Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
12 C 335/2020-47
Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Rollerovou, Dr. ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 3 400 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, a to do tří dnů
od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 1 489 Kč, a to
do tří dnů od právní moci rozsudku zástupci žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku zástupci žalobkyně.
1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne datum se žalobkyně domáhala
po žalovaném zaplacení částky 3 400 Kč s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba Rámcovou smlouvu o úvěru. Na jejím základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému dle smlouvy o úvěru ze dne datum částku 3 400 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit dluh se splatností do datum. Jelikož žalovaný porušil svůj závazek hradit řádně a včas, požaduje žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena, kromě jistiny i zákonný úrok z prodlení.
Poučení:
2. Dne datum vydal zdejší soud na základě výše uvedené žaloby elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo řádně doručit žalovanému do vlastních rukou, byl proto usnesením ze dne datum zrušen. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Stejně jako k výzvě soudu dle § 115a o. s. ř. o. s. ř. zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalobkyně se rovněž nevyjádřila. Soud má tedy za to, že účastníci s tímto postupem souhlasí, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. S ohledem na skutečnost, že proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ), obsahuje rozhodnutí zkrácené odůvodnění ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř.
3. Soud ve věci tedy postupoval dle § 115a o. s. ř. o. s. ř. a bez jednání ve věci rozhodl. Z předložených listinných důkazů učinil následující závěr o skutkovém stavu. Z Rámcové smlouvy o úvěru
číslo včetně smluvních podmínek soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně příjmení x právnická osoba nabídnul žalovanému poskytnout peněžité prostředky komunikací na dálku. Žalovaný mu sdělil své osobní údaje, které byly zpracovány. Následně zaslal verifikační platbu 1 Kč
a potvrdil souhlas s Rámcovou smlouvou o úvěru. Dne datum uzavřel právní předchůdce žalobkyně s žalovaným smlouvu o úvěru číslo. Žalovanému pak byly zaslány dne datum na účet prostředky ve výši 3 400 Kč a zavázal se splatit svůj dluh do datum. Ze Smlouvy
o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že pohledávka žalovaného byla postoupena žalobkyni a žalovanému to bylo oznámeno dne datum. Z předžalobní výzvy právního zástupce soud zjistil, že žalovaný byl vyzván ke splacení dluhu právním zástupcem žalobkyně dne datum 5 a dle podacího lístku byla zásilka téhož dne odeslána žalovanému.
4. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (dále také jen občanský zákoník ), smlouvou
o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2396 občanského zákoníku , úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle ustanovení § 2397 občanského zákoníku , úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Podle ustanovení § 2398 odst. 1 , 2 občanského zákoníku , úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 , 2 občanského zákoníku , úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku , po dlužníkovi, který je
v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
5. Soud po právní stránce uzavírá, že jednáním právního předchůdce žalobkyně a žalovaného došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy dle ust. § 2395 občanského zákoníku , neboť předchůdce žalobkyně převzal závazek poskytnout žalovanému finanční prostředky do určité výše, což splnil, a žalovaný se zavázal tyto prostředky s úrokem splatit. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovaného z úvěru, měla žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena, jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena konkrétní smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník - žalovaný dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že její předchůdce uzavřel
se žalovaným platnou úvěrovou smlouvu, tedy poskytl žalovanému úvěrové prostředky
ve sjednané výši způsobem sjednaným v úvěrové smlouvě. Bylo tedy pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že poskytnuté úvěrové prostředky žalobkyni splatil, resp. že dluh zanikl jinak. To však žalovaný neučinil. Soud proto shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí v celém rozsahu
i se zákonným úrokem z prodlení. Lhůtu k plnění ve výroku I. určil soud jako třídenní v souladu
s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
6. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že uložil žalované povinnost zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 1 489 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále pak odměna za zastoupení advokátem ve výši za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí věci s přípravou, výzva, podání žaloby) a 3 x režijní paušál po 100 Kč dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. (když se jedná o návrh na ustáleném vzoru uplatňovaný opakovaně touže žalobkyní ve skutkové
a právně obdobných věcech viz rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 3923/11 ), včetně 21 % DPH z těchto částek. O lhůtě plnění ve výroku II. bylo opět rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. věta prvá jako obecné třídenní. obec plnění nákladů řízení pak je k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může
se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.