Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 323/2020-47

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Horákem ve věci

žalobkyně: ; právnická osoba, IČO

sídlem adresa

zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D.

sídlem adresa

proti

žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum

bytem adresa žalované

o zaplacení 33 626 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni

- částku 8 573 Kč s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 6 256,37 Kč od 27. 7. 2018 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 6 256,27 Kč od 4. 12. 2018 do zaplacení,

- částku 15 355 Kč s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 12 794,60 Kč od 9. 8. 2018 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 12 794,60 Kč od 28. 8. 2018 do zaplacení,

vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 2 204 Kč a dále částky 7 494 Kč, zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 1 621,20 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni</b> <b>- částku 8 573 Kč s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 6 256,37 Kč od 27. 7. 2018 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 6 256,27 Kč od 4. 12. 2018 do zaplacení,</b> <b>- částku 15 355 Kč s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 12 794,60 Kč od 9. 8. 2018 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 12 794,60 Kč od 28. 8. 2018 do zaplacení,</b> <b>vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 2 204 Kč a dále částky 7 494 Kč, zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 1 621,20 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 27. 11. 2020 domáhala po žalované zaplacení částky 10 777 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 736,64 Kč odpovídajícím sazbě 29 % ročně z částky 6 256,37 Kč za dobu od 27. 7. 2018 do 20. 1. 2020, úrokem ve výši 29 % ročně z částky 6 256,37 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 645,97 Kč odpovídajícím zákonné roční sazbě z částky 6 256,37 Kč za dobu od 4. 12. 2018 do 20. 1. 2020 a zákonným úrokem z prodlení z částky 6 256,37 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), a žalovanou dne 14. 9. 2017. Žalobkyně tvrdila, že na základě zmíněné smlouvy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala uvedenou částku právnímu předchůdci žalobkyně vrátit a současně mu zaplatit úrok, odměnu za zpracování a doručení a poplatek za komfortní splácení v hotovosti v souhrnné výši 5 330 Kč. Porušila však sjednaný splátkový kalendář a dostala se do prodlení s úhradou sjednaných splátek svého dluhu. Celkem na svůj dluh uhradila 1 553 Kč. Pohledávka z uvedené smlouvy byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020, a to ve výši 14 577 Kč. Součástí této částky bylo navýšení účtované právním předchůdcem žalobkyně. Ta se ovšem podanou žalobou domáhala toliko zaplacení částky 10 777 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 6 256,37 Kč a nesplacené části sjednaných plateb za poskytnutí zápůjčky ve výši 4 520,63 Kč. Dále si nárokovala shora uvedené příslušenství pohledávky v podobě smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení.

2. Žalobkyně dále požadovala zaplacení částky 22 849 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 462,58 Kč odpovídajícím sazbě 29 % ročně z částky 12 794,60 Kč za dobu od 9. 8. 2018 do 20. 1. 2020, úrokem ve výši 29 % ročně z částky 12 794,60 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 634,51 Kč odpovídajícím zákonné roční sazbě z částky 12 794,60 Kč za dobu od 28. 8. 2018 do 20. 1. 2020 a zákonným úrokem z prodlení z částky 12 794,60 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou dne 14. 6. 2017. Žalobkyně tvrdila, že na základě zmíněné smlouvy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala uvedenou částku právnímu předchůdci žalobkyně vrátit a současně mu zaplatit úrok, odměnu za zpracování a doručení a poplatek za komfortní splácení v hotovosti v souhrnné výši 14 809 Kč. Porušila však sjednaný splátkový kalendář a dostala se do prodlení s úhradou sjednaných splátek svého dluhu. Celkem na svůj dluh z této smlouvy uhradila 8 960 Kč. Pohledávka z uvedené smlouvy byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020, a to ve výši 34 449 Kč. Součástí této částky bylo navýšení účtované právním předchůdcem žalobkyně. Ta se ovšem podanou žalobou domáhala toliko zaplacení částky 22 849 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 12 794,60 Kč a nesplacené části sjednaných plateb za poskytnutí zápůjčky ve výši 10 054,40 Kč. Dále si nárokovala shora uvedené příslušenství pohledávky v podobě smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení.

3. Žalovaná se k řádně doručené žalobě přes výzvu a poučení soudu nevyjádřila.

4. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v  , v účinném znění (dále jen„ “). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Souhlas účastníků s tímto postupem přitom předpokládal, neboť se žádný z nich ve stanovené lhůtě k písemné výzvě soudu obsahující doložku podle nevyjádřil, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.

5. Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou dne 14. 9. 2017, jejíž nedílnou součást tvořily smluvní podmínky právního předchůdce žalobkyně, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované v hotovosti při podpisu smlouvy peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit a současně zaplatit poplatek za poskytnutí zápůjčky v souhrnné výši 5 330 Kč, který sestával z úroku ve výši 932 Kč, poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 2 194 Kč a poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 2 204 Kč, to vše ve 45 pravidelných týdenních splátkách, jejichž výše činila 274 Kč. První splátka byla dle smlouvy splatná 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy, každá další pak vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Smlouva obsahovala informaci o tom, že zápůjční úroková sazba činí 29 % ročně a je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy ve smyslu čl. 18 smluvních podmínek právního předchůdce žalobkyně. Dle citovaného ustanovení čl. 18 smluvních podmínek pak byla smlouva uzavřena na dobu určitou, přičemž její účinnost měla trvat ode dne podpisu smlouvy oběma smluvními stranami do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky. Pokud by však žalovaná v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky byla v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradila poslední splátku řádně a včas, měla se dle smlouvy prodloužit její účinnost do doby uhrazení celkové dlužné částky. Sjednaný poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení měl být dle smluvních podmínek právního předchůdce žalobkyně účtován za jeho činnost spočívající v zavedení žalované do evidenčního systému, zpracování nezbytných podkladů a dokumentace, činnost spojenou s osobním doručením a vyplacením předmětu zápůjčky žalované v místě jejího bydliště při podpisu smlouvy a dále za tzv. garanci celkové ceny. Tato garance spočívala v tom, že právní předchůdce žalobkyně nebude vůči žalované nárokovat poplatky za upomínky, zákonný úrok z prodlení a smluvní pokuty související s jejím prodlením, a to od počátku prodlení žalované s úhradou některé splátky zápůjčky až do doby, kdy její dluh dosáhne v souhrnu dvanáctinásobku první týdenní splátky, nejdéle však do doby, kdy uplynou tři měsíce od doby ukončení sjednané doby trvání smlouvy. Dále měla žalovaná mít dle smluvních podmínek za shora uvedený poplatek možnost využít tzv. splátkových prázdnin, tedy za vymezených podmínek požádat o prodloužení splatnosti sjednaných splátek zápůjčky. Takto mohla být za určitých okolností odložena splatnost maximálně dvou po sobě jdoucích splátek o jeden týden. V neposlední řadě byl poplatek účtován za to, že se právní předchůdce žalobkyně pro případ úmrtí žalované vzdal veškerých svých nároků plynoucích ze smlouvy. Poplatkem za administrativní činnost a komfortní splácení pak měla být zpoplatněna vymezená administrativní činnost právního předchůdce žalobkyně a výběry řádných i mimořádných splátek v hotovosti v místě bydliště žalované, jakož i převoz hotovosti od žalované a další úkony související s inkasem dle smlouvy sjednaných plateb.

6. Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou dne 14. 6. 2017, jejíž nedílnou součást rovněž tvořily smluvní podmínky právního předchůdce žalobkyně, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované v hotovosti při podpisu smlouvy peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit a současně zaplatit poplatek za poskytnutí zápůjčky v souhrnné výši 14 809 Kč, který sestával z úroku ve výši 3 041 Kč, poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 4 274 Kč a poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 7 494 Kč, to vše v 60 pravidelných týdenních splátkách, jejichž výše činila 531 Kč, respektive 480 Kč, pokud jde o poslední splátku. Veškeré další smluvní podmínky odpovídaly smlouvě z 14. 9. 2017.

7. Z žalobkyní předložených tabulek umoření vztahujících se k oběma shora uvedeným smlouvám soud zjistil, že žalovaná na svůj dluh ze smlouvy uzavřené 14. 9. 2017 uhradila celkem 1 553 Kč, na dluh ze smlouvy ze 14. 6. 2017 pak 8 960 Kč.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 20. 1. 2020 mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní bylo zjištěno, že pohledávky z obou shora uvedených smluv byly s účinností k datu uzavření postupní smlouvy postoupeny na žalobkyni.

