Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 270/2020-67

Okresní soud v Písku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Průšovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 120 524 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 96 515,71 Kč s úrokem ve výši 8,2 % ročně z částky 89 000 Kč od datum do datum, s úrokem ve výši 8,2 % ročně z částky 82 380 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby než celkový úrok za dobu od datum dosáhne částky 298 332 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 91 566 Kč od datum do datum, úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 92 065 Kč od datum do datum a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 83 778 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení 24 008,97 Kč s úrokem přesahujícím úrok specifikovaný ve výroku I. a s úrokem z prodlení přesahujícím úrok z prodlení specifikovaný ve výroku I. se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 22 564 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 96 515,71 Kč s úrokem ve výši 8,2 % ročně z částky 89 000 Kč od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 8,2 % ročně z částky 82 380 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby než celkový úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 298 332 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 91 566 Kč od [datum] do [datum], úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 92 065 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 83 778 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba o zaplacení 24 008,97 Kč s úrokem přesahujícím úrok specifikovaný ve výroku I. a s úrokem z prodlení přesahujícím úrok z prodlení specifikovaný ve výroku I. se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 22 564 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou ze dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky 120 524 Kč s příslušenstvím. Podle žalobních tvrzení byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru číslo (dále jen„ smlouva“), na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 89 000 Kč. Schopnost žalovaného řádně uhradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů o příjmech, výpisů z bankovního účtu a prohlášení dlužníka. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích příjmení a anonymizováno. Rovněž bylo ověřeno, že žalovaný nebyl v době žádosti o úvěr evidován v insolvenčním rejstříku a ani neměl u žalobkyně smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, a že zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenčním rejstříku. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a sjednaný úrok za poskytnutí úvěru ve výši nominální úrokové sazby 102,09 % p. a. splatit ve 30 měsíčních splátkách po 8 287 Kč splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem únor 2020. Žalovaný byl v prodlení s úhradou splátek a do data zesplatnění na svůj dluh neuhradil žádnou splátku. Dle bodu 6.1 smlouvy vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů se splatností 10 dnů ode dne jejího vzniku. Žalobkyni tak vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 998 Kč za prodlení s 1. a 2. splátkou. V důsledku prodlení žalovaného žalobkyni dále vzniklo právo na náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného s 1. a 2. splátkou dle bodu 6.2 smlouvy ve výši 400 Kč (tj. 2 x 200 Kč). K datu datum došlo v důsledku prodlení žalovaného k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4 smlouvy ke dni zesplatnění úvěru se dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru staly součástí jistiny a nová jistina tak činila 111 526,59 Kč. Žalovaný byl povinen tuto novou jistinu uhradit v den zesplatnění úvěru, jinak žalobkyni vzniká právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení, v daném případě od datum až do zaplacení. Po zesplatnění úvěru žalovaný zaplatil dne datum částku 8 287 Kč. Podle bodu 2.2 smlouvy sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží i po zesplatnění úvěru až do zaplacení jistiny úvěru. Žalobkyně tak po žalovaném požaduje zaplacení částky 103 239,59 Kč představující novou jistinu úvěru po započtení splátky zaplacené po zesplatnění úvěru, smluvní pokutu ve výši 998 Kč, náhradu vzniklých nákladů ve výši 400 Kč, částku 15 887,68 Kč představující smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky dlužné nové jistiny od datum do dne vyhotovení žaloby tj. do datum, a úrok ve výši 102,09 % p. a. (vyjádřeno v nominální úrokové sazbě) z částky 89 000 Kč představující zbývající dlužnou jistinu od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 298 332 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil, ani nepožádal o jeho odročení, ačkoli byl řádně předvolán postupem podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “). Soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti podle

