Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (5)No categories available
15 C 239/2020-12
Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Divíškovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 1 524 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 524 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 524 Kč od 4. 3. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 524 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 524 Kč od 4. 3. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].
Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , v platném znění (dále jen„ o. s. ř. “).
Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 1. 6. 2020 se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky v celkové výši 1 524 Kč s přísl. s tvrzením, že žalobkyně jako dopravce poskytuje přepravní služby ve veřejné osobní dopravě na území města Prahy a v jeho příměstských oblastech. Smluvní přepravní podmínky blíže upravují podmínky přepravy osob, kterou poskytuje, a Tarif Pražské integrované dopravy upravuje výši jízdného za poskytnuté dopravní služby. Žalovaný jako cestující nastoupil dne 3. 3. 2020 do vozidla žalobkyně jako dopravce na lince metra B, čímž uzavřel s žalobkyní smlouvu o přepravě osob, na jejímž základě byl povinen zaplatit jí jízdné ve stanovené výši 24 Kč. Po započetí přepravy se žalovaný ve vozidle na výzvu pověřené osoby neprokázal platným jízdním dokladem, o čemž byl pověřenou osobou žalobkyně sepsán záznam o provedené přepravní kontrole číslo to dne 3. 3. 2020; podle Smluvních přepravních podmínek Pražské integrované dopravy vznikla žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni jízdné ve výši 24 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalovaný ani po výzvě žalobkyně na svůj dluh neuhradil ničeho.
Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. o. s. ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v rámci návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. o. s. ř. , proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.
Soud ze„ Zápisu o přepravní kontrole“ číslo zjistil, že žalovaný se přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným žalobkyní, a to dne 3. 3. 2020 na lince metra B. Na výzvu kontrolora se neprokázal platnou jízdenkou, pročež mu vznikla povinnost zaplatit přirážku k jízdnému, kterou ani po výzvě žalobkyně nezaplatil.
Protože se žalovaný na výzvu pověřené osoby neprokázal platnou jízdenkou a protože nezaplatil přirážku k jízdnému v požadované výši, je nárok žalobkyně důvodný.
Nárok žalobkyně na zaplacení žalované částky 1 524 Kč vyplývá z úpravy dané ustanovením § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , dále z úpravy dané zákonem č. 111/1994 Sb. , o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů a vyhláškou Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb. , o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční dopravu.
Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se zaplacením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku , kdy výše úroku je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 524 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.