Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 140/2020-61

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl soudkyní JUDr. Martinou Lorencovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 16.206 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, na zaplacení částky ve výši 9.022 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 25.691 Kč ve výši 9,75 % ročně od 22. 5. 2019 do 30. 8. 2019 ve výši 695,80 Kč a zákonného úroku prodlení z částky 23.311 Kč ve výši 9,75 % ročně od 31. 8. 2019 do 30. 9. 2019 ve výši 195,72 Kč a zákonného úroku prodlení z částky 20.931 Kč ve výši 9,75 % ročně od 1. 10. 2019 do 23. 10. 2019 ve výši 130,38 Kč a zákonného úroku prodlení z částky 18.551 Kč ve výši 9,75 % ročně od 24. 10. 2019 do 11. 11. 2019 ve výši 95,46 Kč a zákonného úroku prodlení z částky 16.682 Kč ve výši 9,75 % ročně od 12. 11. 2019 do 21. 11. 2019 ve výši 45,18 Kč a zákonného úroku prodlení z částky 16.162 Kč ve výši 9,75 % ročně od 22. 11. 2019 do 17. 12. 2019 ve výši 113,81 Kč a zákonného úroku prodlení z částky 13.782 Kč ve výši 9,75 % ročně od 18. 12. 2019 do 29. 1. 2020 ve výši 160,50 Kč a zákonného úroku prodlení z částky 11.402 Kč ve výši 9,75% ročně od 30. 1. 2020 do 24. 2. 2020 ve výši 80,29 Kč a zákonného úroku prodlení z částky 9.022 Kč ve výši 9,75 % ročně od 25. 2. 2020 do zaplacení, a dále částky ve výši 7.184,38 Kč, dále úroku za poskytnutí úvěru ve výši 69,8 % p.a., a to z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od 22. 5. 2019 do zaplacení, tj. úroku za poskytnutí úvěru ve výši 69,8 % p.a. z částky 21.759,11 Kč od 22. 5. 2019 do 30. 9. 2019 ve výši 5.342,04 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 69,8 % p.a. z částky 20.689,07 Kč od 1. 10. 2019 do 23. 10. 2019 ve výši 885,04 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 69,8 % p.a. z částky 18.309,07 Kč od 24. 10. 2019 do 11. 11. 2019 ve výši 646,95 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 69,8 % p.a. z částky 16.440,07 Kč od 12. 11. 2019 do 21. 11. 2019 ve výši 305,80 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 69,8 % p.a. z částky 15.920,07 Kč od 22. 11. 2019 do 17. 12. 2019 ve výši 769,86 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 69,8 % p.a. z částky 13.540,07 Kč od 18. 12. 2019 do 29. 1. 2020 ve výši 1.082,74 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 69,8 % p.a. z částky 11.160,07 Kč od 30. 1. 2020 do 24. 2. 2020 ve výši 539,76 Kč a úroku za poskytnutí úvěru ve výši 69,8 % p.a. z částky 8.780,07 Kč od 25. 2. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 22. 5. 2019 dosáhne částky 107.654 Kč, se zcela zamítá.

II. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, na zaplacení částky ve výši 9.022 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 25.691 Kč ve výši 9,75 % ročně od 22. 5. 2019 do 30. 8. 2019 ve výši 695,80 Kč a zákonného úroku prodlení z částky 23.311 Kč ve výši 9,75 % ročně od 31. 8. 2019 do 30. 9. 2019 ve výši 195,72 Kč a zákonného úroku prodlení z částky 20.931 Kč ve výši 9,75 % ročně od 1. 10. 2019 do 23. 10. 2019 ve výši 130,38 Kč a zákonného úroku prodlení z částky 18.551 Kč ve výši 9,75 % ročně od 24. 10. 2019 do 11. 11. 2019 ve výši 95,46 Kč a zákonného úroku prodlení z částky 16.682 Kč ve výši 9,75 % ročně od 12. 11. 2019 do 21. 11. 2019 ve výši 45,18 Kč a zákonného úroku prodlení z částky 16.162 Kč ve výši 9,75 % ročně od 22. 11. 2019 do 17. 12. 2019 ve výši 113,81 Kč a zákonného úroku prodlení z částky 13.782 Kč ve výši 9,75 % ročně od 18. 12. 2019 do 29. 1. 2020 ve výši 160,50 Kč a zákonného úroku prodlení z částky 11.402 Kč ve výši 9,75% ročně od 30. 1. 2020 do 24. 2. 2020 ve výši 80,29 Kč a zákonného úroku prodlení z částky 9.022 Kč ve výši 9,75 % ročně od 25. 2. 2020 do zaplacení, a dále částky ve výši 7.184,38 Kč, dále úroku za poskytnutí úvěru ve výši 69,8 % p.a., a to z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od 22. 5. 2019 do zaplacení, tj. úroku za poskytnutí úvěru ve výši 69,8 % p.a. z částky 21.759,11 Kč od 22. 5. 2019 do 30. 9. 2019 ve výši 5.342,04 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 69,8 % p.a. z částky 20.689,07 Kč od 1. 10. 2019 do 23. 10. 2019 ve výši 885,04 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 69,8 % p.a. z částky 18.309,07 Kč od 24. 10. 2019 do 11. 11. 2019 ve výši 646,95 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 69,8 % p.a. z částky 16.440,07 Kč od 12. 11. 2019 do 21. 11. 2019 ve výši 305,80 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 69,8 % p.a. z částky 15.920,07 Kč od 22. 11. 2019 do 17. 12. 2019 ve výši 769,86 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 69,8 % p.a. z částky 13.540,07 Kč od 18. 12. 2019 do 29. 1. 2020 ve výši 1.082,74 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 69,8 % p.a. z částky 11.160,07 Kč od 30. 1. 2020 do 24. 2. 2020 ve výši 539,76 Kč a úroku za poskytnutí úvěru ve výši 69,8 % p.a. z částky 8.780,07 Kč od 25. 2. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 22. 5. 2019 dosáhne částky 107.654 Kč, se zcela zamítá. II. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení částky 16.206 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. V žalobě tvrdil, že žalobce je s účinností ode dne 11. 5. 2018 držitelem povolení České národní banky k poskytování spotřebitelských úvěrů, které bylo vydáno na základě , o spotřebitelském úvěru, v platném znění. Také před datem 11. 5. 2018 žalobce vždy vlastnil veškerá potřebná podnikatelská oprávnění k poskytování spotřebitelských úvěrů. Do nabytí účinnosti nového zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/ 2016 Sb., o spotřebitelském oprávnění, tj. do 30. 11. 2016, žalobce v souladu s tehdy platnou právní úpravou poskytoval spotřebitelské úvěry na základě živnostenského oprávnění Poskytování spotřebitelského úvěru (jednalo se o ohlašovací vázanou živnost). Toto lze ověřit nahlédnutím do veřejně přístupného živnostenského rejstříku na internetových stránkách www.rzp.cz. V období od 1. 12. 2016 do 10. 5. 2018 byl žalobce oprávněn poskytovat spotřebitelské úvěry na základě úpravy v přechodných ustanoveních , o spotřebitelském úvěru, konkrétně na základě , podle kterého ten, kdo byl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn poskytovat spotřebitelský úvěr na základě živnostenského oprávnění, může provozovat tuto činnost na základě živnostenského oprávnění do doby, než Česká národní banka rozhodne o žádosti o udělení oprávnění k činnosti, nejdéle však do 18 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud tuto žádost podal do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Žalobce byl před nabytím účinnosti nového zákona o spotřebitelském úvěru držitelem živnostenského oprávnění k poskytování spotřebitelských úvěrů a dne 16. 2. 2017 podal žádost o udělení oprávnění k poskytování spotřebitelských úvěrů podle nového zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/ 2016 Sb. Žalobce tak byl oprávněn spotřebitelské úvěry poskytovat i v období od 1. 12. 2016 (datum nabytí účinnosti nového , o spotřebitelském úvěru) do 10. 5. 2018. Mezi žalobcem, jako věřitelem, a žalovaným, jako klientem (úvěrovaným), byla uzavřena smlouva o úvěru číslo (dále též jen„ smlouva“). Žalovaný tuto smlouvu podepsal dne 25. 10. 2016. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 30.000 Kč (dále též jen„ úvěr“). K vyplacení úvěru žalovanému došlo dne 27. 10. 2016. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 97,09 % p.a. splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši 1.869 Kč splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem listopad 2016, dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobce (věřitele) o schválení úvěru. Oznámení o schválení úvěru bylo žalovanému následně zasláno na dodejku. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobce prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného, atd.). Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích SOLUS a NRKI (Nebankovní registr klientských informací). Na základě výše uvedených údajů, včetně informací z dotazovaných registrů, jakož i na základě provedeného tzv. scoringu klienta (interní matematický model založený na bodovém hodnocení dlužníka), bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Z důvodu vyloučení možných komplikací znemožňující řádné čerpání a následné splácení úvěru, bylo dále prověřeno, že žalovaný nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, žalovaný neměl u žalobce předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalovaného nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník, jednající s žalovaným, doporučil úvěr ke schválení. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru byly žalobci uhrazeny pouze následující částky ve výši 1.869 Kč ze dne 18. 11. 2016, ve výši 1.869 Kč ze dne 20. 12. 2016, ve výši 1.869 Kč ze dne 19. 1. 2017, ve výši 1.869 Kč ze dne 17. 2. 2017, ve výši 1.869 Kč ze dne 17. 3. 2017, ve výši 1.869 Kč ze dne 19. 4. 2017, ve výši 1.869 Kč ze dne 18. 5. 2017, ve výši 32.613 Kč ze dne 8. 6. 2017, ve výši 1.029 Kč ze dne 19. 11. 2018, ve výši 1.869 Kč ze dne 19. 12. 2018, ve výši 1.869 Kč ze dne 17. 1. 2019, ve výši 1.869 Kč ze dne 19. 2. 2019. Před níže popsaným zesplatněním celého úvěru v důsledku tohoto prodlení žalovaného vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 12.1 smluvních ujednání smlouvy, když žalobce touto žalobou uplatňuje právo na zaplacení těchto smluvních pokut v celkové výši 242 Kč. Konkrétně žalobce takto v souladu se smlouvou uplatňuje právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 242,97 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Žalobci vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátek č. 29, u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů, tedy smluvní pokuty v celkové výši 1 x 242,97 Kč. Tato smluvní pokuta je dle uzavřené smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobce na její zaplacení. V důsledku tohoto prodlení žalovaného následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 12.3 smluvních ujednání smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 60 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný se takto dostal do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 60 dnů u splátky č. 29 splatné dne 20. 3. 2019. K datu 20. 5. 2019 tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 12.4 smluvních ujednání smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 25.449,07 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobci nejpozději v den následujícím po dni zesplatnění úvěru. K výpočtu úroku za poskytnutí úvěru přirostlého do zesplatnění úvěru žalobce uvádí, že úvěr dle uzavřené smlouvy o úvěru se se splácí splátkami, jejichž výše se po dobu splácení nemění. V každé splátce je zahrnuta platba jistiny úvěru a platba úroku za poskytnutí úvěru. Úrok za poskytnutí úvěru zahrnutý do každé splátky odpovídá úroku přirostlému k jistině úvěru k poslednímu dni splatnosti dané splátky. Postupně se tak mění poměr mezi splátkou jistiny a splátkou úroku. Tento poměr je u jednotlivých splátek uveden ve splátkovém kalendáři, který je zasílán společně s oznámením o schválení úvěru. U posledních 3 splátek úvěru před zesplatněním úvěru, pokud