Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
5 C 291/2020-47
Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudkyní Mgr. Janou Smýkalovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se částečně zamítá co do částky částka a co do zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do datum a co do zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se částečně zamítá co do částky [částka] a co do zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a co do zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka] k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne datum domáhala na žalovaném zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně právnická osoba uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši částka. Žalovaný se zavázal úvěr, včetně poplatku ve výši částka, vrátit do datum. Žalovaný úvěr ani poplatek nesplatil. Žalobkyně, na níž byla pohledávka za žalovaným postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, má tak nárok na zaplacení dlužné jistiny ve výši částka a poplatku ve výši částka. Na výzvu soudu žalobkyně doplnila, že úvěruschopnost žalovaného ověřoval původní věřitel výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji a dále byl žalovaný lustrován z veřejně dostupných databází.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř. za doručovací adresu místo jeho trvalého bydliště, což je obec, ulice a číslo. Z ust. § 46b písm. a) o.s.ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10 ). Žaloba i předvolání k prvnímu jednání byly zaslány žalovanému na shora uvedenou doručovací adresu. Protože nebyl adresát zastižen, byla mu zanechána výzva, aby si písemnosti vyzvedl na poště. Žalovaný si zásilku v desetidenní úložní lhůtě nevyzvedl. Soud považuje žalobu i předvolání za doručené uplynutím úložní doby v souladu s ustanovením § 49 odst. odst. 2 ve spojení s § 49 odst. 4 o.s.ř. , a to ke dni datum. Žalovaný se k jednání nařízenému na den datum bez omluvy nedostavil, žalobkyně se z jednání omluvila, a proto soud věc projednal rozhodl v nepřítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 o.s.ř.
3. Soud má za prokázané následující skutečnosti:
4. právnická osoba poskytla žalovanému dne datum peněžní prostředky ve výši částka (viz výpis z účtu č.l. 30 spisu), a to na základě smlouvy o úvěru sjednané přes internet téhož dne (viz smlouva o úvěru č.l. 12 až 13 spisu). Ve smlouvě se žalovaný zavázal vrátit původní věřitelce částku částka a zaplatit poplatek ve výši částka do datum.
5. právnická osoba postoupila pohledávku za žalovaným, která je předmětem tohoto řízení, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum na žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek č.l. 33 až 35 spisu).
6. Předžalobní výzva byla na adresu žalovaného odeslána dne datum doporučeně.
7. Žalobkyně neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně náležitě zjišťovala úvěruschopnost žalovaného. Ve spise se nenachází žádný důkaz, ze kterého by vyplývalo, že původní věřitelka zjišťovala majetkové a osobní poměry žalovaného. Na výzvu soudu žalobkyně sdělila pouze zcela obecně, že původní věřitelka ověřovala příjmy a výdaje žalovaného, což však nijak nedoložila. Žalobkyně se z jednání omluvila, nemohla být tudíž poučena dle § 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. o své povinnosti důkazní.
8. Na základě shora popsaných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:
9. Původní věřitelka právnická osoba poskytla žalovanému dne datum peněžní prostředky ve výši částka na základě smlouvy o úvěru sjednané přes internet. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit poskytnutý úvěr a zaplatit poplatek ve výši částka do datum. Žalobkyně neprokázala, že by původní věřitelka zjišťovala schopnost žalovaného úvěr splácet. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek. Soud vycházel z tvrzení žalobkyně, které žalovaný nijak nezpochybnil, že žalovaný dosud ničeho neuhradil.
10. V souladu s přechodnými ustanoveními k zákonu č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , a to konkrétně s ust. § 3028 odst. 1 , posuzoval soud věc dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , a rovněž dle zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, platném a účinném ke dni sjednání smlouvy o úvěru.
11. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen o.z.) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
12. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
13. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
14. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle odst. 3 spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.
15. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi původní věřitelkou a žalovaným došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože žalovaný vystupoval ve vztahu jako spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ). Úvěr pak může být poskytnut jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná. V tomto konkrétním případě z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by se původní věřitelka před uzavřením smlouvy o úvěru vůbec zabývala otázkou schopnosti žalovaného v budoucnu dostát svým závazkům ze smlouvy o úvěru a úvěr splácet. Původní věřitelka nijak neověřovala příjmy žalovaného, ani se blíže nezabývala jeho osobními a majetkovými poměry. Soud proto pokládal smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi původní věřitelkou a žalovaným za neplatnou dle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, když k této neplatnosti je soud povinen přihlížet ve smyslu ustanovení § 588 o.z. i bez návrhu, neboť takovéto jednání původní věřitelky (nedostatečné zjištění schopnosti žalovaného splácet úvěr) odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Původní věřitelka tedy na základě neplatné smlouvy o úvěru poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši částka. Na straně žalovaného tak vzniklo bezdůvodné obohacení dle § 2991 o.z., a žalovaný je povinen bezdůvodné obohacení vydat. Soud vycházel z tvrzení žalobkyně, které žalovaný nijak nezpochybnil, že žalovaný dosud neuhradil na dluh ničeho. Je třeba připomenout, že žalovaný má břemeno tvrzení a břemeno důkazní o tom, zda a v jaké výši dluh splatil. Soud proto zavázal žalovaného uhradit žalobkyni, na níž byla pohledávka postoupena, částku částka, a to z titulu bezdůvodného obohacení. Soud zamítl žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení poplatku ve výši částka, neboť poplatek nemohl být v neplatné smlouvě platně sjednán.
16. Vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru je ze shora uvedených důvodů neplatná, nemohl soud vycházet z data splatnosti sjednaného v této smlouvě. Jak vyplývá z ustanovení § 1958 odst. 2 o. z., splatnost pohledávky nastává na základě výzvy věřitele (resp. uplynutím přiměřené lhůty od doručení takové výzvy). Z podacího lístku na č.l. 32 spisu vyplývá, že žalobkyně odeslala žalovanému výzvu k plnění dne datum, a to na poslední známou adresu žalovaného. Výzva se tak dostala do dispozice žalovaného třetím dnem, tj. dnem datum. Žalovaný měl dlužnou částku uhradit do tří dnů, tj. do datum, pokud tak neučinil, ocitl se dnem datum v prodlení s úhradou dluhu. Od tohoto data pak byly žalobkyni přiznány úroky z prodlení dle § 1970 o.z., a to ve výši stanovené vyhláškou č. 351/2013 Sb. , přičemž ve zbývajícím rozsahu byly úroky z prodlení zamítnuty.
17. Žalobkyně byla ve sporu částečně úspěšná a současně odeslala na poslední známou adresu žalovaného předžalobní výzvu k plnění ve smyslu § 142a o.s.ř. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky částka (tj. v rozsahu 82 %), žalovaný byl úspěšný co do částky částka (tj. v rozsahu 18 %). Po odečtení úspěchu žalovaného od úspěchu žalobkyně soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení v rozsahu 64 % dle § 142 odst. 2 o.s.ř. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši částka, odměnou za 3 úkony právní služby po částka dle § 14 odst. 1 advokátního tarifu, a to za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu a podání žaloby, náhradou hotových výdajů ve výši 3 x částka dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a 21 % DPH ve výši částka. Při uřčení výše odměny soud vycházel z ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť se jedná o formulářovou žalobu podávanou žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení žalobkyně tak činí celkem částka, z toho 64 % činí částka.
18. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 věta první po středník o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.