Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 156/2020-49

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlou Kohoutkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem titul jméno příjmení, titul.

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa žalované

o zaplacení částky 40 888 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 26 888 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ročně ve výši 23,72 % z částky 25 000 Kč od datum do datum ve výši 11 415,25 Kč, kapitalizovaným 8,50% zákonným úrokem z prodlení ročně z částky 25 000 Kč od datum do datum ve výši 4 049,31 Kč, smluvním 23,72% úrokem ročně z částky 25 000 Kč od datum do zaplacení a zákonným 8,50% úrokem z prodlení ročně z částky 25 000 Kč od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Soud žalobu pro částku 14 000 Kč zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 220 Kč, k rukám zástupce titul jméno příjmení, titul, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 26 888 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ročně ve výši 23,72 % z částky 25 000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 11 415,25 Kč, kapitalizovaným 8,50% zákonným úrokem z prodlení ročně z částky 25 000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 4 049,31 Kč, smluvním 23,72% úrokem ročně z částky 25 000 Kč od [datum] do zaplacení a zákonným 8,50% úrokem z prodlení ročně z částky 25 000 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Soud žalobu pro částku 14 000 Kč zamítá. III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 220 Kč, k rukám zástupce [titul] [jméno] [příjmení], [titul], do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení částky dle záhlaví s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně právnická osoba název anonymizována dvě slova, IČO, sídlem adresa, uzavřel s žalovanou smlouvu o půjčce číslo dne datum, jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky obsažené na další straně téže smlouvy, a na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč. Žalovaná se zavázala v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou zaplatit úrok ve výši 3 500 Kč (23,72 % ročně) a odměnu za administrativní činnost ve výši 5 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 000 Kč. Žalovaná si dále zvolila doplňkovou službu životního pojištění, za níž se zavázala zaplatit poplatek 638 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 761 Kč, kdy poslední splátka byla stanovená na datum. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas a poslední splátka byla žalovanou uhrazena dne datum. Žalovaná tak nedostála svým smluvním povinnostem a dostala se do prodlení se splácením. Celkem žalovaná uhradila částku 3 250 Kč, z toho na úrok 2 332,95 Kč, na poplatek za hotovostní inkaso 862,05 Kč a na poplatek za životní pojištění 55 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 25 000 Kč od datum až do zaplacení dále úrokem ve výši 23,72 % ročně. Pohledávka právního předchůdce žalobkyně za žalovanou byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, což bylo žalované oznámeno dopisem z téhož dne. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení částky 25 000 Kč představující dlužnou jistinu, dále dlužné úhrady ve výši 15 888 Kč, dále kapitalizovaný úrok ve výši 11 415,25 Kč (úrok 23,72 % ročně z dlužné jistiny od datum, tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky do data postoupení datum), kapitalizovaný 8,50 % zákonný úrok ve výši 4 049,31 Kč (zákonný úrok z prodlení ročně z dlužné jistiny od datum, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky do data postoupení datum), dále úrok 23,72 % ročně z dlužné jistiny od datum do zaplacení a zákonný 8,50% úrok z prodlení ročně z dlužné jistiny od datum do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Přes výzvy žalobkyně žalovaná na dlužnou částku dále ničeho neuhradila. Žalobkyně uvedla, že posoudila schopnost žalované splácet na základě informací poskytnutých od žalované, které jsou zaznamenány v kartě zákazníka.

2. Žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila a v řízení zůstala zcela nečinná. Za splnění podmínek , (dále jen „ “), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.

