Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 176/2020-30

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr. Ondřejem Doubkem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro 14.800 Kč / úvěr

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7.900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 7.900 Kč od 2. 3. 2020 do zaplacení, ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 6.900 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 10.000 Kč od 2. 8. 2018 do 1. 3. 2020, z částky 2.100 Kč od 2. 3. 2020 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karlových varech doplatek soudního poplatku za žalobu v částce 200 Kč, ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7.900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 7.900 Kč od 2. 3. 2020 do zaplacení, ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 6.900 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 10.000 Kč od 2. 8. 2018 do 1. 3. 2020, z částky 2.100 Kč od 2. 3. 2020 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karlových varech doplatek soudního poplatku za žalobu v částce 200 Kč, ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 14.800 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované ze Smlouvy o úvěru číslo 2017 uzavřené dne 1. 7. 2017 mezi právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) a žalovanou (pod dřívějším jménem jméno příjmení) s tím, že pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena na základě Smlouvy o prodeji části závodu z 8. 9. 2018 Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 11. 12. 2019. Ze žaloby vyplývalo, že žalovaná uhradila částku 2.100 Kč na splátkách. Žalobkyně v doplnění tvrzení dále uvedla, že, že právní předchůdce žalobkyně posuzoval úvěruschopnost žalované (m.j. maximální počet tří závazků, bez exekuce, negativní lustrace v insolvenčním rejstříku, vyplnění žádosti o úvěr a lustrace v ISIR, příjmení a databázích inkasních agentur). Uvedený postup byl v souladu s  z. č. , protože požadavky na postup budoucího věřitele musí být přiměřené. Pokud nebyla žalovaná úvěruschopná, neuvedla při kontraktačním procesu pravdivé údaje. Žalovaná sama poskytovatele úvěru vyhledala a oslovila, šlo o poskytnutí rychlé půjčky v hotovosti a s předpokladem, že žalovaná je člověkem s průměrným rozumem a schopností jej užívat s běžnou péčí a opatrností. I pokud by nebyl úvěr vyhodnocen jako platný, mělo by dojít k uložení povinnosti vrátit poskytnuté plnění žalobkyni.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru z 1. 7. 2017 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně prostřednictvím zprostředkovatele poskytla informace o smluvních podmínkách následně uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru.

4. Z žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne 1. 7. 2017 soud zjistil, že žalovaná požádala o poskytnutí úvěru 10.000 Kč. Žalovaná prohlásila, že je na rodičovské dovolené s příjmem 7.600 Kč + 1.600 Kč měsíčně a příjmem z brigády 5.000 Kč měsíčně; příjem přítele činil 11.500 Kč měsíčně. Náklady žalovaná měla 8.000 Kč, náklady na energie 5.200 Kč měsíčně a náklady na stravování 4.000 Kč měsíčně. Žalovaná žila v domácnosti s další dospělou osobou, se dvěma osobami do 6 let, a jednou osobou do 15 let; své příjmy doložila výplatní páskou, rozhodnutím o přiznání dávky a smlouvou o bydlení. Z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory z 16. 2. 2017 soud zjistil, že k rukám žalované jsou vypláceny přídavky na dítě ve výši 1.610 Kč. Z nájemní smlouvy soud zjistil, že jméno příjmení a jméno příjmení jako pronajímatelé a žalovaná jako nájemce měli uzavřít nájemní smlouvu k bytu číslo v domě adresa na st.p. číslo v k.ú. obec za nájemné 8.000 Kč měsíčně a zálohy na služby 5.200 Kč měsíčně. Z pracovní smlouvy z 18. 7. 2016 ve znění dodatku z 12. 12. 2016 soud zjistil, že právnická osoba jako zaměstnavatel a jméno příjmení jako zaměstnanec uzavřeli pracovní smlouvu na dobu neurčitou (na pozici zedníka). Ze mzdových lístků jméno příjmení soud zjistil, že obdržel od právnická osoba na účet v květnu 2017 12.410 Kč, srážka na exekuci činila 1.830 Kč a srážka na T-Mobile 1.446 Kč, v dubnu 2017 11.669 Kč, srážka na exekuci činila 1.794 Kč, v cca 12.000 Kč (v této části byl mzdový lístek nečitelný), srážka na exekuci činila cca 2.900 Kč. Z čestného prohlášení z 1. 7. 2017 soud zjistil, že žalovaná prohlásila, že si vydělává brigádně 5.000 Kč měsíčně. Z Credit scoringu právního předchůdce žalobkyně z 1. 7. 2017 soud zjistil, že počet bodů byl 14 (v pásmu 10 – 24 bodů), tj. dostatečný pro úvěr do 25.000 Kč; m.j. bylo 3 body hodnoceno, že žalovaná pobírá rodičovský příspěvek. Z finanční analýzy žalobkyně soud zjistil, že bylo vycházeno z měsíčního příjmu žalované 12.835 Kč, výše měsíčních výdajů 8.600 Kč, rezervy na mimořádné výdaje 1.000 Kč, tj. 3.255 Kč bylo vyhodnoceno jako volné finanční prostředky. Jako kontaktní osoba byla žalovanou uvedena jméno příjmení, ulice a číslo, obec (tchýně).

5. Ze Smlouvy o úvěru číslo 2017 ze dne 1. 7. 2017 soud zjistil, že dne 1. 7. 2017 byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou uzavřena o úvěru, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované úvěr ve výši 10.000 Kč a žalovaná se jej zavázala právnímu předchůdci žalobkyně splatit spolu s náklady úvěru ve výši 7.300 Kč (poplatek za správu úvěru 2.200 Kč, poplatek za uzavření smlouvy 400 Kč, náklady poplatek za hotovostní inkaso splátek 1.900 Kč) ve 13 měsíčních splátkách po 1.300 Kč RPSN činila 189,38 %. Úvěr mohl právní předchůdce žalobkyně zesplatnit v případě poskytnutí dodatečné lhůty k plnění v délce alespoň 30 dnů (pak se stávaly splatnými všechny platby podle smlouvy). Účastníci sjednali smluvní poutu pro případ prodlení žalované ve výši 0,1 % denně (maximální 5.000 Kč).

6. Ze smlouvy o prodeji části závodu mezi právnická osoba a právnická osoba z 8. 9. 2019 soud zjistil, že předmětná pohledávka byla součástí části obchodního závodu, který byl převeden na právnická osoba, IČO. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 soud zjistil, že nabyvatel části obchodního závodu právního předchůdce žalobkyně postoupil žalobkyni pohledávky z předmětné úvěrové smlouvy na žalobkyni.

7. Dopisem ze dne 26. 2. 2020 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu; dopis byl odeslán dle podacího lístku 26. 2. 2020.

8. Z databáze časových řad příjmení (vedené Českou národní bankou) soud zjistil, že v roce 2017 byly (z bankovních úvěrů) nejvíce úročené úvěry z kreditních karet ve výši 24,18 % ročně až 24. 31 % ročně. Z článku Člověk v tísni zveřejnil velké srovnání poskytovatelů půjček: Rozdíl v sankcích může činit až pětinásobek z 12. 12. 2017 (www.clovekvtisni.cz) soud zjistil, že v Indexu odpovědného úvěrování žalobkyně skončila (ze 42 úvěrových společností, včetně bank) na 41 místě s výší indexu méně než poloviční jako nejlépe hodnocené Airbank.

9. Soud uvedená skutková zjištění převzal za svůj skutkový závěr ve věci.

10. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

12. Podle neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

13. Podle věty první plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

14. Pohledávka přešla na žalobkyni dle § číslo odst. 1, § číslo, o. z. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu , na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 10.000 Kč a žalovaná se zavázala peněžní prostředky splatit ve 13 měsíčních splátkách včetně sjednaných úroků a poplatků, celkem ve výši 17.300 Kč. Žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně uhradila celkem částku 2.100 Kč. Žalobkyni (i její právní předchůdkyní) nepochybně vzniklo právo na vrácení poskytnutých peněz - jistiny, nicméně smlouvu, na kterou dopadá spotřebitelské právo ( a násl. ), soud podrobil zkoumání z hlediska ochrany spotřebitele a rozhodovací praxe Ústavního soudu.

