Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
221 C 121/2020-58
Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Burešovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa, obec a číslo - část obce
zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení Ph.D.
sídlem adresa, obec a číslo
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem adresa, obec
o zaplacení částka s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do datum, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně doměřený soudní poplatek za žalobu podle položky číslo bodu 2 přílohy zákona č. 549/1991 Sb. ve výši částka do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se co do částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> <b>IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně doměřený soudní poplatek za žalobu podle položky [číslo] bodu 2 přílohy zákona č. 549/1991 Sb. ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobkyně se po žalovaném u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši částka. Žalovaný však na poskytnutý úvěr a na další sjednané nároky zaplatil pouze částku částka. Před uzavřením smlouvy žalobkyně ověřovala úvěruschopnost tak, že od doložených příjmů žalovaného odečetla jeho výdaje.
2. Žalovaný se k jednání u soudu dostavil, žalobkyně se na jednání bez omluvy nedostavila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o.s.ř.“ /).
3. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že smlouvu o úvěru uzavřel a byla mu poskytnuta částka
částka. Žalobkyně před uzavřením smlouvy nepožadovala po žalovaném sdělení příjmů a výdajů. Žalovaný na úvěr uhradil částku mezi 5 000 až částka. V současné době činí příjem žalovaného částka. Žalovaný má jedno dítě, na jehož výživu přispívá částkou částka měsíčně. Žalovaný bydlí s přítelkyní a jeho náklady na bydlení činí částka.
4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru, kopie občanského průkazu žalovaného, výpisů k revolvingovému úvěru, výpisu z běžného účtu, zprávy banky, předžalobní výzvy a podacího archu učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne
datum smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr, s tím, že výše prvního čerpání byla limitována částkou částka. Žalovaný dne datum načerpal částku částka a dne datum načerpal částku částka. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni do konce každého kalendářního měsíce minimální splátku úvěru ve výši 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, minimálně však částka Smluvní strany si dohodly, že žalovaný uhradí poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru. Dále se strany dohodly, že za dobu od prvního dne druhého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpáním peněžních prostředků, až do jejich vrácení bude úvěr úročen úrokem ve výši 20 % měsíčně. Pro případ prodlení si strany sjednaly smluvní pokutu ve výši částka za každý kalendářní měsíc prodlení s tím, že smluvní pokuta takto vzniká pouze po dobu prodlení prvních 3 měsíců. Celý dluh se dle Smlouvy stal splatným v případě, že klient bude v prodlení se splacením byť i jen části dluhu delším než 2 měsíce. Před podání žaloby byl žalovaný upomínán o zaplacení. Ze žalobkyní předložených důkazů nevyplynulo, že by žalobkyně u žalovaného ověřovala s odbornou péčí schopnost spotřebitele úvěr splácet.
5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
7. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat uvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz aktuálně např. rozsudek Soudního dvora ze dne
datum ve věci C číslo).
8. Dle ust. § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
9. Z tvrzení žalobkyně a z předložených důkazů nevyplývá, že by žalobkyně zjišťovala a ověřovala příjmy a výdaje žalovaného.
10. Soud měl v úmyslu při jednání poučit žalobkyni ve smyslu ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. v tom směru, aby doplnila tvrzení a označila další důkazy, které by byly schopné prokázat, že s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Žalobkyně se jednání nezúčastnila, a své břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalovaného splácet spotřebitelský úvěr tak neunesla.
11. Vzhledem k uvedenému tak soud smlouvu o úvěru posoudil jako celek absolutně neplatnou.
12. Žalovaný však od žalobkyně převzal na základě smlouvy o úvěru částku ve výši částka, přičemž dosud jí uhradil celkem pouze částka. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně co do částky částka bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu ust. § 1958 o.z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle ust. § 1968 o.z. ve spojení s § 1970 o.z. a nařízením vlády
č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení bylo možné žalobkyni přiznat až od datum, neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně poprvé prokazatelně žalovanému odeslala dne datum s výzvou k úhradě do datum. Ode dne následujícího je žalovaný v prodlení.
13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když v řízení úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady nevznikly.
14. O povinnosti žalobkyně uhradit doplatek soudního poplatku ve výši částka bylo rozhodnuto podle položky 2, bodu 2 Sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o.s.ř.)
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci nařízení exekuce.