z úřední povinnosti zkoumat, zda nedošlo k porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy, a pokud takové porušení zjistí, je třeba z něj vyvodit důsledek souladný s unijním právem, které má přednost před právem vnitrostátním, tedy pohlížet na smlouvu jako na neplatnou, aniž by byla vyžadována námitka spotřebitele. Žalobce neunesl jak břemeno tvrzení, tak důkazní, k tomu, že jeho právní předchůdce posoudil schopnost žalovaného úvěr splácet, jak mu ukládá zákon o spotřebitelském úvěru, což má za následek neplatnost smlouvy o úvěru.
13. Vzhledem k tomu, že žalobce prokázal poskytnutí peněžních prostředků žalovanému, posoudil soud nárok žalobce jako bezdůvodné obohacení. Žalovaný získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu (neboť smlouva o úvěru byla neplatná od počátku), proto soud uložil žalovanému, která dosud z poskytnutých peněžitých prostředků ničeho nevrátila (dle tvrzení žalobce, které nikdo nesporoval), zaplatit žalobci částku 3 000 Kč, včetně úroku z prodlení, ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a v souladu s požadavkem žalobkyně. S ohledem na posouzení uplatněného nároku jako bezdůvodné obohacení je třeba první den prodlení žalovaného určit až dle první výzvy k úhradě, která byla žalovanému prokazatelně odeslána, tedy dle výzvy odeslané dne datum (v souvislosti s oznámením postoupení pohledávky dopisem ze dne datum). Tímto dopisem byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu do 10 dnů ode dne doručení dopisu. Datum doručení dopisu není soudu znám, proto postupoval v souladu s § 573 o. z. a bral dopis za doručený dne datum Lhůta k plnění tak žalovanému uplynula dne datum a počínaje dnem datum byl s vrácením bezdůvodného obohacení v prodlení. Zákonný úrok z prodlení uplatněný před tímto datem proto soud posoudil jako nedůvodný a jako takový jej zamítl, stejně jako další nároky uplatněné žalobcem, které měly původ v ujednání v neplatné smlouvě o úvěru, tedy sjednaný kapitalizovaný úrok ve výši 4 864,85 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 500 Kč Lhůtu k plnění stanovil soud třídenní v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
14. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l za použití § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalovaný byl v této věci úspěšnější, ale z obsahu spisu soud nezjistil, že by mu v souvislosti s tímto řízením vznikly nějaké náklady.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (dle § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Pokud by povinná dobrovolně nesplnila povinnost uloženou jí tímto rozhodnutím, má oprávněná právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (dle ustanovení § 251 o. s. ř. o. s. ř. ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na nařízení exekuce (dle zákona č. 120/2001 Sb. ).