3. Ze Smlouvy o půjčce číslo uzavřené dne datum mezi právním předchůdce žalobkyně a žalovanou soud zjistil, že právnická osoba název anonymizována dvě slova, IČO, sídlem adresa, se zavázala žalované poskytnout částku 25 000 Kč za poplatek 18 500 Kč, kdy tento poplatek se skládá z poplatku za administrativní činnost ve výši 5 000 Kč, úroku ve výši 3 500 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 000 Kč. Dále si žalovaná zvolila doplňkovou službu životního pojištění anonymizována dvě slova, za kterou se zavázala zaplatit 638 Kč Celkem se tedy žalovaná zavázala uhradit částku 44 138 Kč (odpovídající součtu jistiny 25 000 Kč, poplatku za poskytnutí peněžitých prostředků 18 500 Kč a poplatku za životní pojištění 683 Kč) v 58 týdenních splátkách po 761 Kč, přičemž první splátku je žalovaná povinna zaplatit nejpozději 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy (tj. datum) a každou následující splátku vždy do konce následujícího týdenního (sedmidenního) období, to vše v hotovosti do rukou oprávněného zástupce právního předchůdce žalobkyně uvedeného v čl. 9 smluvních podmínek. Dle smluvních podmínek činí výše úroku 23,72 %. Úroková sazba je stanovena jako pevná po celou dobu trvání smlouvy a uplatňuje se jako roční úroková sazba. (č. 1). Výše RPSN činí 75,72 % v případě, že byla sjednána úhrada celkové dlužné částky v 58 týdenních splátkách (čl. 3). Žalovaná převzala půjčku v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná si zvolila hotovostní režim splátek. Dle smluvních podmínek je předmětem smlouvy poskytnutí neúčelového spotřebitelského úvěru s pevně stanovenou úrokovou sazbou (čl. 1). V případě sjednaného hotovostního režimu se žalovaná zavazuje splatit splátky v hotovosti k rukám oprávněného zástupce právního předchůdce žalobkyně, a to v místě bydliště žalované. O každé splátce celkové dlužné splátky bude proveden záznam do evidence splátek nebo vystaveno písemné potvrzení o převzetí splátky. Výše nákladů na hotovostní inkaso splátek činí 40 % z celkové dlužné částky, pokud byla sjednána úhrada v 58 splátkách. Žalovaná splácí nejprve poplatky a životní pojištění a teprve po splacení poplatků a životního pojištění splácí jistinu (čl. 3). Smlouva je uzavírána na dobu určitou, její účinnost trvá ode dne podpisu smlouvy do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky ( ). Žalovaná svým podpisem smlouvy potvrzuje, že přečetla a porozuměla všem ustanovením smlouvy a smluvních podmínek ( ). Smlouva o půjčce se řídí dle výslovného ujednání , a , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů. Smluvní podmínky tvoří 2 strany hustě popsaného textu, rozděleného na 22 článků. Smluvní podmínky nejsou žalovanou samostatně podepsány.

4. Z karty zákazníka (hodnocení bonity/žádost o úvěr) ze dne datum soud zjistil, že žalovaná v této žádosti uvedla, že osobní, majetkové, výdělkové poměry anonymizováno 10 slov rok anonymizována tři slova role v řízení. anonymizováno 16 slov). příjmení anonymizováno role v řízení anonymizována tři slova částka, anonymizována tři slova částka, anonymizována dvě slova částka, anonymizována dvě slova částka.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávky za žalovanou společně s dalšími pohledávkami na právnická osoba, IČO, sídlem adresa žalobkyně, a to za úplatu. Dle výňatku z přílohy č. 1 soud zjistil, že mezi postoupenými pohledávkami je i pohledávka za žalovanou. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno. Oznámení o postoupení bylo zasláno na adresu žalované adresa žalované (žalobkyně doložila podací lístek o odeslání oznámení ze dne datum). Z výzvy k plnění ze dne datum soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky, opětovně upozorněna na postoupení na žalobkyni a upozorněna na možnost soudního vymáhání. Výzva k plnění byla zaslána na adresu žalované adresa žalované (žalobkyně doložila podací lístek o odeslání oznámení ze dne datum).

6. Závazkový vztah vzniklý dne datum mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou se řídí , , ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále„ o. z.“), dále , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném od 1. 12. 2016. Postoupení mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní se řídí o. z.