3. Na základě dokazování provedeného při ústním jednání konaném dne datum byla učiněna níže uvedená skutková zjištění.

4. Ze smlouvy o úvěru číslo ve spojení s Oznámením o schválení úvěru, s dokladem o vyplacení úvěru, se splátkovým kalendářem a s u PROHLÁŠENÍ KLIENTŮ bylo zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byl žalovanému dne datum poskytnut úvěr ve výši 89 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet žalobkyni úvěr formou měsíčních splátek po 8 287 Kč splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem únor 2020 Poslední splátka byla stanovena na datum. Úroková sazba za poskytnutí úvěru byla sjednána ve výši 102,09 % p. a. a byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. Celková částka, kterou se žalovaný zavázal zaplatit za poskytnutí úvěru, činila 248 610 Kč. Dále byly ve smlouvě sjednány sankce za prodlení se splácením úvěru.

5. Z y nazvané HODNOCENÍ KLIENTA ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný měl před sjednáním smlouvy o úvěru pravidelný čistý měsíční příjem ze zaměstnání ve výši 17 500 Kč, výdaje na bydlení ve výši 1 000 Kč, a že neměl žádné jiné výdaje. Dále bylo jako výdaj žalovaného uvedeno„ životní minimum“ ve výši 3 410 Kč.

6. Z pracovní smlouvy ze dne datum ve spojení s dohodou o změně pracovní smlouvy ze dne datum a detaily plateb na účtu obec spořitelny bylo zjištěno, že žalovaný uzavřel dne datum se zaměstnavatelem právnická osoba pracovní smlouvu, která byla dohodou ze dne datum následně prodloužena na dobu neurčitou a v měsících říjen 2019 až leden 2020 mu tento zaměstnavatel vyplácel průměrně měsíčně mzdu ve výši 17 656 Kč.

7. Z výpisu z registru příjmení ze dne datum nebyla učiněna žádná skutková zjištění, neboť tabulka„ výsledku hledání“ neobsahuje žádné údaje.

8. Z výstupu z databáze Nebankovního registru klientských informací (NRKI) bylo zjištěno, že žalovaný byl vyhodnocen„ anonymizována dvě slova“, což podle připojené legendy znamená„ maximální počet bodů do interní Score Card, nízké riziko, nejlepší segment klientů“.

9. Z y nazvané KARTA KLIENTA bylo zjištěno, že ke dni datum (den podání žaloby) žalovaný celkem z titulu uzavřené smlouvy o úvěru zaplatil žalobkyni částku 8 287 Kč, a to dne datum.

10. Z oznámení ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně informovala žalovaného o zesplatnění úvěru, které nastalo ke dni datum v důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátky úvěru o délce 65 dnů.

11. Z další korespondence bylo zjištěno, že žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky, a to prostřednictvím upomínek ze dne datum a ze dne datum.

12. Dopisem ze dne datum ve spojení s poštovním podacím archem bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky, přičemž tento dopis podala k poštovní přepravě dne datum.

13. Z výběru dat z databáze příjmení jméno bylo zjištěno, že v době uzavření smlouvy o úvěru činil obvyklý úrok u úvěrů na spotřebu 8,2 % p. a.

14. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

16. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

18. Podle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.

19. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště, nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

20. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li si strany výši úroku jinou.

21. Podle , 2 , poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

22. Na základě provedených důkazů dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu o. z. ve spojení s  , když žalobkyně prokázala, že dostatečně prověřila úvěruschopnost žalovaného a jeho schopnost splácet předmětný úvěr. Na základě této smlouvy byla ze strany žalobkyně žalovanému poskytnuta částka 89 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 102,09 % ročně, a to v 30 pravidelných měsíčních splátkách po 8 287 Kč, se splatností vždy k 17. dni příslušného kalendářního měsíce. První splátka byla splatná dne datum a splatnost poslední splátky podle splátkového kalendáře (jakož i splatnost celého závazku) připadala na datum Celkem se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni částku 248 610 Kč. Jelikož žalovaný nehradil řádně a včas sjednané splátky, došlo ke dni datum k zesplatnění úvěru, a to v souladu s  . úvěrové smlouvy, podle kterého dojde automaticky k zesplatnění celého úvěru pokud se klient ocitne v prodlení s úhradou splátky o délce 65 dnů. Žalovaný se dostal do prodlení o délce 65 dnů s úhradou splátky číslo která byla dle splátkového kalendáře splatná dne datum – proto k zesplatnění úvěru došlo právě ke dni datum. Žalovaný na svůj dluh do data zesplatnění ničeho neuhradil. Po datu zesplatnění pak žalovaný na svůj dluh dne datum uhradil částku 8 287 Kč.

