Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
7 C 229/2020-50
Okresní soud Plzeň - sever rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Millerovou v právní věci
žalobce: osobní údaje žalobce
se sídlem adresa žalobkyně
právně zast. JUDr. jméno příjmení, advokátkou, právnická osoba
se sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa žalované
o zaplacení částky částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna žalobci zaplatit částku částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 10 % p. a. od datum do zaplacení, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do:
- částky částka
- úroku z prodlení z částky částka ve výši 10 % p. a. od datum do datum
- úroku z prodlení z částky částka ve výši 10 % p. a. od datum do datum
- úroku z prodlení z částky částka ve výši 10 % p. a. od datum do zaplacení
- částky částka
- úroku ve výši 95,9 % p. a. z částky částka od datum do zaplacení,
maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od datum dosáhne částky
částka.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna žalobci zaplatit částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 10 % p. a. od [datum] do zaplacení, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá co do:</b> <b>- částky [částka]</b> <b>- úroku z prodlení z částky [částka] ve výši 10 % p. a. od [datum] do [datum]</b> <b>- úroku z prodlení z částky [částka] ve výši 10 % p. a. od [datum] do [datum]</b> <b>- úroku z prodlení z částky [částka] ve výši 10 % p. a. od [datum] do zaplacení</b> <b>- částky [částka]</b> - úroku ve výši 95,9 % p. a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, <b>maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od [datum] dosáhne částky</b> <b>[částka].</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
Žalobou podanou k Okresnímu soudu Plzeň - sever dne datum se žalobce domáhal zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 10 % ročně od datum do datum ve výši částka a zákonný úrok z prodlení z částky částka ve výši 10 % ročně od datum do datum ve výši částka a zákonný úrok z prodlení z částky částka
Shodu s prvopisem potvrzuje jméno příjmení.
2 spisová značka ve výši 10 % ročně od datum do zaplacení, dále zaplacení částky částka a úroku ve výši 95,9 % p. a. z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od datum dosáhne částky částka.
Žalobce odůvodnil žalobu tím, že mezi žalobcem jako věřitelem a žalovanou jako klientem byla uzavřena smlouva o úvěru číslo. Žalovaná tuto smlouvu podepsala dne datum. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši částka. K vyplacení úvěru žalované došlo datum. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 151,58 % p. a. splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši částka splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem listopad 2017, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobce o schválení úvěru. Oznámení o schválení úvěru bylo žalované následně zasláno na dodejku. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobce prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena historii žalované v databázích příjmení a NRKI. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy, ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do doby zesplatnění celého úvěru byli žalobci uhrazeny pouze částky: částka ve výši částka dne datum a částka ve výši částka dne datum. Před zesplatněním celého úvěru v důsledku tohoto prodlení žalované vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1. smlouvy v celkové výši částka (dle uzavřené smlouvy platí, že žalobci vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši částka za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Žalobci tak vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty u splátek číslo u kterých se žalovaná ocitla v prodlení o délce 30 dnů, tedy smluvní pokuty v celkové výši 3 x částka). Tato smluvní pokuta je v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobce na její zaplacení. Žalobci dále vzniklo v důsledku prodlení žalované právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2. smlouvy v celkové výši částka (podle uzavřené smlouvy platí, že žalobci vzniká právo na zaplacení náhrady nákladů ve výši částka za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů. Žalobci tak vzniklo právo na zaplacení této náhrady nákladů u splátek číslo u kterých se žalovaná ocitla v prodlení o délce 15 dnů, tedy náhrady nákladů v celkové výši 7 x částka). Tato náhrada nákladů je dle uzavřené smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobce na její zaplacení. Povinnost hradit náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované byla smlouvou sjednána na základě § 122 odst. 1 písm. a) zák. č. 257/2016 Sb. V důsledku prodlení žalované následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru v souladu s bodem 6. 