7. Dle § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 a 2 o. z., kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

8. Dle § 1751 odst. 1 o. z., část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

9. Dle § 1810, § 1812, § 1813 o. z., ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. Lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. K ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje. Má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Dle § 1815 téhož zákona k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

10. Dle § 2390, § 2392 odst. 1 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

11. Smlouva o zápůjčce má reálnou (nikoliv jen konsenzuální) povahu. Vznik zápůjčky předpokládá dohodu stran a odevzdání předmětu zápůjčky vydlužiteli. Jakmile je smlouva na základě nabídky a jejího přijetí uzavřena, vzniká mezi stranami závazný právní vztah, jehož obsahem jsou sjednaná práva a povinnosti. Odevzdáním věci vydlužiteli se tento vztah stává právním vztahem ze zápůjčky. Při peněžité zápůjčce může dojít k předání zapůjčené částky hotově, nebo bezhotovostním převodem na účet vydlužitele.

12. Dle § 1725 o. z., smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

13. Autonomie vůle stran smluvního vztahu je stěžejní zásadou soukromého práva. Rozumí se jí smluvní svoboda, tedy svoboda rozhodnout se, zda smlouvu uzavřít a za jakých podmínek (tedy s jakým obsahem).

14. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Dle § 1 odst. 2 o. z., jsou zakázána ujednání porušující dobré mravy, nebo veřejný pořádek. Dle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Dle § 8 o. z., zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

16. Dobré mravy plní funkci krajního korektivu platnosti právních jednání v případech, kdy právní jednání nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy chrání, popř. pro zjevně nepřiměřené či nespravedlivé následky, které takové právní jednání zakládá.

17. Dle § 576 o. z., týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

18. Dle § 1879, § 1880 odst. 1, § 1881, § 1882 odst. 1 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

19. Soud má s ohledem na shora uvedené za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně, jako zapůjčitel a žalovaná, v postavení spotřebitele (vydlužitele), uzavřeli dne datum smlouvu o zápůjčce dle § 2390 an. o. z., přičemž se jednalo o smlouvu spotřebitelskou dle § 1810 an. o. z. Na základě uvedené smlouvy byla žalované poskytnuta částka ve výši 25 000 Kč. Žalovaná se zavázala, že tuto společně s poplatkem za poskytnutí peněžitých prostředků ve výši 18 500 Kč a poplatkem za doplňkovou službu životního pojištění ve výši 638 Kč (tedy celkovou dlužnou částku 44 138 Kč), vrátí v 58 hotovostních splátkách ve výši 761 Kč. Poplatek za poskytnutí peněžitých prostředků se skládá z poplatku za administrativní činnost ve výši 5 000 Kč, úroku ve výši 3 500 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 000 Kč. První splátka je splatná 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy, každá následující splátka až po poslední vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního (sedmidenního) období. Žalovaná převzala zápůjčku v hotovosti při podpisu smlouvy, to je dne datum. První splátka byla splatná dne datum, další splátky jsou splatné do konce dalšího následujícího týdenního (sedmidenního) období, tedy vždy do pátku daného týdne. Poslední splátka je splatná při řádném a včasném splácení datum. Dle úvodního ustanovení smlouvy o zápůjčce byly její součástí smluvní podmínky smlouvy o půjčce, dle kterých výše úroku činí při splácení v 58 týdenních splátkách 23,72 % ročně. Tyto smluvní podmínky však nebyly žalovanou podepsány (smluvní podmínky tvoří 2 strany hustě popsaného textu rozděleného na 9 článků). V samotné smlouvě o půjčce je uveden úrok v kapitalizované výši 3 500 Kč (k posouzení platnosti ujednání o úroku viz dále).

20. Žalovaná se dostala do prodlení se splácením sjednaných splátek. Žalobkyně uvedla, že žalovaná uhradila celkem 3 250 Kč, kdy poslední splátka proběhla datum, z toho žalobkyně započetla na úrok 2 332,95 Kč, na hotovostní inkaso splátek 862,05 Kč a na poplatek za životní pojištění 55 Kč. Soud má za to, že celková dlužná částka byla splatná v okamžiku splatnosti poslední řádně předepsané splátky, tedy k datum. Pokud je žalovaná v prodlení s úhradou celkové dlužné částky, pak ode dne datum Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum přešla pohledávka za žalovanou na žalobkyni, přičemž postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem z téhož dne (odeslán dne datum). Žalované byla dne datum zaslána předžalobní upomínka.

