Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

41 C 158/2020-16

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Alicí Martikánovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 819,49 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 819,49 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 12.11.2019 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám právní zástupkyně na nákladech řízení částku 1 489 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 819,49 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 12.11.2019 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám právní zástupkyně na nákladech řízení částku 1 489 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal proti žalovanému zaplacení částky 819,49 Kč s úrokem z prodlení. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce je příspěvkovou organizací s předmětem činnosti: poskytování a organizace ústavní i ambulantní základní a specializované diagnostické a léčebné péče, včetně preventivních opatření ve stanoveném spádovém území, jakož i zajišťování ostatních služeb s poskytováním zdravotní péče souvisejících. Žalovaný byl dne 31.5.2019 ošetřen na traumatologicko-ortopedické ambulanci. Doklady za ošetření žalovaného příjmení, u které byl žalovaný pojištěn, neproplatila s odůvodněním, že v době ošetření nebyl žalovaný u nich pojištěn, byl bez zdravotního pojištění. Žalobce tedy žalovanému dne 21.10.2019 vystavil prodejní fakturu - daňový doklad 3192790 na částku 819,49 Kč se splatností 11.11.2019, který zaslal doporučeně na adresu žalovaného. Dluh ani částečně uhrazen nebyl.

2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil, ve sporu zůstal nečinný.

3. Jelikož má soud za to, že v dané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, bylo v souladu s ust. rozhodnuto bez nařízení jednání.

4. V dané věci se soud nejprve musel zabývat otázkou, zda je založena jeho pravomoc a příslušnost k projednání věci. Soud daný vztah posoudil jako vztah závazkový, v němž se na straně žalovaného v řízení vyskytl tzv. cizí prvek, když žalovaný je státním občanem Slovenska, žijícím v současné době na území České republiky, zatímco na straně žalobkyně vystupuje právnická osoba zřízená podle českého právního řádu a se sídlem na území České republiky. Soud tedy rovněž zkoumal, zda je z pohledu mezinárodního práva příslušný rozhodnout danou věc. Mezi Českou republikou a Slovenskou republikou přitom není uzavřena bilaterální smlouva, kterou by se řešila pravomoc soudů ve věcech smluvních závazkových vztahů, nicméně jak Česká republika, tak Slovensko jsou členy Evropské unie a jsou tedy vázány i předpisy práva EU. Vzhledem ke skutečnosti, že pro Evropskou unii bylo přijato nařízení Evropského Parlamentu a Rady (příjmení) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, a toto nařízení je přímo použitelným právním aktem sekundárního práva v členských státech EU ve smyslu Smlouvy o fungování evropské unie, které má, na rozdíl od mezinárodních smluv, v rozsahu své působnosti vždy aplikační přednost jak před , o mezinárodním právu soukromém a procesním, tak podle svého , v němž nařízení stanoví, že nahrazuje mezi členskými státy úmluvy upravující stejné věci, na které se vztahuje toto nařízení. Příslušnost českého soudu je pak v souladu s tímto nařízením dána podle kapitoly II, oddílu 1, článku 4 bodu 2 (podle něhož na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, se použijí pravidla pro určení příslušnosti, které se používají na jeho vlastní příslušníky). S ohledem na toto ujednání lze konstatovat, že je založena příslušnost českého soudu projednat tento spor a je dána i místní příslušnost zdejšího soudu, když žalovaný je hlášen k trvalému pobytu na adrese spadající pod místní příslušnost zdejšího soudu. Pokud pak jde o rozhodné právo, kterým se daný smluvní vztah bude řídit, soud zde vycházel z Nařízení Evropského parlamentu a rady č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), podle něhož toto nařízení se použije mezi členskými státy přednostně ve vztahu k úmluvám uzavřeným výlučně mezi dvěma a více členský mi státy v rozsahu, ve kterém se týkají oblastí upravených tímto nařízením. Podle písm. b) tohoto nařízení v míře, ve které nebylo právo rozhodné pro smlouvu zvoleno podle , a aniž jsou dotčeny články 5 až 8, je právo rozhodné pro následující smlouvy určeno tak, že smlouva o poskytování služeb se řídí právem země, v níž má poskytoval obvyklé bydliště, tj. v daném konkrétním případě právem českým.

5. Z žalobkyní předložených listin bylo prokázáno, že předmětem její činnosti je poskytování léčebné péče (výpis z OR), že byla žalovanému poskytnuta dne 31.5.2019 lékařská péče za částku 819,49 Kč (fakturou, ind. účtem) a že dlužnou částku žalovaný nezaplatil (upomínky, předžalobní výzva). Na základě těchto důkazů dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalobkyně žalovanému dne 31.5.2019 poskytla zdravotnickou péči v podobě ošetření na traumatologické ambulanci, v celkové ceně 819,49 Kč, přičemž žalovaný v této době nebyl účasten veřejného zdravotního pojištění, když je cizím státním příslušníkem a v době poskytnutí péče nesplňoval podmínky pro zařazení do veřejného zdravotního pojištění. Z tohoto důvodu nebylo předmětné ošetření a vyšetření žalobkyni proplaceno ze systému veřejného zdravotního pojištění a žalobkyně tak žalovaného fakturou č. 3192790 vyzvala k úhradě dlužné částky, kterou žalovaný doposud neuhradil.

6. Po právní stránce soud posoudil žalobou uplatněný nárok žalobkyně na zaplacení částky 1 416 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je plně důvodná a lze jí proto zcela vyhovět. Žalovanému byla žalobkyní dne 12. 5. 2018 poskytnuta zdravotnická péče, avšak žalovaný byl v té době veden jako cizinec, který nesplňoval podmínky účasti v systému veřejného zdravotního pojištění a tudíž dané zdravotní služby nemohly být žalobkyni uhrazeny ze systému zdravotního pojištění a proto je povinen uhradit žalobkyni tyto služby přímo žalovaný, a to na základě vyúčtování – daňového dokladu č. 3182197 na částku 1 461,60 Kč se splatností dne 10. 11. 2018. Žalovaný však až dosud takto neučinil a dluží proto žalobkyni, při vázanosti soudu rozsahem podané žaloby, právě částku 1 416 Kč. Vzhledem k této skutečnosti tak soud žalobě vyhověl a žalovaného zavázal zaplatit žalobkyni celkem částku 1 416 Kč spolu s úroky z prodlení v zákonné výši specifikované ve výroku rozsudku shora, když žalovaný se nezaplacením uvedené částky po dni splatnosti faktury žalobkyně, tj. dne 11. 11. 2018 dostal do prodlení a žalobkyni proto v souladu s ust. vznikl nárok na úhradu úroků z prodlení.

7. Podle ust. , smlouvou o péči o zdraví se poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již je jím příkazce nebo třetí osoba.

8. Podle ust. , příkazce zaplatí poskytovateli odměnu, je-li to ujednáno; to neplatí, stanoví-li jiný právní předpis, že se péče o zdraví hradí výlučně z jiných zdrojů.

9. S ohledem na zjištěný skutkový stav soud posoudil věc po právní stránce ve smyslu výše citovaného ustanovení a dospěl k závěru, že nárok žalobce je důvodný. Žalobce poskytl žalovanému zdravotní péči, která nebyla uhrazena z pojištění. Žalovanému tak v souladu s ust. vznikla povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 819,49 Kč. Protože prodlení žalovaného s úhradou dluhu je prokázáno, vznikla mu dle dále povinnost zaplatit žalobci i úroky z prodlení ve výši dle prováděcího předpisu. S ohledem na uvedené skutečnosti tedy soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného zaplatit dlužnou částku, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí. Lhůta k plnění činí 3 dny od právní moci rozsudku (ust. ).

10. Jelikož byl žalobce zcela úspěšný, má vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení. Náhrada nákladů řízení byla přiznána dle ust. a představuje odměnu advokáta za tři úkony právní služby po 200 Kč dle vyhl.č. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby), z částky 300 Kč za 3 paušální náhrady po 100 Kč dle vyhl. č. za provedené úkony právní služby, to vše zvýšeno o 21% DPH a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč. Soud aplikoval ust. advokátního tarifu, jelikož byly splněny všechny podmínky pro jeho použití. Z úřední činnosti je soudu známo, že ve skutkově i právně obdobných věcech, uplatňuje žalobce své nároky opakovaně formou ustáleného vzoru, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, když současně byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Dle je žalovaná povinna zaplatit náklady řízení ve výši celkem 1 489 Kč rukám zástupkyně žalobce.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.