Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
11 C 14/2021-12
Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem JUDr. Radkem Černovským ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro 16.550 Kč / úvěr
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od 29. 1. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbytku, tj. co do částky 13.550 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od 29. 1. 2021 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 7.060 Kč od 21. 5. 2020 do 28. 1. 2021, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1.438,15 Kč, a úroku 10,79 % ročně z částky 9.900 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, se návrh zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna uhradit České republice – na účet Okresního soudu v Karlových Varech – na nedoplatku příjmení částku 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od 29. 1. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Ve zbytku, tj. co do částky 13.550 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od 29. 1. 2021 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 7.060 Kč od 21. 5. 2020 do 28. 1. 2021, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1.438,15 Kč, a úroku 10,79 % ročně z částky 9.900 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, se návrh zamítá. III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobkyně je povinna uhradit České republice – na účet Okresního soudu v Karlových Varech – na nedoplatku [příjmení] částku 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplaceného úvěru.
2. Účastníci souhlasili s projednáním věci bez nařízení jednání dle § 115a ) o. s. ř. o. s. ř.
3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:
4. Aktivní legitimace žalobkyně, pro řízení jako postupníka, plyne ze smlouvy o postoupení pohledávky z 24. 6. 2020. Žalovaná uzavřela se právnická osoba jako postupitelem dne 22. 12. 2017 smlouvu o úvěru číslo na základě které jí byla poskytnuta částka 10.000 Kč, a to oproti jejímu závazku vrátit v 13 měsíčních splátkách celkem částku 17.300 Kč, a to včetně nákladů na poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 7. 300 Kč. Jak dále plyne ze smlouvy o úvěru, RPSN činil 189,38%. Z předložených listin zároveň plyne, že žalovaná fakticky zaplatila celkem částku 7.000 Kč.
5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce dle § 2991 zák. č. 89/2012 Sb. , vztažmo k § 1970 téhož zákona, což znamená, že návrhu vyhověl pouze ohledně poskytnuté jistiny ponížené o platby žalované, v plném rozsahu započtené na dlužnou jistinu, zároveň pak den počátku prodlení žalované stanovil až dnem následujícím po doručení návrhu žalované.
6. Soud vedla k zamítnutí zbývající části návrhu aplikace příslušných ustanovení zák. č. 89/2012 Sb. , vztažmo k platné a standardní judikatuře. Soud především neposkytl právní ochranu vedlejším ujednáním pro jejich nepřiměřenou výši, a to s odkazem na ustanovení § 1813 , 1815, 2 odst. 3 a 580 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. , která je nutno na věc aplikovat z hlediska ochrany spotřebitele, když žalovaná, právě v pozici spotřebitele, úvěrovou smlouvu uzavírala, přičemž citovaná právní úprava vychází ze standardních směrnic Evropského společenství, implementovaných do Českého právního řádu, mj. směrnice Rady číslo z 5. 4. 1993. Soud dále vycházel z nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. II ÚS 996/18 a sp. zn. II ÚS 3194/18 , z nichž dovozuje, že smlouvu jako takovou z hlediska posouzení její platnosti je nutno posuzovat jako jeden celek, přičemž ustanovení smlouvy či smluvních podmínek, která jsou formulářově předtištěna, neumožňují spotřebiteli jako slabší straně jejich modifikaci a možné vyvolání nepříznivých důsledků na jeho straně, na čemž nic nemůže změnit ani souhlas klienta s úvěrovými podmínkami. Ze shora uvedených důvodů byl návrh ve zbytku zamítnut jako nedůvodný.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř.
8. Výrok o povinnosti žalobkyně k úhradě nedoplatku příjmení bod IV. tohoto rozsudku vychází z § 4 písm. i), vztažmo k pol. 1/1a) sazebníku SOP zákona o soudních poplatcích, když z důvodů v rozsudku uvedených soud ve věci nevydal EPR.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.