Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
7 C 311/2020-37
Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Millerovou v právní věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Návrh žalobce, kterým se domáhal zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 10 % ročně od datum do zaplacení, zaplacení částky částka, úroku ve výši 75,91 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby kdy úrok dosáhne částky částka, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Návrh žalobce, kterým se domáhal zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení, zaplacení částky [částka], úroku ve výši 75,91 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby kdy úrok dosáhne částky [částka], se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobou podanou Okresnímu soudu Plzeň – sever dne datum s žalobce domáhal zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od datum do zaplacení, dále zaplacení částky ve výši částka a úroku ve výši 75,91 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby kdy úrok dosáhne částky částka.
2. Žalobce odůvodnil žalobu tím, že mezi žalobcem jako věřitelem a žalovaným jako klientem byla uzavřena smlouva o úvěru číslo. Žalovaný tuto smlouvu podepsal dne datum. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši částka. K vyplacení úvěru žalovanému došlo dne datum. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 108,77 % p. a. splácet v 48 měsíčních splátkách ve výši částka, splatných vždy k 20 dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem září 2017, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobce o schválení úvěru. Oznámení o schválení úvěru bylo žalovanému následně zasláno na dodejku. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobce prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného atd.). Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úroková historie žalovaného v databázích příjmení a NKRI. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru byly žalobcem uhrazeny pouze následující částky:
- příjmení ve výši částka ze dne datum
- příjmení ve výši částka ze dne datum
- příjmení ve výši částka ze dne datum
- příjmení ve výši částka ze dne datum
- příjmení ve výši částka ze dne datum
- příjmení ve výši částka ze dne datum
- příjmení ve výši částka ze dne datum
- příjmení ve výši částka ze dne datum
- příjmení ve výši částka ze dne datum
- příjmení ve výši částka ze dne datum
- příjmení ve výši částka ze dne datum
- příjmení ve výši částka ze dne datum
- příjmení ve výši částka ze dne datum
- příjmení ve výši částka ze dne datum
- příjmení ve výši částka ze dne datum
- příjmení ve výši částka ze dne 21. 1 číslo
- příjmení ve výši částka ze dne datum
- příjmení ve výši částka ze dne datum
- příjmení ve výši částka ze dne datum
- příjmení ve výši částka ze dne datum
- příjmení ve výši částka ze dne datum
- příjmení ve výši částka ze dne datum
- příjmení ve výši částka ze dne datum
- příjmení ve výši částka ze dne datum
- příjmení ve výši částka ze dne datum
- příjmení ve výši částka ze dne datum
- příjmení ve výši částka ze dne datum
- příjmení ve výši částka ze dne datum
- příjmení ve výši částka ze dne datum
Před zesplatněním celého úvěru v důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši částka u splátek číslo u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů, tedy smluvní pokuty v celkové výši 2 x částka (podle uzavřené smlouvy platí, že žalobci vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši částka, v každém jednotlivém případě byla smluvní pokuta splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobce na její zaplacení. Žalobci dále vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2 smlouvy v celkové výši částka, žalobci tak vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů u splátek číslo u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů, tedy náhrady nákladů v celkové výši 3 x částka. Splatnost nastává v každém jednotlivém případě ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobce na zaplacení. Povinnost hradit náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného byla smlouvou sjednána na základě § 122 odst. 1 písm. a) zák. č. 257/2016 Sb. příjmení částka odpovídá skutečným nákladům žalobce vzniklých v důsledku popsaného prodlení s úhradou každé splátky o délce 15 dnů. V důsledku prodlení žalovaného následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru v souladu s bodem 6.3 smlouvy, dle kterého platí, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky číslo splatné datum. K datu datum tak došlo k zesplatnění celého úvěru. Podle 6.4 smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru, celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu v celkové výši částka byl žalovaný povinen uhradit žalobci nejpozději v den zesplatnění úvěru. jméno 6.5 smlouvy bylo sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě ode dne datum do zaplacení. jméno 2.2 smlouvy bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru, zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Na základě uzavřené smlouvy tak žalovaný žalobci k datu podání žaloby dluží následující částky:
a) příjmení odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši částka (odpovídá zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši částka a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši částka) s příslušenstvím.
