Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
12 C 296/2020-69
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Bastlovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 46 776,25 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 28 750 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 28 750 Kč od datum do zaplacení a smluvní pokutu ve výši 18 025 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 13 778 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 28 750 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 28 750 Kč od [datum] do zaplacení a smluvní pokutu ve výši 18 025 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 13 778 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 46 776,25 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že žalovaný uzavřel se právnická osoba (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne datum smlouvu o úvěru. Dle žalobkyně její předchůdkyně před uzavřením smlouvy posoudila úvěruschopnost žalovaného ověřením jeho příjmů dle doloženého výpisu z účtu a pracovní smlouvy. Na základě smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka 31 000 Kč, kterou si převzal v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit v rámci 13 pravidelných splátek vedle jistiny úvěru i sjednaný úrok, poplatek za vyhodnocení a správu úvěru, poplatek za uzavření smlouvy a za sjednání úvěru a inkasní poplatek za hotovostní výběr splátek ve svém bydlišti, a to nejpozději do datum. Žalovaný však svůj dluh nehradil řádně, dostal se do prodlení a předchůdkyni žalobkyně dluží částku 28 570 Kč. S účinností ke dni datum byla část závodu předchůdkyně žalobkyně a současně i pohledávka za žalovaným postoupena na právnická osoba, následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum na právnická osoba a poté na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován. Po postoupení pohledávky žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se nedostavil. Žalobkyně řádně omluvila svoji nepřítomnost při jednání, soud proto věc projednal a rozhodnul v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), bez přítomnosti účastníků, přičemž při rozhodování vycházel z listinných důkazů obsažených ve spise.
3. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, zjistil soud následující skutkový stav. Ze smlouvy o úvěru anonymizováno 4 rok soud zjistil, že ta byla uzavřena mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným podpisem dne datum. Strany podpisem smlouvy stvrdily, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému téhož dne v hotovosti předmět smlouvy, tj. peněžní prostředky ve výši 31 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit společně s úrokem ve výši 25,85 % p.a., poplatkem za uzavření smlouvy ve výši 2 240 Kč, poplatkem za správu úvěru ve výši 6 820 Kč a poplatkem za hotovostní výběr splátek ve výši 5 890 Kč, celkem tedy částku 53 630 Kč v rámci 13 měsíčních splátek po 4 030 Kč splatných vždy 2. den v měsíci počínaje měsícem následujícím po uzavření smlouvy (nejpozději však do datum). Nedílnou součástí smlouvy byl Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a předpis splátek, jejichž seznámení s nimi žalovaný stvrdil svým podpisem. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně, jak vyplývá z oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní upomínky ze dne datum (obě odeslané žalovanému dle podacích lístků téhož dne). Z oznámení bylo zjištěno, že žalovaný byl informován o postoupení pohledávky ze smlouvy uzavřené s předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni. Z předžalobní upomínky bylo dále zjištěno, že žalovaný ani po postoupení pohledávky na svůj dluh ničeho neuhradil. Žalovaný byl kromě jistiny a poplatků vyzván k úhradě smluvní pokuty, na niž vzniklo právo již předchůdkyni žalobkyně v souladu s čl. V smlouvy o úvěru ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Žalovaný však svůj dluh neuhradil a žalobkyně se žalobou domáhá úhrady dosud nevrácené částky 28 750 Kč a smluvní pokuty ve výši 18 026,25 Kč vypočítané od datum do datum.
4. Ohledně postoupení pohledávky za žalovaným bylo zjištěno, že notářským zápisem anonymizováno číslo, spisová značka sepsaným anonymizováno jméno příjmení, notářkou se sídlem v obec, dne datum byla sjednána koupě části závodu předchůdkyně žalobkyně a jeho převod včetně pohledávek na právnická osoba Tato společnost následně převedla všechny pohledávky (včetně pohledávky za žalovaným) na právnická osoba, jak vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi těmito subjekty dne datum a její přílohy - Seznamu postupovaných pohledávek. právnická osoba následně postoupila své pohledávky (včetně pohledávky za žalovaným) na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené s žalobkyní dne datum.
5. Ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti žalovaného soud zjistil, že žalovaný uvedl své osobní, pracovní i jiné poměry v žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru, kterou podepsal dne datum. Z žádosti bylo zjištěno, že žalovaný je svobodný a žije u rodičů (což bylo doloženo čestným prohlášením žalovaného ze dne datum, jímž potvrdil, že rodičům přispívá na bydlení částkou 2 000 Kč měsíčně). Žalovaný v žádosti dále uvedl, že je zaměstnaný u právnická osoba, obec na dobu neurčitou, jak bylo také zjištěno z doložené pracovní smlouvy uzavřené mezi žalovaným a jeho zaměstnavatelem dne datum. Průměrný měsíční příjem žalovaného ze zaměstnání byl oproti doloženým výpisům z účtu za období od července do září 2017 zjištěn částkou 13 578 Kč, přičemž tento tvoří jediný měsíční příjem žalovaného. Oproti tomu byly měsíční výdaje žalovaného vyčísleny na částku 3 500 Kč, když jsou tvořeny náklady na bydlení ve výši 2 000 Kč, náklady na stravování 1 000 Kč a ostatními výdaji 500 Kč. Dle údajů uvedených žalovaným v žádosti byla předchůdkyní žalobkyně dne datum zpracována finanční analýza a Credit scoring, z nichž soud zjistil, že poměry žalovaného umožňují, aby mu byl poskytnut úvěr až do výše 70 000 Kč s maximální výší měsíční splátky 9 078 Kč. Předchůdkyní žalobkyně tak nebyly shledány pochybnosti o schopnosti žalovaného řádně splácet úvěr v požadované výši 31 000 Kč.
6. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), vznikne smlouva o zápůjčce, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Podle § 2392 odst. 1 věta první o.z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.
7. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 3 odst. 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru se věřitelem rozumí poskytovatel nebo osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru se poskytovatelem rozumí ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
8. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
9. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím ke shora uvedeným zákonným ustanovením soud posoudil závazkový vztah mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. o.z., ačkoliv se žalobkyně žalobou domáhala úhrady dluhu z titulu smlouvy o úvěru. K tomu soud uvádí, že smlouva o úvěru je konsenzuální smlouva, která vzniká okamžikem uzavření, tj. sjednání obsahu závazku, jehož podpisem smluvní strany projevují vůli se jím řídit. Oproti tomu smlouva o zápůjčce je reálná smlouva, jež vzniká okamžikem přenechání, resp. odevzdání zapůjčené věci vydlužiteli. Taktomu bylo i v tomto případě, když smlouva byla podepsána jako potvrzení toho, že peněžní prostředky již byly žalovanému poskytnuty. Na tento závazkový vztah soud kromě obecných ustanovení aplikoval i výše uvedená ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, neboť předchůdkyně žalobkyně jako věřitel v rámci své podnikatelské činnosti poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr a žalovaný vystupoval v postavení spotřebitele (nejednal v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání). Žalobkyně prokázala, že její předchůdkyně splnila svůj závazek poskytnout žalovanému sjednané množství peněžních prostředků, a že pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni řádně postoupena. Současně bylo prokázáno splnění povinností kladených zákonem o spotřebitelském úvěru, dle kterého je věřitel (zde předchůdkyně žalobkyně) povinen před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele tím způsobem, aby nebyly dány důvodné pochybnosti o jeho schopnosti poskytnutý úvěr splácet (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, č. j. 33 Cdo 2178/2018, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39); dle soudu předchůdkyně žalobkyně tuto povinnost splnila, když vycházela z údajů uvedených žalovaným v žádosti o poskytnutí úvěru, tyto ověřila z doložených dokumentů a zjištěné informace podrobila podrobné analýze. Výsledkem bylo zjištění, že poměry žalovaného bez důvodných pochybností umožňují řádné splácení úvěru ve výši požadované žalovaným. Žalovaný však netvrdil ani neprokázal, že by splnil svůj závazek a poskytnutou zápůjčku vrátil spolu se souvisejícími platbami. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni částku 28 750 Kč představující nevrácenou zápůjčku společně s úrokem z prodlení, na nějž žalobkyni vzniklo právo dle § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a dále částku 18 025 Kč představující smluvní pokutu, na níž žalobkyni vzniklo právo dle smluvního ujednání v souladu s § 2048 o.z. V souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. bylo poté žalovanému uloženo, aby žalovanou částku zaplatil do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody.
10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Jelikož žalobkyně dosáhla plného úspěchu ve věci, má právo na náhradu nákladů vynaložených na odměnu právního zástupce za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby a předžalobní výzvy) ve výši 3x 2 980 Kč podle § 7 bod 5 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“). Dále žalobkyni náleží třikrát režijní paušál po 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. b) AT, z uvedených částek náhrada za DPH o sazbě 21% ve výši 2 066 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 1 872 Kč Celkem tak náklady řízení na straně žalobkyně činí 13 778 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v obec prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních.
Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.