Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
5 C 380/2020-14
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní JUDr. Monikou Spáčilovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 6 865 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 865 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 6 865 Kč od 17. 2. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám Mgr. jméno příjmení, sídlem adresa.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 865 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 6 865 Kč od 17. 2. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], sídlem [adresa].
Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne datum domáhala na žalovaném zaplacení 6 865 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně zjistila, že žalovaný neměl ode dne 30. 7. 2019 do 7. 11. 2019 k osobnímu automobilu sjednané pojištění odpovědnosti, na základě čehož jej vyzvala k úhradě příspěvku ve výši 6 565 Kč a poplatku spojeného s mimosoudním uplatnění práva ve výši 300 Kč se splatností 30 dnů od doručení výzvy. Žalovaný na výzvu žalobkyně nikterak nereagoval a svůj dluh neuhradil.
Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v České republice, žalovaný je státním občanem anonymizováno republiky s bydlištěm v České republice. Mezinárodní příslušnost zdejšího soudu je dána bydlištěm žalovaného v souladu s čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobkyně s rozhodnutím věci bez jednání souhlasila již v žalobě a žalovaný ve stanovené lhůtě nereagoval na výzvu soudu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1964 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř. “), postupoval soud podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání.
Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, tj. bagatelní spor, dle § 157 odst. 4 o.s.ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o.s.ř. , se soud omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci.
Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru: Žalovaný byl dopisem ze dne datum vyzván k úhradě příspěvku ve výši částka do garančního fondu ČKP, neboť vozidlo žalovaného (RZ anonymizováno) nebylo v období od 30. 7. 2019 do 7. 11. 2019 pojištěno, se splatností 30 dnů od doručení výzvy (Výzvou číslo k úhradě příspěvku ze dne datum). Žalovaný byl k úhradě poplatku opakovaně vyzýván, avšak neuhradil ničeho (Upomínkou ze dne datum; Upomínkou ze dne datum vč. Doručenky; Předžalobní upomínkou ze dne datum vč. Dokladu o odeslání).
Na základě shora uvedených skutečností proto soud dospěl k právnímu závěru, že žalovaný porušil svou povinnost vyplývající z § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. , ve znění úč. ke dni 2. 10. 2018 (dále jen „zákon“) tím, že neuzavřel pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti, kterou coby vlastník a provozovatel vozidla měl povinnost uzavřít, v důsledku čehož mu vznikla povinnost zaplatit žalobkyni v souladu s § 4 odst. 1 zákona příspěvek za každý den porušení této povinnosti. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dluhu, přiznal soud žalobkyni s odkazem na § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů, také nárok na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , včetně nákladů žalobkyně uplatněné v souladu s § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, ve výši 300 Kč.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 146 odst. 2 o.s.ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, která podala žalobu důvodně, avšak pro chování žalovaného, který dlužnou jistinu uhradil, ji vzala částečně zpět, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu (dále jen „a.t. “) z tarifní hodnoty ve výši 6 865 Kč sestávající ze tří úkonů právní služby do podání návrhu ve věci samé po 200 Kč v souladu s § 14b odst. 1 a.t. (převzetí a příprava zastoupení; výzva k plnění; návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 189 Kč. S ohledem na § 149 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně.
Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, mohou se účastnice domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.