b) Smluvní pokuty dle bodu 6.1 smlouvy, tak jak jsou specifikovány shora, v celkové výši částka s příslušenstvím.
c) Náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2 smlouvy, tak jak je specifikováno shora, v celkové výši částka s příslušenstvím.
d) Smluvní pokuta dle bodu 6.5 smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši částka za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem datum do zaplacení. Žalobce touto žalobou požaduje tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení této žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši částka.
e) Úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši částka ode dne datum do zaplacení. Žalobce touto žalobou požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 75,91 % p.a., která odpovídá efektivní úrokové sazbě úvěru sjednané ve smlouvě.
U dlužných částek uvedených pod písmeny a, b, c, tedy v celkové výši částka žalobce požaduje i zákonný úrok z prodlení. Dle bodu 2.2 smlouvy je výše úroku uvedeného pod písm. e) limitována 120 % částky, kterou má žalovaný zaplatit dle části A) smlouvy, tedy na částku částka Smlouvou byl tento úrok vyjádřen prostřednictvím tvz. efektivní úrokové sazby. Žalobce požaduje přiznání úroku v nominální úrokové míře odpovídající efektivní úrokové sazbě úvěru sjednané ve smlouvě. Vyjádření úroku v efektivní sazbě odpovídá vyjádření v nominální úrokové sazbě. Jedná se pouze o matematickou operaci. Problematikou efektivní a nominální úrokové míry se zabývá i Mgr. jméno příjmení Ph.D., příjmení znalec v oboru ekonomika ve svém„ vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek“ ze dne datum, které bylo zpracováno na základě žádosti žalobce.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K nařízenému ústnímu jednání se nedostavil.
4. Podle § 2 odst. 1 občanského zákoníku každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jen ve shodě s Listinou základních práv a svobo d a s ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které si tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit.
5. Podle § 2 odst. 3 občanského zákoníku výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.
6. Podle § 580 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
7. Podle nálezu Ústavního soudu IV. ÚS 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením občanského zákoníku , ale především článku 36 Listin y.
8. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 234/2005 , dále například sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 se uvádí:„ Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který vyžaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám, uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, i když lze připustit že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele, na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústav y, výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu, nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“
9. Smlouvu o úvěru číslo uzavřenou ze dne datum soud považoval za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy. Úvěrová smlouva se příčí dobrým mravům jako celek. Je tak absolutně neplatná dle ustanovení § 588 věta 1. občanského zákoníku . K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti. Aplikace dle ustanovení § 577 občanského zákoníku je vyloučena. Žalobce zneužil absence zákonné úpravy limitující úrokové míry při poskytování zápůjček či úvěrů a to i spotřebitelských. V části, která nepodléhá zákonné regulaci, žalobce do smluvních ujednání zahrnul povinnost dlužníka platit absurdně velké navýšení 108,77 % ročně, a to za stavu, kdy obvyklý úrok při nezajištěném úvěru činil v době uzavření smlouvy 8,95 % ročně (dle statistiky ČNB průměrná úroková sazba u půjček a úvěrů poskytovaných peněžními ústav y v případě se splatností od 1 do 5 roků). Dle výše citovaného usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 234/2005 , by tak bylo možné tolerovat maximální navýšení 26,85 % ročně. Uzavřel-li úvěrovou smlouvu věřitel proto, aby od spotřebitele tedy slabší strany získal úroky a další plnění ve zjevně nemravné výši, je nemravná celá smlouva o úvěru. Tento závěr podporuje potřeba prevence naplněná jedině neplatností celé smlouvy (viz. např. rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ve věci C číslo). Úvěrovou smlouvu je třeba hodnotit jako celek, jednotlivá ujednání smlouvy nelze od sebe oddělovat. Pokud soud hodnotil celý obsah úvěrového vztahu, je nutno hodnotit podnikání žalobce ve smyslu morálky, jako podnikání poškozující zájem společnosti. K legalizaci takového podnikání nelze zneužít soudní řízení. Věřiteli, který zneužívá tísně klienta, požaduje nepřiměřené částky, nelze přiznat právní ochranu. Pokud se žalobce v řízení dovolává toho, že nominální úroková sazba 75,91 % ročně odpovídá efektivní úrokové sazbě sjednané ve smlouvě ve výši 108,77 % ročně a jedná se o úrokovou míru obvyklou, soud s touto argumentací nemůže souhlasit. Úvěrová smlouva jednoznačně obsahuje ustanovení o tom, kolik činí roční úrok. Úvěrová smlouva nerozlišuje co je nominální sazba, co je efektivní sazba. Smlouva obsahuje jednoznačné ustanovení, že zápůjční úroková sazba činí 108,77 % ročně. Tato sazba byla dohodnuta jako pevná výpůjční úroková sazba po celou dobu splácení úvěru, navíc je třeba poukázat i v případě, kdy by efektivní úroková sazba 108,77 % odpovídala nominální úrokové sazbě 75,91 % ročně, byl by úrok i v této výši nemravný. Je třeba poukázat dále na to, že smlouva byla uzavřena adhezním způsobem, žalovaný akceptoval formulářovou dokumentaci vypracovanou žalobcem, na obsahu smlouvy reálně nemohl nic ovlivnit. Smlouva obsahuje nesrozumitelná ujednání o„ přirůstání“ úroku a konstruuje tzv.„ novou jistinu“, která však žádnou jistinou úvěru není, jde jen o nesplacenou část žalobcem poskytnutých peněz, zahrnuje i odměnu žalobce (úrok) spolu s ujednáním o právu žalobce požadovat předčasné splacení celého úvěru v důsledku kvalifikovaného prodlení žalovaného. Žalobce tak konstrukcí smlouvy vytváří významnou nerovnováhu práv a povinností smluvních stran v neprospěch spotřebitele. Toto ujednání nesplňuje požadavek na jasnost a srozumitelnost veškerých sdělení vůči spotřebiteli dle ustanovení § 1811 odst. 1 občanského zákoníku . Anatocismus, tedy ujednání o právu požadovat úrok z úroku, není ujednáním obecně zakázaným, avšak ve smlouvách jejichž účastníkem je spotřebitel nesmí jeho sjednání vytvářet nepřiměřenou nerovnováhu v právech smluvních stran v jeho neprospěch a musí být zcela transparentní a srozumitelné vůči běžnému spotřebiteli. Nelze jej posuzovat izolovaně od výše sazby„ přirůstajícího“ úroku, který je i bez tohoto ujednání (které není ničím jiným než jeho faktickým navýšením) nepřiměřeně vysoký. Smlouva nestanoví žádné sankce pro případ, kdy by smlouva byla porušena žalobcem. Smlouva tak byla vyhodnocena jako smlouvou absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy. Soud nemohl provést ani vypořádání ve smyslu ustanovení § 2991 občanského zákoníku z titulu bezdůvodného obohacení, když žalobce žalovanému poskytl částku částka, žalovaný na smlouvu uhradil více částka. Žalovaný tak žalobci nic nedluží. Žaloba byla proto v plném rozsahu zamítnuta.
10. O nákladech řízení soud rozhodoval dle ustanovení § 141 odst. 1 o.s.ř. , měl-li účastník ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaný byl ve věci plně úspěšný, žádné náklady řízení mu však nevznikly. O nákladech řízení tak soud rozhodl, jak výše uvedeno.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever.