Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

38 C 333/2020-49

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Němcem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa, PSČ obec a číslo

zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa žalované

o zaplacení 2 000 Kč

takto:

I. Soud zamítá žalobu, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 2 000 Kč.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Soud zamítá žalobu, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 2 000 Kč.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 2 000 Kč. Žalovaná částka podle žaloby představuje smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč sjednanou pro zajištění povinnosti žalované vrátit zařízení právnická osoba PVR HDD USB READY (výrobní číslo), které jí bylo poskytnuto na základě smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací číslo uzavřené dne datum mezi právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba a žalovanou. právnická osoba pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila žalobkyni.

Právní předchůdce žalobkyně jako poskytovatel a žalovaná jako účastník uzavřeli dne datum smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací číslo jejíž součástí byl pronájem BOXU a prohlášení účastníka, podle něhož pokud účastník nevrátí pronajaté přijímající zařízení včas a v pořádku (7.4. a 7.5. Podmínek), je poskytovatel oprávněn požadovat smluvní pokutu dle ceníku. Součástí smlouvy byly všeobecné podmínky poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací právnická osoba pro domácnosti účinné od 15. 1. 2016 (dále jen„ všeobecné podmínky“ nebo„ VP“). Žalobkyně na základě předmětné smlouvy žalovanému poskytla zařízení právnická osoba USB-PVR (výrobní číslo). Ve všeobecných podmínkách byla stanovena povinnost účastníka vrátit pronajaté přijímací zařízení poskytovatele do 14 dnů po ukončení smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací (čl. 7 VP). Pro případ, že by účastníkem nebylo pronajaté přijímací zařízení vráceno včas a v pořádku, byla ve všeobecných podmínkách stanovena povinnost účastníka zaplatit poskytovateli smluvní pokutu dle ceníku (čl. 7 VP). Dále bylo ve všeobecných podmínkách dohodnuto právo poskytovatele odstoupit od smlouvy v případě, že účastník přes upozornění neuhradil v průběhu trvání smlouvy jakákoli tři vyúčtování nebo dvě po sobě jdoucí vyúčtování (čl. 2 .7.3.2 VP). V ceníku služeb žalobkyně platném od datum byla stanovena smluvní pokuta za nevrácení zařízení právnická osoba PCO včas a v pořádku ve výši 2 000 Kč. Jelikož žalovaný řádně nehradil vyúčtování za poskytované služby elektronických komunikací, zaslala žalobkyně žalovanému odstoupení od předmětné smlouvy ze dne datum právnická osoba pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila společnosti žalobkyni.

Při právním posouzení věci byl soud veden následujícími úvahami: Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla podle uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací, jejíž součástí bylo rovněž prohlášení žalované, kterým vzala na vědomí, že pokud nevrátí pronajaté zařízení včas a v pořádku, vznikne právnímu předchůdci žalobkyně právo na smluvní pokutu dle ceníku. Žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek, jejíž součástí je seznam postoupených pohledávek včetně té žalované, prokázala, že právnická osoba postoupila pohledávku na žalobkyni. Žalobkyně tak byla aktivně legitimována domáhat se zaplacení žalované pohledávky ( a násl. , ).

Podle zákona číslo , , v účinném znění (dále jen „o. z.“), je pro založení práva na zaplacení smluvní pokuty pro případ porušení určité smluvené povinnosti vyžadováno ujednání smluvních stran obsahující dohodu o výši pokuty nebo stanovení způsobu jejího určení. V posuzovaném případě prohlášení žalované obsažené ve smlouvě takové náležitosti dohody o smluvní pokutě nesplňovalo, neboť z jeho textu není zřejmé, pro jaké konkrétní porušení smluvní povinnosti a v jaké výši mělo právo na smluvní pokutu vzniknout. Ve vztahu k vymezení smluvní pokutou zajišťované smluvní povinnosti byl v prohlášení obsažen odkaz na všeobecné podmínky (článek 7.4. a 7.5. VP), do nichž je však zařazení ujednání o smluvní pokutě v zásadě nepřípustné (k tomu blíže srovnej nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. ). Dotčené ujednání o smluvní pokutě by pak z hlediska práva neobstálo ani z toho důvodu, že postrádá určitou dohodu o výši smluvní pokuty, resp. o způsobu jejího určení. Za situace, kdy tato náležitost ujednání o smluvní pokutě byla určena pouze odkazem na ceník, jejž je žalobkyně v průběhu trvání smluvního vztahu oprávněna jednostranně měnit, nebylo možno uzavřít, že by výše smluvní pokuty odpovídala s dostatečnou určitostí obsahově souladné vůli smluvních stran vyjádřené v písemném textu smlouvy. Jelikož výše smluvní pokuty nebyla určena dohodou smluvních stran a takový způsob určení výše smluvní pokuty odporuje zákonu (ustanovení o. z.), soud žalobu v plném rozsahu zamítl.

Žalovaná byla ve věci zcela úspěšná, příslušelo by jí tedy podle právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Jelikož žalované podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.