Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
9 C 287/2020-25
Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní JUDr. Miroslavou Kramnou ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
; zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení, Ph.D.
sídlem adresa
proti
žalované: ; celé jméno žalované, datum narození
bytem adresa žalované
o zaplacení 16 427 Kč s příslušenstvím
takto:
I. ; Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 644 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 2. 8. 2019 do zaplacení a smluvní pokutu ve výši 3 783 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. ; Žaloba v části, podle které je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 2 500 Kč na náklady spojené s uplatněním pohledávky, se zamítá.
III. ; Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 472 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. ; Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 644 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 2. 8. 2019 do zaplacení a smluvní pokutu ve výši 3 783 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. ; Žaloba v části, podle které je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 2 500 Kč na náklady spojené s uplatněním pohledávky, se zamítá. III. ; Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 472 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne datum domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne datum. Žalobkyně tvrdila, že na základě uvedené smlouvy poskytla žalované částku 10 300 Kč, kterou se jí žalovaná zavázala splatit do 31. 8. 2019 ve výši 10 300 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 344 Kč. Ke dni podání návrhu žalovaná na dluh uhradila částku 800 Kč Touto částkou byla ponížena smluvní pokuta. Žalobkyně uplatnila vůči žalované náklady spojené s uplatněním pohledávky 2 500 Kč za pět upomínek ze dne 7. 9. 2019, 14. 9. 2019, 21. 9. 2019, 30. 9. 2019 a 15. 10. 2019 po 500 Kč. Zároveň uplatnila smluvní pokutu 3 783 Kč. Na předžalobní výzvu ze dne 7. 9. 2020 žalovaná nereagovala.
2. Žalované byla doručena žaloba včetně výzvy dle § 114a odst. 2 písm. a) o.s.ř. a dle § 115a o. s. ř. postupem dle § 49 o. s. ř.
3. Soud dále pokračoval v řízení a k projednání věci samé nařídil jednání na den 2. 2. 2021, k němuž se nikdo bez omluvy nedostavil, nebylo požádáno odročení jednán. Soud podle § 101 odst. 3 o.s.ř. ve věci jednal v nepřítomnosti účastníků, přitom vyšel z listin předložených žalobkyní a provedeného dokazování.
4. Po provedeném dokazování soud zjistil, že dne datum účastníci uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na základě uvedené smlouvy poskytla žalobkyně žalované částku 10 300 Kč, kterou se jí žalovaná zavázala splatit do 31. 8. 2019 ve výši 10 300 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 344 Kč. Žalobkyně uplatnila vůči žalované náklady spojené s uplatněním pohledávky 2 500 Kč za pět upomínek ze dne 7. 9. 2019, 14. 9. 2019, 21. 9. 2019, 30. 9. 2019 a 15. 10. 2019 po 500 Kč. Zároveň uplatnila smluvní pokutu 3 783 Kč, na níž byla již započtena úhrada žalované ve výši 800 Kč. Na předžalobní výzvu ze dne 7. 9. 2020 žalovaná nereagovala (prokázáno ze smlouvy o zápůjčce ze dne 1. 8. 2019, z výpisu z účtu - doklad o převedení finančních prostředků na účet žalované dne 1. 8. 2019, z předžalobní výzvy ze dne 7. 9. 2020).
5. Žalobkyně vyzývala žalovanou opakovaně k zaplacení splatného dluhu dne 7. 9. 2019, 14. 9. 2019, 21. 9. 2019, 30. 9. 2019 a 15. 10. 2019, když tyto náklady spojené s uplatněním pohledávky vyčíslila na 2 500 Kč, zároveň uplatnila smluvní pokutu 3 783 Kč (po započtení úhrady žalované ve výši 800 Kč) sjednanou podle obchodních podmínek ve výši 0,1 % denně z dlužné částky maximálně do poloviny výše poskytnuté zápůjčky. Předžalobní upomínka byla žalované zaslána prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb dne 7. 9. 2020 (prokázáno z upomínky č. 1- č. 5, z předžalobní výzvy ze dne 7. 9. 2020 s podacím lístkem z téhož dne).
