Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
14 C 301/2020-33
Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr. Ivanou Dušákovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 65 159,06 Kč a příslušenství
částečně rozsudkem pro uznání
takto:
I. Řízení se zastavuje v části o zaplacení úroků a úroků z prodlení ve výši 4 000 Kč.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 65 159,06 Kč a zákonné úroky z prodlení z částky 65 159,06 Kč od datum do zaplacení, a to
-) ve výši 7,25 % ročně od datum do datum,
-) za dobu od datum do zaplacení spolu s úroky z prodlení ročně ve výši, která v každém kalendářním pololetí, v němž prodlení žalované trvá, odpovídá v procentech součtu číslice 7 a výše limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace obec národní banky vyhlášené ve Věstníku obec národní banky a platné vždy pro první den příslušného kalendářního pololetí,
to vše ve splátkách po 4 000 Kč měsíčně tak, že první splátku je žalovaná povinna zaplatit žalobci do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku a další vždy do 28. dne toho kterého následujícího měsíce, až do úplného zaplacení. Pro nesplnění některé splátky může žalobce žádat o zaplacení celé pohledávky; toto právo může žalobkyně použít nejpozději do splatnosti nejbližší příští splátky.
III. Žaloba se zamítá v části o zaplacení kapitalizovaných úroků z úvěru ke dni datum ve výši 34 920,15 Kč a úroků z úvěru ve výši 10,50 % ročně z částky 61 719,06 Kč od datum do zaplacení.
IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 22 160 Kč, a to ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně tak, že první splátku je žalovaná povinna zaplatit žalobci do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku a další vždy do 28. dne toho kterého následujícího měsíce, až do úplného zaplacení. Pro nesplnění některé splátky může žalobce žádat o zaplacení celé pohledávky; toto právo může žalobkyně použít nejpozději do splatnosti nejbližší příští splátky.
Odůvodnění:
<b>I. Řízení se zastavuje v části o zaplacení úroků a úroků z prodlení ve výši 4 000 Kč.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 65 159,06 Kč a zákonné úroky z prodlení z částky 65 159,06 Kč od [datum] do zaplacení, a to</b> <b>-) ve výši 7,25 % ročně od [datum] do [datum],</b> <b>-) za dobu od [datum] do zaplacení spolu s úroky z prodlení ročně ve výši, která v každém kalendářním pololetí, v němž prodlení žalované trvá, odpovídá v procentech součtu číslice 7 a výše limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace [obec] národní banky vyhlášené ve Věstníku [obec] národní banky a platné vždy pro první den příslušného kalendářního pololetí,</b> <b>to vše ve splátkách po 4 000 Kč měsíčně tak, že první splátku je žalovaná povinna zaplatit žalobci do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku a další vždy do 28. dne toho kterého následujícího měsíce, až do úplného zaplacení. Pro nesplnění některé splátky může žalobce žádat o zaplacení celé pohledávky; toto právo může žalobkyně použít nejpozději do splatnosti nejbližší příští splátky.</b> <b>III. Žaloba se zamítá v části o zaplacení kapitalizovaných úroků z úvěru ke dni [datum] ve výši 34 920,15 Kč a úroků z úvěru ve výši 10,50 % ročně z částky 61 719,06 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 22 160 Kč, a to ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně tak, že první splátku je žalovaná povinna zaplatit žalobci do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku a další vždy do 28. dne toho kterého následujícího měsíce, až do úplného zaplacení. Pro nesplnění některé splátky může žalobce žádat o zaplacení celé pohledávky; toto právo může žalobkyně použít nejpozději do splatnosti nejbližší příští splátky.</b>