9. Z oznámení o postoupení pohledávky z 20. 1. 2020 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně informoval žalovanou písemně o postoupení obou pohledávek na žalobkyni a vyzval ji, aby na svůj dluh z předmětných smluv plnila již výhradně ve prospěch žalobkyně. Dle přiloženého poštovního podacího lístku bylo oznámení odesláno žalované dne 14. 2. 2020.

10. Z předžalobní výzvy z 23. 4. 2020, která byla dle přiloženého poštovního podacího lístku odeslána žalované dne 24. 4. 2020, soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu ve výši 45 995,99 Kč vzniklého z titulu shora uvedených smluv ve lhůtě do 30. 4. 2020 s upozorněním, že pokud nebude dluh zaplacen, bude přistoupeno k jeho soudnímu vymáhání.

11. Z žalobkyní předložených listinných důkazů vzal soud za prokázaný následující skutkový stav věci:

Právní předchůdce žalobkyně na základě smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi ním a žalovanou dne 14. 9. 2017 poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč. Žalovaná se zavázala uvedenou částku vrátit a současně zaplatit úrok ve výši 932 Kč, poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 2 194 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 204 Kč, to vše ve 45 pravidelných týdenních splátkách, jejichž výše činila 274 Kč. První splátka byla splatná 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy, každá následující pak vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Zápůjční úroková sazba dle smlouvy činila 29 % ročně a byla platná po celou dobu trvání smlouvy. Ta byla uzavřena na dobu určitou s tím, že tato doba trvala v případě řádného splácení sjednaných splátek zápůjčky od data podpisu smlouvy oběma smluvními stranami do dne splatnosti poslední splátky. Pokud by však žalovaná byla k tomuto datu v prodlení s úhradou některé splátky nebo by poslední splátku neuhradila řádně a včas, bylo sjednáno, že se doba trvání smlouvy prodlužuje do doby uhrazení celkové dle smlouvy splatné částky. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla již dříve uzavřena další smlouva o zápůjčce, a to dne 14. 6. 2017. Na jejím podkladě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala uvedenou částku vrátit a současně zaplatit úrok ve výši 3 041 Kč, poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 4 274 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 7 494 Kč, to vše v 60 pravidelných týdenních splátkách, jejichž výše činila 531 Kč, respektive 480 Kč, pokud jde o poslední splátku. Jinak byly podmínky splácení naprosto totožné jako ve smlouvě z 14. 9. 2017, a to včetně ujednání o výši zápůjční úrokové sazby a sjednané době trvání smlouvy. Pohledávky z obou těchto smluv byly s účinností k 20. 1. 2020 postoupeny žalobkyni, o čemž byla žalovaná právním předchůdcem žalobkyně písemně informována. Žalobkyně sama následně písemně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu vzniklého z předmětných smluv.

12. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smluv o zápůjčce uzavřených dle o. z., na něž zároveň dopadají příslušná ustanovení , o spotřebitelském úvěru v účinném znění.

13. Podle § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

14. Podle § 2392 odst. 1 věty prvé o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

15. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

16. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

17. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle odst. 2 citovaného ustanovení je neplatné rovněž právní jednání, pokud má být podle něho plněno něco nemožného.

18. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Ačkoliv žalobkyně nebyla smluvní stranou ani jedné ze smluv, z nichž dovozovala své žalobou uplatněné nároky, svou aktivní legitimaci k podání žaloby prokázala předloženou smlouvou o postoupení pohledávek, na jejímž základě se ve smyslu § 1879 a § 1880 odst. 1 o. z. stala věřitelkou obou žalobou uplatněných pohledávek včetně jejich příslušenství. V řízení bylo dále prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou vznikly dva závazkové právní vztahy založené smlouvami o zápůjčkách uzavřenými ve smyslu § 2390 o. z. Právní předchůdce žalobkyně svůj závazek z obou těchto smluv splnil, neboť žalované v obou případech poskytl peněžní prostředky v ujednané výši.

20. Žalované tak na základě předmětných smluv a rovněž i dle citovaného § 2392 odst. 1 věty prvé o. z. vznikla povinnost vrátit poskytnuté prostředky a zaplatit sjednaný úrok. Jeho výše odpovídala zápůjční úrokové sazbě 29 % ročně. Takto vysoká úroková sazba sice poměrně významně převyšuje průměrnou úrokovou sazbu bankovních úměrů v době uzavření obou předmětných smluv (ta činila v září 2017 11,12 % ročně a v červnu 2017 11,35 % ročně – viz databáze časových řad ARAD dostupná na www.cnb.cz – tabulka B2 .1.2. Úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami rezidentům ČR, ukazatel 5 – Domácnosti a NISD (S.14 + S.15) – na spotřebu celkem), nicméně soud ji nehodnotí jako nepřiměřenou, neboť v daném případě se jednalo o nebankovní spotřebitelský úvěr, přičemž žalovaná získala peněžní prostředky v hotovosti ihned při podpisu smlouvy, bez nutnosti zajištění či jejich vázanosti k nějakému konkrétnímu účelu, a zároveň proces ověření její schopnosti zápůjčku splatit nepochybně nebyl tak přísný, jako by tomu bylo v případě, že by o zápůjčku požádala u některé banky. S tím souvisí zvýšené obchodní riziko právního předchůdce žalobkyně, jímž lze odůvodnit vyšší úrokovou sazbu. Žalobkyni svědčí nárok nejen na kapitalizovanou výši úroku za původně sjednanou dobu trvání smluv, která byla uvedena na první straně obou předmětných smluv (ve smlouvě z 14. 9. 2017 se jednalo o částku 932 Kč, ve smlouvě ze 14. 6. 2017 o částku 3 041 Kč), ale rovněž i na běžící úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny zápůjčky, neboť smlouvy obsahovaly ustanovení, podle něhož v případě prodlení žalované s úhradou sjednaných splátek došlo k prodloužení doby trvání smlouvy až do úplného splacení dluhu žalované. Jistina přitom dle smlouvy měla být úročena sjednanou úrokovou sazbou po celou dobu trvání smlouvy.

21. V obou smlouvách byly dále vedle úroku sjednány dva další poplatky související s poskytnutými zápůjčkami. Prvním z nich byl poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení zápůjčky. Ten ve smlouvě z 14. 9. 2017 činil 2 194 Kč, ve smlouvě ze 14. 6. 2017 pak 4 274 Kč. Jakkoliv se výše těchto poplatků pohybovala okolo 30 % z poskytnuté jistiny a zjevně tedy výrazně navyšovala celkové náklady žalované spojené s oběma poskytnutými zápůjčkami, soud výši těchto poplatků v této konkrétní věci akceptoval, neboť byly účtovány za přiměřené protiplnění ze strany právního předchůdce žalobkyně. Žalovaná mohla za tyto poplatky využít mimo jiné služby tzv. garance celkové ceny, na jejímž základě po ní nebyly po určitou dobu požadovány žádné sankční platby spojené s jejím prodlením s úhradou sjednaných splátek, nebo možnosti odkladu splatnosti až dvou sjednaných splátek. Navíc se právní předchůdce žalobkyně za uvedený poplatek vzdal pro případ smrti žalované veškerých svých nároků plynoucích z obou smluv. Takové služby rozhodně nejsou běžnou součástí spotřebitelských úvěrů a je logické, pokud byly určitým způsobem zpoplatněny, s ohledem na rozsah a charakter těchto služeb se pak soudu nejeví sjednaná výše poplatku jako nepřiměřená.

22. Jiný závěr však soud přijal, pokud jde o sjednané poplatky za administrativní činnost a komfortní splácení. I s nimi byly spojeny určité služby ze strany právního předchůdce žalobkyně, které měly žalované zejména co nejvíce usnadnit splácení dohodnutých splátek. K tomu mělo docházet v hotovosti v místě bydliště žalované. Jakkoliv soud nepopírá, že právnímu předchůdci žalobkyně pravděpodobně s takovouto formou výběru splátek od žalované (tedy za předpokladu, že k ní skutečně docházelo) určité náklady mohly vznikat, odmítá akceptovat, že by se jednalo o tak vysoké náklady, které by odpovídaly sjednaným poplatkům. Soudu je z jeho úřední činnosti známo, že právní předchůdce žalobkyně ve svých smlouvách pravidelně využívá institutu poplatku za hotovostní inkaso splátek v místě bydliště dlužníka (byť je tento poplatek v jednotlivých typech smluv označován různě). Soud již rozhodoval desítky či spíše stovky sporů plynoucích z těchto smluv, přičemž se doposud ani v jednom případě nesetkal s tím, že by byla sjednána forma bezhotovostního splácení zápůjčky či úvěru. Formulářové znění obou posuzovaných smluv o zápůjčce ostatně žalované ani nenabízí jinou možnost než hotovostní režim splácení, je tedy zjevné, že autonomie vůle žalované při jejich uzavření se omezila v podstatě pouze na rozhodnutí o tom, jak vysokou částku si od právního předchůdce žalobkyně půjčí a jestli jím nabízené smluvní podmínky jako celek akceptuje či nikoliv. Právní předchůdce žalobkyně žalované v podstatě vnutil hotovostní režim splácení, přičemž s tím spojené služby zpoplatnil částkami, které jsou ve vztahu k výši poskytnutých peněžních prostředků i ostatním nadstandardně vysokým platbám sjednaným v obou smlouvách (ať už se jedná o smluvní úrok, nebo o poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení) zcela zjevně nepřiměřené. Podle názoru soudu ujednání o poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení obsažená v obou posuzovaných smlouvách zcela zjevně odporují dobrým mravům a jsou tedy ve smyslu § 580 odst. 1 o. z. neplatná, přičemž soud k této neplatnosti podle § 588 o. z. přihlédl i bez návrhu žalovaného.

23. S ohledem na shora uvedené lze tedy konstatovat, že žalované dle smlouvy o zápůjčce ze dne 14. 9. 2017 vznikla povinnost zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně, respektive následně žalobkyni samotné jistinu zápůjčky ve výši 7 000 Kč, úrok ve výši 932 Kč a poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 2 194 Kč, celkem tedy částku 10 126 Kč. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná na tento dluh uhradila více, než kolik vyplývá z podané žaloby, tedy více než 1 553 Kč. Soud proto uvedenou částku započetl shora uvedený celkový dluh žalované z předmětné smlouvy a dospěl k závěru, že žalované zbývá uhradit 8 573 Kč. Uložil proto žalované povinnost uvedenou částku žalobkyni zaplatit, a to včetně požadovaného běžícího smluvního úroku ve výši 29 % ročně a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny. Nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení se opírá o o. z., neboť žalovaná se dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu a z ničeho nevyplývá, že by za toto prodlení nebyla odpovědná. Výše přiznaného úroku z prodlení se pak řídí

24. Ve zbývajícím rozsahu, tj. co do částky 2 204 Kč, pak soud žalobní nárok vztahující se ke smlouvě ze 14. 9. 2017 zamítl

25. Stejným způsobem postupoval i u smlouvy z 14. 6. 2017. Z této smlouvy vznikla žalované povinnost zaplatit jistinu ve výši 17 000 Kč, úrok ve výši 3 041 Kč a poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 4 274 Kč, celkem tedy částku 24 315 Kč. Žalovaná uhradila pouze 8 960 Kč, zbývá jí tedy k úhradě ještě 15 355 Kč včetně příslušného smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení tak, jak jsou tyto vymezeny ve výroku I. tohoto rozsudku. Co do částky 7 494 Kč pak byla žaloba ve vztahu k nároku z uvedené smlouvy zamítnuta (výrok II.).

26. O nákladech řízení soud rozhodl podle , tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu obou účastníků ve věci. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky v celkové výši 33 626 Kč s příslušenstvím. Žalobě bylo vyhověno co do částky 23 928 Kč s příslušenstvím, naopak co do částky 9 698 Kč s příslušenstvím byla žaloba zamítnuta. Poměr úspěchu a neúspěchu ve věci tak činí 71 % ku 29 % ve prospěch žalobkyně. Té proto dle shora citovaného ustanovení svědčí právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 42 % (71 – 29 = 42).

27. Náklady řízení žalobkyně sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 682 Kč a z nákladů zastoupení ve výši 2 178 Kč (mimosmluvní odměna advokáta ve výši 1 500 Kč za tři úkony právní služby ve smyslu vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem věci, žaloba) po 500 Kč podle bodu 3 cit. vyhl., dále tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč podle cit. vyhl. a náhrada za 21% DPH z uvedených položek podle ve výši 378 Kč). Soud tak uložil žalované povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 621,20 Kč (42 % z celkových nákladů ve výši 3 860 Kč), a to k rukám zástupce žalobkyně ( ).

28. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností soud stanovil v souladu s  na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočce v Pardubicích. Odvolání je třeba podat u Okresního soudu ve Svitavách.

Nebude-li povinnost uložená vykonatelným rozhodnutím splněna dobrovolně, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.