Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 162/2020-18

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Rutarovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 3 690 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 000 Kč od 27. 11. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 690 Kč s 9% zákonným úrokem z prodlení ročně z částky 3 690 Kč od 25. 10. 2018 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 756,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 000 Kč od 27. 11. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 690 Kč s 9% zákonným úrokem z prodlení ročně z částky 3 690 Kč od 25. 10. 2018 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 756,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

ve smyslu ustanovení :

Jako předmět daného řízení byl posuzován nárok žalobkyně proti žalovanému na zaplacení částky 3 690 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne 24. 9. 2018 mezi právní předchůdkyní žalobkyně (právnická osoba) a žalovaným. Pro případ, že by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, navrhla žalobkyně posoudit její nárok jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, na jehož účet byla dlužná částka právní předchůdkyní žalobkyně převedena.

Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv k tomu byl soudem vyzván.

V souladu s  , , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ “), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, resp. ohledně tohoto postupu soudu neměli námitky, přestože byli vyzváni k vyjádření ( ).

Z listin předložených žalobkyní bylo zjištěno, že dle potvrzení o provedené platbě zaslala právní předchůdkyně žalobkyně (právnická osoba) na účet žalovaného č. bankovní účet dne 24. 9. 2018 částku 3 000 Kč. Žalobkyní byla dále soudu předložena jako důkaz Úvěrová smlouva číslo ze dne datum, v níž jsou uvedeny iniciály žalovaného, včetně rodného čísla, kontaktních údajů a též číslo účtu žalovaného (bankovní účet). Smlouva není podepsána žádným z účastníků ani datována. Dne 12. 7. 2019 uzavřela žalobkyně se právnická osoba Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 8. 2019. Oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzva k úhradě byly žalovanému zaslány dne 18. 11. 2019.

Po právní stránce posuzoval soud tento spor dle ust. a , (dále též jen o.z.), otázku úroku z prodlení pak podle ust. o.z. ve spojení s ve znění platném k prvnímu dni prodlení.

Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že mezi účastníky nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 o.z., právě o takovém obsahu, který tvrdí žalobkyně, neboť z žádného z žalobkyní předložených důkazů nevyplývá, že by žalovaný projevil vůli uzavřít smlouvu o úvěru právě ohledně částky ve výši 3 000 Kč. Jediné, co žalovaný učinil je, že se na internetových stránkách provozovaných právní předchůdkyní žalobkyně zaregistroval jako potencionální zájemce o poskytnutí úvěru, avšak vůbec nebyla prokázána skutečnost, že by žalovaný požádal právní předchůdkyni žalobkyně o úvěr ve výši 3 000 Kč. Tato skutečnost vedla soud k závěru, že mezi účastníky nedošlo k platnému a účinnému uzavření smlouvy o úvěru. Z listinných důkazů předložených žalobkyní nicméně vyplývá, že žalovanému byla na jeho účet částka 3 000 Kč skutečně zaslána. Soud považuje požadavek žalobkyně na vrácení této částky za zcela opodstatněný, neboť ze strany žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení na úkor právní předchůdkyně žalobkyně v částce 3 000 Kč. Tento nárok pak na žalobkyni platně přešel smlouvou o postoupení pohledávek. Sama žalobkyně přitom již v žalobě navrhla alternativně posoudit svůj nárok jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení, kterým je v tomto případě plnění právní předchůdkyně žalobkyně poskytnuté z neplatné smlouvy o úvěru. Soud proto přiznal žalobkyni částku ve výši 3 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10%, a to v návaznosti na doručení předžalobní upomínky žalovanému ode dne 27. 11. 2019 až do zaplacení. Předžalobní upomínka byla žalovanému zaslána dne 18. 11. 2019, do jeho dispozice se proto mohla dostat nejdříve dne 21. 11. 2019 (viz ust. § 573 o. z.), přičemž lhůta k plnění byla žalobkyní stanovena na 3 dny. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení za jiné období, je přiznaný úrok z prodlení vyšší než žalobkyně požadovala, nicméně stále se jedná o zákonný úrok z prodlení dle ust. ve znění platném k prvnímu dni prodlení žalovaného. Ve zbývajícím rozsahu pak soud žalobu s ohledem na shora uvedené zamítl.

O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení , dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci soud v projednávaném případě neshledal. Poměr úspěchu a neúspěchu žalobkyně ve věci je 75,4%: 24,6% (celkově byla žalována částka 4 426,99 Kč včetně zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku, přičemž úspěšná byla žalobkyně ohledně částky 3 339,45 Kč opět včetně příslušenství kapitalizovaného k datu vyhlášení rozsudku).

Žalobkyně při vyčíslení náhrady nákladů řízení vycházela z odměny právního zástupce za jeden úkon právní služby ve výši 1 000 Kč (tedy ve smyslu vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. , advokátního tarifu, dále též jen„ AT“) a dále z paušální sazby náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300 Kč (dle AT). Soud však dospěl k závěru, že co do výpočtu odměny právního zástupce žalobkyně a výše náhrady jeho hotových výdajů za právní úkony učiněné do podání žaloby včetně je třeba postupovat podle AT ve znění vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. , neboť toto řízení bylo zahájeno po 30. 6. 2014, a to návrhem podaným na ustáleném vzoru, přičemž předmětem plnění není částka převyšující 50 000 Kč. Obdobné nároky přitom žalobkyně uplatňuje u zdejšího soudu opakovaně. Jsou tedy naplněny všechny předpoklady obsažené v  až c) AT.

Podle § 14b odst. 1 bodu 1 AT žalobkyni přísluší náhrada nákladů vynaložených na zastupování advokátem spočívající v odměně advokáta za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění před podáním žalobního návrhu a podání soudu s návrhem ve věci samé) ve výši 600 Kč (tedy 200 Kč za každý z úkonů), dále pak paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce, a to ve výši 100 Kč v souvislosti s každým úkonem právní služby ( ), celkem 300 Kč, a podle náhrada za daň z přidané hodnoty, jíž je zástupce žalobkyně plátcem, a to ve výši 21 % z odměny a paušálních náhrad, tedy 189 Kč Náklady právního zastoupení žalobkyně tak činí 1 089 Kč a náklady řízení (s připočtením zaplaceného soudního poplatku 400 Kč) celkově 1 489 Kč. V poměru úspěchu a neúspěchu žalobkyně, činí výše náhrady nákladů řízení, k níž je žalovaný jako převážně neúspěšný účastník povinen, částku ve výši 756,40 Kč (tj. 50,8% nákladů řízení).

Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně nachází své opodstatnění v ustanovení ; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.