Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
42 C 336/2020-17
Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 15 769,32 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 10 000 Kč od 16.3.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbytku se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 10 000 Kč od 16.3.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Ve zbytku se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 15 769,32 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 536,67 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 563,89 Kč, úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 10 000 Kč od 15.6.2018 do zaplacení a úroku ve výši 29% ročně z částky 10 000 Kč od 15.6.2018 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi předchůdkyní žalobkyně, právnická osoba anonymizováno, IČO, a žalovaným došlo dne datum k uzavření Smlouvy o zápůjčce číslo (dále jen„ Smlouva“). Před uzavřením Smlouvy posoudila předchůdkyně žalobkyně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč (dále jen„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 1 640 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou na straně 2 Smlouvy, odměnu za zpracování a doručení ve výši 2 720 Kč a odměnu za administrativní činnost ve výši 2 564 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 12 měsíčních splátkách po 1 411 Kč, přičemž splatnost poslední splátky byla stanovena na 6.4.2018.
Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobkyni neuhradil ničeho.
Ke dni 10.9.2017 činila dlužná jistina částku 10 000 Kč a dlužný poplatek částku 6 924 Kč. Ode dne datum, tedy následující den po uzavření níže uvedené smlouvy o postoupení pohledávek, požaduje žalobkyně úrok z prodlení v zákonné výši z částky 10 000 Kč, a to až do jejího úplného zaplacení a úrok ve výši 29 % ročně z částky 10 000 Kč, a to až do jejího úplného zaplacení.
Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni.
Ke dni postoupení, tedy ke dni datum, činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 21 919,41 Kč, příslušenství pohledávky tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky 21 919,41 Kč je i navýšení dlužné částky účtované předchůdkyní žalobkyně, které žalobkyně neuplatňuje.
Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 15 769,32 Kč, sestávající se z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč a dlužného poplatku ve výši 5 769,32 Kč,
- kapitalizovaných úroků ve výši 563,89 Kč,
- kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 536,67 Kč,
- úroků ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč od 15.6.2018 do zaplacení a
- úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč od 15.6.2018 do zaplacení.
Před podáním žaloby byl žalovaný dle § 142a o.s.ř. žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a to ani na výzvu soudu učiněnou v souladu s ustanovením § 114a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o. s. ř“. O žalobě soud rozhodl podle § 115a o. s. ř, bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalovaného je dovozován z ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. , když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil.
3. Po provedeném dokazování došel soud z listinných důkazů předložených žalobkyní k následujícím skutkovým zjištěním.
Dne datum podepsal žalovaný a předchůdkyně žalobkyně (právnická osoba anonymizováno, IČO) smlouvu nazvanou Smlouva o zápůjčce – zelená v hotovosti, varianta NZ (dále jen„ Smlouva“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč způsobem, který žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy, tj. v hotovosti v částce 10 000 Kč v den podpisu Smlouvy. V souvislosti s poskytnutými peněžními prostředky se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 6 924 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 1 640 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši 2 720 Kč a odměny za administrativní činnost ve výši 2 564 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 12 měsíčních splátkách po 1 411 Kč, přičemž splatnost poslední splátky byla stanovena na 6.4.2018. Při splatnosti závazku ve 12ti měsíčních splátkách činí roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru dle Smlouvy 187,52 %. Z přílohy nazvané Tabulka umoření – listin y vyhotovené předchůdkyní žalobkyně dne 1.7.2018 je zřejmé, že žalovaný oproti zapůjčené částce nevrátil ničeho.
Z předžalobní upomínky datované dnem 12.3.2020 a z příslušného podacího lístku ze dne 13.3.2020 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě s tím, že v případě nezaplacení se žalobkyně obrátí na soud. Soudu byly předloženy i další listin y, jako je Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum včetně seznamu postupovaných pohledávek, Oznámení žalovanému o postoupení pohledávky ze dne 14.6.2018 od postupitele včetně podacího lístku ze dne 1.7.2018, ze kterých soud dovodil postoupení pohledávky za žalovaným, a to z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni.
