Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
209 C 150/2020-62
Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Alenou Šustrovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně jdoucím z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně jdoucím z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí žalovanou částku včetně příslušenství s tím, že žalovaný dne datum použil ke své přepravě vozidlo městské hromadné dopravy provozované žalobkyní, na výzvu dopravcem pověřených osob se neprokázal platným jízdním dokladem, čímž porušil přepravní řád a smluvní přepravní podmínky dopravce, a naplnil tak podmínky pro to, aby po něm žalobkyně požadovala úhradu jízdného a přirážky k jízdnému (smluvní pokutu). Žalovaný požadovanou částku neuhradil, a to ani po zaslání předžalobní výzvy.
2. Soud ve věci vydal elektronický platební rozkaz, kterým žalobě v plném rozsahu vyhověl. Protože se však elektronický platební rozkaz nepodařilo doručit žalovanému (ani jeho zákonným zástupcům, když v době podání žaloby, i vydání elektronického platebního rozkazu byl žalovaný ještě nezletilý) do vlastních rukou, byl tento zrušen a soud ve věci nařídil ústní jednání.
3. K jednání se žalobkyně omluvila, odkázala na žalobu a listinné důkazy. Žalovaný se k jednání nedostavil, neomluvil se, nepožádal o odročení, do spisu nezaložil ani nenavrhl žádné důkazy. Soud jednal v nepřítomnosti účastníků., dokazování listinami, které do spisu spolu s podáním žaloby založila žalobkyně.
4. Z důkazů vzal soud za prokázané, že žalobkyně je provozovatelkou městské hromadné dopravy, žalovaný využil ke své přepravě jí provozované vozidlo (využíval plnění z přepravní smlouvy ve smyslu § 2550 a následujících zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku , dále jen „o.z.“), při přepravní kontrole se nemohl prokázat platným jízdním dokladem a porušil tak povinnosti stanovené v § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb. o drahách (dále jen zákona o drahách) ve znění pozdějších předpisů, kdy podle § 18a zákon ač. 111/1994 Sb. silničního zákona (dále jen silničního zákona) platí shodná úprava i v silniční dopravě. Podle § 37 odst. 4 písm. d) zákona o drahách (§ 18a odst. 1 písm. c) silničního zákona) může osoba pověřená dopravcem uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému. Výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. S účinností od datum tato částka nesmí přesáhnout částka. V případě žalobkyně dle tarifu činí přirážka částka, jízdné částka.
5. Podle § 1968 věta první o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
6. Podle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (v daném případě nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ), neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovena.
7. Po zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná, proto jí v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni jak jistinu, kterou žalobkyně v řízení řádně specifikovala a doložila listinami, tak příslušenství, když úrok z prodlení požadovala žalobkyně v zákonem stanovené výši. Ostatně žalovaný v řízení žalovanou částku co do důvodu ani výše žádným způsobem nesporoval.
8. Soud na tomto místě ještě uvádí, že v průběhu řízení poskytl žalované veškerou možnou ochranu, přihlédl k tomu, že v době spáchání přestupku, v době podání žaloby, v době vydání elektronického platebního rozkazu, jeho zrušení i v době prvního ve věci nařízeného jednání, byl žalovaný nezletilý. Proto soud žalobu i předvolání k jednání a další písemnosti doručovalo též rodičům v té době nezletilého žalovaného. Ani rodiče ani žalovaný však na žádnou písemnost doručenou jim soudem nereagovali, k soudu se nedostavili. K jednání, při němž byla žaloba projednána a ve věci rozhodnuto se nedostavil ani žalovaný, v té době již zletilý. Soud také ještě podotýká, že byť byl žalovaný v době spáchání přestupku – jízdy na černo nezletilý, bylo mu v té době bez měsíce 16 let. Dle názoru soudu si již byl schopen uvědomit, že bez platného jízdního dokladu nemá cestovat, byl schopen přijmout odpovědnost za své jednání, uhradit jízdné v dodatečné lhůtě, případně se alespoň se žalobkyní spojit a záležitost s ní řešit. To vše i za situace, pokud by rodiče svým povinnostem zastupovat tehdy nezletilého nedostáli. Nejedná se tedy v žádném případě o situaci, kdy by rodiče nezletilého dítěte svým nezodpovědným jednáním přivedli nezletilé dítě do jím nezaviněných dluhů, za které by dítě po nabytí zletilosti odpovídalo. Pokud by se žalovaný býval dostavil k jednání, soud byl připraven vyslechnout ho k jeho aktuálním majetkovým a osobním poměrů, k jeho možnostem a schopnostem dlužnou částku uhradit, byl připraven mu například povolit splátky, případně mu poskytnout pro zaplacení dluhu delší lhůtu. Soud také mohl zvážit použití § 150 o.s.ř. , to je nepřiznat úspěšné žalobkyni náklady řízení v plné výši, případně je nepřiznat vůbec. Žalovaný však svým nedostavením se k jednání (nevyzvedáváním si pošty na adrese svého trvalého pobytu) nedal soudu k tomuto postupu příležitost.
9. Proto tedy soud ve věci samé rozhodl, jak shora uvedeno a co se týče nákladů řízení, rozhodl podle § 142 odst. 1 , § 151 odst. 2 a § 142a o.s.ř. , kdy žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a na nákladech řízení požadovala zaplacený soudní poplatek částka a dále náklady za dva úkony po částka. Celkové náklady jí tak soud přiznal ve výši částka.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).