Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
4 C 259/2020-96
Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Svačinovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 6 104,99 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 104,99 Kč s úrokem v částce 599,51 Kč, s úrokem z prodlení v částce 399,73 Kč, s úrokem ve výši 13,20 % ročně z částky 4 374,99 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 374,99 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 6 934 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 104,99 Kč s úrokem v částce 599,51 Kč, s úrokem z prodlení v částce 399,73 Kč, s úrokem ve výši 13,20 % ročně z částky 4 374,99 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 374,99 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 6 934 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 47 199,02 Kč z titulu smlouvu o poskytnutí úvěru číslo ze dne datum, na základě kterého byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet žalobkyni spolu s úroky ve výši 13,20 % ročně měsíčními splátkami ve výši 1 484 Kč. Žalovaný se však dostal do prodlení s úhradou měsíční splátky splatné dne datum a proto byl úvěr zesplatněn. Celková dlužná částka představuje jistinu 4 374,99 Kč, úvěrové poplatky 1 730 Kč, kapitalizovaný úrok 13,20 % ročně z dlužné jistiny za dobu od datum do datum ve výši 599,51 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z dlužné jistiny ve výši 399,73 Kč, úrok 13,20 % ročně z dlužné jistiny za dobu od datum do zaplacení a zákonný úrok 10 % ročně z dlužné jistiny od datum do zaplacení. K prověřování schopnosti žalovaného splácet úvěr žalobkyně předložila žádost žalovaného o poskytnutí úvěru a periodický výpis z účtu žalovaného za dobu od datum do datum.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Oba účastníci souhlasili s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb, občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání.
3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 13,20 % ročně. Žalovaný se zavázal splatit úvěr do datum měsíčními splátkami ve výši 1 484 Kč (smlouva o úvěru číslo ze dne datum). Dle čl. 8 a 9.1 úvěrových podmínek (úvěrové podmínky platné od datum), které tvoří nedílnou součást úvěrové smlouvy, bylo sjednáno právo žalobkyně požadovat splacení celé nebo části vyčerpané jistiny úvěru a příslušenství, a to pro případ prodlení s úhradou jakéhokoli peněžitého dluhu vzniklého na základě smlouvy o úvěru. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou měsíční splátky splatné dne datum. K datu zahájení řízení představovala jistina čerpaná žalovaným částku 4 374,99 Kč Kč (historický výpis úvěru ze dne datum). Žalobkyně prověřila schopnosti žalovaného splácet úvěr (žádost o poskytnutí osobního úvěru ze dne datum, periodický výpis z účtu žalovaného za dobu od datum do datum) ve smyslu § 86 odst. 1 , 2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ o spotřebitelském úvěru“). Předžalobní výzva k úhradě dlužné částky byla žalovanému zaslána (poštovní podací arch ze dne datum a výzva).
4. Podle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
5. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
6. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
7. Soud se předně z úřední povinnosti zabýval tím, zda žalobkyně při uzavírání smlouvy posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1,2 zákona o spotřebitelském úvěru a dospěl na základě listin předložených žalobkyní k závěru, že schopnost žalovaného splácet úvěr byla řádně posouzena, neboť disponibilní měsíční zůstatek příjmu žalovaného ke dni uzavření smlouvy o úvěru číslo představoval minimálně částku 7 686 Kč a žalobkyně při ověření výše příjmů a výdajů žalovaného vycházela nejen z žádosti žalovaného, ale rovněž z periodického výpisu z účtu žalovaného za dobu od datum do datum.
8. Na základě shora uvedených důkazů soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru a na základě této smlouvy žalobce poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 30 000 Kč, které se žalovaný zavázal splatit v pravidelných měsíčních splátkách do datum. Žalovaný však své povinnosti nedostál, neboť nezaplatil měsíční splátku splatnou dne datum a dostal se tak v souladu s úvěrovými podmínkami do prodlení s úhradou svého závazku. Kromě práva na zaplacení dlužné jistiny tak žalobci vzniklo právo požadovat po žalovaném rovněž sjednané úroky z prodlení, jejichž výši soud neshledal v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 580 o. z. a dále zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši 10 % ročně.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 934 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 104,99 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 400 Kč ve výši 1 134 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.