je úvěr zesplatněn z důvodu prodlení dlužníka s úhradou splátek, je tak část každé z těchto posledních 3 splátek připadající na úrok připočtena k původní jistině úvěru a stává se součástí shora uvedené nové jistiny úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobce je oprávněn požadovat, aby mu žalovaný v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platil úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Před zesplatněním úvěru byl přitom žalovaný vyzván k úhradě dané dlužné splátky a byla mu poskytnuta k tomu lhůta alespoň 30 dnů. V bodě 12.7 smluvních ujednání smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den následující po dni zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,25 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě ode dne 22. 5. 2019, až do jejího úplného zaplacení. Žalobce přitom na základě této žaloby požaduje tuto smluvní pokutu pouze v sazbě ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V bodě 4.4. smluvních ujednání smlouvy bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží v případě prodlení s hrazením jistiny poskytnutého úvěru až do data skutečného vrácení této jistiny žalobci. Žalobce takto požaduje i sjednané úroky za poskytnutí úvěru za dobu po zesplatnění úvěru, když tyto úroky i nadále přirůstají pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru. Žalobce takto požaduje úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 21.759,11 Kč ode dne 22. 5. 2019 do zaplacení. Na základě uzavřené smlouvy tak žalovaný žalobci k dnešnímu dni dluží následující částky: a) částka odpovídající aktuální dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 8.780,07 Kč (k datu zesplatnění úvěru přitom činila nová jistina úvěru částku ve výši 25.449,07 Kč a odpovídala zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 21.759,11 Kč a úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 3.689,96 Kč) s příslušenstvím, b) smluvní pokuty dle bodu 12.1 smluvních ujednání smlouvy, tak jak jsou specifikovány shora, v celkové výši 242 Kč s příslušenstvím, c) smluvní pokuta dle bodu číslo smlouvy ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem 22. 5. 2019 do zaplacení, tj. smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky 25.449,07 Kč od 22. 5. 2019 do 30. 8. 2019 ve výši 2.570,45 Kč, smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky 23.069,07 Kč od 31. 8. 2019 do 30. 9. 2019 ve výši 715,17 Kč, smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky 20.689,07 Kč od 1. 10. 2019 do 23. 10. 2019 ve výši 475,87 Kč, smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky 18.309,07 Kč od 24. 10. 2019 do 11. 11. 2019 ve výši 347,89 Kč, smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky 16.440,07 Kč od 12. 11. 2019 do 21. 11. 2019 ve výši 164,40 Kč, smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky 15.920,07 Kč od 22. 11. 2019 do 17. 12. 2019 ve výši 413,92 Kč, smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky 13.540,07 Kč od 18. 12. 2019 do 29. 1. 2020 ve výši 582,22 Kč, smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky 11.160,07 Kč od 30. 1. 2020 do 24. 2. 2020 ve výši 290,16 Kč a smluvní pokuta ve výši 0,1% z částky 8.780,07 Kč od 25. 2. 2020 do zaplaceni. Žalobce touto žalobou požaduje tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení této žaloby uvedenému v záhlaví této žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši 7.184,38 Kč, d) úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od 22. 5. 2019 do zaplacení, tj. úrok z částky 21.759,11 Kč od 22. 5. 2019 do 30. 9. 2019 ve výši 5.342,04 Kč, úrok z částky 20.689,07 Kč od 1. 10. 2019 do 23. 10. 2019 ve výši 885,04 Kč, úrok z částky 18.309,07 Kč od 24. 10. 2019 do 11. 11. 2019 ve výši 646,95 Kč, úrok z částky 16.440,07 Kč od 12. 11. 2019 do 21. 11. 2019 ve výši 305,80 Kč, úrok z částky 15.920,07 Kč od 22. 11. 2019 do 17. 12. 2019 ve výši 769,86 Kč, úrok z částky 13.540,07 Kč od 18. 12. 2019 do 29. 1. 2020 ve výši 1.082,74 Kč, úrok z částky 11.160,07 Kč od 30. 1. 2020 do 24. 2. 2020 ve výši 539,76 Kč a úrok za poskytnutí úvěru z částky 8.780,07 Kč od 25. 2. 2020 do zaplacení. Žalobce touto žalobou požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 69,8 % p.a., která odpovídá efektivní úrokové sazbě úvěru sjednané ve smlouvě.

