Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
24 C 274/2020-42
Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Fikarem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 6 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I.) Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 6 000 Kč jdoucím od 15. 11. 2015 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II.) Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
I.) Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 6 000 Kč jdoucím od 15. 11. 2015 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II.) Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
1.) Návrhem podaným dne 22. 5. 2020 u zdejšího soudu se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku ve výši 6 000 Kč spolu s příslušenstvím a náhradou nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně právnická osoba _ _, se sídlem adresa, _ _ _, _ _ _, _, uzavřela dne datum s žalovaným smlouvu o zápůjčce, na základě které tomuto poskytla částku ve výši 6 000 Kč, a to převodem na bankovní účet, jehož číslo dlužník jakožto žadatel uvedl v žádosti o poskytnutí zápůjčky prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Žalovaný o poskytnutí zápůjčky požádal prostřednictvím zprávy SMS, kdy smluvní strany se dohodly, že smlouva je považována za uzavřenou okamžikem, kdy právní předchůdce žalobkyně poskytne žalovanému zápůjčku na základě jeho žádosti. Zápůjčka pak byla žalovanému poskytnuta v den schválení jejího poskytnutí. Zasláním SMS žalovaný potvrdil, že se seznámil s všeobecnými obchodními podmínkami. Žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku společně s poplatkem za zpracování poskytnutí zápůjčky do 14. 11. 2015. Nedílnou součástí smlouvy pak byly obchodní podmínky právního předchůdce žalobkyně. Žalovaný pak zápůjčku řádně a včas neuhradil, když následně došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalobkyně se v rámci tohoto řízení domáhá toliko úhrady jistiny jako bezdůvodného obohacení. Žalovaný i přes předžalobní výzvu zástupkyně žalobkyně na předmětný dluh dosud ničeho neuhradil.
2.) Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalobkyně při podání žaloby předložila soudu dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí bez jednání podle ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. o. s. ř. ). Žalobkyně s takovýmto postupem souhlasila již v podaném návrhu, žalovaný se nevyjádřil k dotazu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud tedy aplikoval ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. a souhlas předpokládal.
3.) Soud vycházel z důkazů předložených žalobkyní, a to zejména ze smlouvy o zápůjčce, všeobecných obchodních podmínek, příkazu k úhradě, výpisu z účtu věřitele, zprávy banky, smlouvy o postoupení pohledávky (viz výše) a výzvy k úhradě dluhu.
4.) Podle § 588 občanského zákoníku (dále jen o. z.) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
5.) Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení platí, že bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
6.) Provedenými důkazy byl pak zjištěn skutkový stav, který plně koresponduje s tvrzeními žalobkyně uvedenými výše. Po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Uzavřenou smlouvou o zápůjčce soud dle jejího obsahu hodnotil jako smlouvu o úvěru, kdy ale tuto shledal jako absolutně neplatné právní jednání s odkazem na výše citované ustanovení § 588 o. z., když požadovaný úrok soud shledává nepřiměřeným, tedy sjednaným ve výši, která zásadně převyšuje úrokovou míru obvyklou v době jeho sjednání, s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám požadovaných bankou při poskytování úvěrů či půjček v rozhodné době. Takto nastavený úrok je pak v rozporu s dobrými mravy. Soudu je obecně známo, že průměrná úroková sazba úvěru poskytovaných bankami v době uzavírání smlouvy činila 10% ročně. V předmětné věci pak sjednaný úrok po započtení všech poplatků tuto sazbu několikanásobně převyšuje (jen RPSN v samotné smlouvě je uváděna ve výši 384,30%). Pokud by smlouva obsahovala jen toto nepřiměřené ujednání, pak by bylo možné hodnotit ji jako neplatnou pouze v části sjednaného úroku a přiznat žalobkyni úrok obvyklý (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 449/2007 či sp. zn. 32 Cdo 3516/2009 ). V tomto případě však soud posoudil smlouvu jako absolutně neplatné právní jednání i s ohledem na další kvantifikátory smlouvy, a to uzavření smlouvy adhézním způsobem, nemožnost spotřebitele do smlouvy a jejích jednotlivých ujednání objektivně zasáhnout, výše poplatku za uzavření smlouvy, nastavení dalších sankcí ve vztahu k žalovanému, aniž by byla zajištěna alespoň určitá rovnováha práv a povinností obou účastníků smlouvy. Viz též závěry Krajského soudu v Plzni ve věci sp. zn. 25 Co 141/2018 či sp. zn. 64 Co 247/2018 .
7.) S ohledem na shora uvedené soud posoudil nárok žalobkyně jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2291 a n. o. z. S ohledem na skutečnost, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 6 000 Kč, a to převodem na jeho účet, což vyplývá ze zprávy banky, soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému bezdůvodné obohacení žalobkyni vydat. Aktivní legitimaci žalobkyně pak soud odvozuje ze smlouvy o postoupení pohledávek. Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř.
8.) O náhradě nákladů řízení (výrok II. tohoto rozsudku) bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a o. s. ř. o. s. ř. , kdy žalobkyně, která byla ve věci zcela úspěšná, má vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, ze tří úkonů právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen a. t.), tří režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 a. t. a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ve výši 189 Kč Celkem tak náklady řízení žalobkyně představuje částka 1 489 Kč Lhůta k plnění byla i v tomto stanovena jako běžná třídenní dle ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.