Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
33 C 292/2020-29
Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Dufkem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 6 063 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba o zaplacení 6 063 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 806,24 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 928,38 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 529,59 Kč od datum do zaplacení a úrokem ve výši 27 % ročně z částky 4 529,59 Kč od datum do zaplacení se zamítá.
II. Ž8dný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba o zaplacení 6 063 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 806,24 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 928,38 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 529,59 Kč od [datum] do zaplacení a úrokem ve výši 27 % ročně z částky 4 529,59 Kč od [datum] do zaplacení se zamítá. II. Ž8dný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou ze dne datum se žalobce u zdejšího soudu domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobci částku 6 063 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 806,24 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 928,38 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 529,59 Kč od datum do zaplacení a úrokem ve výši 27 % ročně z částky 4 529,59 Kč od datum do zaplacení, s tím, že dne datum právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdce žalobce“) uzavřela se žalovaným smlouvu o zápůjčce číslo (dále jen„ Smlouva o zápůjčce“), na základě které žalovanému téhož dne zapůjčila částku 25 000 Kč, kterou si žalovaný převzal v hotovosti v okamžiku podpisu smlouvy o zápůjčce. Ve smlouvě o zápůjčce se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce částku 25 000 Kč a poplatek ve výši 18 354 Kč, který představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peníze za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 4 910 Kč, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 3 819 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 9 625 Kč v 15 pravidelných měsíčních splátkách po 2 891 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den datum. Žalovaný uhradil naposledy splátku dne datum. Právnímu předchůdci žalobce vzniklo dne datum právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na dlužné půjčce 4 529,59 Kč a na dlužném poplatku 1 533,41 Kč. Podle čl. 4 Smluvních podmínek, a to od datum, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru do zaplacení, má žalobce právo na úroky ve výši 27 % ročně z dlužné nesplacené jistiny ve výši 4 529,59 Kč do zaplacení. Dne datum právní předchůdce žalobce pohledávku za žalovaným postoupil žalobci. Ke dni postoupení pohledávky činily dlužná půjčka a dlužný poplatek 6 063 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ke dni postoupní pohledávky činí 806,24 Kč a kapitalizovaný úrok činí 2 928,38 Kč.
2. Podáním ze dne datum žalobce doplnil tvrzení žaloby tak, že právní předchůdce žalobce splnil svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr (resp. zápůjčku), a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením Smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřeny oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného ze dne datum a byly ověřeny doklady uvedenými v části„ Ověřené dokumenty“. Tuto skutečnost dle žalobce potvrzuje i předmětná Smlouva, ve které je přímo uvedeno„ Zákazník rovněž potvrzuje, že Provident před uzavřením Smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od zákazníka – tyto jsou obsahem Zákaznické karty.“ Z čl. 13 Smluvních podmínek pak dále plyne, že údaje nezbytné pro posouzení schopnosti žalovaného zápůjčku splácet, které žalovaný právnímu předchůdci žalobce před uzavřením Smlouvy poskytl, jsou úplné, přesné a pravdivé. Podle zákaznické karty ze dne datum právní předchůdce žalobce ověřil před uzavřením Smlouvy majetkovou situaci žalovaného z pracovní smlouvy na neurčito, 3x výplatní pásky- 3, 4, 5, 3x výpisy z bank. Účtu- 2, 4, 5. Současně si z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřil, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. S ohledem na informace uvedené žalovaným, zejména, že je zaměstnán na plný pracovní úvazek, žije s rodiči, nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě, dále s ohledem na výši jejího příjmu a výši požadované zápůjčky dospěl právní předchůdce žalobce k názoru, že schopnost žalovaného splácet tuto zápůjčku je dostatečná.
3. Z listinných důkazů soud zjistil, že dne datum právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o zápůjčce číslo na základě které žalovanému téhož dne zapůjčil částku 25 000 Kč, kterou si žalovaný převzal v hotovosti v okamžiku podpisu smlouvy o půjčce. Ve smlouvě o půjčce se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce částku 25 000 Kč a poplatek ve výši 18 354 Kč, který je tvořen úrokem ve výši 4 910 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 3 819 Kč a Poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 9 625 Kč, v 15 pravidelných měsíčních splátkách po 2 891 Kč a poslední splátku ve výši 2 880 Kč (tyto skutečnosti jsou prokázány Smlouvou o zápůjčce číslo ze dne datum). Dle Tabulky umoření ze dne datum na svůj dluh žalovaný zaplatil žalobci poslední splátku dne datum, když celkem žalobci, resp. jeho právnímu předchůdci uhradil celkem 37 291 Kč (tyto skutečnosti jsou prokázány Tabulkou umoření ze dne datum ve spojení s tvrzeními žalobce). Žalovaný a právní předchůdce žalobce se ve smluvních podmínkách čl. 12 dohodli, že neuhradí-li žalovaný příslušnou splátku celkové dlužné částky, má právní předchůdce žalobce právo požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. V čl. 4 ve spojení s čl. 20 smluvních podmínek byly mezi účastníky dohodnuty úroky ze zápůjčky ve výši 27 % ročně. (tyto skutečnosti jsou prokázány Smlouvou o zápůjčce ze dne datum). Dne datum právní předchůdce žalobce pohledávku za žalovaným postoupil žalobci. (tyto skutečnosti jsou prokázány Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum ve spojení s Přílohou o postoupení pohledávek str. 106, a Oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum a podacím lístkem ze dne datum – tyto listin y však neprokazují doručení Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum žalovanému, neboť podle § 573 NOZ se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Dle názoru soudu se jedná o vyvratitelnou právní domněnku doby dojití došlé zásilky, jejíž hypotézou potřebnou k její aplikaci je právě skutečnost, že se jedná o došlou zásilku. Skutečnost, že zásilka žalovanému došla však žádný z žalobcem navržených a předložených důkazů neprokazuje). Žalobce žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne datum (tato skutečnost je prokázána Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne datum a podacím lístkem ze dne datum – tyto listin y však doručení Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne datum žalované neprokazují. Důvody shodné jako výše).
4. Podle Zákaznické karty ze dne datum žalovaný je nezaměstnán na plný pracovní úvazek, což bylo ověřeno telefonicky, je svobodný, vyučen a bezdětný, jeho příjem dle zákaznické karty činí mzda ve výši 12 457 měsíčně, běžné výdaje žalovaného činí celkem 9 699 Kč měsíčně, (2 000 Kč nájem/inkaso, 1 000 Kč telefon, 2 148 Kč splátky zápůjček, 4 000 Kč výdaje na domácnost), ze zákaznické karty není zřejmé zda žalovaný má či nemá kreditní kartu a zápůjčku u jiné společnosti, naopak je uvedeno, že má bankoví účet na své jméno (V Zákaznické kartě není uvedeno, jakým způsobem byly tyto informace od žalované ověřovány). V části„ Ověřené dokumenty“ jsou uvedeny OP, pracovní smlouva na neurčito, 3 výplatní pásky, 3, 4, 5, nájemní/podnájemní smlouva a výpisy z bank.účtu 2, 4, 5. Tyto listin y však žalobce jako důkazy nepředložil ani nenavrhl.
5. Jako použitelný příjem žalovaného je v zákaznické kartě uvedena částka 2 718 Kč měsíčně a ta se jeví soudu při dohodnutých měsíčních splátkách ve výši 2 891 Kč, jako naprosto nedostatečná.
6. příjmení příjmení Ústavního soudu ze dne datum III . ÚS 4129/18 „ Nedostatečné zjištění poměrů dlužníka má i veřejnoprávní souvislosti. Nejvyšší správní soud posuzoval kasační stížnost obchodní společnosti (srov. jeho rozsudek z 1. 4. 2015 č. j. 1 As 30/2015 -39) poskytující spotřebitelské úvěry a při výkladu § 9 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, účinného do 30. 11. 2016 (když obsahově obdobná úprava je zakotvena i v § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, tedy pro účely tohoto výkladu lze vycházet z toho, že se právní úprava nezměnila) dovodil, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit). Pokud takto poskytovatel úvěru nepostupuje, dopouští se správního deliktu, za což mu může podle Nejvyššího správního soudu ulice obchodní inspekce v souladu se zákonem uložit pokutu. Výklad přijatý Nejvyšším správním soudem přitom konvenuje interpretaci zaujaté Soudní dvorem Evropské unie (dále jen„ Soudní dvůr“) v rozsudku ze dne datum ve věci C číslo (právnická osoba v . jméno příjmení a další). V citovaném rozsudku Soudní dvůr vyložil čl. 8 směrnice 2008 číslo, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo (dále jen„ směrnice“), a bod 26 její preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno – v orig.„ the burden of proving“) posoudit úvěryschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle Soudní dvora zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně.“
7. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , ze dne 25. 7. 2018 Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků.
8. Jestliže žalobce nenavrhl důkazy listinami, kterými ověřoval tvrzení žalovaného, ani listinami prokazujícími, že dlužník nebyl evidován v databázi dlužníků, ve světle výše citovaných rozhodnutí neprokazuje, že dostál povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.
9. Naopak dle soudu je prokázáno, že žalobce s odbornou péčí nepostupoval, neboť jako použitelný příjem žalovaného je v zákaznické kartě uvedena částka 2 718 Kč měsíčně a ta se jeví soudu při dohodnutých měsíčních splátkách ve výši 2 891 Kč, jako naprosto nedostatečná pro splácení splátek, které jí převyšují.
10. Podle § 588 z.č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen„ NOZ“) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. To platí též v případě Smlouvy o zápůjčce, kterou soud za situace, kdy není žalobcem prokázáno, že dostál povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, shledal z důvodu zjevného narušení veřejného pořádku absolutně neplatnou. (srovnej příjmení Ústavního soudu ze dne datum III . ÚS 4129/18 „ Podle Ústavního soudu lze na základě výše uvedeného učinit dílčí závěr, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn – jak plyne z výše uvedené judikatury – jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková.“
11. Vzhledem k výše uvedenému soud posoudil zjištěný skutkový stav podle ust. § 2991 a následujících NOZ o bezdůvodném obohacení, v nichž je zakotvena povinnost toho, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, ochuzenému vydat, oč se obohatil. Žalovaný převzal částku 25 000 Kč, aniž by byla mezi žalobcem a žalovaným platně uzavřena smlouva o zápůjčce, tedy bez právního důvodu se o tuto částku obohatil na úkor žalobce.
12. Žalovaný na svůj dluh žalobci, resp. jeho právnímu předchůdci, celkem uhradil částku 37 291 Kč.
13. Podle § 1879 NOZ , věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému, přičemž s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Tak jako tomu bylo v tomto případě, kdy právní předchůdce žalobce postoupil svou pohledávku za žalovanou, žalobci.
14. Žalovaný tak žalobci nic nedluží ani z titulu bezdůvodného obohacení.
15. Soud proto žalobu v celém rozsahu uvedeném ve výroku I. zamítl jako nedůvodnou.
16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , podle kterého by měla zcela úspěšný žalovaný právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly, nebyla žalobci uložena povinnost k jejich náhradě.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.