2. Žalovaný se k žalobě žádným způsobem nevyjádřil.

3. Při jednání soud provedl důkazy předložené žalobcem. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 25. 10. 2016 bylo zjištěno, že žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 30.000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet celkem v 48 ti měsíčních splátkách ve výši 1.869 Kč. K vyplacení úvěrové částky došlo dne 27. 10. 2016. Úroková sazba byla sjednána v tzv. efektivní úrokové sazbě 97,09 % p.a.

4. Z přehledu plateb bylo zjištěno, že žalovaný uhradil za období 18. 11. 2016 do 19. 2. 2019 celkovou částku 52.613 Kč, když splácel splátky ve výši 1.869 Kč v 10 případech, dále dne 8. 6. 2017 uhradil částku 32.613 Kč a dne 19. 11. 2018 částku 1.029 Kč.

5. V čl. 6 smlouvy je uvedeno, že jestliže se žalovaný ocitne v prodlení s platbou platby o více než 30 dní, vznikne žalobci právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku. V čl. 6 smlouvy je dále uvedeno, že jestliže žalovaný se v případě zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru, vznikne žalobci právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z nové jistiny úvěru. Zesplatnění úvěru má soud za prokázané z dopisu, který byl nazván„ výzva k zaplacení a upozornění na možnost zesplatnění úvěru“ a taktéž následující dopis týkající se zesplatnění další splátky. Výše tzv. nové dlužné jistiny úvěru se podává z karty klienta k předmětné smlouvě. Zároveň soud provedl důkaz předloženým tzv. znaleckým posudkem titul jméno, znalce z oboru ekonomika, který byl zpracován na žádost žalobce, kde znalec konstatuje a vysvětluje tzv. nominální úrokové sazby či efektivní úrokové sazby, a že absolutní výše celkově zaplacených úroků je v obou případech shodná.

6. Soud dále provedl důkaz statistikou ČNB týkající se databáze výše úrokových sazeb úvěrů.

7. V posuzované věci uzavíral žalobce se žalovaným úvěrovou smlouvu, jakožto poskytovatel úvěru v rámci své podnikatelské činnosti. Měl tedy postavení věřitele dle zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaný ji uzavíral jako fyzická osoba, která přitom nejednala v rámci své podnikatelské činnosti, ale jednal jako spotřebitel. Taktéž předmětný úvěr je nutno posuzovat jako úvěr spotřebitelský. S ohledem na sjednanou úrokovou sazbu uvedenou ve smlouvě, která několikanásobně převyšuje obvyklou průměrnou výši úroku bank podle statistických dat ČNB, se soud zabýval posouzením platnosti úvěrové smlouvy s ohledem na rozpor s dobrými mravy.

8. Úvěrová smlouva byla sjednána dne 25. 10. 2016. S ohledem na tuto skutečnost soud posuzoval věc podle (dále jen o. z.).

9. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžité částky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání odporující zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právnímu jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákona a zjevně narušuje veřejný pořádek.

12. Podle § 1 odst. 2 o. z., nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob včetně práva na ochranu osobnosti.

13. Úroky sjednané při poskytnutí tohoto konkrétního úvěru představují odměnu za užívání úvěrové jistiny, byť ani jiný právní předpis výslovně nestanoví, do jaké výše lze sjednat úroky, avšak nelze dovozovat, že by výše úroků závisela jen na dohodě účastníků smlouvy o úvěru, že by nepodléhala žádnému omezení.

14. U smlouvy o úvěru platí jednoznačně § 1 odst. 2 obč. zákoníku zakazující ujednání porušující dobré mravy. Dobrými mravy v občanskoprávních vztazích se v soudní praxi rozumí soubor společenských, kulturních a mravních pravidel chování, které je vlastní obecně uznávaným vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, a který v historickém vývoji osvědčil jistou neměnnost vystihující podstatné historické tendence, sdílené rozhodující části společnosti mající povahu norem základních (rozsudek NS ČR ze dne 30. 9. 1998, sp. zn. uveřejněný pod č. 5 ve sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2001, taktéž nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 1998, sp. zn. uveřejněný pod č. 14 ve sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, ročník 1998, který taktéž specifikuje dobré mravy, které mají všeobecný přesah).

15. V daném případě nemohou být pochybnosti o tom, že nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při úvěru jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům ve společnosti a mravním principům společenského řádu a jsou tedy v rozporu s dobrými mravy. V tomto konkrétním případě soud smlouvu týkající se takto vysokých požadovaných úroků z úvěru považuje za neplatnou. Soud dále připomíná ustanovení o spotřebitelském úvěru, který zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr včetně činnosti těchto osob v zahraničí; práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování úvěru a působnost právních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru.

