Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
6 C 108/2020-20
Okresní soud v Berouně, se sídlem adresa, Česká republika, rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Lanzovou ve věci
manželů: celé jméno manžela, datum narození
bytem adresa manželky a manžela
zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa
a
celé jméno manželky, rozená příjmení, datum narození
bytem adresa manželky a manžela
zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa
o rozvod manželství
takto:
I. Manželství účastníků celé jméno manžela a celé jméno manželky, rozené příjmení, uzavřené dne 29. 8. 1992 před Úřadem městyse Karlštejna, se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Manželství účastníků [celé jméno manžela] a [celé jméno manželky], rozené [příjmení], uzavřené dne 29. 8. 1992 před Úřadem městyse Karlštejna, se rozvádí. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. příjmení návrhem se manžel domáhal rozvodu svého manželství, které s manželkou uzavřel dne 29. 8. 1992 před stát. instituce. Uvedl, že z tohoto svazku se narodily dvě dnes již zletilé děti, a to dcera jméno celé jméno manželky, datum narození, a syn jméno celé jméno manžela, datum narození. Postupem doby začalo mezi účastníky docházet k neshodám, následně po požáru jejich domu ve obec se pak krize manželství dále prohloubila. Účastníci si již nerozumí a jejich názory na základní otázky společného života a na priority se zcela rozcházejí. V důsledku toho mezi nimi došlo k naprostému citovému odcizení a k ukončení manželského soužití. Manžel již tedy nemá zájem v manželství setrvávat a toto považuje za trvale, hluboce a nenapravitelně rozvrácené bez šance na jeho obnovení.
2. Manželka s ohledem na postoj a chování manžela s rozvodem manželství souhlasila. Uvedla, že byť chtěla soužití s manželem obnovit, nyní již na věc zcela rezignovala s tím, že o úmyslu manžela se rozvést se dozvěděla až z doručeného návrhu. Doplnila pouze své stanovisko v tom směru, že ke vzájemnému citovému odcizení účastníků došlo v důsledku manželovy nevěry, následných hádek a fyzického napadení z jeho strany. Ani manželka již tedy nemá zájem v tomto svazku setrvávat.
3. Z předložených listin, a to z oddacího listu účastníků vydaného stát. instituce dne 7. 2. 2020, jakož i z účastnického výslechu manželů a z jejich shodných tvrzení soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci, dle kterého účastníci uzavřeli manželství dne 29. 8. 1992 před Úřadem městyse Karlštejn. U manžela se jedná o manželství druhé, u manželky první, z něhož se narodily dvě dnes již zletilé děti. Účastníci již nyní společně nebydlí, ani nehospodaří. Oba pak shodně spatřují příčinu rozvratu svého manželství ve vzájemném citovém odcizení a ve ztrátě důvěry. Na zachování manželství již nemají zájem, toto oba považují za hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené a do budoucna zcela vyloučili možnost obnovení svého manželského soužití.
4. Podle ustanovení § 755 odst. 1 a § 756 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.
5. Dle ustanovení § 758 citovaného zákona manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.
6. Po zhodnocení shora provedených důkazů, kdy soud vzal ve smyslu § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “), za svá skutková zjištění i shodná tvrzení účastníků, dospěl k závěru, že v daném případě jsou splněny zákonné předpoklady pro rozvod manželství ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení § 755 a 756 občanského zákoníku , neboť manželství účastníků je již jen ryze formálním vztahem a neplní žádnou ze svých zákonem předpokládaných funkcí. Účastníci se shodli na tom, že příčinou hlubokého a trvalého rozvratu jejich manželství bylo vzájemné citové odcizení a ztráta důvěry. Manželské soužití i společné hospodaření již účastníci ukončili a nesdílejí již ani společné bydliště. S ohledem na tyto skutečnosti je tedy zřejmé, že ve vztahu účastníků nadále není naděje na obnovení manželského soužití, což nakonec i oba vyloučili. Děti, které se z manželství narodily, jsou nyní již zletilé, a proto nebylo třeba upravovat jejich poměry pro dobu po rozvodu. Soud proto návrhu vyhověl a manželství účastníků podle shora citovaného zákonného ustanovení rozvedl tak, jak je uvedeno ve výroku I. shora.
7. O nákladech řízení pak soud rozhodl podle ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb. , o zvláštních řízeních soudních (dále jen„ z.ř.s.“) tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, přičemž zároveň nebyly shledány žádné takové okolnosti případu, které by byť i částečné přiznání náhrady těchto nákladů odůvodňovaly.
8. Tento rozsudek je zkráceně odůvodněn ve smyslu § 157 odst. 4 o.s.ř. o.s.ř. , dle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. ), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze, se sídlem adresa, Česká republika, prostřednictvím Okresního soudu v Berouně, se sídlem adresa, Česká republika.
Právo odvolání nemají ti účastníci řízení, kteří se tohoto práva výslovně před soudem vzdali (§ 207 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. ).
Účastníci jsou povinni do 15 pracovních dnů od právní moci výroku o rozvodu manželství předložit své občanské průkazy příslušnému orgánu k vyznačení změn s rozvodem souvisejících, pokud je v těchto dokladech zapsán údaj o jejich rodinném stavu.
Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení. (§ 759 občanského zákoníku )