Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
9 C 357/2020-23
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Jarmilou Herotovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 7.800 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 100 Kč s úrokem z prodlení z částky 100 Kč ve výši 8,25 % od 14.10.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Pokud se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 7.800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 7.800 Kč od 27. 2. 2019 do zaplacení, v rozsahu nad přiznanou částku se návrh žalobce zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 100 Kč s úrokem z prodlení z částky 100 Kč ve výši 8,25 % od 14.10.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Pokud se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 7.800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 7.800 Kč od 27. 2. 2019 do zaplacení, v rozsahu nad přiznanou částku se návrh žalobce zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Předmětem řízení je žalobou uplatněný nárok žalobce vůči žalovanému na zaplacení částky 7.800 Kč s přísl., a to z titulu plnění ze smlouvy o úvěru. Dle žalobních tvrzení žalovaný s žalobcem uzavřel dne 28.6.2018 smlouvu o úvěru ve výši 17.700 Kč (skládající se z půjčené částky 10.000 Kč a kapitalizovaného úroku 7.700 Kč), podle které měl splácet týdně 295 Kč, a to tak, že první splátka měla být uhrazena do sedmého dne od podpisu smlouvy vždy do sedmého dne od předchozí splátky, kdy u každého úvěru je nejprve hrazeno na cenu půjčky (kapitalizovaný úrok) a poté na jistinu (půjčené peníze). V případě prodlení s plněním nebo v případě neplnění vůbec, se dle smluvních podmínek smlouvy o úvěru (konkrétně čl. "Následky porušení povinnosti Klienta") stává zbylý dluh včetně příslušenství splatný a to v termínu splatnosti nejbližší další týdenní splátky. Podle platební historie žalovaný splácel nepravidelně, takže žalobce dosud uhrazenou částku žalovaným ve výši 5.400 Kč, vydělil týdenní splátkou 295 Kč a vypočetl tak, kdy se žalovaný skutečně dostal do prodlení, pokud by splácel tuto částku v předepsaných týdenních splátkách. Splatnost pohledávky žalobce tak nastala ke dni 7.11.2018 a datum prodlení ke dni 23.8.2019. Žalobce ovšem ve své žalobě požaduje zákonný úrok z prodlení pouze za od doby předepsané splatnosti smlouvy, tedy počátek 22.8.2019.
2. Žalovaný se ve věci během celého řízení nevyjádřil.
3. K projednání a rozhodnutí věci nařídil soud ústní jednání, ke kterému se žalobce ani žalovaný nedostavili, žalovaný svou neúčast neomluvil.
4. Za situace, kdy žalovaný nevyužil svého práva tvrdit a prokázat jakékoliv významné skutečnosti a žalobce nevyužil svého práva další významné a rozhodné skutečnosti k výzvě soudu u jednání dotvrdit a prokázat (viz níže), soud provedl u ústního jednání dokazování listinami, doloženými k žalobě žalobcem, kterými byly
- smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne 2.1.2018
- standardní informace o spotřebitelském úvěru
- smluvní podmínky
- evidenční karta klienta
- informace o smlouvě
- předžalobní výzva žalovanému
- poštovní podací arch ze dne 25.3.2020.
5. Z těchto důkazů má soud tvrzení žalobce shora za prokázána a na tato tvrzení v závěru o skutkovém stavu z tohoto místa odkazuje.
6. Co se týče právního posouzení věci, soud posoudil smluvní vztah žalobce a žalovaného podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (příjmení), jako smlouvu o úvěru, přičemž vzhledem ke skutečnosti, že žalobce uzavřel smlouvu jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel, jedná se zároveň o spotřebitelskou smlouvu a je nutné na ni vztáhnout i ustanovení § číslo násl. ZoSÚ.
7. Podle § 9 odst. 1 ZoSÚ, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
8. Podle § 22 odst. 5 ZoSÚ, není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 9 nesplnil.
9. Soud v souladu s § 9 odst. 1 ZoSÚ zkoumal, zda žalobce splnil svou zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Protože v žalobě tyto rozhodné skutečnosti žalobce sice obecně nekonkrétně tvrdil, ale netvrdil dostatečně a nedoložil důkazy, že a co zjišťoval a zjistil, přičemž dostatečně tyto skutečnosti nedoplnil ani následně k výzvě soudu písemným podáním ze dne 4.12.2020, soud proto nařídil jednání a byl připraven poskytnout žalobci poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. ve vztahu k doplnění tvrzení a označení důkazních návrhů k těmto tvrzením. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalující strana k jednání nedostavila, zbavila se tak možnosti být soudem poučena podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., přičemž soud zdůrazňuje, že soud může poskytnout toto poučení pouze při jednání.
10. Soud tak uzavírá, že žalobce v řízení neprokázal (a ani dostatečně netvrdil), že splnil svou zákonnou povinnost zkoumat před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru úvěruschopnost žalovaného, a to navíc s odbornou péčí, proto soud posoudil předmětnou smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou podle ust. § 9 odst. 1 a 22 odst. 5 ZoSÚ, ve spojení s § 580 odst. 1 OZ a § 588 OZ, a to v souladu s nálezem Ústavního soudu České republiky III, ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019.
11. Plnil-li proto žalobce z absolutně neplatné smlouvy o úvěru žalovanému, pak v důsledku přijetí tohoto plnění ve výši 10.000 Kč vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 OZ. Bezdůvodné obohacení je žalovaný povinen vydat podle § 1879 OZ žalobci, proto soud zavázal žalovaného k povinnosti uhradit žalobci dosud dlužnou částku (na poskytnutých 10.000 Kč žalovaný zaplatila 9.900 Kč, dluh tak činí 100 Kč) včetně úroků z prodlení v zákonné výši za dobu, kdy je v prodlení se zaplacením dluhu, v souladu s ust. § 1970 občanského zákona. Výše úroků z prodlení odpovídá nař. vl. č. 351/2013 Sb., doba, od kdy je počítáno prodlení, odpovídá datu, následujícímu po doručení žaloby žalované dne 13.10.2020, když z obsahu spisu nebylo zjištěno, že by byla před tímto datem žalovanému doručena upomínka k zaplacení dluhu, aby od této mohlo být prodlení žalované počítáno. Lhůta k plnění byla stanovena v délce tří dnů dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., soud neshledal žádný důvod pro stanovení delší lhůty, popř. pro plnění ve splátkách.
12. Ve zbylém rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, když byla koncipována jako plnění ze smlouvy, která byla soudem shledána absolutně neplatnou.
13. O nákladech řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků v řízení, když žalovaný náklady řízení neúčtoval.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.