Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
42 C 347/2020-17
Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 8 207,42 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 850 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 3 850 Kč od 16.3.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbytku se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 850 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 3 850 Kč od 16.3.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Ve zbytku se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení 8 207,42 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 398,14 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 947,39 Kč, úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 4 685,56 Kč od 15.6.2018 do zaplacení a úrokem ve výši 29% ročně z částky 4 685,56 Kč od 15.6.2018 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi předchůdkyní žalobkyně, právnická osoba anonymizováno, IČO, a žalovanou došlo dne datum k uzavření Smlouvy o zápůjčce číslo (dále jen„ Smlouva“). Před uzavřením Smlouvy posoudila předchůdkyně žalobkyně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč (dále jen„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit předchůdkyni žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 799 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnu za zpracování a doručení ve výši 950 Kč a odměnu za komfortní a flexibilní splácení ve výši 2 863 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit ve 45 týdenních splátkách po 236 Kč, přičemž splatnost poslední splátky byla stanovena na 7.10.2017.
Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobkyni uhradila částku 2 150 Kč.
Ke dni 24.9.2017 činila dlužná jistina částku 4 685,56 Kč a dlužný poplatek částku 3 521,86 Kč. Ode dne datum, tedy následující den po uzavření níže uvedené smlouvy o postoupení pohledávek, požaduje žalobkyně úrok z prodlení v zákonné výši z částky 4 685,56 Kč, a to až do jejího úplného zaplacení a úrok ve výši 29 % ročně z částky 4 685,56 Kč, a to až do jejího úplného zaplacení.
Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni.
Ke dni postoupení, tedy ke dni datum, činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 13 591,78 Kč, příslušenství pohledávky tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky 13 591,78 Kč je i navýšení dlužné částky účtované předchůdkyní žalobkyně, které žalobkyně neuplatňuje.
Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení celkové dlužné částky ve výši 8 207,42 Kč, sestávající se z dlužné jistiny ve výši 4 685,56 Kč a dlužného poplatku ve výši 3 521,86 Kč,
- kapitalizovaných úroků ve výši 947,39 Kč,
- kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 398,14 Kč,
- úroků ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 4 685,56 Kč od 15.6.2018 do zaplacení a
- úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 4 685,56 Kč od 15.6.2018 do zaplacení.
Před podáním žaloby byla žalovaná dle § 142a o.s.ř. žalobkyní písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a to ani na výzvu soudu učiněnou v souladu s ustanovením § 114a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o. s. ř“. O žalobě soud rozhodl podle § 115a o. s. ř, bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas účastníků je dovozován z ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. , když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřili.
3. Po provedeném dokazování došel soud z listinných důkazů předložených žalobkyní k následujícím skutkovým zjištěním.
Dne datum podepsala žalovaná a předchůdkyně žalobkyně (právnická osoba anonymizováno, IČO) smlouvu nazvanou Smlouva o zápůjčce – zelená v hotovosti, varianta NZ, 45 (dále jen„ Smlouva“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč způsobem, který žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy, tj. v hotovosti v částce 6 000 Kč v den podpisu Smlouvy. V souvislosti s poskytnutými peněžními prostředky se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 4 612, jež představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 799 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši 950 Kč a odměny za komfortní a flexibilní splácení ve výši 2 863 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit ve 45 týdenních splátkách po 236 Kč (poslední splátka ve výši 228 Kč), přičemž splatnost poslední splátky byla stanovena na 7.10.2017. Při splatnosti závazku ve 45 týdenních splátkách činí roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru dle Smlouvy 323,20 %. Z přílohy nazvané Tabulka umoření – listin y vyhotovené předchůdkyní žalobkyně dne 1.7.2018 je zřejmé, že žalovaná oproti zapůjčené částce uhradila částku 2 150 Kč.
Z předžalobní upomínky datované dnem 12.3.2020 a z příslušného podacího lístku ze dne 13.3.2020 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě s tím, že v případě nezaplacení se žalobkyně obrátí na soud. Soudu byly předloženy i další listin y, jako je Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum včetně seznamu postupovaných pohledávek, Oznámení žalované o postoupení pohledávky ze dne 14.6.2018 od postupitele včetně podacího lístku ze dne 13.7.2018, ze kterých soud dovodil postoupení pohledávky za žalovanou, a to z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni.
