Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 224/2020-32

Okresní soud v Pardubicích rozhodl soudkyní Mgr. Jaroslavou Sádovskou ve věci

žalobce: ; právnická osoba, IČO

sídlem adresa žalobkyně

zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 25 272 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 13 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 13 000 Kč od datum do zaplacení, a to vše do 15 dnů od právní moci výroku tohoto rozsudku.

II. Žalobní návrh se zamítá, co do částky 12 272 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 272 Kč od datum do zaplacení a úroku z prodlení z částky 13 000 Kč od datum do datum.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 13 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 13 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do 15 dnů od právní moci výroku tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalobní návrh se zamítá, co do částky 12 272 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 272 Kč od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení z částky 13 000 Kč od [datum] do [datum].</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobce se žalobou podanou dne datum proti žalovanému domáhal zaplacení částky 25 272 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že jeho právní předchůdce, právnická osoba, uzavřel dne datum s žalovaným smlouvu o úvěru číslo na částku 15 000 Kč. Kromě této jistiny se žalovaný zavázal zaplatit žalobci i kapitalizované úroky, poplatek za vyhodnocení úvěru, poplatek za sjednání úvěru a inkasní poplatek, v celkové výši 27 272 Kč. Žalovaný se zavázal dlužnou částku splatit v 14 měsíčních splátkách, kdy první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy a poslední splátka byla splatná datum. Úvěr byl poskytnut dne datum. Dále uvedl, že pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného byl pro původního věřitele podstatný pravidelný a prokazatelný měsíční příjem po odečtení závazků a pravidelných výdajů žalovaného, jako jsou např. platby nájemného, splátky úvěrové smlouvy nebo hypotéky, platby SIPO, splácení exekuce apod. Žalovaný sjednané splátky nehradil řádně a včas, ocitl se tak v prodlení. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku žalobci dne datum, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Žalovaná částka je tvořena jistinou ve výši 13 982,84 Kč, dlužným úrokem 1 251,40 Kč, poplatkem za vyhodnocení úvěru ve výši 1 283,03 Kč, poplatkem za sjednání úvěru 6 253,38 Kč a inkasním poplatkem v částce 2 501,35 Kč. Žalovaná částka nebyla uhrazena ani po předžalobní upomínce ze dne datum.

2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však žalovanému nepodařilo doručit do vlastních rukou, proto byl zrušen. Následně byla žalovanému zaslána žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě i k navrhovanému postupu na adresu uvedenou v Centrální evidenci obyvatel, která je shodná s adresou uvedenou v žalobním návrhu a doručeno bylo dnem datum. Žalovaný se k žalobě ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ani žádné námitky nevznesl.

3. Soud ve věci rozhodl dle (dále jen ) bez nařízení ústního jednání na základě listinných důkazů ve spise založených. Žalobce vyjádřil svůj souhlas s takovýmto postupem již v žalobním návrhu a žalovaný se k navrhovanému postupu nevyjádřil, ač byl poučen, že nevyjádří-li se, bude soud předpokládat, že s navrhovaným postupem souhlasí ( ).

4. Žádostí o úvěr, smlouvou o úvěru číslo formulářem pro standartní informace o spotřebitelském úvěru a informacích pro spotřebitele bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce právnická osoba a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč, který žalovaný čerpal jednorázově v hotovosti téhož dne. Žalovaný se zavázal splatit úvěr spolu s poplatky v 14 pravidelných měsíčních splátkách po 1 948 Kč, celkem tak částku 27 272 Kč, která byla tvořena úvěrem v částce 15 000 Kč, úrokem za poskytnuté peněžení prostředky ve výši 1 444 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 6 750 Kč, poplatkem za vyhodnocení úvěru ve výši 1 378 Kč, inkasním poplatkem ve výši 2 700 Kč. Z žádosti o úvěr k této smlouvě bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že je zaměstnán od července 2017 na dobu určitou do datum, jeho příjem činí 13 456 Kč, na náklady na bydlení vynakládá 4 500 Kč, dopravu, jídlo a osobní náklady činí 3 500 Kč, celkové měsíční výdaje jsou tak ve výši 8 000 Kč a použitelným příjmem je částka 5 456 Kč. Je svobodný, bez vyživovací povinnosti a bydlí v nájmu. Nemá sjednán osobní bankovní účet ani rezidenční úvěr. Jeho osobní údaje byly ověřeny občanským průkazem, pracovní smlouvou, výplatními páskami a nájemní smlouvou. Výzva, k zaplacení dlužné částky spolu s informací o postoupení pohledávky, byla žalovanému zaslána datum, kde byl vyzván k úhradě částky 36 678,35 Kč, a to ihned na uvedený bankovní účet.

5. Aktivní legitimace žalobce byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum spolu se seznamem postoupených pohledávek. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum.

6. Podle , (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

8. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Po zhodnocení všech listinných důkazů ve spise založených soud dospěl k závěru, že žalobní návrh je důvodný pouze částečně.

10. Nejprve se zabýval otázkou, zda mezi účastníky, resp. právním předchůdcem žalobce a žalovaným, došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, tj. zda byla řádně posouzena úvěruschopnost žalovaného dle níže uvedených ustanovení o spotřebitelském úvěru.