6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:
Žalovaná uzavřela dne 24. 8. 2018 smlouvu o zápůjčce v postavení spotřebitele ve smyslu § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.), žalobkyně vůči ní vystupovala v postavení podnikatele ve smyslu § 420 o. z. Žalované jako spotřebiteli tudíž svědčila ochrana ve smyslu § 1810 a násl. o. z., přičemž na závazkový vztah mezi účastníky řízení dopadají i ustanovení o spotřebitelském úvěru, která ve veřejném zájmu určují poskytovatelům spotřebitelského úvěru plnit konkrétní povinnosti stanovené na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním.
7. Žalobkyně byla jako věřitel povinna posoudit s odbornou péčí schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, resp. zápůjčku. Při posouzení úvěruschopnosti žalované byla žalobkyně povinna vycházet z dostatečných informací získaných i od žalované, a v nezbytném případě i z nahlédnutí do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalované, přičemž měla spotřebitelský úvěr poskytnout jen tehdy, pokud by bylo po posouzení úvěruschopnosti žalované s odbornou péčí zřejmé, že žalovaná bude schopna spotřebitelský úvěr splácet; jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Ochranu spotřebitelů před neúměrným zadlužováním lze posoudit jako součást veřejného pořádku České republiky. Žalobkyně jako osoba poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti přitom byla povinna k jeho zajištění přispět a v rámci náležité odborné péče nespoléhat jen na údaje tvrzené žalovanou, ale tato tvrzení i prověřit, a to například výzvou k doložení potvrzení o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39).
8. Zákon o spotřebitelském úvěru je transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/. Výkladem některých otázek se zabýval i Soudní dvůr Evropské unie, z jehož rozsudku ze dne 18. 12. 2014 vyplývá, že pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (srov. rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014, CA Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další, C -449/13).
9. V průběhu dokazování bylo zjištěno, že žalobkyně prověřila údaje ohledně schopnosti žalované splácet, z tvrzení žalobkyně a z listinných důkazů, které soudu předložila, tak vyplývá, že před podpisem smlouvy se zabývala prověřením údajů uváděných žalovanou.
10. Vzhledem k výše uvedenému soud posoudil vzájemná práva a povinnosti účastníků řízení jako smlouvu o zápůjčce dle ustanovení občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb.), že žalovaná jako vydlužitel převzala předmětnou částku 10 300 Kč uvedeného dne, že byl naplněn podstatný znak smlouvy o zápůjčce jako reálného kontraktu, totiž že se do dispozice žalované dostal předmět zápůjčky, což bylo doloženo důkazem dokladem o převodu na účet žalované. S ohledem na tyto skutečnosti byla žaloba shledána jako důvodná včetně smluveného poplatku za uzavření smlouvy 2 344 Kč, smluvní pokuty sjednané dle § 2048 o.z. a zákonného úroku z prodlení, jestliže žalovaná předmětnou částku žalobkyni nevrátila do uvedeného data, čímž se dostala do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu. Soud proto v uvedeném rozsahu žalobě vyhověl a zavázal žalovanou k plnění ve lhůtě stanovené dle § 160 odst. 1 o. s. ř.
11. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, jehož výši stanoví prováděcí předpis, jímž je vládní nařízení č. 351/2013 Sb. v účinném znění
12. Nárok žalobkyně na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky 2 500 Kč zamítl jako nedůvodný, když tento požadavek považuje za nemravný a obsahující v sobě záměr k navyšování poplatků ve formě pěti po sobě jdoucích výzev k zaplacení po 500 Kč s krátkým časovým odstupem a emitovaných v totožném znění.
13. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy žalovaná, která byla z větší části neúspěšná ve věci, je povinna zaplatit žalobkyni k rukám její právní zástupkyně na nákladech řízení částku 1 472 Kč. Tato částka představuje 73,6 % z celkových nákladů ve výši 2 000 Kč, když žalobkyně byla v této věci úspěšná právě co do 73,6 % z celkové žalované částky. Náklady řízení zahrnovaly odměnu advokáta za tři úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva a sepis žaloby) po 300 Kč dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/96 Sb., tři režijní paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/96 Sb., celkem 1 200 Kč a soudní poplatek 800 Kč O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení, ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím podepsaného soudu, a to písemně ve dvojím vyhotovení..
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.