Žalobce se domáhal žalobou podanou proti žalované dne25. 8. 2020 zaplacení částky 65 159,06 Kč a příslušenství. Podáním doručným soudu dne datum vzal žalobce žalobu zpět v části o 4 000 Kč s odůvodněním, že částečné zpětvzetí se týká úroků a úroků z prodlení. Žalobce tvrdil, že jeho právní předchůdce, právnická osoba, uzavřel se žalovanou dne datum smlouvu o poskytnutí úvěru, reg. číslo na základě které žalobcův právní předchůdce poskytl žalované úvěr v celkové výši 100 000 Kč, vedený na úvěrovém účtu č. bankovní účet. Nedílnou součástí smlouvy o úvěru byly všeobecné obchodní podmínky. Žalovaná úvěr ve výši 100 000 Kč čerpala datum. Žalovaná se zavázala vrátit bance poskytnuté peněžní prostředky a uhradit smluvené úroky, úvěr měl být splacen pravidelnými 70 anuitními měsíčními splátkami ve výši 1 917 Kč, se splatností každé splátky vždy k 20. dni v měsíci. Úrok z úvěru byl mezi stranami sjednán neměnnou sazbou 10,50 % ročně po celou dobu trvání smluvního vztahu. Úhrada úroků byla prováděna společně s úhradou jistiny. Žalovaná na celkovou jistinu od datum (čerpání úvěru) do datum (vystavení historického výpisu) uhradila celkem 3 199,02 Kč. Jistina tak činila k datu datum částku 96 800,98 Kč. Žalované byl ke dni datum vyčíslen dlužný úrok z úvěru ve výši 12 675,07 Kč. Žalovaná se dále zavázala uhradit věřiteli ceny za služby spojené s úvěrem a další platby (dále jen poplatky) ve výši a způsobem stanoveným v přehledu poplatků spojených s úvěrem. Žalované byly ke dni datum vyčísleny dlužné poplatky ve výši 3 440,00 Kč, které byly tvořeny poplatky ve výši 5 x 400 Kč za zaslání upomínky při neprovedení splátky úvěru a ve výši 18 x 80 Kč za měsíční spravování úvěru. příjmení splatnost zůstatku úvěru včetně příslušenství nastala v důsledku nesplnění smluvních povinností žalovaného ke dni datum. Pohledávka původního věřitele tak byla po splatnosti závazku uplatněna dle sjednané rozhodčí doložky v rozhodčím řízení, v jehož rámci byl vydán Rozhodčí nález, sp. zn. K/ 2008 číslo rozhodce JUDr. jméno příjmení, a to dne datum, a následně i v exekučním řízení, které bylo vedeno u Exekutorského úřadu Praha – východ, sp. zn. 081 EX 18219/08. S odkazem na judikaturu týkající se neplatnosti rozhodčích doložek sjednaných obdobně jako v tomto případě oprávněný dne datum souhlasil se zastavením exekuce. Původní věřitel, právnická osoba, postoupil pohledávku žalobci, žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno dne datum. Žalobce provedl pro účely žaloby kvalifikované vyčíslení svých pohledávek včetně příslušenství ke dni datum. V rámci tohoto kvalifikovaného vyčíslení došlo k přepočtu nároku původního věřitele tak, že vůči žalované je požadována pouze dlužná jistina, řádný úrok z úvěru a zákonný úrok z prodlení. Podkladem pro vypracování kvalifikovaného vyčíslení byl historický výpis původního věřitele, který byl vystaven ke dni datum. Vůči žalované tak nejsou požadovány smluvní úroky z prodlení, jak tomu bylo v řízení vedeném původním věřitelem. Žalovaná uhradila v období od 9/ 2011 do 7/ 2020 celkem 206 728 Kč, přičemž tyto platby byly částečně započteny na úrok z úvěru (v částce 79 633,79 Kč), na zákonný úrok z prodlení (v částce 92 012,29 Kč) a částečně na jistinu (v částce 35 081,92 Kč), tj. dle zákona na příslušenství pohledávky, neboť žalovaným nebylo určeno jinak. Žalovaná tak po částečném vzetí žaloby zpět dlužila žalobci peněžitou částku sestávající se z těchto jednotlivých nároků:
- zůstatek úvěru (jistina) 61 719,06 Kč,
- poplatky 3 440 Kč,
- řádný úrok z úvěru 34 920,15 Kč kapitalizovaný ke dni datum,
- úrok z prodlení z částky 65 159,06 Kč (jistina a poplatky) od datum do zaplacení,
- úrok úvěru z částky 61 719,06 Kč (jistina) od datum do zaplacení ve výši 10,50 % ročně.
Pro případ splnění podmínek žalobce navrhl, aby soud rozhodl rozsudkem pro uznání. Souhlasil se zaplacením ve splátkách v minimální výši 5 000 Kč měsíčně.
Žalovaná v podání doručeném soudu dne datum požádala o umožnění splátek jistiny ve výši 65 159,06 Kč ve splátkách ve výši 5 000 Kč měsíčně. Požádala, aby jí bylo odpuštěno zaplacení úroků a úroků z prodlení. Tvrdila, že z celkové dlužné částky zaplatila více jak 177 712 Kč.
Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:
Z obsahu smlouvy o úvěru ze dne datum bylo zjištěno, že právnická osoba, v postavení věřitelky se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 100 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splácet 70 měsíčními anuitními splátkami ve výši 1 917 Kč měsíčně (celkem 134 190 Kč), vždy k 20. dni v měsíci počínaje datum. Úroky z úvěru byly smluveny ve výši 10,5 % ročně. Žalovaná se zavázala splatit úvěr s příslušenstvím nejpozději do datum. V obchodních podmínkách byla uvedena tzv. rozhodčí doložka. Pro případ, kdyby smlouva o úvěru byla shledána neplatnou, pak nároky z takového vztahu by byly považovány za bezdůvodné obohacení.
Z historického výpisu bylo zjištěno, že žalovaná úvěr čerpala, řádně však nesplácela.
Z dopisu původního věřitele ze dne datum bylo zjištěno, že původní věřitel vyzval žalovanou k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky, která činila v té době celkem 106 150,25 Kč.
Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a ze seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil pohledávku za žalovanou žalobci.
Z usnesení soudního exekutora JUDr. jméno příjmení č. j. 081 EX 18219/08-376 ze dne 28. 8. 2020 bylo zjištěno, že ve věci žalobce – zde v procesním postavení oprávněného – bylo vedeno exekuční řízení proti žalované – povinné, a to na základě vykonatelného rozhodnutí – rozhodčího náleží právnická osoba, č. j. K/2008/03982 ze dne 19. 6. 2008, který nabyl právní moci dne datum. Výrokem usnesení pod bodem I byla exekuce zastavena. Z odůvodnění rozhodnutí bylo zjištěno, že žalovaná v procesním postavení povinné navrhla zastavení exekuce s odůvodněním, že předmětná exekuce je vedena protiprávně na základě nezpůsobilého exekučního titulu, neboť rozhodčí doložka byla skryta malým písmem v přiložených obchodních podmínkách ke spotřebitelské smlouvě. Poukázala na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/11 ze dne datum, podle kterého takto skrytá rozhodčí doložka je neplatná, neboť takto zásadní smluvní ujednání, jako je rozhodčí doložka, má být obsaženo v samotné spotřebitelské smlouvě. Podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 562/12 ze dne datum má rozhodčí doložka obsahovat transparentní a jednoznačná pravidla pro určení osoby rozhodce. Jelikož byla předmětná rozhodčí doložka sjednána neplatně, neměl rozhodce pravomoc spor rozhodovat a vydat rozhodčí nález. Dne datum byl soudnímu exekutorovi doručen souhlas oprávněného se zastavením předmětné exekuce.
Z evidence – splátkového kalendáře výše označené exekuce, bylo zjištěno, že žalovaná v rámci vedené exekuce splácela od dubna 2011 do září 2015. Podle tohoto přehledu činil zůstatek dlužných částek v dubnu 2011 částku 333 618 Kč. K měsíci září 2015 bylo celkem sraženo 151 337 Kč a zůstatek dlužných částek činil 183 014 Kč.
Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů. Vyjádření žalované bylo podle obsahu posouzeno jako uznání ve smyslu § 41 odst. 2 občanského soudního řádu .
Výrokem rozsudku pod bodem I bylo řízení v rozsahu zpětvzetí zastaveno (§ 96 odst. 1 , 2, 4 občanského soudního řádu )
Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce. Rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 , 2, § 153a odst. 2 občanského soudního řádu ).
V souzené věci byly splněny všechny zákonem stanovené podmínky pro postup soudu ve smyslu § 153a odst. 1 , 3 občanského soudního řádu a § 114b odst. 5 občanského soudního řádu , soud proto výrokem rozsudku pod bodem II o žalobě rozhodl částečně rozsudkem pro uznání.
Další hmotněprávní posouzení věci vychází z příslušných ustanovení zákona č. 513/1991 Sb. , obchodního zákoníku, a zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku .
Bylo zjištěno, že původní věřitel a žalovaná uzavřeli smlouvu o úvěru podle § 497 a násl. obchodního zákoníku. Žalovaná úvěr čerpala ve výši 100 000 Kč, zavázala se úvěr splatit
v 70 anuitních splátkách po 1 917 Kč, celkem tedy měla žalovaná zaplatit částku 134 190 Kč. Žalovaná úvěr řádně nesplácela, úvěr byl zesplatněn a v době, kdy původní věřitel vyzýval žalovanou k zaplacení, činila zesplatněná pohledávka celkem 106 150,25 Kč. Původní věřitel postoupil pohledávku žalobci dle § 1879 a násl. občanského zákoníku . Žalobce – oprávněný – podal v roce 2008 návrh na zahájení exekuce a exekuce byla vedena až do roku 2020, kdy byla zastavena s ohledem na neplatně sjednanou rozhodčí doložku. Podle žalobního tvrzení žalobce evidoval, že žalovaná na předmětnou pohledávku uhradila v období od září 2011 do července 2020 celkem částku 206 728 Kč.
Výrokem rozsudku pod bodem III soud žalobu částečně zamítl v části týkající se požadavku žalobce na zaplacení kapitalizovaných úroků z úvěru ve výši 34 920,15 Kč a v části o placení úroků z úvěru od datum do zaplacení.
Soud zvážil všechny rozhodné okolnosti případu na stranách obou účastníků sporu a uzavřel, že v části placení dalších úroků z úvěru je výkon práva žalobce vůči žalované v této konkrétní části v rozporu s dobrými mravy. Soud přitom vycházel z úvodních ustanovení § 1 až § 14 , zejména § 2 odst. 3 občanského zákoníku z r. 2012, podle něhož výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.
Soudní praxe dovodila, že za dobré mravy je třeba pokládat souhrn společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihujíce podstatné historické tendence jsou sdíleny rozhodující částí společnosti, a mají povahu norem základních. Tento právní názor byl vyjádřen například v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 1998, sp. zn. 3 Cdon 51/96 . Nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. II. ÚS 249/97 za dobré mravy považuje souhrn etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti.
I když částka, o které bylo rozhodnuto výrokem rozsudku pod bodem III, není částkou bagatelní, žalobci by zcela vyhovující rozsudek nepřinesl odpovídající prospěch v porovnání s mírou nepříznivého postižení žalované za situace, kdy žalovaná již na předmětnou pohledávku zaplatila více jak 200 000 Kč. Jde přitom o výjimečné rozhodnutí, které vychází z vyhodnocení skutkových okolností daného případu.
O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto dle § 369 odst. 1 obchodního zákoníku, § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. , občanského zákoníku , dle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. , a dle úředních sdělení obec národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. Žalovaná se dostala se zaplacením do prodlení již v roce 2007, je proto povinna zákonné úroky z prodlení platit. Žalobce zaúčtoval platby žalované na úroky z prodlení, a to až do dne datum. Ode dne datum nadále trvá prodlení žalované se zaplacením.
Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok příjmení) vychází z ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu , když žalobcův neúspěch se týkal jen části příslušenství pohledávky. Žalobcovy náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 607 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 7 advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 3 740 Kč. Advokát poskytl 4 úkony právní služby (1 – příprava a převzetí zastoupení, 2 – výzva před podáním žaloby, 3 – sepis žaloby, 4 – částečné vzetí žaloby zpět), ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč. K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu , § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty). Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 občanského soudního řádu ).
S ohledem na celkovou výši všech dlužných částek a nákladů řízení uložil povinnost zaplatit dlužné částky i náhradu nákladů řízení v přiměřených splátkách, celkem ve výši 5 000 Kč měsíčně. Výše splátek odpovídá i shodnému návrhu účastníků. V případě, že žalovaná nezaplatí řádně a včas kteroukoliv ze splátek, stává se k žádosti žalobce jednorázově splatnou celá dlužná částka (§ 1931 občanského zákoníku ). Určené splátky odpovídají celkové výši dluhu s příslušenstvím i době trvání prodlení.
Poučení:
Proti rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení stejnopisu rozhodnutí u Okresního soudu v Hradci Králové ve dvojím vyhotovení. Věcně a místně příslušným k projednání a rozhodnutí o odvolání je Krajský soud v Hradci Králové.
Způsobilým odvolacím důvodem proti rozsudku pro uznání mohou být jen vady, spočívající v tom, že nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí soudu prvního stupně vydal vyloučený soudce (přísedící) nebo soud prvního stupně byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát. Dále mohou být odvolacím důvodem skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání.
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou vykonatelným rozhodnutím, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí soudem nebo návrh na exekuci.