Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24 C 290/2020-22

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudcem JUDr. Milanem Pelikánem, Ph.D., ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupený advokátem Mgr. jméno jméno

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa žalované, část obce

o zaplacení 2 625,09 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 1 300 Kč a 8,25% roční úrok z prodlení z částky 1 300 Kč od 18.12.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 1 325,09 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 2 625,09 Kč od 23.6.2018 do 17.12.2020 a z částky 1 325,09 Kč od 18.12.2020 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 1 300 Kč a 8,25% roční úrok z prodlení z částky 1 300 Kč od 18.12.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 1 325,09 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 2 625,09 Kč od 23.6.2018 do 17.12.2020 a z částky 1 325,09 Kč od 18.12.2020 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobou došlou soudu dne 23.4.2020 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovaná byla zavázána zaplatit žalobci částku ve výši 2 625,09 Kč a 8,5% roční úrok z prodlení z částky 2 625,09 Kč od 23. 6. 2018 do zaplacení. Předmětem řízení byl dluh ze smlouvy o úvěru č. uzavřené dne 25. 5. 2018 mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba, a žalovanou, na základě které byla žalované poskytnuta částka ve výši 1 300 Kč, jež měla být uhrazena nejpozději do 22. 6. 2018.

2. Žalobce se z nařízeného jednání omluvil, souhlasil s tím, aby soud rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalovaná se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavila. Soud v souladu s  věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

3. Z y označené jako smlouva o úvěru č. anonymizováno ze dne 24. 5. 2018 bylo zjištěno, že předchůdce žalobce právnická osoba, IČO, se zavázala poskytnout žalované dne 25. 5. 2018 úvěr ve výši 1 300 Kč splatný do 22. 6. 2018. Roční zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 40 %, RPSN činí 9 563,30 %. obsahuje označení účastníků, výši úvěru a namísto podpisu žalované údaj o SMS kódu – anonymizováno Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právnická osoba, a žalobcem dne 6. 9. 2019 bylo prokázáno, že předchůdce žalobce postoupil na žalobce pohledávku za žalovanou (příloha č. 1, seznam pohledávek číslo). Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 22. 10. 2019 a výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne 22. 10. 2019 byly žalované odeslány dne 22. 10. 2019. Z informace o klientech právnická osoba, bylo zjištěno, že žalované byla ze strany předchůdce žalobce dne 25. 5. 2018 poskytnuta částka ve výši 1 300 Kč.

4. Žalobcem předložená smlouva o úvěru č. anonymizováno obsahuje označení účastníků a celou řadu smluvních ujednání včetně výše poskytovaného úvěru, neobsahuje však podpis žalované. Z žalobcem předložených listin k důkazu nevyplývá, že smlouva o úvěru byla opatřena řádným elektronickým podpisem žalované, jak vyžaduje ve spojení s  , o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, podle kterého k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu. V daném případě dospěl soud k závěru, že žalobce pro absenci podpisu žalované neprokázal, že byla mezi účastníky uzavřena smlouva o úvěru č. anonymizováno.

5. Neplatnost smlouvy o úvěru bylo nutno dovodit i z jiného důvodu.

6. Pro platné uzavření smlouvy o úvěru ( , „o. z.“), půjčky ( , – „obč. zák.“), popř. zápůjčky ( o. z.) je potřeba posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, jak to vyplývá z předpisů upravujících spotřebitelské úvěry (odst. 26 úvodních ustanovení a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23.4.2008, , účinného od 1.1.2011 do 24.2.2013, , účinného od 25.2.2013 do 30.11.2016 a a , účinného od 1.12.2016). Z odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1.4.2015, sp. zn. (lze dohledat na internetových stránkách www.nssoud.cz) vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení schopnosti dlužníka splácet úvěr. Věřitel musí vždy pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, a nespoléhat jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřovat. K povinnosti obecného soudu zkoumat, zda poskytovatel úvěru před uzavřením úvěrové smlouvy posoudil schopnost spotřebitele úvěr splácet viz také Nález Ústavního soudu ze dne 26.2.2019, sp. zn. (lze dohledat na internetových stránkách www.nsoud.cz). Poskytl-li žalobce žalovanému spotřebitelský úvěr v rozporu s příslušnými předpisy upravujícími povinnost posoudit schopnost splácet úvěr, je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná ( obč. zák., , účinného od 25.2.2013 do 30.11.2016, o. z.). Posouzení neplatnosti právního jednání i bez návrhu je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu Vnitrostátní soud členského státu je povinen při výkladu vnitrostátního práva z důvodu ochrany spotřebitele je vykládat v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23.4.2008 tak, aby dosáhl jí zamyšleného výsledku. Spotřebitele by nebylo možné efektivně chránit, pokud by vnitrostátní soud neměl povinnost posoudit z moci úřední, zda byly splněny povinnosti vyplývající z norem unijního spotřebitelského práva. Rozsudek Soudního dvora ze dne 5.3.2020 ve věci C -679/18 rozhodl o předběžné otázce položené Okresním soudem v Ostravě tak, že:„ Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/ musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“. Z uvedených důvodů soud přihlédl k neplatnosti právního jednání i bez návrhu ( o. z.).

7. Z prokázaných skutečností žalobcem navrhovaných důkazů nevyplynulo, že by předchůdce žalobce ve shora uvedeném smyslu posuzoval schopnost žalovaného (spotřebitele) splácet poskytnutý úvěr, a proto soud vyhodnotil uzavřenou smlouvu o úvěru č. anonymizováno jako neplatnou, neboť odporuje zákonu ( č. – o. z.).

8. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

9. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

11. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. V rámci řízení bylo prokázáno, že předchůdce žalobce poskytl žalované dne 25. 5. 2018 částku 1 300 Kč. Soud dospěl k závěru, že žalobě lze z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2991 o. z.) částečně vyhovět, a proto zavázal žalovanou vydat žalobci poskytnuté a nevrácené peněžní prostředky ve výši 1 300 Kč. Žalovaná byla požádána o plnění (za situace, že nebyla prokázána dřívější výzva k vydání bezdůvodného obohacení doručená do dispozice žalované) doručením žaloby (16.12.2020). Žalovaná byla povinna vydat bezdůvodné obohacení prvního dne poté (17.12.2020), kdy byl o plnění požádána ( o. z.). Následujícího dne po splatnosti, tedy dnem 18.12.2020, se žalovaná dostala do prodlení. Úrok z prodlení byl přiznán podle , podle kterého výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Repo sazba činila v druhém pololetí roku 2020 0,25 %, a proto úrok z prodlení k 18.12.2020 byl stanoven ve výši 8,25 % ročně.

13. Smlouva o úvěru (tedy i případná ujednání o poplatcích, pokutách a úrocích) byla shledána jako neplatná, a proto soud ve zbytku, tedy částku 1 325,09 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 2 625,09 Kč od 23.6.2018 do 17.12.2020 a z částky 1 325,09 Kč od 18.12.2020 do zaplacení, zamítl.

14. Žalobce se nedostavil k jednání před okresním soudem, a proto nemohl být poučen podle ust. a 3 o tom, aby doplnil tvrzení a nabídl důkazy k uzavření smlouvy o úvěru a k prokázání schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr.

15. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto tak, že žádnému z účastníků nebylo právo na jejich náhradu přiznáno. Žalobce byl v řízení převážně neúspěšný a žalované, jak z obsahu spisu vyplývá, žádné náklady spojené s tímto řízením nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné ( ).

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí ( ).