11. Podle , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

12. Podle § 87 odstavec 1 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Nutnost zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru respektoval shora uvedená ustanovení, vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (viz např. rozsudek sp. zn. či ) i Ústavního soudu – viz Nález ÚS sp. zn. ze dne datum. Zde Ústavní soud uvedl, že pokud je dlužník v postavení spotřebitele, má poskytovatel úvěru jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit, když řádným splněním povinnosti zkoumat úvěruschopnost žadatele o úvěr není chráněn jen samotný spotřebitel, ale i věřitel a celá širší společnost.

14. Je pravda, že výše uvedená rozhodnutí se v zásadě týkala posouzení úvěruschopnosti spotřebitele dle , o spotřebitelském úvěru, ve znění platném a účinném do 30. 11. 2016 (viz citovaného zákona), nicméně nutno zdůraznit, že důvod ke změně náhledu, pokud jde o důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele v podobě absolutní neplatnosti smlouvy, zde zjevně není ani při posouzení dané otázky dle účinného od 1. 12. 2016 O tom jednoznačně svědčí rozsudek SDEU z datum ve věci C číslo, z něhož plyne, že„ články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnout jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době‘‘.

15. Vycházeje ze shora uvedených hledisek je třeba trvat na tom, že poskytovatel úvěru je povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem na příjmy a výdaje spotřebitele. Věřitel je při posouzení úvěruschopnosti povinen vzít v potaz jak stávající situaci klienta, zejména jeho příjmy a výdaje, tak i skutečnosti, které lze na základě informací dostupných v době před uzavřením smlouvy s vysokou mírou pravděpodobnosti očekávat. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. Při získávání relevantních informací za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele věřitel vychází především z informací dodaných spotřebitelem. V případě nezbytnosti též z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Na místě je přitom taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření a doložení těchto tvrzení.

16. V daném případě je z žalobcem předložených listinných důkazů zřejmé, zejména z žádosti o úvěr, že právní předchůdce žalobce neprovedl řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného, tedy v souladu se shora citovanými ustanoveními § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Zjistil sice zaměstnání a příjem žalovaného, který činil 13 456 Kč a jeho výdaje ve výši 8 000 Kč měsíčně, když měl k dispozici nájemní smlouvu ze dne datum, dle níž měl žalovaný bydlet v nájmu spolu s další osobou i pracovní smlouvu a výplatní pásky žalovaného za leden až březen 2018, ale řádně nezohlednil zejména to, že žalovaný má zajištěno zaměstnání pouze na dobu určitou tj. jen do datum, přitom úvěrová smlouva byla uzavřena dne datum, měl tak jistotu příjmů žalovaného jen po dobu 2 měsíců. Žalovaný také již krátce po uzavření smlouvy přestal úvěr splácet, a jak vyplývá ze sdělení žalobce, uhradil pouze 2 000 Kč (dle smlouvy měl žalobci uhradit 27 272 Kč a má uhradit dle žaloby částku 25 272 Kč). Jednalo se také o jediný příjem žalovaného a nebylo zjišťováno, zda má zajištěno další zaměstnání či prodloužení stávající pracovní smlouvy. Právní předchůdce žalobce tak neprovedl řádné vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného a řádně s poskytnutými údaji dále nepracoval. Nevyhodnotil řádně situaci ohledně zaměstnání a příjmů žalovaného v době trvání úvěrové smlouvy, zabýval se úvěruschopností žalovaného pouze povrchně. Vztah účastníků je tak třeba posoudit jako bezdůvodné obohacení dle § 2991 odst. a 1 a 2 o. z. Dle tohoto ustanovení, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Žalobce získal pohledávku smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum, je tak ve sporu aktivně legitimován a žalovaný je tak povinen žalobci zaplatit, ale pouze částku 13 000 Kč, když z poskytnuté zápůjčky 15 000 Kč byla žalovaných uhrazena pouze částka 2 000 Kč. Žalovaný se tak obohatil o částku 13 000Kč, kterou dosud nevrátil, ač k tomu byl vyzván. Je rovněž povinen hradit i úroky z prodlení, které činí 10 % ročně z částky 13 000 Kč. Žalovaný byl žalobcem vyzván k okamžité úhradě dopisem ze dne datum, proto s přihlédnutím k tomu, kdy se výzva dostala do sféry dispozice žalovaného, vzhledem k doručování do jím uvedeného bydliště, došlo k prodlení nejdříve dne datum, proto od tohoto data je žalovaný dle § 1970 o. z. v prodlení a je povinen hradit úroky z prodlení. Žalovaný neprokázal, že by uvedené bezdůvodné obohacení vrátil, proto soud v této části žalobě vyhověl. Pokud jde o zbývající částku 12 272 Kč a úroky z prodlení z této částku soud žalobu z výše uvedených důvodů zamítl.

17. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle tak, že žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, když úspěch a neúspěch účastníků byl téměř stejný.

18. Lhůta k plnění byla stanovena delší než zákonná třídenní dle ust. vzhledem k výši dlužné částky i návrhu žalobce.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání, písemně, ve dvojím vyhotovení, ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích, prostřednictvím Okresního soudu v Pardubicích.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.