Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
19 C 92/2020-38
Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Volákovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 9.100 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni jistinu 7 008,17 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem 1 726,98 Kč, úrokem ve výši 23,72% ročně z této částky od datum do zaplacení a úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení ve výši 9% ročně, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se ohledně povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni 2 091,83 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 643 Kč a úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 7 008,17 Kč od datum do zaplacení v rozsahu převyšujícím úrok z prodlení z částky 7 008,17 Kč od datum do zaplacení ve výši 9% ročně, zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení 804 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni jistinu 7 008,17 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem 1 726,98 Kč, úrokem ve výši 23,72% ročně z této částky od [datum] do zaplacení a úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení ve výši 9% ročně, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se ohledně povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni 2 091,83 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 643 Kč a úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 7 008,17 Kč od [datum] do zaplacení v rozsahu převyšujícím úrok z prodlení z částky 7 008,17 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 9% ročně, zamítá. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení 804 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 9100 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o neuhrazený úvěr. Uvedla, že spolu dne datum právní předchůdce žalobkyně právnická osoba anonymizována dvě slova SE (dále předchůdce) a žalovaný uzavřeli smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru, na základě které poskytl předchůdce jako věřitel žalovanému jako dlužníkovi spotřebitelský úvěr 10 000 Kč a žalovaný se jej zavázal předchůdci vrátit do datum (resp, do datum při stanovení týdenní splatnosti) formou 58 pravidelných týdenních splátek po 300 Kč spolu s úroky ve výši 1 400 Kč s úrokovou sazbou 23,72% ročně, odměnou za administrativní činnost 2 000 Kč odměnou za hotovostní inkaso 4 000 Kč. Žalovaný nehradil úvěr řádně a včas, když uhradil toliko 8 300 Kč. Dne datum postoupil předchůdce tuto svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, která se tak nyní domáhá zaplacení dlužné jistiny 7 008,17 Kč, dlužných úhrad za hotovostní inkaso 2 091,83 Kč, úroků, a úroků z prodlení.
2. Žalovaný se ve věci po celou dobu řízení nevyjádřil.
3. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila, o odročení nepožádala. Žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil, o odročení nepožádal. Předvolání k jednání mu bylo doručeno v souladu s § 49 o. s. ř. o. s. ř. na adresu zjištěnou z centrální evidence obyvatel. Proto soud postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez jeho přítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.
4. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:
5. Dne datum spolu žalovaný v pozici dlužníka a předchůdce v pozici věřitele uzavřeli smlouvu, jíž se předchůdce zavázal poskytnout žalovanému 10 000 Kč, což téhož dne v hotovosti učinil, a žalovaný se naopak zavázal vrátit předchůdci tuto částku formou 58 týdenních splátek po 300 Kč spolu s úrokem 1 400 Kč, poplatkem 2 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso 4 000 Kč. Úrok byl přitom sjednán ve výši 23,72 % ročně a RPSN na 195% (smlouva číslo karta zákazníka). Žalovaný však řádně a včas neuhradil dohodnuté splátky. Předchůdce proto pohledávku za žalovaným z této smlouvy plynoucí postoupil dne datum na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek, seznam postoupených pohledávek), o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn (oznámení a příslušný podací lístek). Žalobkyně následně zaslala žalovanému předžalobní upomínku (předžalobní upomínka, příslušný podací lístek).
6. Po právní stránce soud věc posoudil dle občanského zákoníku (o.z.) a zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále ZSÚ).
7. Ust. § 419 o.z. uvádí, že je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Naopak kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele Pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 se za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele (§ 420 ods.t 1a 2 o.z.).
8. Podle § 1813 a § 1815 o.z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. K nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.
9. Dle § 1841 o.z. se smlouvou o finanční službě pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji.
10. Ust. § 2395 o.z. uvádí, že se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.)
11. Podle § 122 odst. 1 - 3 ZSÚ může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Uplatněná smluvní pokuta přitom nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.
12. Podle § 133 odst. 2 ZSÚ do celkových nákladů spotřebitelského úvěru se dále započítávají náklady na ocenění nemovité věci, je-li pro získání spotřebitelského úvěru nezbytné, a náklady na doplňkové služby, je-li uzavření smlouvy o doplňkové službě povinné pro získání spotřebitelského úvěru nebo pro jeho získání za nabízených podmínek. Podle odst. 3 náklady na doplňkové služby, jako je zejména pojistné, se zahrnují do celkových nákladů spotřebitelského úvěru, s výjimkou případů, kdy a) je uzavření smlouvy o doplňkové službě nepovinné.
13. Dle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění (§ 1880 o.z.).
14. Dle § 1970 o.z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
15. Na základě těchto ustanovení a shora uvedeného skutkového stavu má soud za to, že je žaloba důvodná pouze částečně. Strany Žalovaný s předchůdcem platně uzavřel spotřebitelskou smlouvu o úvěru, jíž se předchůdce v pozici věřitele zavázal žalovanému/dlužníku/spotřebiteli poskytnout úvěr 10 000 Kč, a žalovaný se jí jej zavázal vrátit formou pravidelných měsíčních splátek spolu s řádně dohodnutými úroky a poplatky. Dle názoru soudu byl žalovaný při uzavírání dané smlouvy řádně seznámen se smluvními podmínkami pro poskytnutí daného úvěru, a soud má tak za to, že předmětná smlouva o úvěru byla uzavřena v souladu se ZSÚ.
16. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru platnou, vznikla žalovanému povinnost úvěr vrátit předchůdci, potažmo žalobkyni, na níž byla pohledávka předchůdce z dané smlouvy plynoucí platně postoupena, a je tedy díky tomu v této věci aktivně legitimována. Žalovaný se ocitl v prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, a žalobkyni tak náleží právo požadovat po něm zaplacení nesplacené části úvěru, sjednaného běžného úroku ve výši 23,72% (tuto výši úroku soud považuje za přiměřenou s ohledem na druh úvěru jako úvěru nebankovního,„ rizikovějšího“) i úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. od prvního dne, kdy se žalovaný ocitl s plněním celkového dluhu v prodlení, tj. od datum. Vzhledem k uvedenému tak soud uložil povinnost žalovanému uhradit žalobkyni dlužnou jistinu, dlužný úrok a příslušný úrok z prodlení. Vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil žalobkyni jistinu, smluvní pokutu a náklady na upomínání řádně a včas, má žalobkyně nárok rovněž na zákonné úroky z prodlení plynoucí jí z daných částek od prvního dne, kdy se žalovaný dostal s plněním do prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/21013 Sb. Soud proto ve věci rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku.
17. K jinému závěru však soud dospěl ohledně doplňkové služby hotovostního inkasa, neboť jejich sjednání soud považuje za rozporné s dobrými mravy. Soud má totiž za to, že se fakticky jedná o neoddělitelnou součást smlouvy o úvěru, jíž předchůdce obchází úpravu ZSÚ týkající se přiměřenosti sjednaných plnění za poskytnutí úvěru, a neúměrně tak násobí platby související s prodlením žalovaného. Lze proto uzavřít, že žalobkyně při uzavírání smlouvy o inkasní službě jednala nepoctivě, zneužila svého silnějšího postavení a jednala v rozporu s dobrými mravy a v rozporu s požadavky na ochranu spotřebitele. Dané ujednání proto soud považuje za absolutně neplatné.
18. Jinak řečeno, žalobkyně s žalovaným sjednali smlouvu o inkasní službě, na základě které se žalobkyně zavázala provádět inkaso splátek a žalovaný se zavázal hradit náklady inkasa. Smlouva o úvěru byla uzavřena jako smlouva spotřebitelská dle § 1810 a násl. o.z., kdy předchůdce vystupoval jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel. Jednalo se též o smlouvu uzavřenou adhezním způsobem. Žalovaný neměl skutečnou příležitost ovlivnit obsah základních podmínek, které byly jednostranně určeny předchůdcem. Předchůdce tak nejednal v právním vztahu s žalovaným poctivě, jednala v rozporu s dobrými mravy, zneužila své silnější postavení. Hotovostní inkaso tak bylo sjednáno jako doplňková služba, jedná se však o neoddělitelnou součást smlouvy o úvěru. Předchůdce takovým ujednánímobchází zákon o maximální přípustné a spravedlivé ceně úvěru, kdy se svůj čistý zisk snaží včlenit do nepovinné smlouvy.
19. S ohledem na to, že žalobkyni nevznikl nárok na úhradu platby za hotovostní službu, nemá poté žalobkyně nárok ani na z této částky plynoucí smluvní úroky z prodlení. V tomto rozsahu tedy byla žaloba zamítnuta.
20. S ohledem na vše výše uvedené proto byla žaloba co do požadavku na úhradu inkasní hotovostního inkasa spolu s příslušenstvím zamítnuta (výrok II).
21. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř. , kdy měla žalobkyně ve věci přibližně 77 % úspěch a žalovaný přibližně 23 % úspěch. Soud tedy žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 54 % z částky, na kterou by měla nárok v případě plného úspěchu ve věci. V daném případě se jedná o zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady za zastoupení advokátem. Náklady na toto zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Vzhledem k tomu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, byla náhrada nákladů omezena dle § 14b této vyhlášky. Odměna zástupci tedy byla stanovena ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 600 Kč za 3 úkony (převzetí věci, žaloba, předžalobní upomínka) dle § 6 , § 7 , § 11 odst. 1 a §14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. a paušální náhradou hotových výdajů zástupce za 3 úkony ve věci po 100 Kč, celkem 300 Kč (§14b odst. 5 písm. a vyhl. č. 177/1996 Sb. ). Odměna zástupci byla dále zvýšena o náhradu DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. , při sazbě 21% tedy o 189 Kč, když zástupce žalobce řádně doložil, že je plátcem DPH. Celkově tak žalobkyni vznikly náklady ve výši 1 489 Kč a soud jí přiznal jejich náhradu ve výši 804 Kč (54 %) odpovídající poměru jejího úspěchu ve věci. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř je žalovaný povinen zaplatit náhradu těchto nákladů k rukám zástupce žalobkyně.
22. Lhůta k úhradě tímto rozhodnutím přisouzených částek byla žalovanému stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není možné podat odvolání.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím povinným splněna řádně a včas, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.