23. Na základě zjištěných skutečností však dospěl soud k závěru, že žalobnímu nároku žalobkyně nelze vyhovět v plném rozsahu (i přesto, že došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru číslo), neboť soud v tomto případě musel v souladu s ustanovením § 588 o. z. přihlédnout k neplatnosti části smlouvy týkající se sjednané úrokové sazby z úvěru ve výši 102,09 % ročně. Jedná se o smluvní ujednání, na které je s ohledem na výši sjednané úrokové sazby nutno nahlížet z úřední povinnosti jako na absolutně neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy. V dané souvislosti je třeba vycházet z definice nepřípustné úrokové sazby jako sazby podstatně přesahující úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, a dále ze zjištění učiněného soudem z veřejně dostupné databáze statistických údajů shromážděných Českou národní bankou„ příjmení“, podle níž činila obvyklá úroková sazba u úvěrů poskytovaných bankami v době uzavření úvěru 8,2 % ročně, z čehož jednoznačně vyplývá, že v daném případě sjednaná výše úroku ve výši 102,09 % ročně mnohanásobně převyšuje průměrnou obvyklou úrokovou sazbu v době uzavření úvěru poskytovanou bankovními institucemi. Takové smluvní ujednání nemůže požívat právní ochrany a je nezbytné na něj nahlížet jako na absolutně neplatné. Současně je však třeba uvést, že ač soud posoudil smluvní ujednání o výši úroku za absolutně neplatné, nezpůsobuje tento závěr neplatnost úvěrové smlouvy jako celku, neboť ujednání o úrocích lze ve smyslu § 576 o. z. oddělit od zbývající části smlouvy, a to z důvodu, že u smlouvy o úvěru je povinnost platit úroky explicitně vyjádřena v zákoně dle § 2395 o. z. Tento závěr vyjádřil také Nejvyšší soud České republiky ve svých rozhodnutích sp. zn. či sp. zn. , když dovodil, že povaha smlouvy o úvěru připouští, pokud dojde k neplatnosti ujednání o úrocích, oddělit toto ujednání od zbytku smlouvy, která tak bude považována za platnou. Vzhledem k uvedenému tak je možno přiznat žalobkyni s přihlédnutím k obsahu ustanovení § 577 o. z. a § 1802 o. z. nárok na zaplacení úroků z úvěru pouze ve výši odpovídající obvyklým úrokům požadovaným za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy, tj. v daném případě dle výše citované statistické databáze právě ve výši 8,2 % ročně.

24. Je-li uzavřená smlouva o úvěru neplatná v části týkající se úroku, tato částečná neplatnost se projeví i ve splátkovém kalendáři, neboť výše úroku je jedním z hlavních činitelů určujících umořování jistiny. Proto soud přistoupil k vytvoření nového splátkového kalendáře (jak je uveden v tabulce níže), který vychází ze zákonné výše úrokové sazby (8,2 % ročně) namísto neplatně sjednaného úroku 102,09 % ročně. V souladu s názorem Krajského soudu vyjádřeným v usnesení ze dne 13. 3. 2020 č. j. -103 vzal soud za platně sjednanou výši měsíční splátky (anuity) – tj. 8 287 Kč a samozřejmě výši úvěru (89 000 Kč). Ze splátkového kalendáře vycházejícího z výše poskytnutého úvěru, zákonné úrokové sazby (ve výši obvyklého úroku) a sjednané výše měsíční splátky vyplývá, že žalovaný byl povinen uhradit pouze 11 měsíčních splátek po 8 287 Kč a poslední 12. splátku ve výši 1 587 Kč (celkem tedy částku 99 444 Kč).