3. smlouvy, dle kterého platí, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná se tak dostala do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky číslo splatné dne datum. K datu datum tak došlo se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Dle bodu 6.4. smlouvy se ke dni zesplatnění celá dosud nesplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem částka byla žalovaná povinna uhradit nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobce je oprávněn požadovat, aby žalovaný v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platil úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Před zesplatněním úvěru byla žalovaná vyzvána k úhradě dané dlužné částky a byla jí poskytnuta lhůta alespoň 30 dnů. jméno 6.5. smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, v daném případě ode dne datum až do jejího úplného zaplacení. jméno 2.2. smlouvy bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží i od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru a to až do doby její úplné náhrady. Po zesplatnění úvěru žalovaná uhradila částky: částku ve výši částka dne datum, částku ve výši částka dne datum. Na základě uzavřené smlouvy tak žalovaná žalobci k datu podání žaloby činí následující částky: a) částka odpovídající aktuální dlužné nové jistině úvěru v celkové výši částka (k datu zesplatnění úvěru přitom činila nová jistina úvěru částku ve výši částka a odpovídala zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši částka a úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve
3 7 C 229/2020 ve výši částka) s příslušenstvím, b) smluvní pokuty dle bodu 6.1. smlouvy tak, jak jsou specifikovány shora, v celkové výši částka s příslušenstvím, c) náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2. smlouvy tak, jak je specifikována shora, v celkové výši částka s příslušenstvím, d) smluvní pokuta dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem datum do zaplacení, tj. smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky částka od datum do datum ve výši částka, smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky částka od datum do datum ve výši částka a smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky částka od datum do zaplacení. Žalobce touto žalobou požaduje tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení této žaloby uvedenému v záhlaví této žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši částka, e) úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši částka ode dne datum do zaplacení. Žalobce touto žalobou požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 95,9 % p. a., která odpovídá efektivní úrokové sazbě úvěru sjednané ve smlouvě. U dlužných částek uvedených shora pod písmeny a, b, c, tedy u částky v celkové výši částka, žalobce požaduje i zákonný úrok z prodlení. Dle bodu 2.2. smlouvy je výše úroku pod písmenem e) limitována na 120 % částky, kterou má žalovaná zaplatit dle části A) smlouvy, tedy na částku částka. Co se týče požadovaných úroků za poskytnutí úvěru, ve smlouvě byl tento úrok vyjádřen prostřednictvím tzv. efektivní úrokové sazby, touto žalobou žalobce požaduje přiznání úroku v nominální úrokové míře odpovídající efektivní úrokové sazbě úvěru sjednané ve smlouvě. K vyjádření úroku v efektivní sazbě tedy odpovídá jeho vyjádření v nominální úrokové sazbě. Jedná se pouze o matematickou anonymizováno. Problematikou efektivní a nominální úrokové míry se zabývá i Mgr. jméno příjmení, Ph.D., příjmení, znalec z oboru ekonomika, ve svém„ Vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek ze dne datum“, které bylo zpracováno na žádost žalobce.
Žalovaná se k nařízenému ústnímu jednání, které se konalo dne datum, nedostavila, ačkoli jí bylo řádně a včas předvoláno.
Podle § 2 odst. 1 občanského zákoníku každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jen ve shodě s listinou základních práv a svobod a ústavním pořádkem vůbec se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které si tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit.
Podle § 2 odst. 3 občanského zákoníku výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.
Podle § 580 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
Podle nálezu Ústavního soudu IV. ÚS 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením občanského zákoníku, ale především článku 36 listiny.
V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 234/2005, dále např. sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, se uvádí:„ Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který vyžaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něj obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru, v době jeho jednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele narozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případ, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.
Smlouvu o úvěru číslo podepsanou žalovanou dne datum akceptovanou žalobcem dne datum soud považoval za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy. Úvěrová smlouva se příčí dobrým mravům jako celek. Je tak absolutně neplatná dle ust. § 588 věta první občanského zákoníku. V takové neplatnosti soud musí přihlédnout k úřední povinnosti. Aplikace dle ust. § 577 občanského zákoníku je vyloučena. Z uvedeného důvodu soud nemohl vyhovět návrhu zástupce
Shodu s prvopisem potvrzuje jméno příjmení.
žalobce, který navrhl vydání rozsudku pro zmeškání dle ust. § 153b o.s.ř., když žalovaná se k nařízenému ústnímu jednání nedostavila, ačkoliv byla řádně a včas předvolána. Dle ust. § 153b odst. 3 o.s.ř. rozsudek pro zmeškání totiž nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír, když smír dle ust. § 99 odst. 2 o.s.ř. soud může schválit pouze v případě, není-li v rozporu s právními předpisy. Jak již soud uvedl, smlouvu číslo považoval za absolutně neplatnou.
Žalobce zneužil absence zákonné úpravy limitující úrokové míry při poskytování zápůjček či úvěrů a to i spotřebitelských. V části, která nepodléhá zákonné regulaci, žalobce do smluvních ujednání zahrnul povinnost dlužníka platit absolutně velké navýšení 151,58 % ročně a to za stavu, kdy obvyklý úrok při nezajištěném úvěru činil v době uzavření smlouvy 8,71 % ročně (dle statistiky ČNB průměrná úroková sazba u půjček a úvěrů poskytovaných peněžními ústavy v případě se splatností od 1 do 5 roků). Dle výše citovaného ustanovení Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 234/2005 by tak bylo možné tolerovat navýšení 26,13 % ročně. Uzavřeli úvěrovou smlouvu věřitel proto, aby od spotřebitele, tedy slabší strany, získal úroky a další plnění ve zjevně nemravné výši, je nemravná celá smlouva o úvěru. Tento závěr podporuje potřeba prevence naplněná jedině neplatností celé smlouvy (viz. např. rozhodnutí soudního dvora Evropské unie ve věci C číslo). Úvěrovou smlouvu je třeba hodnotit jako celek, jednotlivá ujednání smlouvy nelze od sebe oddělovat. Pokud soud hodnotí celý obsah úvěrového vztahu, je nutno hodnotit podnikání žalobce ve smyslu morálky jako podnikání poškozující zájem společnosti. K legalizaci takového podnikání nelze zneužít soudní řízení. Věřiteli, který zneužívá klienta, požaduje nepřiměřené částky, nelze přiznat právní ochranu. Pokud se žalobce v řízení dovolává toho, že nominální úroková sazba ve výši 95,9 % ročně odpovídá efektivní úrokové sazbě sjednané ve smlouvě ve výši 151,58 % ročně a jedná se o úrokovou míru obvyklou, soud s touto argumentací nemůže souhlasit. Úvěrová smlouva jednoznačně obsahuje ustanovení o tom, kolik činí roční úrok. Úvěrová smlouva nerozlišuje, co je nominální sazba, co je efektivní sazba. Smlouva obsahuje jednoznačné ustanovení, že zápůjční úroková sazba činí 151,58 % ročně. Sazba byla dohodnuta jako pevná výpůjční úroková sazba po celou dobu splácení úvěru. I v případě, že by soud připustil provedení dokazování znaleckým posudkem Mgr. jméno příjmení Ph.D., příjmení, znalce z oboru ekonomiky, je třeba poukázat na to, že i úrok ve výši 95,9 % ročně je úrokem nemravným. Soud musí poukázat dále na to, že smlouva byla uzavřena adhézním způsobem, žalovaná akceptovala formulářovou dokumentaci vypracovanou žalobcem, na obsahu smlouvy nemohla reálně nic ovlivnit. Smlouva obsahuje nesrozumitelná ujednání„ přirůstání“ úroku a konstruuje tzv.„ novou jistinu“, která však žádnou jistinou úvěru není, jde jen o nesplacenou část žalobcem poskytnutých peněz, zahrnuje i odměnu žalobce (úrok) spolu s ujednáním o právu žalobce požadovat předčasné splacení celého úvěru v důsledku kvalifikovaného prodlení žalované. Žalobce tak konstrukcí smlouvy vytváří významnou nerovnováhu práv a povinností smluvních stran v neprospěch spotřebitele. Tato ujednání nesplňují požadavek na jasnost a srozumitelnost veškerých sdělení vůči spotřebiteli dle ust. § 1811 odst. 1 občanského zákoníku. Anatocismus, tedy ujednání o právu požadovat úrok z úroku, není ujednáním obecně zakázaným, avšak ve smlouvách, jejichž účastníkem je spotřebitel, nesmí jeho sjednání vytvářet nepřiměřenou nerovnováhu v právech smluvních stran, v jeho neprospěch a musí být zcela transparentní a srozumitelné vůči běžnému spotřebiteli. Nelze jej posuzovat izolovaně od výše sazby„ přirůstajícího“ úroku, který je i bez tohoto ujednání (které není ničím jiným, než jeho faktickým navýšením) nepřiměřeně vysoký. Smlouva v podstatě nestanoví žádné sankce pro případ, kdyby smlouva byla porušena žalobcem. Smlouva tak byla vyhodnocena jako smlouvou neplatnou, uzavřenou v rozporu s dobrými mravy. Soud tak provedl vypořádání ve smyslu ust. § 2991 občanského zákoníku a následující a z titulu bezdůvodného obohacení uložil žalované zaplatit částku částka, když žalobce poskytl žalované částku částka. Žalovaná uhradila celkem částka, dluží částka. Žalobci bylo dále vyhověno v části, ve které žalobce požadoval zákonný úrok z prodlení z dlužné částky ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku.
O nákladech řízení soud rozhodoval dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., mě-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobce byl ve věci převážně neúspěšný. Soud při vyčíslení míry úspěchu a neúspěchu přihlížel i k požadovanému příslušenství (viz. nález Ústavního soudu I. ÚS 2717/08). Žalované žádné
Shodu s prvopisem potvrzuje jméno příjmení.
náklady řízení nevznikly, soud tak rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň - sever.
Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená tímto rozsudkem, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí.