Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
9 C 271/2020-51
Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Vlastou Peškovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci Kč částka částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od datum do zaplacení s kapitalizovaným úrokem ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do výše částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, s úrokem ve výši 23,66 % ročně z dlužné jistiny ve výši částka od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žaloba se co do výše částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, s úrokem ve výši 23,66 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.
IV. Žalobce je povinen doplatit Čs. státu, Okresnímu soudu v Klatovech soudní poplatek ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.
V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci Kč [částka] [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se co do výše [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s úrokem ve výši 23,66 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žaloba se co do výše [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s úrokem ve výši 23,66 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá. IV. Žalobce je povinen doplatit Čs. státu, Okresnímu soudu v Klatovech soudní poplatek ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku. V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce podal dne datum u Okresního soudu v Klatovech žalobu o zaplacení celkem částky částka s příslušenstvím, která byla odůvodněna tím, že žalovaný uzavřel s předchůdcem žalobce právnická osoba název název, název, IČO, Smlouvu o půjčce číslo dne datum a Smlouvu o půjčce číslo dne datum. Dle smlouvy číslo ze dne datum byla žalovanému dne datum vyplacena částka ve výši částka. Žalovaný se zavázal vrátit půjčenou částku spolu s úrokem za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši částka s úrokovou sazbou ve výši 23,66 % ročně sjednanou v č. l. 1 Podmínek a odměnu za administrativní činnost ve výši částka a za hotovostní inkaso splátek ve výši částka, tj. částka, tj. celkem k vrácení částka v 58 týdenních splátkách po částka, počínaje sedmým kal. dnem od data uzavření smlouvy, přičemž poslední splátka byla stanovena na den datum. Žalovaný však splátky řádně a včas nehradil, dostal se do prodlení, když poslední splátku uhradil dne datum. Žalovaný do postoupení pohledávky uhradil celkem částku částka. Žalobce požaduje po žalovaném částku částka, která sestává z dlužné jistiny ve výši částka a dlužných úhrad za služby ve výši částka, kapitalizovaných úroků ve výši částka, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši částka, úroků ve výši 23,66 % ročně z dlužné jistiny ve výši částka od datum do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši částka od datum do zaplacení. Dle smlouvy číslo ze dne datum byla žalovanému dne datum vyplacena částka ve výši částka. Žalovaný se zavázal vrátit půjčenou částku spolu s úrokem za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši částka s úrokovou sazbou ve výši 23,66 % ročně sjednanou v č.l. 1 Podmínek a odměnu za administrativní činnost ve výši částka a za hotovostní inkaso splátek ve výši částka, dále si žalovaný ve smlouvě zvolil doplňkovou službu životního pojištění, za niž se zavázal předchůdci žalobce zaplatit poplatek ve výši částka, tj. částka, tj. celkem k vrácení částka v 58 týdenních splátkách po částka, počínaje sedmým kal. dnem od data uzavření smlouvy, přičemž poslední splátka byla stanovena na den datum. Žalovaný však splátky řádně a včas nehradil, dostal se do prodlení, když poslední splátku uhradil dne datum. Žalovaný do postoupení pohledávky uhradil celkem částku částka. Žalobce požaduje po žalovaném částku částka, která sestává z dlužné jistiny ve výši částka a dlužných úhrad za služby ve výši částka, kapitalizovaných úroků ve výši částka, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši částka, úroků ve výši 23,66 % ročně z dlužné jistiny ve výši částka od datum do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši částka od datum do zaplacení. Na nákladech řízení je účtováno částka.
2. Soud jednal a rozhodl dne datum bez přítomnosti účastníků, jak umožňuje ust. § 101 odst. 2 , 3 o. s. ř. o. s. ř. , když žalobce byl k jednání omluven a u žalovaného bylo vykázáno doručení fikcí dnem datum a soud měl dostatek podkladů pro rozhodnutí ve věci samé.
3. Žalobce soudu předložil Smlouvu o půjčce číslo uzavřenou dne datum a Smlouvu o půjčce číslo uzavřenou dne datum s právním předchůdcem žalobce, Smluvní podmínky ke Smlouvě o půjčce, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, Smlouvu o postoupení pohledávek s jejich seznamem, výzvu k plnění ze dne datum s podacími lístky, Informaci o zpracování osobních údajů a Zákaznickou kartu. Z těchto důkazů má soud za prokázáno, že dne datum byla uzavřena mezi předchůdcem žalobce a žalovaným Smlouva o zápůjčce, na základě které byla žalovanému vyplacena částka částka. Z této uzavřené smlouvy soud zjistil, že se dále žalovaný zavázal zaplatit věřiteli„ poplatek“ za uzavření smlouvy ve výši celkem částka, celkově měl tedy žalovaný vrátit věřiteli částka. Dále byla dne datum uzavřena mezi předchůdcem žalobce a žalovaným Smlouva o zápůjčce, na základě které byla žalovanému vyplacena částka částka. Z této uzavřené smlouvy soud zjistil, že se dále žalovaný zavázal zaplatit věřiteli„ poplatek“ za uzavření smlouvy ve výši celkem částka, celkově měl tedy žalovaný vrátit věřiteli částka. Podle § 580 odst. 1 o. z. platného v době uzavření smlouvy, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Toto ustanovení představuje zákonný nástroj, jehož účelem je odstraňovat nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. Vždy záleží na okolnostech každého jednotlivého případu, kdy učinění závěru o rozporu s dobrými mravy vychází ze zjištění, že pouhá formální aplikace práva by vedla ke zjevně nepřiměřeným důsledkům. Aplikace korektivu dobrých mravů nastupuje tedy po zjištění, že sice právní jednání zákonu neodporuje, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý, zřejmě nepřiměřený, a že tedy nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují. Soud si musí sám v každém jednotlivém případě vymezit hypotézu, neboť není stanovena právním předpisem, není zde výslovně stanoveno, ze kterých hledisek má soud vycházet a je tedy třeba zvážit všechny rozhodné okolnosti toho kterého případu, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 580 odst. 1 o. z. Bez zvážení okolností konkrétního případu nelze ani vycházet ze závěrů jiného soudního rozhodnutí soudu v obdobné věci (již judikováno). Dobré mravy jsou dle již ustálené soudní judikatury spíše měřítkem etického hodnocení konkrétních situací a jejich souladu s obecně uznávanými pravidly slušnosti a poctivého jednání, a proto je třeba posuzovat každý případ individuálně s přihlédnutím k jednání účastníků v tom kterém období a i vzhledem k jejich tehdejšímu postavení. Vada způsobující neplatnost se může vztahovat i na část právního jednání a pak zbývá posoudit, zda je vadná část smlouvy o půjčce či nikoliv. V daném případě soud posoudil Smlouvu o půjčce ve smyslu § 588 o. z. jako neplatné právní jednání. Tato neplatnost působí od počátku a ze zákona. Zde není rozhodná vědomost účastníků smlouvy o důvodu této neplatnosti. Soud při svém rozhodování vycházel z následujících úvah: V daném případě byla smlouva mezi jejími účastníky uzavřena jako spotřebitelská, ve smyslu ust. § 1810 a násl. o. z. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady 93/13/ a judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Proto čl. 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě, jak zřejmé z textu předložených smluv, tyto byly předtištěny, byly napsány předem, pouze se dopisuje půjčená částka,„ poplatky“, splátky a další konkrétní údaje související s osobou žalovaného. Žalovaný tedy samotný text smlouvy, její podmínky, nemohl ovlivnit. Soudu žalobce poskytuje pouze Smlouvu o půjčce, Zákaznickou kartu a o okolnostech jejího sjednání nemá soud žádné informace, pouze je zasílána žalovaným předžalobní upomínka. Je zřejmé, že je to žalovaný, který je tou slabší stranou v uzavíraném kontraktu, jeho postavení je tedy tímto samo o sobě zhoršeno. Očekává se ale od poskytovatele - požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti půjčky (úvěru) odpovídá jeho ekonomickému riziku. Žalobce si zjišťoval ekonomickou schopnost žalovaného splácet úvěr v dohodnutých částkách a termínech, jak je zřejmé ze Zákaznické karty ze dne datum, kde je uveden příjem žalovaného částka, v zákaznické kartě ze dne datum je uveden příjem částka s výdaji částka, doklady ohledně tohoto sdělení předloženy nebyly. Žalobce požaduje po žalovaném„ poplatky“, aniž by bylo uvedeno, jak byly určeny a proč právě v této výši, které u půjčky na částka činí celkem částku částka, což je o 74 % navíc z částky, než která byla žalovanému půjčena. U půjčky na částka se jedná o poplatek částka, což je o 76,9 % navíc, než bylo žalovanému půjčeno. Výši„ Celkových nákladů spotřebitelského úvěru“ vztažmo k půjčené částce soud považuje za odporující dobrým mravům. Věřitel tak neúměrně navyšuje dluh žalovaného, čímž se podílí na dalším zvyšování počtu osob, jež se dostávají do dluhových pastí. Toto jednání nemůže požadovat právní ochrany odkazem na autonomii vůle, která totiž nemůže být bezbřehá. Sjednanou celkovou odměnu nelze oddělit od ostatních ujednání ve smlouvě, neboť je zřejmé, že bez tohoto ujednání by věřitel takovouto smlouvu neuzavřel. Obě„ Smlouvy o půjčce“ jsou tedy dle názoru soudu, s poukazem na shora uvedené, neplatným právním jednáním jako celek.
4. Soud se dále zabýval tím, zda nelze vztah mezi účastníky posoudit dle ustanovení, týkajících se bezdůvodného obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z.„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil“. Předpokladem k aplikaci ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. je prokázání toho, že se žalovaná bezdůvodně obohatila a získala majetkový prospěch buď plněním bez právního důvodu, nebo plněním z právního důvodu, který odpadl či protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za ní bylo plněno, co měla po právu plnit sama. Bezdůvodné obohacení vzniklé ze závazku je na místě pouze tehdy, pokud smlouva či závazek neexistuje, smlouva byla zrušena či byla později shledána jako neplatné právní jednání, což je daný případ. Zde soud vychází z názoru, že žalobce žalovanému plnil poskytnutím finančních prostředků na základě domněle platné smlouvy o půjčce, a proto má nárok na jejich vrácení, když zavinění nepředstavuje předpoklad pro vznik nároku z bezdůvodného obohacení. Tato povinnost„ vrátit“ je objektivního charakteru a vyplývá i z ustanovení § 2993 věta prvá o. z. Dle tohoto ustanovení„ Plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila“. Přitom je rovněž nerozhodné, zda jde o omyl skutkový či právní, kdo jej vyvolal, jaké okolnosti se týká a nakolik je intenzivní. Vzhledem k tomu tedy, že se žalobce domáhal plnění na základě neplatné smlouvy a soud dospěl k závěru o její neplatnosti, pak byl nárok žalobce posouzen dle ust. § 2991 a násl. o. z. jako bezdůvodné obohacení. Žalovaný prokazatelně obdržel ze smlouvy ze dne datum částku částka a dle tvrzení žalobce v žalobě, uhradil žalobci celkem částku částka. K vrácení bezdůvodného obohacení tedy zbývá částka – částka částka částka, kterou uhradí žalovaný se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od datum do zaplacení s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši částka. Vše zaplatí ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku, dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Právo žalobce žádat zákonný úrok z prodlení vyplývá z ust. § 1970 o. z. a jeho výše pak vyplývá z § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. Ve zbytku, tedy co do částek částka (částka částka – částka částka) a co do výše částka (částka částka – částka částka) se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení, co do výše kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení částka (částka částka – částka), kapitalizovaného úroku částka a úroku ve výši 23,66 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, byla proto žaloba zamítnuta. Ke smlouvě uzavřené dne datum soud uvádí, že žalovaný obdržel částku částka, uhradil žalobci částka, na bezdůvodném obohacení tedy nezbývá k vrácení žádná částka, naopak je přeplaceno o částka (počítáno ke dni podání žaloby dle žalobního návrhu pouze z půjčené částky) na bezdůvodném obohacení a tuto částku by měl žalobce žalovanému vrátit spolu s dalšími platbami, které eventuálně uhradil žalovaný po podání žaloby, neboť mu právní názor soudu na platnost Smlouvy o půjčce nebyl znám. Žalobní návrh týkající se této smlouvy byl zamítnut, neboť z neplatné smlouvy se nemůže žalobce domáhat ani plnění týkající se jiných úroků či poplatků, než faktického plnění a úroků zákonných. Jedná se o zamítnutí částky částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení částka, kapitalizovaným úrokem částka, zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení a úrokem ve výši 23,66 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
5. Soud uložil žalobci doplatit soudní poplatek ve výši částka, dle pol. 2.2 sazebníku poplatků vztažmo k pol. 1. a) přílohy k z. č. 549/1991 Sb. , neboť v tomto řízení soud nevydal platební rozkaz, soudní poplatek byl zaplacen ve výši částka žalobcem a protože je částka, pak doměřená částka činí částka, kterou zaplatí ve větší míře neúspěšný žalobce ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , tedy 3 dnů od právní moci rozsudku.
6. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , by měl v převážné míře úspěšný žalovaný právo na poměrnou část náhrady nákladů řízení. Ale protože mu žádné náklady s tímto řízením nevznikly, proto soud vyslovil, že si každý z účastníků ponese náklady řízení ze svého.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.