Splátkový kalendář:

příjmení; Splátka v roce

v pořadí č.; Počáteční stav; Úrok; Úmor; Konečný stav

1; 1; číslo; 608; číslo; číslo

1; 2; číslo; 556; číslo; číslo

1; 3; číslo; 503; číslo; číslo

1; 4; číslo; 450; číslo; číslo

1; 5; číslo; 396; číslo; číslo

1; 6; číslo; 342; číslo; číslo

1; 7; číslo; 288; číslo; číslo

1; 8; číslo; 233; číslo; číslo

1; 9; číslo; 178; číslo; číslo

1; 10; číslo; 123; číslo; číslo

1; 11; číslo; 67; číslo; číslo

1; 12; číslo; 11; číslo; 0

25. V souladu s výše uvedeným novým splátkovým kalendářem a s ohledem na platbu uhrazenou žalovaným po zesplatnění úvěru dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze co do částky 104 637 Kč, a to z následujících důvodů. Jestliže žalovaný řádně neuhradil již 1. splátku splatnou dne datum, došlo dne datum k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s čl. 6 smlouvy (uplynutím 65 dnů od prodlení se splátkou číslo). Do zesplatnění byl tedy žalovaný povinen uhradit splátku číslo splátku číslo splátku číslo. Úrok připadající na splátku číslo činí dle nového splátkového kalendáře 608 Kč, úrok připadající na splátku číslo činí dle nového splátkového kalendáře 556 Kč a úrok připadající na splátku číslo činí dle nového splátkového kalendáře 503 Kč (celkem za všechny tři splátky úrok činí 1 667 Kč). Tato částka se k okamžiku zesplatnění stala součástí tzv. nové jistiny úvěru, a to dle čl. 6 smlouvy. ulice jistina úvěru tak k okamžiku zesplatnění činila 90 667 Kč. Žalovaný však po datu zesplatnění na svůj dluh dále uhradil částku 8 287 Kč, a proto dlužná částka na jistině činí pouze 82 380 Kč (90 667 Kč – 8 287 Kč). Žalobkyně má dále dle čl. 6 smlouvy nárok na smluvní pokutu v celkové výši 998 Kč (2 x 499 Kč), náklady upomínání dle čl. 6 smlouvy v celkové výši 400 Kč (2 x 200 Kč) a na smluvní pokutu dle čl. 6 5 smlouvy ve výši 0,1 % p. d. z nové jistiny. Žalobkyně smluvní pokutu dle čl. 6 smlouvy požadovala za období datum do datum, a to ve výši 15 887,68 Kč. Vzhledem k tomu, že požadovaná výše smluvní pokuty vycházela z nové jistiny úvěru, tvořené též neplatně sjednaný úrokem, přistoupil soud i v případě této smluvní pokuty k jejímu přepočtu dle nového splátkového kalendáře. ulice jistina ke dni zesplatnění (dle nového splátkového kalendáře) činila 90 667 Kč a proto z této částky byla vypočtena smluvní pokuta ve výši 0,1 % p. d. za období od datum do datum (dne datum proběhla ze strany žalovaného úhrada ve výši 8 287 Kč) a dále z částky 82 380 Kč (90 667 Kč – 8 287 Kč) za období od datum do datum. Dle výpočtu soudu tak smluvní pokuta dle čl. 6 smlouvy činí pouze 12 737,71 Kč. S ohledem na zde uvedené výpočty, zohledňující zákonnou výši úrokové sazby, soud žalobě jako důvodné vyhověl pouze co do částky 96 515,71 Kč (jistina ve výši 82 380 Kč, smluvní pokuty dle 1 smlouvy ve výši 998 Kč, náklady upomínání dle smlouvy ve výši 400 Kč a smluvní pokuta dle smlouvy ve výši 12 737,71 Kč), a to podle 395 o. z. ve spojení s  Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, a to s ohledem na shora uvedený závěr soudu ohledně neplatnosti sjednaných úroků a jejich zjevný rozpor s dobrými mravy (viz bod 23 odůvodnění).