21. V tomto případě se jednalo o komerčně nazývanou krátkodobou (rychlou) zápůjčku nabízenou mimo jiné osobám v postavení spotřebitele, poskytovanou nebankovními subjekty osobám, které by půjčku od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s osobou dlužníka. Soudu je známo, že v případě tohoto poskytování peněžních prostředků, je vyžadováno minimální zajištění (pokud vůbec) ve srovnání s bankami a požadavky klientů jsou vyřizovány mnohem pružněji, než tomu bývá u tradičně konzervativnějších bank, což je ale vzhledem k jejich zaměření pochopitelné. Poté je logické, že s ohledem na výrazně vyšší podnikatelské riziko jsou případné poplatky, či úroky požadované těmito nebankovními věřiteli vyšší, než obvyklé bankovní úroky.

22. Ve vztahu ke sjednanému úroku z poskytnutých peněžních prostředků z dlužné částky soud konstatuje, že v rámci předmětného smluvního typu je možné, aby byly úroky sjednány (v procentuální nebo pevné výši). Věřitel je tedy obecně oprávněn požadovat i zaplacení úroku. Úrok ze zápůjčky byl sjednán v souladu s § 2 392 odst. 1 o. z. V případě spotřebitelské smlouvy je nutno nahlížet na úroky ze zápůjčky jako na cenu plnění ve smyslu § 1 813 o. z. Soud v takovém případě posuzuje platnost tohoto ujednání dle v postavení k slabší straně právního vztahu nižšího zákonného standardu (to je obecné právní úpravy § 1 odst. 2, § 588 o. z.), než je poskytnut v právní úpravě ochrany spotřebitele, neboť ochranářská spotřebitelská úprava se nevztahuje na cenu plnění. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byly sjednány úroky pevnou částkou ve výši 3 500 Kč (tato pevná částka má odpovídat sjednanému 23,72% úroku ročně za dobu trvání smlouvy při řádném splácení). O procentuální výši úroku sjednaného pevnou částkou byla žalovaná informována v smluvních podmínkách, které jsou nedílnou součástí smlouvy. Kapitalizovaná výše tohoto úroku byla přímo součástí samotné smlouvy. Vzhledem k tomu, že se jednalo o krátkodobou (rychlou) nebankovní zápůjčku, soud shledává výši sjednaných úroků za přiměřenou, resp. takové ujednání za platné.

23. Žalobkyně požaduje dále přiznání kapitalizovaného úroku ve výši 11 415,25 Kč (jedná se o 23,72% úrok ročně z částky 25 000 Kč, tj. z jistiny od datum do datum) a 23,72% úrok ročně z částky 25 000 Kč od datum do zaplacení. Ujednání o předmětu plnění nebo ceně, v tomto případě úroku ze zápůjčky, musí být se spotřebitelem sjednán (resp. mu poskytnut) jasným a srozumitelným způsobem. Pokud se jedná o úrok ve výši 23,72 % ročně požadovaný žalobkyní dle smlouvy, byl tento úrok ze zápůjčky přesně definován ve smlouvě o zápůjčce jako částka 3 500 Kč, přičemž bylo zcela jasně a určitě uvedeno, že celková dlužná částka činí 44 138 Kč, kdy vedle úroku ve výši 3 500 Kč byly vyčísleny i další poplatky (poplatek za administrativní činnost 5 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek 10 000 Kč a poplatek za životní pojištění 638 Kč). Soud považuje takto sjednaný úrok za platně sjednaný. Žaloba je tedy pro částku 11 415,25 Kč (tj. 23,72% úrok ročně z částky 25 000 Kč od datum do datum) a 23,72% úrok ročně z částky 25 000 Kč od datum do zaplacení důvodná.