16. Soud se také zaměřil na posuzování, zda žalobce splnil svou povinnost řádně zkoumat úvěruschopnost žadatele o úvěr, tedy spotřebitele, což znamená schopnost poskytnutý úvěr řádně splácet. Nesplnění této povinnosti je pak sankcionováno absolutní neplatností úvěrové smlouvy. K tomuto žalobce předložil listinu„ hodnocení klienta“ a taktéž další prohlášení. Dá se posoudit, že byla přiměřeně zkoumána a posuzována úvěruschopnost žadatele o úvěr, byť ne zcela pregnantně. Žalovanému byl poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 30.000 Kč se sjednaným splácením 48 měsíčních splátek ve výši 1.869 Kč.

17. Soud zároveň posuzoval i výši částky, kterou by žalovaný jako dlužník měl vrátit. Pokud bylo sjednáno 48 měsíčních splátek po 1.869 Kč, žalovaný by měl zaplatit 89.712 Kč. Je nepochybné, že takto požadovaný úrok 97,09 % je téměř trojnásobný ve vztahu k poskytovaným úvěrům jiných komerčních bank a je podle soudu nepřiměřený. Nepřiměřené ujednání lze označit v kontextu dalších plateb nad jistinu pohledávky, ať už se jedná o požadované smluvní pokuty v neprospěch žalovaného pro případ porušení povinnosti řádného a včasného splácení úvěru vedoucí k zřetězení nároků žalobce za žalovanou (smluvní pokuty v čl. 6, 6.2. a 6.5. předložené smlouvy). Smluvní pokuty sjednané v této konkrétní smlouvě zahrnují pokutu v souvislosti s prodlením jednotlivých splátek a další měly být sjednány v souvislosti se zesplatněním úvěru.

18. Podle soudu odporují takto tvrzené smluvní pokuty účelu institutu smluvní pokuty a mají za cíl vytvořit zdroj sekundárního obohacení věřitele, nejedná se o přiměřené nastavení sankce ani o důvodné a spravedlivé utvrzení zajišťované povinnosti. V daném případě hrozba plnit smluvní pokutu se stává pro dlužníka likvidační, postrádá jakýkoliv motivační faktor, když požadovaná výše smluvní pokuty je několikanásobně vyšší, než samotný úvěr, pak utvrzovací funkce smluvní pokuty se vytrácí a dopady smluvní pokuty převyšující výši obvyklého úroku jsou likvidační, finančně neúnosné pro žalovanou (usnesení NS ČR ze dne 20. 5. 2020 sp. zn. ).

19. Ve všech těchto skutečnostech soud shledává rozpor s dobrými mravy, když je zjevný objektivně existující hrubý nepoměr vzájemných plnění spočívající nejenom v množství smluvních pokut sjednaných výhradně v neprospěch žalovaného. Charakter všech těchto nepoměrně vzájemných plnění je natolik zásadní a intenzivní, že žalobci nelze spravedlivě poskytnout ochranu při vymáhání žalované pohledávky, byť se k tomuto žalovaný smlouvou písemně svým podpisem zavázal.

20. Žalobce se sice dovolává zásady„ pacta sunt servanda“, tedy že smlouvy se mají dodržovat, avšak pokud se dovolává plnění takových ujednání, které jsou v rozporu se zásadami, že každý je povinen počínat si v právním styku poctivě a nesmí těžit z případného nepoctivého jednání, pak následkem toho všeho postup věřitele nemůže požívat ochrany ze strany soudu.

21. Soud tedy dospěl k závěru, že úvěrová smlouva je neplatná jako celek, a proto by bylo možné provést vypořádání stran neplatné smlouvy podle zásad o vydání bezdůvodného obohacení, když dle § 2991 obč. zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

22. Žalobce prokazatelně poskytl žalovanému na základě neplatné úvěrové smlouvy částku 30.000 Kč a žalovaný uhradil částku 52.613 Kč.

23. Ze všech těchto vysvětlených důvodů soud žalobu zcela jako nedůvodnou zamítl.

24. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle „ a contratrio“, žalovaný byl v řízení úspěšnější než žalobce, ale žádné náklady řízení nepožadoval, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Účastník může napadnout rozhodnutí odvoláním. Odvolání se podává do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí u soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje.

Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může podat oprávněný návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci dle o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád).