Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24 C 279/2020-25

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Fikarem ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 22 710 Kč s příslušenstvím,

takto:

I.) Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 2 790 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 2 790 Kč jdoucím od 7. 8. 2015 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II.) Ve zbytku se žaloba zamítá.

III.) Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění:

I.) Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 2 790 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 2 790 Kč jdoucím od 7. 8. 2015 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II.) Ve zbytku se žaloba zamítá. III.) Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1.) Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 4. 5. 2020 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku ve výši 22 710 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba a žalovaným došlo dne datum k uzavření smlouvy o půjčce číslo na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč v hotovosti. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce i souhrnný poplatek ve výši 19 920 Kč a vše formou 52 týdenních splátek po 960 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 9. 7. 2007. Žalovaný celkem do postoupení pohledávky uhradil částku 27 210 Kč a následně již ničeho, čímž se dostával postupně do prodlení s jednotlivými splátkami jistiny i souhrnného poplatku. Právnímu předchůdci žalobce tak vzniklo právo na uhrazení celé dlužné částky. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka postoupena žalobci.

2.) Žalovaný se k věci nevyjádřil.

3.) Soud v dané věci postupoval v souladu s  (dále jen ) a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů. Žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil a žalovaný se v rámci lhůty ve výzvě doručené mu do vlastních rukou v tomto směru nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.

4.) Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Ze smlouvy o půjčce ze dne datum číslo soud zjistil, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému peněžní hotovost ve výši 30 000 Kč v den uzavření smlouvy a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit včetně platby označené jako souhrnný poplatek ve výši 19 920 Kč. Pohledávka za žalovaným byla původním věřitelem postoupena žalobci se smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, o čemž byl žalovaný písemně informován. V rámci předžalobní upomínky byl žalovaný vyzývána k úhradě dlužné částky. Z tvrzení žalobce, když žalovaný netvrdil, tudíž ani neprokazoval opak, má soud za prokázané, že žalovaný neuhradil jak na poskytnutou jistinu, tak na sjednaný poplatek ničeho vyjma částky 27 210 Kč (k tomu viz dále).

5.) Podle a 658 odst. 1 účinného do 31. 12. 2013 (účinný v době uzavření smlouvy) smlouvou o půjčce nechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při půjčce peněžité lze dohodnout i úroky.

6.) Podle , neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo ji obchází anebo se příčí dobrým mravům.

7.) Podle , výkon práv odpovědnosti vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

8.) Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně toliko částečně. Soud dospěl k závěru, že s ohledem na skutková zjištění je nutno na smlouvu o půjčce nahlížet jako na neplatnou. Pokud žalovaný vedle jistiny ve výši 30 000 Kč měl současně uhradit částku 19 920 Kč označenou jako souhrnný poplatek, pak tento poplatek nemohl představovat nic jiného než úrok ve smyslu ustanovení za poskytnuté finanční prostředky ve výši 30 000 Kč. Právní předchůdce žalobce je společností, která se zabývá v rámci svého podnikání poskytováním peněžitých půjček respektive spotřebitelských úvěrů a finanční částka označovaná ve formulářových smlouvách jako souhrnný poplatek, by za předpokladu platnosti závazku nemohla být z hlediska právní kvalifikace tohoto ujednání ničím jiným, než zmíněným úrokem. Soud dodává, že vedle úroků lze nepochybně sjednat i poplatky, které kryjí různé služby související s poskytnutím finančních prostředků, nicméně soud s ohledem na shora uvedené skutečnosti považuje celý nárok z titulu souhrnného poplatku jako ujednání o úrocích s tím, že ujednání o úrocích, které je ve svém součtu vyjádřené v procentech v porovnání s jistinou představuje úrok ve výši 66,4 % (RPSN uvedená v samotné smlouvě pak činí dokonce 199,4%), je ujednáním neplatným s odkazem na ustanovení pro rozpor s dobrými mravy podle . Soud v souvislosti s tímto odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. . V řízení nevyplynuly žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možno takto vysokou sazbu úroků akceptovat. Soud dospěl zároveň k závěru, že obsah ujednání o úrocích nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy o půjčky, neboť právní předchůdce žalobce by zcela jistě shora uvedeno půjčku jako právnická osoba podnikajících v oboru poskytování spotřebitelských úvěrů bezúročně neposkytl. Jednalo se o tzv. adhezní smlouvu, která nepřipouštěla jakoukoliv změnu ze strany žalovaného. Je-li pak nemravná převážná část ujednání smlouvy, je nemravná celá smlouva jako právní jednání (např. rozhodnutí Krajského soudu v Plzni sp. zn. ).

9.) Na straně žalovaného tak s ohledem na shora uvedené závěry o absolutní neplatnosti smlouvy o půjčce vzniklo bezdůvodné obohacení dle ustanovení , které je povinen žalobci vydat. Bezdůvodné obohacení pak činí částku 30 000 Kč představující poskytnutou jistinu, když z této žalovaný uhradil 27 210 Kč, celkem tak 2 790Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení soud mu uložil taktéž povinnost uhradit zákonný úrok z prodlení ve smyslu ustanovení , počátek prodlení vázal k výzvě žalobce o vrácení finančních prostředků v rámci oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2015, kdy byl žalovaný vyzván k vrácení dlužné částky do 10-ti dnů od doručení oznámení. Z přiloženého podacího archu bylo zjištěno, že oznámení bylo podáno k poštovní přepravě dne 22. 7. 2015. Podle č. se oznámení dostalo do sféry žalovaného dne 27. 7. 2015 a do 10 dne od tohoto data měl žalovaný žalobci vrátit peněžní prostředky, tedy do 6. 8. 2015. Jelikož tak žalovaný neučinil, dostal se od 7. 8. 2015 do prodlení splnění svého peněžitého závazku. Co do zbytku, vzhledem k výše uvedené argumentaci, však soud shledal žalobu nedůvodnou a jako takovou jí zamítl (výrok II. tohoto rozsudku)

10.) O náhradě nákladů řízení (výrok III. tohoto rozsudku) rozhodl soud podle , když sice žalovaný byl převážně úspěšným účastníkem (při poměru úspěchu a neúspěchu vycházel soud ze součtu žalované částky a kapitalizovaného příslušenství k datu rozhodování soudu), avšak v řízení nebylo prokázáno, že by mu nějaké náklady vznikly. Soud tak nepřiznal toto právo ani jednomu z účastníků.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň - město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.