15. Ze smlouvy bylo zjištěno, že při úvěru ve výši 10.000 Kč byly sjednány náklady úvěru ve výši 73 % jistiny (v celkové částce 7.300 Kč), a pokud soud uvážil, že RPSN činící více jak 189 % (tedy mnohonásobně převyšuje obvyklé RPSN ze spotřebitelských úvěrů), dobu splatnosti nepatrně přesahující jeden rok, smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dluhu za každý den prodlení, je třeba smlouvu pro nevyváženost práv a povinností smluvních stran označit jako zjevně nespravedlivou, a proto ji nelze považovat jako celek za souladnou s dobrými mravy. V této souvislosti lze odkázat též na srovnání poskytovatelů půjček a úvěrů, které prováděla nezávislá společnost a na srovnání výše úroků bank (dodatečné náklady samozřejmě též přicházejí v úvahu, cena bankovních úvěrů je převážně vyjádřena v úrokové sazbě; tak tomu u nebankovních poskytovatelů není) a celkových nákladů na posuzovanou půjčku. Jednotlivá ujednání posuzované smlouvy nelze oddělit od celku pro provázanost vedoucí ke konečnému závěru o nevyváženosti a není možné k případným ujednáním zakázaným ustanovením pouze nepřihlížet dle . Soud v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí Ústavního soudu, která se zabývala zjevnou nespravedlností ujednání smluv o zápůjčce a úvěru: nález Ústavního soudu z 11. 12. 2014 sp. zn. a nález Ústavního soudu z 26. 1. 2012 sp. zn. (www.usoud.cz).

16. Podle z. č. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle citovaného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Významnou okolností, která vede k závěru o zjevné nespravedlivosti smlouvy, je, že právní předchůdce žalobkyně se rozhodl žalované poskytnout úvěr 10.000 Kč (se splátkami 1.300 Kč po dobu 13 měsíců), i když si neověřil výši rodičovského příspěvku a předpokládanou dobu trvání rodičovské dovolené (byla ověřena pouze výše přídavků na děti). Právní předchůdce žalobkyně se dále spokojil s čestným prohlášením, že žalovaná má nespecifikované příjmy z brigádní činnosti ve výši 5.000 Kč; právě takový příjem vůbec umožnil poskytnutí úvěru. Ověření mělo zahrnovat výpis z účtu, potvrzení osoby, která odměnu vyplácí apod. Dále právní předchůdce žalobkyně nezohlednil, že přítel žalované (jehož příjem ze zaměstnání byl též významnou okolností) je dotčen exekucí, což pro domácnost žalované nepochybně představovalo riziko. Právní předchůdce žalobkyně tak nepostupoval v souladu s 86 odst. 2 z. číslo Sb. Náklady na ubytování navíc přesahovaly příjem žalované (včetně údajného příjmu z brigádní činnosti) a přítel žalované nebyl jedním z nájemců, a tak se na jeho příjem nebylo možné spoléhat (mohl kdykoliv přestat poskytovat svůj příspěvek na náklady bydlení). Právní předchůdce žalobkyně si nevyžádal od žalované např. výpis z účtu, z něhož by obrat domácnosti a způsob úhrady nákladů bylo možné vyjádřit. V důsledku těchto skutečností (neodůvodněný předpoklad podmínek pro splácení úvěru po celou dobu trvání vztahu a nedostatečného zjištění poměrů žalované před uzavřením smlouvy) právní předchůdce žalobkyně porušil , odst. 2 věta druhá z.č. ; byť žalovaná námitku neplatnosti nevznesla, vstupuje tato okolnost, jak bylo uvedeno výše, do úvah o nespravedlivosti smlouvy. Skutečnost, zda žalovaná uvedla při sjednání úvěru pravdu, nezbavuje povinnosti poskytovatele úvěru, aby podstatné skutečnosti ověřil, jinak by vlastně úvěruschopnost žalované nebylo možné posoudit. Právní předchůdce sice určité kroky k ověření poměrů žalované poskytl, nebyl však důsledný (aniž by přitom dodatečné ověření znamenalo nepřiměřený požadavek na poskytovatele). Problematika zjišťování poměrů úvěrované osoby je též probírána u Ústavního soudu ve věci sp. zn. .

18. Soud proto v daném případě dospěl k závěru, že smlouva je jako celek neplatná dle Smlouva byla sice posouzena jako neplatná, žalované se však dostalo plnění ve výši 10.000 Kč, žalovaná uhradila pouze částku 2.100 Kč, a proto je povinna žalobkyni uhradit z titulu bezdůvodného obohacení podle věta první o. z. částku 7.900 Kč.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle z. č. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Účastníci byli s ohledem na příslušenství pohledávky úspěšní stejně.

20. Povinnost zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč za žalobu byla žalobkyni uložena dle , o soudních poplatcích, v souladu s položkou 2 bod 2. a položkou 1 bod 1. písm. a) Sazebníku soudních poplatků (soudní poplatek činí v daném případě 1.000 Kč, žalobkyně dosud zaplatila 800 Kč, nedoplatek tak činí 200 Kč).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.