Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
38 C 400/2020-18
Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Fedorko ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 1 524 Kč s příslušenstvím
takto:
Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 1 524 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 1 524 Kč od 25. 5. 2020 do zaplacení a k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč.
Odůvodnění:
Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 1 524 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 1 524 Kč od 25. 5. 2020 do zaplacení a k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalovaný dne 24. 5. 2020 použil na lince metra B bez platné jízdenky vozu MHD, který provozuje žalobkyně a při přepravní kontrole se neprokázal platnou jízdenkou. Žalovaný dále nezaplatil přirážku k jízdnému.
2. Žalovaný, ač řádně obeslán, se k jednání nedostavil a soud tedy v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “) jednal a rozhodoval v jeho nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.
3. Soud má za zjištěné, že žalovaný byl dne 24. 5. 2020 v 16:25 hod. na stanici metra Florenc kontrolován osobou pověřenou žalobkyní a neprokázal se platným jízdním dokladem. Žalovanému bylo v souladu s tehdy platnými smluvními přepravními podmínkami žalobkyně uloženo zaplatit spolu s jízdným přirážku ve výši 1 500 Kč, o provedené přepravní kontrole podepsal zápis a převzal jeho stejnopis a dále byl k úhradě dlužné částky 1 524 Kč upomenut výzvou ze dne 15. 7. 2020.
4. Žalovaný tím, že se při přepravní kontrole pověřenému pracovníkovi dopravního podniku (žalobkyně) neprokázal platnou jízdenkou, nesplnil povinnost uloženou mu v ustanovení § 18a odst. 1 písm. c) , odst. 2 a 3 zákona č. 111/1994 Sb. , o silniční dopravě, § 37 odst. 5 písm. b) , c) zákona č. 266/1994 Sb. , o drahách a § 4 odst. 1 vyhlášky č. 175/2000 Sb. , o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, v platném znění, a žalobkyni vzniklo oprávnění po žalovaném požadovat přirážku k jízdnému, jejíž výše je stanovena tehdy platnými smluvními přepravními podmínkami žalobkyně. Soud proto rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni jízdné a přirážku k jízdnému v celkové výši 1 524 Kč.
5. Ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , soud přiznal žalobkyni úroky z prodlení, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
6. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. , když úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení ve výši 1 489 Kč. Ty podle obsahu spisu sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, podle § 14b vyhlášky č.
177/1996 Sb. , advokátního tarifu, odměny právního zástupce za tři úkony právní služby spočívající v převzetí věci, sepisu výzvy a sepisu žaloby (3x 200 Kč), paušální náhrady hotových výdajů spojených se třemi úkony právní služby (3x 100 Kč) a částky ve výši 189 Kč odpovídající 21% DPH z uvedené odměny a náhrad, již je advokát povinen ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. o.s.ř. z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba je svým obsahem jednoznačně formulářovou žalobou. Opakovanost nastává v okamžiku existence tří dalších obdobných návrhů, žalobkyně takových návrhů jen u zdejšího soudu podala desítky. Za ustálený vzor lze považovat takové návrhy, které se v zásadě neliší ve struktuře, v druhu nároků opírajících se o stejná ustanovení právních předpisů a v právech a povinnostech účastníků smlouvy, přičemž jsou dokládány stejným druhem důkazů. I v tomto ohledu jsou zmíněné opakované návrhy obdobné.
7. Odůvodnění tohoto rozhodnutí bylo vyhotoveno podle § 157 odst. 4 o.s.ř. o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání v souladu s § 202 odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. přípustné, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč. K příslušenství se nepřihlíží.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.