24. S ohledem na zásadu autonomie vůle stran bylo možné, aby byl mezi stranami poplatek za administrativní činnost a hotovostní inkaso splátek.

25. Ve smlouvě byl sjednán poplatek za administrativní činnost ve výši 5 000 Kč Ani smlouva, ani smluvní podmínky, které jsou její nedílnou součástí, dále nedefinuje, co je touto administrativní činností myšleno. Soud zvážil poplatky, které jsou za obdobnou činnost spočívající ve sjednání smluv o úvěrech stanoveny bankami, a má za to, že požadavek žalobkyně na administrativní poplatek, který by překračoval částku 1 000 Kč, je zcela zjevně nepřiměřený tomu, za co je požadován. A není žádného důvodu diferencovat při téměř totožných parametrech zápůjčky, lišící se pouze výši předmětu plnění. Uvedený názor soud zastává i se zohledněním toho, že pod administrativním poplatkem je kryta činnost žalobkyně nejen při sjednání smlouvy, ale také v průběhu jejího trvání (vedení záznamů o zápůjčce a jednotlivých platbách). S ohledem na uvedené má soud za to, že administrativní poplatek ze zápůjčky ve výši 5 000 Kč při sjednání půjčky na dobu 58 týdnů, byl sjednán co do částky 4 000 Kč neplatně (tj. částka přesahující 1 000 Kč), když se jedná o částku 86,21 Kč týdně.

26. Co se týče dalších částí sjednaného poplatku, je si soud vědom skutečnosti, že hotovostní inkaso splátek ve výši 10 000 Kč má krýt náklady související se službou právního předchůdce žalobkyně, kdy jí zmocněná osoba se pro vyzvednutí příslušné splátky dostaví do místa doručovací adresy dle smlouvy, zpravidla bydliště žalované. Při přepočtu 58 splátek se pak jedná o poplatek za vyzvednutí splátky v místě bydliště vydlužitele ve výši cca 172,41 Kč (× 58 splátek). Hotovostní inkaso splátek představuje výběr jednotlivých splátek v den jejich splatnosti obchodním zástupcem právního předchůdce žalobkyně přímo v místě bydliště žalované. Tento poplatek v podstatě nahrazuje náklady, které by žalovaná při splácení zápůjčky musela jinak hradit provozovateli poštovních služeb např. za platbu prostřednictvím poštovní poukázky nebo bance. V případě platby prostřednictvím poštovních poukázek by se jednalo o zpoplatnění částkou cirka 30 Kč, v případě plateb bankou (hotovostní vklad na účet třetí osoby nebo převod bankovním příkazem) se žalovaný zpravidla nedostane nad částku 80 Kč. S ohledem na uvedené má soud za to, že hotovostní inkaso splátek sjednané ve výši nad 100 Kč na jednu splátku, je jednání nepřiměřeným, resp. nemravným ve vztahu ke spotřebiteli (a specifikům jeho postavení) a částka 10 000 Kč představující hotovostní inkaso splátek byla sjednána neplatně.

27. Žalovaná si ve smlouvě dále zvolila doplňkovou službu životního pojištění anonymizována dvě slova, za kterou se zavazuje zaplatit částku 638 Kč. Přestože ani smlouva, ani smluvní podmínky dále nedefinuje, co je obsahem této sjednané služby a omezuje se pouze na konstatování, že žalovaná je zařazena do pojišťovacího programu, je dle soudu tato částka, resp. tato služba sjednána platně, neboť poplatek za tuto službu činí zanedbatelnou část týdenní splátky, a to 11 Kč (x 58 splátek).

28. Soud má tedy s ohledem na shora uvedené za to, že žalovanou uhrazená částka 3 250 Kč byla započtena nesprávně, resp. na nesprávné poplatky. Právní předchůdce žalobkyně započetl žalovanou uhrazenou částku na úrok ve výši 2 332,95 Kč, dále na hotovostní inkaso 862,05 Kč a na poplatek za životní pojištění 55 Kč. Jelikož soud dospěl k závěru, že hotovostní inkaso splátek bylo sjednáno neplatně, mělo dle názoru soudu dojít k započtení částky 862,05 Kč taktéž na úrok. Ani po tomto přepočtu se však situace pro žalovanou nezmění (stále bude započtena částka 3 250 Kč), tudíž se soud omezil pouze na konstatování tohoto započtení.

