Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 C 342/2020-25

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Denisou Hamerskou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 12 562 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč s 10 % úrokem z prodlení z dlužné částky od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu částky 5 562 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 623,43 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 3 231,50 Kč, smluvního úroku ve výši 14,20 % z částky 9 405,90 Kč od datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 9 405,90 Kč od datum do datum a zákonného úroku z prodlení z částky 5 562 Kč od datum do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč s 10 % úrokem z prodlení z dlužné částky od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se v rozsahu částky 5 562 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 623,43 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 3 231,50 Kč, smluvního úroku ve výši 14,20 % z částky 9 405,90 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 9 405,90 Kč od [datum] do [datum] a zákonného úroku z prodlení z částky 5 562 Kč od [datum] do zaplacení zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala žalované částky z titulu smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené mezi právnická osoba a žalovaným jako zákazníkem dne datum Částky 9 405,90 Kč se žalobkyně domáhala z titulu poskytnuté a dosud nevrácené půjčky, částky 3 156,10 Kč jako dosud nezaplaceného poplatku za poskytnutí této půjčky. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení kapitalizovaného 14,20 % smluvního úroku ve výši 3 231,50 Kč ke dni datum, a to v souladu se smluvními podmínkami předmětné smlouvy o zápůjčce, dále téhož úroku od datum do zaplacení, a rovněž zákonného úroku z prodlení.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Soud ve věci nenařídil jednání, neboť postupoval v souladu s  , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v . Účastníci byli vyzváni k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, soud bude mít za to, že k tomuto postupu nemají námitky ( ). Účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili.

4. Z listinných důkazů soud zjistil, že dne datum byla mezi právnická osoba a žalovaným písemně uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě níž uvedená společnost poskytla žalovanému půjčku ve výši 13 000 Kč (viz smlouva o zápůjčce ze dne datum). Z předmětné smlouvy soud zjistil, že byl stranami smlouvy sjednán rovněž poplatek za poskytnutou půjčku ve výši 5 562 Kč složený z úroku ve výši 1 140 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 1 618 Kč a poplatku za hotovostní režim splátek ve výši 2 795 Kč. Žalovaný se zavázal půjčku včetně uvedeného poplatku splácet v 60 týdenních splátkách po 310 Kč (poslední splátku ve výši 272 Kč) od datum (viz uvedená smlouva).

5. Na přední straně předmětné smlouvy o půjčce je (formulářové) prohlášení o tom, že podpisem smlouvy zákazník potvrzuje, že mu bylo před uzavřením smlouvy poskytnuto náležité vysvětlení tak, aby byl schopen posoudit, zda navrhovaná smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Dále zákazník potvrzuje, že věřitel před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od zákazníka - tyto jsou obsahem Zákaznické karty (viz přední strana předmětné smlouvy o zápůjčce). Ze Zákaznické karty ze dne datum soud zjistil, že tato karta je formulářem, do něhož byly vyplněny požadované informace do určených kolonek. Mj. je zde vyplněno, že žalovaný má v posledních třech měsících následující průměrný příjem: čistou mzdu ve výši 7 100 Kč, příjem z brigády ve výši 18 000 Kč a další čistý příjem domácnosti ve výši 9 600 Kč. Mezi běžné měsíční výdaje za poslední tři měsíce žalovaný vyplnil nájem ve výši 8 300 Kč, telefon ve výši 500 Kč, blíže neurčené výdaje na domácnost ve výši 12 000 Kč. Věřitel měl od žalovaného k dispozici občanský průkaz, výměru podpory, doklad o platbě nájmu (SIPO) a nájemní smlouvu (viz část zákaznické karty nazvaná "Ověřené dokumenty"). Ze Zákaznické karty soud rovněž zjistil, že žalovaný byl svobodný, nezaměstnaný a mající dvě nezaopatřené děti. Dosud žalovaný na předmětnou pohledávku zaplatil částku 6 000 Kč (viz část II žaloby).

6. Žalobkyně v žalobě a v písemném vyjádření ze dne datum poukázala na skutečnost, že původní věřitel s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, resp. zápůjčku, a to především na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy ověřených uvedenými dokumenty dle Zákaznické karty.

7. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení žalované pohledávky na žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek uzavřená mezi právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem včetně přílohy smlouvy obsahující seznam postoupených pohledávek).

8. Soud učinil skutkový závěr, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o zápůjčce, na základě níž převzal od právnická osoba částku ve výši 13 000 Kč. Před uzavřením smlouvy žalovaný sdělil původnímu věřiteli své majetkové poměry s tím, že osvědčil, pokud jde o příjmy, pouze výši podpory, nikoli již další příjmy v tvrzené výši 9 600 Kč a příjem z brigády ve výši 18 000 Kč měsíčně. Půjčku měl žalovaný splácet v pravidelných týdenních splátkách, a to včetně poplatku za poskytnutí půjčky ve výši po 310 Kč od datum. Žalovaný dosud půjčku včetně poplatku nesplatil.

9. Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem.

10. V prvé řadě je třeba uvést, že soud předmětnou smlouvu posoudil jako smlouvu spotřebitelskou podle §1810 a násl. o. z.

11. Podle §1810 o. z. ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.

12. Podle §419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

13. Podle §420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

14. S ohledem na skutečnost, že právní předchůdce žalobkyně jednal se žalovaným v rámci své podnikatelské činnosti, naopak žalovaný jednal jako spotřebitel ve smyslu §419 o. z., je třeba rovněž učinit závěr, že předmětná smlouva o zápůjčce je spotřebitelskou smlouvou ve smyslu §1810 a násl. o. z.

15. Podle z. č. 89/2012 Sb, (dále jen o. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

16. Podle §2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

17. Podle věta druhá z. č. , o spotřebitelském úvěru účinného v době uzavření předmětných smluv o zápůjčce se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

18. Podle z. č. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

19. V odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. se mj. uvádí: " věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 SpotřÚ 2010 lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L., Slanina, J. Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. , Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 98–109). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. To ostatně dovodil ve svém rozhodnutí z 1. 4. 2015, sp. zn. , i Nejvyšší správní soud, jehož závěry použil na podporu své argumentace již odvolací soud v napadeném rozhodnutí. Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu SpotřÚ 2010, je správný."

20. Právní věta téhož rozsudku Nejvyššího soudu ČR zní: " Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků.

21. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích."

22. Soud v předmětné věci zjistil, že původní věřitel nepostupoval při uzavření předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí ve smyslu výše citovaných zákonných ustanovení, neboť neměl k dispozici potvrzení o dalším příjmu a brigádě žalovaného, které výrazně navýšily jeho celkový měsíční příjem. Uvedený nedostatek odborné péče je o to markantnější při zvážení, že osvědčeným příjmem žalovaného byla pouze státní podpora. Existence státní dávky svědčí minimálně o nedostatečné možnosti žalovaného zabezpečit sebe bez potřeby pomoci státu. Věřitel měl, pokud by postupoval s odbornou péčí, alespoň trvat na osvědčení dalších příjmech tvrzených žalovaným, nikoli se spokojit pouze "s objektivně nedoloženým osobním prohlášením" žalovaného jako dlužníka. Bez dalšího příjmu žalovaného, který však nebyl věřiteli nijak osvědčen, běžné měsíční výdaje žalovaného výrazně převyšovaly jeho osvědčený měsíční příjem.

23. Podle §580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

24. Podle §588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

25. V souladu s výše uvedeným právním posouzením soud považuje předmětnou smlouvu o zápůjčce za neplatnou, když k této neplatnosti přihlédl i bez návrhu, neboť způsob posouzení úvěruschopnosti původním věřitelem odporuje zákonu, resp. věřitel nedostál povinnosti stanovené zákonem o spotřebitelském úvěru (§9 z. o spotřebitelském úvěru).

26. Podle §2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

27. Podle §2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

28. Podle §2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

29. Žalovaný obdržel na základě předmětné smlouvy o zápůjčce částku 13 000 Kč, z níž dobrovolně uhradil částku 6 000 Kč. Žalovaný se tak bezdůvodně obohatil o částku ve výši 7 000 Kč. V tomto rozsahu soud žalobě vyhověl, a to v souladu s §2991 a násl. o. z., tj. z důvodu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.

30. O postoupení žalovaných pohledávek bylo rozhodnuto v souladu s  a násl. z. č. 89/2012Sb., účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.). Podle o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

31. O úroku z prodlení bylo rozhodnuto v souladu s  o. z. ve spojení s  nař. vl. č. Podle o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud vyšel při stanovení okamžiku prodlení a odpovídající výše úroku z prodlení z Oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum, které bylo žalovanému doručeno prostřednictvím pošty s tím, že žalovaný byl v tomto oznámení vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dnů od doručení tohoto oznámení (viz Oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum včetně podacího lístku s datem podání datum).

32. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s  , podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

33. Původně byla žalovaná částka 12 562 Kč, dále 14,20 % smluvní úrok ve výši 3 231,50 Kč ke dni datum, stejný smluvní úrok od datum do zaplacení, dále rovněž zákonný úrok z prodlení. Žalobkyně měla úspěch pouze co do částky 7 000 Kč, je tedy zřejmé, že ve věci byl částečně úspěšný žalovaný. Soud však zjistil, že žalovanému dosud náklady řízení nevznikly, a proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.