4. Při právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud vyšel z ustanovení § 1810 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o.z.“ - Ustanovení ze smluv uzavíraných se spotřebitelem a z ustanovení § 2390 a násl. o.z. - Smlouva o zápůjčce Podle § 2390 o.z.„ Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.“ Soud je toho názoru, že Smlouva předložená žalobkyní směřovala právě k založení závazku ze smlouvy o zápůjčce peněžité dle občanského zákoníku , resp. smlouvy o spotřebitelském úvěru dle zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, účinného do 30.11.2016. Soud ovšem dospěl k závěru, že k založení vztahu z výše uvedené Smlouvy mezi účastníky nedošlo, neboť Smlouva je neplatná podle § 580 a § 588 o.z., a to pro její zjevný rozpor s dobrými mravy, který soud spatřuje v nepřiměřené výši sjednaného finančního protiplnění za poskytnutí zápůjčky. Poplatky za zpracování a doručení a za komfortní a flexibilní splácení navyšují celkovou cenu, kterou je žalovaná kromě úroků povinna zaplatit žalobkyni (či její předchůdkyni) za poskytnutí zápůjčky, přestože požadovaný úrok se sám o sobě jeví jako přiměřený. Podle ustanovení § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Soud je přitom dle § 588 o.z. povinen přihlédnout i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
Posuzovanou Smlouvou se žalovaná zavázala k placení souhrnného poplatku ve výši 4 612 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 799 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši 950 Kč a odměny za komfortní a flexibilní splácení ve výši 2 863 Kč. Ujednání o souhrnném poplatku, které soud považuje za cenu za poskytnutí zápůjčky, je svou výší zjevně nepřiměřené. Poplatky (odměny) za zpracování a doručení a za komfortní a flexibilní splácení navyšují cenu za poskytnutí zápůjčky, kterou je žalovaná povinna nad rámec úroků zaplatit žalobkyni (či její předchůdkyni). I když požadovaný úrok ve výši 29 % ročně sám o sobě nepřekračuje přiměřenou úrokovou sazbu vyplývající z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, předchůdkyně žalobkyně celkovou cenu spotřebitelského úvěru rozložila do dalších poplatků. Celkový souhrnný poplatek činí 76,86 % z jistiny spotřebitelského úvěru, a to při splatnosti spotřebitelského úvěru do 45 týdnů (tedy cca 10 měsíců), celkové roční náklady spotřebitelského úvěru jsou ještě vyšší, když roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru činí dle Smlouvy 319,14 %. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27.2.2007 vyplývá, že za nepřiměřený úrok nemusí být považován takový, který dosahuje dvojnásobné až trojnásobné výše obvyklého úroku poskytovaného bankami. Z údajů zveřejňovaných anonymizována dvě slova bankou na jejích internetových stránkách (příjmení – anonymizována dvě slova anonymizováno) vyplývá, že zmíněná roční úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu se splatností do jednoho roku se v období měsíce listopadu 2016 pohybovala na úrovni 11,22 %, z čehož vyplývá, že cena za poskytnutí zápůjčky v podobě souhrnného poplatku uvedeného ve Smlouvě rozhodně převyšuje trojnásobnou výši obvyklého úroku poskytovaného bankami v době uzavření Smlouvy. Z těchto ukazatelů je zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně při sjednávání podmínek Smlouvy nepostupovala v souladu s dobrými mravy a Smlouvu je tedy třeba považovat za neplatné právní ujednání dle § 580 o.z. a 588 o.z. Jednotlivá ujednání Smlouvy jsou provázaná a nelze je od sebe oddělit, neboť bez sjednání neúměrně vysokého souhrnného poplatku by předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky žalované nezapůjčila, tedy neplatná je celá Smlouva.
5. Poskytnutí peněžních prostředků žalované je tedy třeba posoudit jako plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z.:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle § 2991 odst. 2 o. z.:„ Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ Podle § 2993 první věta o. z.:„ Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.“
Z provedeného dokazování přitom vyplývá, že žalobkyně vyplatila žalované na základě Smlouvy v hotovosti částku 6 000 Kč a dle tvrzení žalobkyně jí žalovaná vrátila částku 2 150. Žalovaná se tedy na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila o částku 3 850 Kč, když v tomto rozsahu soud žalobě vyhověl.
Pokud jde o úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení žalovaného, je potřeba vyjít z § 1958 odst. 2 o. z., podle něhož:„ Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ Žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění prokazatelně v rámci předžalobní výzvy ze dne 12.3.2020, která byla žalované zaslána 13.3.2020, následujícího dne je možné za běžného chodu věcí předpokládat, že se žalované tato písemnost dostala do dispozice, od 15.3.2020 tak byla žalovaná povinna plnit a ode dne následujícího, tj. od 16.3.2020 má tedy žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z., dle něhož:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“
6 V rámci výroku II. tohoto rozsudku pak soud rozhodl o zbývajícím nároku uplatněném v žalobě. Soud žalobu ve zbytku nároku uplatněného v žalobě zamítl, neboť se jedná o nároky nad rámec plnění přiznaného soudem žalobkyni v předchozím odstavci odůvodnění tohoto rozsudku, na které žalobkyni nevznikl nárok.
7. Soud dále dospěl k závěru, že shora zmíněná Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum je smlouvou, na základě které došlo ke změně v osobě věřitele pohledávky za žalovanou dle ustanovení § 1879 o.z.. I přes skutečnost, že soud posoudil pohledávku žalobkyně za žalovanou právně odlišně od žalobkyně, svědčí žalobkyni v důsledku výše uvedené Smlouvy o postoupení pohledávek aktivní věcná legitimace ve sporu.
8. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. („ Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, příp. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.“) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Procesně úspěšným účastníkem řízení byla žalovaná, a proto by měla po žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, podle obsahu spisu jí žádné náklady v souvislosti s řízením nevznikly, když byla po celou dobu naprosto pasivní. Při úvaze o poměru úspěchu ve věci soud vyšel z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 25 Cdo 1792/2015 ze dne 11.5.2016, podle kterého soud musí rozhodnout o celém nároku, tedy i o příslušenství žalované pohledávky, přičemž k vyčíslení příslušenství pohledávky je rozhodující stav příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku.
9. Ke splnění povinnosti soud stanovil žalované lhůtu v délce tří dnů podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , neboť neshledal důvody pro stanovení jakkoli delší pariční lhůty.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (viz ustanovení § 202 odst. 2 o.s.ř).
Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté o. s. ř. o. s. ř. , či exekucí dle příslušných ustanovení zákona č. 120/2001 Sb. , exekučního řádu.