29. Soud má s ohledem na uvedené za to, že žalovaná dluží na jistině ze zápůjčky částku 25 000 Kč (žaloba je co do jistiny důvodná). S ohledem na shora uvedené má soud za to, že je žaloba důvodná také pro částku 1 888 Kč, která v sobě zahrnuje část neuhrazené odměny za administrativní činnost a úroku. Žalobkyně požadovala na dlužném poplatku částku 15 888 Kč. Původní výše sjednaného poplatku za poskytnuté peněžité prostředky činila 18 500 Kč, kdy tento se skládal z poplatku za administrativní činnost ve výši 5 000 Kč (sjednán co do výše 4 000 Kč neplatně, do výše 1 000 Kč platně), úroku ve výši 3 500 Kč (sjednán dle shora uvedeného platně) a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 000 Kč (sjednán dle shora uvedeného neplatně). Vedle toho byl sjednán poplatek za životní pojištění ve výši 638 Kč. Z původní výše poplatku 19 138 Kč požaduje žalobkyně po započtení splátek uhrazených žalovanou ve výši 3 250 Kč částku 15 888 Kč. Jelikož však soud dospěl k závěru, že část poplatku je dle shora uvedeného sjednána neplatně, žaloba není pro částku 14 000 Kč (hotovostní inkaso splátek ve výši 10 000 Kč a část administrativního poplatku ve výši 4 000 Kč) důvodná a na dlužném poplatku tak žalovaná dluží pouze částku 1 888 Kč.

30. Žalobkyně požaduje v souladu s § 1970 o. z. úrok z prodlení v zákonné výši 8,50 % ročně z částky 25 000 Kč (dlužná jistina), přičemž období, za které úrok z prodlení požaduje, vymezuje od datum do zaplacení, když v období od datum do datum jej kapitalizovala v částce 4 049,31 Kč. Žaloba je co do zákonného úroku z prodlení důvodná.

31. Žaloba je s ohledem na shora uvedené důvodná pro částku 26 888 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ročně ve výši 23,72 % z částky 25 000 Kč od datum do datum ve výši 11 415,25 Kč, kapitalizovaným 8,50% zákonným úrokem z prodlení ročně z částky 25 000 Kč od datum do datum ve výši 4 049,31 Kč, smluvním 23,72% úrokem ročně z částky 25 000 Kč od datum do zaplacení a zákonným 8,50% úrokem z prodlení ročně z částky 25 000 Kč od datum do zaplacení. Soud proto v uvedeném rozsahu žalobě vyhověl.

32. Dále je žaloba nedůvodná s ohledem na shora uvedené pro částku 14 000 Kč. Soud proto žalobu pro tuto částku zamítl.

33. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn , dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla úspěšná pouze částečně v rozsahu 66 %, v rozsahu 34 % úspěšná nebyla. Žalobkyni přísluší náhrada v rozsahu 32 % (od úspěchu se odečítá neúspěch). Náklady žalobkyně účelně vynaložené k uplatňování práva spočívají v zaplaceném soudním poplatku v částce 1 636 Kč dle položky 2 bod 1. písm. c) sazebníku soudních poplatků, přílohy , o soudních poplatcích, a nákladech právního zastoupení – odměna za zastoupení advokátem 3× 500 Kč dle , d), , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za úkony příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, paušální náhrada hotových výdajů 3× 100 Kč dle této vyhlášky, 21% náhrada za daň z přidané hodnoty 378 Kč; celkem 3 814 Kč. Proto soud žalobkyni přiznal na nákladech řízení částku 1 220 Kč (32 % z 3 814 Kč).

34. Lhůta k placení byla stanovena dle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání, které se podává do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, může se žalobkyně domáhat výkonu rozhodnutí.