26. O úroku z prodlení bylo rozhodnuto podle o. z. ve výši stanovené , přičemž při stanovení jednotlivých období, za která byl žalobkyni přiznán zákonný úrok z prodlení a při stanovení jednotlivých částek, ze kterých je tento úrok počítán, vycházel soud ze skutečnosti, že žalovaný na svůj dluh po datu zesplatnění uhradil dne datum částku 8 287 Kč a dále ze skutečnosti, že smluvní pokuta dle smlouvy za prodlení s úhradou se splátkou číslo byla splatná až po datu zesplatnění úvěru – dne datum (splatnost dle smlouvy je 10 dnů od vzniku povinnosti k zaplacení, což je 30. den prodlení s příslušnou splátkou). Ze stejných skutečností vycházel soud i v případě rozhodování o úroku ze smlouvy, který byl žalobkyni přiznán v obvyklé výši (8,2 % ročně) namísto neplatně sjednaného úroku 102,09 % ročně. Ve zbývajícím rozsahu (nad rámec zde uvedeného příslušenství) pak byla žaloba co do žalobkyní požadovaného zákonného úroku z prodlení a smluvního úroku jako nedůvodná zamítnuta.

27. Lhůta k plnění byla stanovena podle , když soud neshledal žádné důvody pro její prodloužení.

28. Nad rámec shora uvedeného soud doplňuje, že neshledal důvody pro to, aby žalobkyni byl přiznán vyšší úrok z úvěru, než činí obvyklá úroková sazba u úvěrů poskytovaných bankami v době uzavření smlouvy o úvěru, když v tomto se zcela ztotožňuje s nálezem Ústavního soudu sp. zn. , ve kterém Ústavní soud ČR učinil závěr, že je neakceptovatelné, aby se soudní ochrany dostávalo subjektům (zejména) nebankovním společnostem poskytujícím úvěry spotřebitelům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Jelikož žalobkyně se žalovaným uzavřela smlouvu, ve které byl sjednán nemravný úrok zjevně odporující dobrým mravům, nelze v tomto případě žalobkyni poskytnout právní ochranu a přiznat jí úrok vyšší než činí obvyklá úroková sazba u úvěrů poskytovaných bankami v době uzavření smlouvy o úvěru.

29. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ve spojení s  , kdy žalobkyně byla ve sporu úspěšná v rozsahu 80 %, proto od jejího úspěchu byl odečten její neúspěch v rozsahu 20 %. Z toho vyplývá, že žalobkyně má nárok na náhradu svých nákladů řízení v rozsahu 60 % Náklady řízení žalobkyně tvoří odměna advokáta za právní zastoupení ve výši 23 760 Kč, a to za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, kvalifikovaná předžalobní upomínka, sepis návrhu a účast u ústního jednání dne datum) se sazbou po 5 940 Kč za 1 úkon podle . ve spojení s  , d) a g) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), dále náhrada hotových výdajů za 4 úkony právní služby ve výši 4 režijních paušálů po 300 Kč podle advokátního tarifu, dále jízdné ve výši 738 Kč za cestu z obec do obec a zpět (k ústnímu jednání konanému dne datum) osobním automobilem Alfa Romeo registrační značka s průměrnou spotřebou 9,7 l benzinu na 100 km, při ujeté vzdálenosti celkem 104 km, náhrada za promeškaný čas za dostavení se k jednání dne datum ve výši 4 započatých půlhodin po 100 Kč podle advokátního tarifu, 21 % DPH z uvedených částek podle a zaplacený soudní poplatek ve výši 6 027 Kč Celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí 37 606 Kč a 60 % z této částky po zaokrouhlení činí 22 564 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit v souladu s ustanovením k rukám právního zástupce žalobkyně.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu v Písku.

Nebudou-li povinnosti uložené vykonatelným rozsudkem splněny řádně a včas, může se oprávněný jejich splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo exekuci.