4. Při právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud vyšel z ustanovení § 1810 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o.z.“ - Ustanovení ze smluv uzavíraných se spotřebitelem a z ustanovení § 2390 a násl. o.z. - Smlouva o zápůjčce Podle § 2390 o.z.„ Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.“ Soud je toho názoru, že Smlouva předložená žalobkyní směřovala právě k založení závazku ze smlouvy o zápůjčce peněžité dle občanského zákoníku , resp. smlouvy o spotřebitelském úvěru dle zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, účinného od 1.12.2016. Soud ovšem dospěl k závěru, že k založení vztahu z výše uvedené Smlouvy mezi účastníky nedošlo, neboť Smlouva je neplatná podle § 580 a § 588 o.z., a to pro její zjevný rozpor s dobrými mravy, který soud spatřuje v nepřiměřené výši sjednaného finančního protiplnění za poskytnutí zápůjčky. Poplatky za zpracování, doručení a flexibilní splácení a za administrativní činnost a komfortní splácení navyšují celkovou cenu, kterou je žalovaný kromě úroků povinen zaplatit žalobkyni (či její předchůdkyni) za poskytnutí zápůjčky, přestože požadovaný úrok se sám o sobě jeví jako přiměřený. Podle ustanovení § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Soud je přitom dle § 588 o.z. povinen přihlédnout i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
Posuzovanou Smlouvou se žalovaný zavázal k placení souhrnného poplatku ve výši 6 924 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 1 640 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 2 720 Kč a odměny za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 2 564 Kč. Ujednání o souhrnném poplatku, které soud považuje za cenu za poskytnutí zápůjčky, je svou výší zjevně nepřiměřené. Poplatky za zpracování, doručení a flexibilní splácení a za administrativní činnost a komfortní splácení, navyšují cenu za poskytnutí zápůjčky, kterou je žalovaný povinen nad rámec úroků zaplatit žalobkyni (či její předchůdkyni). I když požadovaný úrok ve výši 29 % ročně sám o sobě nepřekračuje přiměřenou úrokovou sazbu vyplývající z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, předchůdkyně žalobkyně celkovou cenu spotřebitelského úvěru rozložila do dalších poplatků. Celkový souhrnný poplatek činí 69 % z jistiny spotřebitelského úvěru, a to při splatnosti spotřebitelského úvěru do 12 měsíců, celkové roční náklady spotřebitelského úvěru jsou ještě vyšší, když roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru činí dle Smlouvy 187,52 %. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27.2.2007 vyplývá, že za nepřiměřený úrok nemusí být považován takový, který dosahuje dvojnásobné až trojnásobné výše obvyklého úroku poskytovaného bankami. Z údajů zveřejňovaných anonymizována tři slova na jejích internetových stránkách (příjmení – anonymizována tři slova) vyplývá, že zmíněná roční úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu se splatností do 1 roku se v období měsíce dubna2017 pohybovala na úrovni 9,61 %, z čehož vyplývá, že cena za poskytnutí zápůjčky v podobě souhrnného poplatku uvedeného ve Smlouvě rozhodně převyšuje trojnásobnou výši obvyklého úroku poskytovaného bankami v době uzavření Smlouvy. Z těchto ukazatelů je zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně při sjednávání podmínek Smlouvy nepostupovala v souladu s dobrými mravy a Smlouvu je tedy třeba považovat za neplatné právní ujednání dle § 580 o.z. a 588 o.z. Jednotlivá ujednání Smlouvy jsou provázaná a nelze je od sebe oddělit, neboť bez sjednání neúměrně vysokého souhrnného poplatku by předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky žalovanému nezapůjčila, tedy neplatná je celá Smlouva.
5. Poskytnutí peněžních prostředků žalovanému je tedy třeba posoudit jako plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z.:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle § 2991 odst. 2 o. z.:„ Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ Podle § 2993 první věta o. z.:„ Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.“
Z provedeného dokazování přitom vyplývá, že žalobkyně vyplatila žalovanému na základě Smlouvy v hotovosti částku 10 000 Kč a dle tvrzení žalobkyně jí žalovaný ničeho nevrátil. Žalovaný se tedy na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o částku 10 000 Kč.
Pokud jde o úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení žalovaného, je potřeba vyjít z § 1958 odst. 2 o. z., podle něhož:„ Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění prokazatelně v rámci předžalobní výzvy ze dne 12.3.2020, která byla žalovanému zaslána 13.3.2020, následujícího dne je možné za běžného chodu věcí předpokládat, že se žalovanému tato písemnost dostala do dispozice, od 15.3.2020 tak byl žalovaný povinen plnit a ode dne následujícího, tj. od 16.3.2020 má tedy žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z., dle něhož:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“
6 V rámci výroku II. tohoto rozsudku pak soud rozhodl o zbývajícím nároku uplatněném v žalobě. Soud žalobu ve zbytku nároku uplatněného v žalobě zamítl, neboť se jedná o nároky nad rámec plnění přiznaného soudem žalobkyni v předchozím odstavci odůvodnění tohoto rozsudku, na které žalobkyni nevznikl nárok.
7. Soud dále dospěl k závěru, že shora zmíněná Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum je smlouvou, na základě které došlo ke změně v osobě věřitele pohledávky za žalovaným dle ustanovení § 1879 o.z.. I přes skutečnost, že soud posoudil pohledávku žalobkyně za žalovaným právně odlišně od žalobkyně, svědčí žalobkyni v důsledku výše uvedené Smlouvy o postoupení pohledávek aktivní věcná legitimace ve sporu.
8. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. („ Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, příp. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.“) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Procesně úspěšným účastníkem řízení byl žalovaný, a proto by měl po žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, podle obsahu spisu mu žádné náklady v souvislosti s řízením nevznikly, když byl po celou dobu naprosto pasivní. Při úvaze o poměru úspěchu ve věci soud vyšel z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 25 Cdo 1792/2015 ze dne 11.5.2016, podle kterého soud musí rozhodnout o celém nároku, tedy i o příslušenství žalované pohledávky, přičemž k vyčíslení příslušenství pohledávky je rozhodující stav příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku.
9. Ke splnění povinnosti soud stanovil žalovanému lhůtu v délce tří dnů podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , neboť neshledal důvody pro stanovení jakkoli delší pariční lhůty.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté o. s. ř. o. s. ř. , či exekucí dle příslušných ustanovení zákona č. 120/2001 Sb. , exekučního řádu.