Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 271/2020-21

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Foltýnem, Ph.D., ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 14 710 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 470 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 470 Kč od datum do zaplacení, to vše do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 240 Kč, úrok ve výši 11 % ročně z částky 3 330 Kč od datum do zaplacení, a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 240 Kč od datum do zaplacení, a to vše do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se co do částky 6 000 Kč, a zbývajícího žalovaného příslušenství, zamítá.

IV. Žalobkyně je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku doplatit na soudním poplatku částku 200 Kč, a to na bankovní účet číslo variabilní symbol.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 441 Kč, a to jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 470 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 470 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 240 Kč, úrok ve výši 11 % ročně z částky 3 330 Kč od [datum] do zaplacení, a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 240 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žaloba se co do částky 6 000 Kč, a zbývajícího žalovaného příslušenství, zamítá.</b> <b>IV. Žalobkyně je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku doplatit na soudním poplatku částku 200 Kč, a to na bankovní účet [číslo] [variabilní symbol].</b> <b>V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 441 Kč, a to jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b>

1. Žalobkyně se v řízení domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalované uložil povinnost uhradit žalobkyni celkem částku 14 710 Kč s příslušenstvím, a to zaprvé požadavkem, aby jí zaplatila částku 5 470 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 345,87 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 525,74 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 4 438,65 Kč od datum do zaplacení a úrok ve výši 20,98 % ročně z částky 4 438,65 Kč od datum do zaplacení, a zadruhé požadavkem, aby jí zaplatila částku 9 240 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 097,40 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 5 496,86 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 7 497,75 Kč od datum do zaplacení a úrok ve výši 20,98 % ročně z částky 7 497,75 Kč od datum do zaplacení. Žalovaná podle tvrzení žalobkyně porušila svou – smluvní – povinnost, neboť včas a řádně nesplatila úvěry, resp. půjčky, které jí právní předchůdkyně žalobkyně poskytla.

2. Žalovaná se k podané žalobě v poskytnuté lhůtě ani později nevyjádřila. Současně ve smyslu ustanovení (dále jen „”) vyslovila, byť toliko fikcí, souhlas s rozhodnutím věci bez jednání podle ustanovení ; obdobný souhlas dala žalobkyně již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu.

3. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní, v prvé řadě smlouvami („ o půjčce“) ze dne datum a datum, uzavřenými mezi právnická osoba a žalovanou, a příslušnými Zákaznickými kartami žalované.

4. Na základě těchto listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně nejprve dne datum smlouvu (o spotřebitelském úvěru), podle které se jí právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout zápůjčku ve výši 10 000 Kč, za což měla žalovaná v třiačtyřiceti týdenních splátkách právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit celkem částku 15 910 Kč s tím, že částku 3 000 Kč v tomto případě představoval poplatek za hotovostní inkaso splátek, a částku 2 000 Kč„ poplatek za administrativní činnost“; samotné úroky pak měly představovat částku 910 Kč. Poté dne datum žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně další obdobnou smlouvu, podle které se jí právní předchůdkyně žalobkyně za totožných podmínek opět zavázala poskytnout zápůjčku ve výši 10 000 Kč.

5. Po právní stránce soud posoudil právní vztah mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně jako právní vztah založený smlouvami o úvěru ve smyslu a násl. ve spojení se , o spotřebitelském úvěru.

6. Soud přitom dospěl k závěru, že předmětné úvěrové smlouvy je možno považovat za platné, a to v tom smyslu, že není důvod je hodnotit – jako celek – jako (absolutně) neplatné.

7. V předchozím odstavci zaznamenaný závěr se však neuplatní v případě ujednání o poplatku za hotovostní inkaso; ve shodě se závěry např. rozsudku název soudu č. j. číslo jednací, rozsudku název soudu – pobočka č. j. spisová značka či rozsudku název soudu č. j. číslo jednací, má totiž podepsaný soud – na základě přiměřeného použití ustanovení – 1815 – za to, že ujednání o poplatku za hotovostní inkaso je třeba považovat za neplatné, neboť a) znamená významnou nerovnováhu práv a povinností smluvních stran v neprospěch spotřebitele, b) v zásadě jde o ujednání, jež neodráží skutečnou vůli žalované čerpat nadstandardní službu v podobě hotovostního inkasa a d) žalovaná je podle tohoto ujednání nucena tento poplatek platit i v případě, že by danou službu vůbec fakticky nevyužívala. Výši tohoto poplatku je tak kontextuálně třeba považovat za nepřiměřenou, a to jednoznačně v neprospěch spotřebitele.

8. Naproti tomu ujednání o„ administrativním poplatku“ ve výši 2 000 Kč shledal soud platnými, neboť zohlednil skutečnost, že v případě, kdy si spotřebitel půjčuje relativně nízkou finanční částku (přičemž současně vstupuje do„ hry“ i fakt, že bankovní instituce by žalovanému v dané době úvěr poskytnout vůbec nemusela), navíc krátkodobě, reálně nemusí pouze úrok vyčíslený částkou 910 Kč pokrýt veškeré skutečné (resp. účelně vynaložené) náklady poskytovatele úvěru. Ujednání o poplatku za administrativní činnost tak podle mínění soudu není namístě považovat – bez dalšího – za neplatná, neboť sjednaný poplatek není nepřiměřeně vysoký, jakkoli jde o„ hraniční případ“.

9. Při zohlednění všech potenciálně relevantních skutečností je tak podle mínění soudu v projednávané věci nutno vyjít z premisy, že žalovaná vstoupila s právní předchůdkyní žalobkyně do právních vztahů, v jejichž rámci se – platně – zavázala zaplatit v třiačtyřiceti týdenních splátkách částku dvakrát 12 910 Kč.

10. Z údajů o platbách žalované, obsažených v žalobě, přitom vyplynulo, že žalovaná v rozhodné době z titulu první smlouvy celkem zaplatila částku 10 440 Kč a z titulu druhé smlouvy toliko částku

6 670 Kč, přičemž v důsledku procesní pasivity žalované neměl soud prostor pro úvahu, zda část dluhu nebyla žalovanou (například po podání žaloby) uhrazena.

11. Podepsaný soud tak má za to, že po žalované je nutno požadovat, aby žalobkyni – v rozsahu stávajícího dluhu z titulu první smlouvy – zaplatila částku 2 470 Kč, a – v rozsahu stávajícího dluhu z titulu druhé smlouvy – částku 6 240 Kč, a to – v souladu s ustanovením – včetně v prvních dvou výrocích tohoto rozsudku specifikovaného příslušenství. Vedle zákonného úroku z prodlení tak soud uložil žalované z titulu druhé smlouvy (u které nebylo žalovanou plněno ani v rozsahu zapůjčené jistiny) rovněž povinnost zaplatit úrok ve výši 11 % ročně, tedy ve výši, kterou je třeba dovodit z ujednání o úroku ve výši 910 Kč v rámci třiačtyřiceti týdenních splátek, to vše za období, které již zjevně„ nepokrývá“ úrok sjednaný v této nominální výši; výši úroku přitom soud dovodil veden zásadou in favorem negotii, jež je vyjádřena v ustanovení .

12. Lhůtu k plnění soud prodloužil na lhůtu jednoho měsíce od právní moci rozsudku, když – přes procesní pasivitu žalované – zohlednil, že žalobkyni přisouzenou částku nemusí být žalovaná objektivně s to žalobkyni v kratší době zaplatit.

13. Pro pořádek je vhodné taktéž zdůraznit, že soud nepovažoval za nutné poskytnout žalobkyni před rozhodnutím ve věci poučení podle , neboť a) závěr o neplatnosti dílčích ujednání je závěrem právním (nikoliv skutkovým, pročež tento závěr nemůže být zvrácen doplněním tvrzení či důkazních návrhů), a b) tento (či obdobný) závěr je žalobkyni znám z celé řady jiných jejích právních věcí, pročež pro ni nemůže být závěrem„ překvapivým“ ve smyslu konstantní judikatury Ústavního soudu.

14. Třetím výrokem tedy soud z výše uvedených důvodů žalobu v části, ve které žalovaný nárok nepožívá právní ochrany, zamítl.

15. Čtvrtým výrokem rozsudku pak soud uložil žalobkyni povinnost doplatit na soudním poplatku částku 200 Kč, neboť podle položky č. 1 bodu 1. písm. a) Sazebníku soudních poplatku činí soudní poplatek částku 1 000 Kč, dosud bylo zaplaceno pouze 800 Kč.

16. O náhradě nákladů řízení konečně rozhodl soud podle ustanovení s tím, že žalobkyně má právo na 18 % jí účelně vynaložených nákladů řízení, jež v dané věci sestávají ze soudního poplatku ve výši 1 000 Kč (viz předchozí bod) a odměny právního zástupce včetně náhrady za daň z přidané hodnoty v celkové výši 1 452 Kč, přičemž soud výši odměny vypočítal na základě použití ustanovení vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. ,

o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), neboť dospěl k závěru, že návrh žalobkyně je nutno podřadit pod podání předvídaná právě v ustanovení § 14 b advokátního tarifu. Pátým výrokem rozsudku tudíž soud uložil žalované povinnost zaplati žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 441 Kč, kterou je žalovaná – rovněž v prodloužené lhůtě jednoho měsíce od právní moci rozsudku – povinna žalobkyni uhradit k rukám jejího právního zástupce.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.